Posted on Únor 23rd, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Kdo hacknul databázi ODS? Anonymous nebo Parlamentní listy?
Dnešní deník Právo a server Novinky.cz přicházejí s informací, že za únikem databáze členů ODS, která byla rozeslána mediím na začátku února, nemusí být hacktivisté z Anonymous, ale někdo z okruhu Občanské demokratické strany. Právo tvrdí, že jde o hlavní verzi policejních vyšetřovatelů.
23. 2. 2012
Podle Radima Vaculíka z Práva má podobné podezření i sama ODS, i když tuto informaci mluvčí strany Jan Kočí oficiálně popřel. Policie sice stále pracuje i s verzí, že šlo o operaci Anonymous, nicméně Právo cituje anonymní zdroj obeznámený s případem a úrovní zabezpečení informací v managementu strany, který uvádí: „V jejich evidenci mají dost velký nepořádek, takže by nebylo vůbec překvapující, kdyby to přímo někdo z nich z databáze vytáhl a dal to někomu dál.“ Zdroj dále označuje uniklé údaje za pravé. Novinky.cz dále zmiňují, že seznam obsahuje funkce ve straně, datum vstupu do ODS, e-mailové adresy a adresy bydliště členů.
Pochybnosti o tom, kdo stojí skutečně za „zveřejněním“ databáze se objevily ihned po prvních zprávách. Akce nevykazovala běžné prvky typické pro operace Anonymous – databáze nebyla a stále není běžně dostupná na internetu ani na místech, kde takové informace Anonymous obvykle zveřejňují. Naopak seznam členů ODS byl poskytnut pouze redakcím hlavních deníků a serveru Parlamentní listy, které tuto informaci zveřejnily jako první, již večer 5. února, zpráva se na hlavních denících objevuje až druhý den dopoledne.
K akci se také žádná z československých skupin Anonymous oficiálně nepřihlásila, jak bývá zvykem. Na internetových kanálech Anonymous se objevily pouze zprávy z hlavních médií, jednoznačné přihlášení k akci chybělo. Další indicii je skutečnost, že seznam členů obsahuje přesně ty informace, ke kterým měl přistup každý z téměř třiceti tisíc členů ODS na portále moje.ods.cz.
Soubor byl také vytvořen v programu MS Office Excel, produkty Microsoftu Anonymous většinou principiálně odmítají a používají software otevřených platforem. Email, rozeslaný médiím byl podepsán nickem „Anna Nymous“, což může odkazovat na twitterový profil @annanymiss, na kterém ovšem není o akci žádná zmínka. Fingování cizím nickem je u Anonymous rovněž nepravděpodobné.
Další z indicií, že únik pochází z nitra ODS, jsou již zmíněné okolnosti zveřejnění. Parlamentní listy (PL) zveřejnily zprávu téměř s dvanáctihodinovým předstihem a stihly to včetně ověřování informací u některých členů ODS. Čas zveřejnění uvedený u článku PL je 5.2.2012 21:47. Pirátské noviny zprávu zachytily následující den ráno a informují o ní krátce před devátou hodinou. Následuje zpráva Lidových novin zveřejněná v 10:10. Podle našich informací nejméně jedné redakci z hlavních médií byly informace doručeny až v pondělí dopoledne. To by mohlo nasvědčovat tomu, že autoři úniku poskytli informace přednostně právě Parlamentním listům. Tento on-line deník je blízký kmotrovským kruhům kolem ODS (konkrétně je uváděn Roman Janoušek), které byly nedávno částečně odstaveny od moci na pražském magistrátu. Motivace k poškození současného vedení ODS by tedy byla na místě. Nelze ovšem vyloučit i variantu, že Parlamentní listy někdo využil, aby zakryl stopy.
Parlamentní listy poškodil v tomto týdnu i skandál s vymyšleným článkem o uprchlém romském pokladníkovi, jehož autorem byl kandidát xenofobní Dělnické strany Václav Prokůpek. Prokůpek navíc proslul jako podvodník a násilník, což lze snadno dohledat. Autor také publikoval na dalších serverech krajní pravice jako euRABIA či ePortal, které spadají pod doménu Parlamentních listů. Tristní je, že tento hoax bez ověření přebrala naprostá většina hlavních médií, aniž by se pokusila jakkoli zprávu ověřit (více na Mediáři.cz).
To, že s největší pravděpodobností nejedná o akci Anonymous, tvrdil již 7. února předseda Pirátů Ivan Bartoš v pořadu České televize Události, komentáře. Vysvětlit to hlavounovi ODS Přemyslovi Sobotkovi, který se v problematice viditelně neorientoval, se však během debaty ukázalo jako marné.
Datum: 23. 2. 2012, Autor: haw
Přečteno: 969x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 10 čtenářů, celková známka je 1.1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 22nd, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Je ilegalizace konopí spiknutím chamtivých tupců?
Výzkum jistých sociologů, jehož cílem bylo zjistit, kam zařadit skupinu
lidí, která dlouhodobě užívá konopí, a to k nikoli léčebným účelům. Jak se zdá, výsledkem je, že tito lidé patří k inteligentnější a kreativnější části populace. Zkusme nyní rekapitulovat historický proces ilegalizace konopí, s
oklikou přes další drogy. Poněvadž to souvisí. Kdo a proč to dělal, k
jaké skupině lidí patřili.
22. 2. 2012
Židé ve své domovině a v biblické době neměli okolo sebe žádné drogy. Ani koku, ani mák (opium), ani amazonské halucinogeny, betel, tabák, dokonce ani konopí. Časem se dostali k vínu, pivo znali nejspíš jen z vyprávění. Když se tam rozkoukali, setkali se s Řeky. Od nich se naučili základům medicíny, do té doby pro ně polem téměř neoraným. A díky nim se setkali asi i s tím vínem.
Z toho logicky vyplývá, že neexistuje jediný důvod, proč by měla být o jiných drogách než alkoholu (vínu) jediná zmínka v Bibli. Poněvadž pro ně takové látky jednoduše neexistovaly.
Ergo kladívko – díky následnému šíření křesťanství je tedy nastartován mediální proces odvržení a tedy i ilegalizace všeho, co ovlivňuje psýchu. Snad krom vína, a to ještě když se nenadužívá (je vidět ten jejich vztyčený prst !?! )
Skříplo v orlojích – je doba inkvizice a tedy mocní tehdejšího světa ještě jakž takž tolerují užití konopí k léčebným účelům:
„Babičko, mastičky z toho konopí sice můžeš dělat, ale běda, jak to budeš kouřit nebo dělat z toho nějaké lektvary (nápoj lásky?). Zabavíme ti tvůj nuzný majeteček, tebe samotnou upálíme a basta !“ Kdoví, zda už tehdy postupovali podle nějakého zákona.
Nevím, proč jsou „čarodějnické lektvary“ v pohádkách téměř vždy zelené… Že by snad, obecně vzato, filmaři „věděli“ ?
Nebýt konopí, Kryštof Kolumbus by doplul leda tak do ři.., žádný jiný tehdy dostupný materiál tak dlouho slané agresivní prostředí nevydrží (plachty, lana). A Ameriku by neobjevil.
Kdo ví, co používali Vikingové, když tam pluli dávno před ním. Koneckonců jejich společnost rozhodně neměla tak bigotní vztah k drogám obecně a bezesporu přežila/prožila delší období, než ta naše, drogy bezhlavě a velmi draze potírající.
Pak je rok např. rok 1896 a ve dvaadvaceti státech U.S.A. už jsou zákony, zabraňující provozování „opiových doupat“. Je tam tou dobou docela dost čínských imigrantů, pro něž je opium přirozená součást života. To leží v žaludku církvi. Zde je zřejmě položen základ boje proti drogám obecně. Poprvé v dějinách lidstva. Puritáni řádí. V jejich čele je zaslepený drogobijec s planoucím srdcem, biskup Charles Henry Brant.
Do velké hospodářské krize (třicátá léta dvacátého století) má konopí – oproti opiu – relativní klid.
Je to zhruba také doba prohibice, kdy tehdy již ilegální pití alkoholu bylo projevem světáctví, módy. Co je ale horší – jde o celospolečenské porušování zákona, jenž byl do té doby v U.S.A. ve velké vážnosti. Američané se začali vysmívat svému právnímu řádu !
Před prohibicí bylo jen v NY 15000 hostinců, na konci prohibice naopak dvojnásobek náleven, akorát že ilegálních.
Zkrátka boj fanatických takykřesťanů proti drogám má v Americe hlubokou tradici. Klasické heslo – „No není to hrůza?“ na mlčící většinu zabírá ve všech dobách spolehlivě. Zavedl ho „otec protidrogových zákonů“ Hamilton Wright.
Write spolu s biskupem Brantem dávají dohromady v letech 1911-14 sérii každoročních otravných mezinárodních protiopiových konferencí v Haagu, kde jsou vyslanci jednotlivých zemí nuceni poslouchat nekonečné planoucí tlachy až do okamžiku, kdy je to na poslední konferenci (začíná I.svět. válka) natolik unaví, že jim na to kývnou a podepíšou to. Než tento marginální nesmysl jejich státy ratifikují, uplyne ještě mnoho vody, domnívají se…
Podobný model jako teď s ACTA…
Pak je Versaileský mír; těm dvěma výše uvedeným demagogům se, co čert nechtěl, povede husarský kousek v podobě přílepku k této smlouvě (to je něco, co my v Česku důvěrně známe !).
Jaká podobnost s dohodou ACTA.
Je to odstavec 295, kde je psáno, že země ratifikující poválečné uspořádání se automaticky zavazují do svého právního řádu zakomponovat ilegalizaci opia. Otěže přebrali tupci.Začíná vlna největšího pašeráctví všech dob, trvající podnes.
Někdy v roce 1916 (podle jiných zdrojů v roce 1919) si nechal George W. Schlichten, německý imigrant, v U.S.A. patentovat stroj, který nazval „dekortikátor“.
![]()
též http://www.bushka.cz/archiv/spolecnik1.html a http://www.bushka.cz/archiv/spolecnik2.html
Další vyobrazení je na Flicr-u, ale to nemá copyleft, takže smůla.
Tato mašinka velmi účinně zbavovala stonky konopí pazdeří (to je všechno to ostatní než vlákna), vlákna se v něm necuchala, zůstávala pěkně rovná a hlavně byla nebývale jemná. Najednou tu byla dobrá surovina na levnou vyrobu košil, triček, šatů.
To mělo za následek, že takové vlákno začalo hravě (svou lácí) konkurovat bavlně. Bodejť by ne, když vyroste samo. Oproti bavlně nepotřebuje drahé pesticidy – jedy, které ničí škůdce. A jejich náročnou aplikaci na pole. Čtvrtina produkce pesticidů (alespoň té americké) jde na bavlnu (americkou). Ve světě to nejspíš jiné nebude. Z bavlny se ale nevyrábí papír, zatímco z konopí to jde. A jaký ! Na světě není mnoho států, kde by měli bankovky z jiného papíru, než právě z konopného!
A teď zatrolená dobová náhoda – William Randolph Hearst – vlastnil zhruba polovinu všech amerických novin. A jako na potvoru právě koupil obrovské rozlohy lesů; na výrobu papíru.
Další ptáček na scéně je DuPont a jeho koncern. Tomu se materiál z dekortikátoru nehodil, a to rovnou na kvadrát ! Měl totiž od Němců čerstvě koupený patent na vlákno, které nazval „nylon“. A ke všemu ještě dodával Herstovi chemikálie pro výrobu jeho dřevěného papíru.
Těm dvěma se tedy setsakramentsky hodilo, že byla krize, kdy levní mexikánci „brali práci“ americkým dělníkům. Jenže mexikánci hulili konopí.
A tak tihle dva „chamtiví tupci“ vymysleli malou mediální lest; nechali napsat/zinscenovat sérii popisů krvavých kauz, jenž loadovali do lidí prostřednictvím Herstových novin. Přesně ve stylu „No není to hrůza?“: „Podívejte – do té doby slušný student. Jedinkrát kouřil konopí a vyvraždil sekerou celou rodinu“. „Marihuana je zabijácká droga !“ Tehdy již fungující Federální úřad pro narkotika žehná a pomáhá vzniku filmu „Marjánkové šílenství“ – ve stejném duchu.
Jak na takovou masáž asi může reagovat průměrný americký volič ? Žádá po svém senátorovi/kongresmanovi nápravu v podobě zákona. A teď hned ! Všimněme si, že se hovoří výhradně o marihuaně, nikoli o konopí, kterého jsou v té době ve většině států Federace plné škarpy…
Inu, vzhledem ke skutečnosti, že průměrné IQ v celé společnosti je přesně 100, je velmi snadné (nám  ) jedincům s IQ pod tento limit (a navíc bez informací) vnutit, že drogy jsou původcem všeho zla ve společnosti. To byl v době monopolu na informace, tedy bez internetu, vskutku úkol k smíchu.
Pak nám ale přichází druhá světová válka a američané by bez konopí neměli do čeho obléct své vojáky. Vláda U.S.A. nechává natočit film Hemp for Victory . Jenže hned jak to jde jej zavírá do archivu. Film byl přesto Jackem Hererem po usilovném pátrání v květnu 1989 objeven v knihovně Kongresu na VHS kazetě.
Jako přes kopírák to bylo ve válečném Německu.
A celý Schlichten se svým dekortikátorem mohl jít vycpat. Nic jiného mu nezbylo a umírá v zapomnění a chudobě.
Dále se nám do boje s konopím s velkou vervou dává Harry Anslinger, první „drogový car“. Později se stává šéfem DEA, kam byli převeleni policajti, kteří předtím pracovali na podpoře prohibice alkoholu. Právě s ním úzce spolupracoval Hearst, kterému Anslinger dokonce schvaloval scénaře k štvavým hollywoodským agitkám s protidrogovou tématikou. Anslinger byl ženatý s neteří vlivného bankéře Mellona (býval také ministrem financí USA), který kdysi financoval DuPonta.
Anslinger se celý život fanaticky věnoval zavedení prohibice konopí, jeho kariéru završilo státní vyznamenaní, které mu dal J.F.K. poté, co Anslinger dotáhl k podpisu a ratifikaci mezinarodní Dohodu o omamných látkách a jedech z roku 1961, kterou se konopí zakázalo prakticky na celé planetě. Po Anslingerově smrti se přislo na to, že byl celý život závislý na opiátech !
Je a nebo není to spiknutí chamtivých tupců ?
A co na konopí medicína ?
Na přelomu století se v Americe dostávali na výsluní homeopatičtí lékaři. [Ale také injekce].
Opakem homeopatů jsou tzv. „alopatičtí“ doktoři. A ti tehdy jen koukali, jak jim jdou jejich praxe „zu grunt“.
Málokdo dnes ví, že mainstreamoví doktoři jsou vlastně jen z vrhu těch alopatických; tedy těch, co kdysi uměli jen pouštět žilou a podávat jedy (oblíbená byla zejména rtuť), aby co nejrychleji vyhnali příznaky choroby. Příčiny choroby čistokrevného alopatického doktora ani za mák nezajímají.
A tak se ze zoufalství alopatici sdružili a založili A.M.A. ( American Medical Association ). V té zavětřili příležitost finančníci, napumpovali do ní prachy a od té doby jsou alopati výrazně na koni. Pěkně – počínajě školstvím; takže zapomeňme, že by nějaký student „medicíny“ na fakultě někdy zaslechl, že lze léčit „bylinkami“, nedej dobrý Bože konopím! Bude vyloučen z asociace lékařů. A s takto zaslepeně nabytými znalostmi takoví „doktoři“ léčí. Jediná cesta je utéct před nimi do pralesa jako rakouský doktor Dr. H. Valentin Hampejs – Léčitel mezi dvěma světy Anebo pracovat v konspiraci.
Homeopatický přístup je – výrazně zjednodušeně řečeno – podat nemocnému bylinku, která vyprovokuje přirozenou obranyschopnost organismu – což pochopitelně trvá déle (proto taky třeba spolek Sysifos homeopatickým preparátům neuvěří, protože „silnější léky“ jsou vlastně jen více „naředěné“). Dnes se však homeopatickou medicínou zabývá čím dál víc lékařů, i když bych si osobně tipnul, že je to tak trošku pro svou módnost a taky trošku pro byznys. Zatím jsem ale osobně nikdy nedostal od doktora recept na homeopatický lék, pojišťovny to asi moc nehradí… Šikovně vymyšlený monopol. [A abych nezapomněl - konopí se injekcí aplikovat nedá...]
A taky se nám paralelně utěšeně rozjíždí rakovinový průmysl ! Člověku perou do žil při chemoterapii vysoce toxické jedy a říkají tomu léčba (když se jim náhodou rozlije ten jejich úžasný preparát, nastává okamžitá evakuace předmětných prostor a dekontaminace speciální jednotkou v protichemických oděvech s ochrannými maskami).
Ono, koneckonců – když onkolog naordinuje trojlístek (opetace, ozařování, chemoterapie) dostává údajně od svého farmaceutického partnera bonus v podobě docela dosti dolarů na své osobní konto.
Dále také zákon v U.S.A. hovoří jasně – kdo přežije pět let té jejich „léčby“ rakoviny, je vyléčen, navzory tomu, že druhý den po uplynutí této lhůty na rakovinu umírá. „Gumová čísla“ jsou vymyšlena tak, aby budila zdání skvělých výsledků jejich „léčby“.
Bodejť by ne, když mají A.M.A., podpořeného FED-em . Více ve filmu Léčba rakoviny zevnitř
Situaci mají pod kontrolou opět chamtiví tupci.
O tom, že konopí je velmi účinný lék ví dnes každý jouda. Jen by nejspíš neprocházel stádiem čárového kódu a to je ten zásadní důvod odporu elit jej povolit…
A stavět barák ? O propojenosti lobby výrobců stavebních hmot (izolačních) si asi také můžeme myslet své. Orsil, Rockwool, pěnový polystyrén.
Kdo by řešil konopnou vatu, prosím tě ?! Je drahá, …, a vůbec.
Bodejť by nebyla drahá, když je na její výrobu vlastně ilegální surovina… Kdo z nás si vyzkoušel vypěstovat technické konopí – je neduživé, malé, prostě na nic. To chce pořádný materiál, třímetrové kytky, prohnat dekortikátorem a tradá.
Z vlastní zkušenosti s legálním materiálem – konopnou izolační vatou – říkám : naprosto zázračný materiál. Nechápu, jak může někdo – pomalu sedmdesát let po válce – ještě používat na tepelné izolace takové shity, jako je čedičová či skelná vata, o ropném polystrénu nemluvě.
První dva mají tu nevýhodu, že když v nich vznikne rosný bod ( a že vznikne…), vodu z ní už nikdo nikdy nedostane. Ve dřevostavbě naprostá katastrofa !
A polystyrén ?
Už jste někdo bydlel v igelitovém pytli ? Plný divné vlhkosti, plísní a jiného svinstva. Tak hovoří ti, komu to nalepí na barák. Pak si prý ale tak nějak zvyknou, nebo co… a brzy díky spórám z plísní umřou na rakovinu, takže vlastně pohoda.
Situaci mají překvapivě pod kontrolou chamtiví tupci.
O tom, že nejvíce kokainu (ale drog obecně, zejména však konopí) se spotřebuje mezi managery se asi netřeba zmiňovat. Doporučuji provést měření odpadních vod z těchto „lidojemů“, kde se to těmito individui, žádostivými po světáckém životě jen hemží. Osobně těmito lidmi pohrdám. Výjimky, a to nevylučuji, mohou potvrzovat mé pravidlo (sociologavé dnes již vědí, že managerský kapitalismus je mrtev; jen se neví, co dál). Zajímavé ale je, že i když mají obecně dosud tak velkou moc, rozhodně se pro legalizaci žádné z drog, tím méně konopí, nezasazují. Konopí, které by – a to by si jako manageři mohli snadno – pokud by se jim chtělo – spočítat – by přineslo obrovské změny ve společnosti (a samozřejmě k lepšímu), zejména co do nových pracovních příležitostí. A jim zisky.
Co závěrem? Snad jen připomenout, že konopí umí půdu zbavovat těžkých kovů a jiných škodlivin. Což se domnívám, že je na pořadu dne.
Pak také to, že odpad při výrobě vláken, tedy pazdeří, lze využívat jako palivo. Peletkovače jsou běžný stroj, přivydělává si tím nejedna větší truhlářská výroba. Peletky se spalují v kotlích, na ně stavěných. Peletky jsou dnes převážně z odpadového dřeva. Krom toho se v těchto kotlích dá třeba spalovat (a běžně spaluje) i obilí, což je obzvlášť divné (ba téměř neetické). Zkrátka to, co je podobné konzistence a momentálně nejlevnější. Jak snadné dělat peletky z konopného pazdeří. Bezodpadové hospodářství, dokonalý koloběh CO i CO2.
O tom, že Henri Ford zamýšlel karosérie svých dalších modelů aut (po legendárním modelu „T“) vyrábět z umělé hmoty s významným aditivem konopných vláken, se málo ví. Jako palivo do dieselových motorů uvažoval konopný olej… To by ovšem nesměl zasáhnout DuPont a jemu podobní, kteří prosadili tehdy „levnou“ naftu. Dnes je – překvapivě – situace zásadně jiná.
Dosud mají však situaci pod kontrolou – jak jinak – chamtiví tupci.
Obnovitelné suroviny, tedy ochrana životního prostředí byly převálcovány zájmem chamtivých tupců. Proto se domnívám, že studie, o které jsem se zmínil v úvodu a která byla hlavním popudem mého článku, se povede uvést v život. A že se otevře široká debata nad změnou, kterou by globální legalizace konopí přinesla.
Vymaníme se ze zajetí chamtivých tupců a stane se konopí přirozenou součástí našich životů tak, jako to bylo vždy ?
Mezi zdroji jsem použil knihu zejména „Válka bez konce, aneb Krátký smutný příběh o dlouhé válce proti drogám“, autor Keith Evans. Doufám, že jsem nějakým zásadním způsobem neporušil autorská práva anebo snad něčí kopírovací monopol.
Pokud ano, pak jen doufám, že se mi povede obhájit. K tomu mi dopomáhej Bůh a Piráti. Pokud ne, problémové části se zavazuji odstranit.
Další zdroje (pokud nejsou uvedeny jako linky): www.legalizace.cz
Poděkování patří paní Bushce Bryndové www.bushka.cz
PS: Nepřipadá vám historický mechanismus zavádění ilegalizace drog podobný (viz mé off- topic-y), jako se zaváděním dohody ACTA ? Neprováděli jej stejné skupiny osob jako nám dnes vnucují ACTA. Mě se to zdá naprosto identické. Je to koneckonců nesnadě – vždyť podle studie psychiatra jménem Robert Hare a psychologa Paula Babiaka, je patrné, že mezi vysokými manažery a politiky je mnohem větší procento nebezpečných psychopatů, než kupř. mezi vězni ve federálních věznicích USA.
Odkaz třeba: http://tribun.bloguje.cz/854172-svet-patri-psychopatum.php
Braňme před nimi svou Svobodu. Braňme před nimi svobodný internet. Pojďme se dohodnout na legalizaci drog, dokud nás to ekonomicky a fyzicky nezničí, viz dnešní Mexiko. U.S.A. např. vydávají na tzv. „boj proti drogám“ každoročně tradičně víc peněz, než na zdravotnictví .
Levnější je tedy jednoznačně prevence než provoz policie, soudů a kriminálů s ilegalizací drog spojených. Krk na to!
Datum: 22. 2. 2012, Autor: Pepa Kadleček
Přečteno: 550x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 9 čtenářů, celková známka je 2.77.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
1 Komentář »
Posted on Únor 22nd, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Bábovka pro Romana Týce
Kauzy dvou solitérních vzbouřenců – olomouckého řidiče Radima Smetany a uměleckého provokatéra Romana Týce (alias … dosaďte si cokoli) plní v posledních dnech stránky novin. Oběma se rýsuje nástup do vězení, což vzbuzuje řadu nesouhlasných reakcí. Dobrý způsob protestu na podporu Romana Týce zvolil Petr Vídeňský, který vyhlásil na Facebooku akci „Babovka pro Tyce…“.
22. 2. 2012
Roman Týc čeká bezprostředně na nástup do vězení (viz zpráva a rozhovor s Týcem na iDNES.cz) za neuhrazení pokuty 60 tisíc korun po provedení výměny světel na pražských semaforech. Umělecký producent Petr Vídeňský na to zareagoval vyhlášením akce na jeho podporu:
Babovka pro Tyce…
http://www.facebook.com/events/350433021655956/
„Tem, komu neni lhostejno, ze grazlove dostavaji milosti a umelci jsou posilani do basy:
Vyzyvame:
1) Navstivme Romana v base (treba s babovkou). Utvorme pred veznici frontu tak dlouhou, at se o tom docte v novinach i pan prezident na lyzarske dovolene v Innsbrucku (nebo kde… )
2) Ti, kdo nemuzete prijit, upecte svoji babovku (vlozte treba pilnik) a poslete ji Romanovi do vezeni… (presnou adresu pozdeji)
3) Az budeme vedet vice, udelame pro Romana koncert. Mohl by se jmenovat treba „Proti papalasum“ … Z marketingoveho hlediska spise vsak: „Babovka pro Tyce…“
Poznamka:
Nevime jeste podrobnosti, ale media informovala o tom, ze Roman Tyc nastoupi trest odnenti svobody za umeleckou cinnost. Jestli mame spravne informace, samotny Roman Tyc jeste nedostal ani oficialni uredni dopis a uz jsou toho plny media… Takze budeme cekat a az budeme vedet vice, dame vedet… Vypada to, ze Roman Tyc nastoupi trest v patek, ale neni to jeste overena informace.“
Zatím se k akci přihlásilo necelých čtyři sta supporterů. Přidáte se?
Datum: 22. 2. 2012, Autor: red
Přečteno: 720x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 2 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 21st, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Lékaři bez hranic proti ACTA
Česká pobočka mezinárodní organizace Lékaři bez hranic včera vydala tiskovou zprávu, ve které kritizuje mezinárodní dohodu ACTA. Podle názorů lékařů, kteří působí při katastrofách či v dalších krizových situacích na celém světě, přijetí ACTA ohrožuje zdraví a život lidí především v chudších částech planety. ACTA chce tvrdě postihovat i kopírování v léčivech.
21. 2. 2012
Respektovaná mezinárodní organizace Médecins Sans Frontières/Lékaři bez hranic odmítá kontroverzní dohodu ACTA, protože se obává, že uplatňování dohody může být zneužito k omezení přístupu k lékům. Lékaři zároveň kritizují netransparentnost opatření, které ACTA chce uvést do praxe. „ACTA nijak neřeší problém distribuce nekvalitních a nebezpečných léků a podrývá platné mezinárodní dohody na ochranu veřejného zdraví,“ uvádí organizace v tiskové zprávě.
„Lékaři bez hranic jsou jako poskytovatel zdravotní péče hluboce znepokojeni dopadem, který by ACTA mohla mít na výrobu dostupných, legálních léčiv. Proto vyzýváme zúčastněné státy, aby neratifikovaly ani nepodepisovaly ACTA, dokud nebudou uspokojivě vyřešeny všechny námitky k možným dopadům na zdravotní péči,“ zní stanovisko Lékařů bez hranic.
Tisková zpráva: Lékaři bez hranic nesouhlasí s ACTA
Dohoda může být zneužita k omezení přístupu k lékům
Praha, 20. února 2012 – Dvaadvacet členských států EU podepsalo 26. Ledna 2012 dohodu ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement). Aby smlouva vstoupila v platnost, musí být ještě ratifikována jednotlivými členskými zeměmi, Evropským parlamentem a Radou EU. Lékaři bez hranic jsou jako poskytovatel zdravotní péče hluboce znepokojeni dopadem, který by ACTA mohla mít na výrobu dostupných, legálních léčiv. Proto vyzýváme zúčastněné státy, aby neratifikovaly ani nepodepisovaly ACTA, dokud nebudou uspokojivě vyřešeny všechny námitky k možným dopadům na zdravotní péči.
Lékaři bez hranic většinou spoléhají na generická léčiva. Stejně jsou na tom další poskytovatelé léčby HIV/AIDS – Globání Fond a PEPFAR. Mnoho rozvojových zemí nemá žádný domácí farmaceutický průmysl a závisí na dovozu generických léků. Generická konkurence je hlavním nástrojem pro snižování celosvětových cen léků.
Z hlediska veřejného zdraví je nezbytné, aby obchod s dostupnými a legitimními léčivy probíhal hladce a bez komplikací. Pokud pacient včas nedostane svůj lék, byť i jen s přechodným zdržením, může to pro něj mít smrtelné následky.
Lékaři bez hranic jsou znepokojeni rozšiřováním ochranných opatření, která omezují přístup k lékům. ACTA je součástí tohoto trendu. Je výsledkem předpisů na ochranu duševního vlastnictví prosazovaných bohatými zeměmi, mimo rámec mezinárodních institucí a diskusních fór. Prosazované předpisy mažou hranice mezi jednotlivými typy duševního vlastnictví a uplatňují přísné tresty. To zvyšuje riziko, že výrobci generických léků budou čelit nepodloženému prohledávání, zabavování a soudním sporům.
ACTA také rozšiřuje množství subjektů, proti kterým bude možné vést soudní žaloby, a ohrožen proto může být celý řetězec výroby a distribuce léků.
Současné mezinárodní obchodní právo přitom v dohodě TRIPS garantuje, že státy mají právo na ochranu veřejného zdraví a na umožnění volného přístupu k lékům. Všichni členové Světové obchodní organizace podepsali dohodu z Dauhá, která stanovuje, že dohoda TRIPS má být interpretována tak, aby bylo chráněno veřejné zdraví.
ACTA ohrožuje třetí strany poskytující péči s pomocí generických léčiv, tj. také Lékaře bez hranic. Navrhované tresty za porušování patentů obsahují i vězení a vysoké pokuty. Dohoda by mohla být použita nejen proti zdravotnickým organizacím, ale i proti distributorům a obchodníkům prodávajícím generuka, dárcům podporujícím zdravotní programy a národním kontrolním institucím schvalujícím léčiva.
ACTA by také umožnila při celních kontrolách zadržovat dodávky léků mířících do rozvojových zemí, a to bez jakéhokoliv soudního příkazu i upozornění, jen na základě osobní domněnky celního úředníka o možném falešném charakteru zboží.
Mohla by být zadržována i léčiva, která jsou jen převážena skrze signatářskou zemi ACTA do země, která dohodu nepodepsala. To může být použito jako prostředek obchodního boje mezi farmaceutickými firmami.
ACTA podrývá roli soudů, které by měly rozhodovat v případech sporů mezi duševním vlastnictvím a veřejným zájmem. ACTA by umožnila mimosoudní procesy, zabavování a likvidaci zboží bez vyrozumění vlastníka. Taková opatření jsou naprosto evidentně náchylná ke zneužití.
ACTA je prostředkem zastrašování produkce a obchodu s generickými léky. Umožňuje přísné tresty a nemá téměř žádné záruky proti zneužití. Jen pouhé nařčení ze strany obchodní konkurence by stačilo ke zničení zboží, bankrotu a možnému kriminálnímu postihu výrobce generických léčiv.
ACTA cynicky využívá obav z nekvalitních léčiv a není legitimní odpovědí na problematiku padělaných léků. Dohoda není navržena tak, aby spotřebitele chránila před možnými nekvalitními léčivy, ale aby chránila obchodní zájmy firem vlastnících patenty na léčiva.
Dohoda ACTA je vadná a může mít fatální dopady na přístup k lékům. Dohoda má nedostatečné záruky proti zneužití a nezajišťuje ochranu veřejného zdraví.
ACTA nijak neřeší problém distribuce nekvalitních a nebezpečných léků.
ACTA podrývá platné mezinárodní dohody na ochranu veřejného zdraví. Dohoda obchází Deklaraci z Dauhá, přijímá další opatření nad rámec zcela dostačující dohody TRIPS a neodpovídá standardům rozvojových zemí.
Proto by ACTA :
- Neměla být podepisována a ratifikována všemi zúčastněnými státy, dokud nebudou vyřešeny všechny námitky vztahující se k problematice veřejného zdraví
- Měla být aplikovatelná jen na vědomé padělání zboží v komerčním měřítku. Neměla by zahrnovat patentové právo a poškozování ochranných známek
- Neměla postihovat třetí strany za napomáhání při distribuci zboží
- Měla obsahovat pojistky proti zneužití, a to včetně soudního dohledu nad spory, postihů za křivá a nepodložená nařčení, možnost přístupu ke všem informacím pro všechny strany sporu, a závazek k vyváženému posuzování veřejného zájmu v případných sporech
- Měla zajistit, že jakékoliv instituce zřízené skrze ACTA budou otevřené a transparentní, že jakékoliv dodatky k dohodě nebudou přijímány bez veřejné debaty a bez schválení volenými demokratickými orgány.
PODROBNÝ MATERIÁL O DOHODĚ ACTA SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE
Zdroj: lekari-bez-hranic.cz
Datum: 21. 2. 2012, Autor: red
Přečteno: 1390x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 13 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 21st, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Datum: 2012/1/27
Od: ZAHRADIL Jan jan.zahradil@europarl.europa.eu
Vážený pane ░░░░░░░░░░,
Nejprve mi dovolte Vám poděkovat za zájem o probíhající debatu na půdě
Evropského Parlamentu (EP) ohledně návrhu dohody ACTA. Pro Vaši
informaci připomínám, že vedoucím výborem k dané dohodě je Výbor pro
mezinárodní obchod (INTA) Výbor pro rozvoj (DEVE) poskytuje pouze
stanovisko pro výbor INTA. Vzhledem k tomu, že jsem plným členem výboru
INTA a náhradníkem ve výboru DEVE, mám možnost vidět do této komplexní
materie z různých úhlů.
Pokud jde o můj obecný názor, je potřeba chránit duševní vlastnictví a
najít vhodný nástroj, který by umožňoval ochranu mezinárodně a byl
efektivní. Sdílím názor, že některé oblasti dohody ACTA jsou minimálně
kontroverzní a mám k nim své výhrady. Je však nutné zamezit ilegálnímu a
kriminálnímu jednání, které způsobuje škody ekonomikám jak vyspělých,
tak často i méně rozvinutých států.
K Vašim konkrétním připomínkám:
1) „ACTA povede k omezení základních práv nebo občanských svobod
(například: kontroly přenosných počítačů na letištích, monitorování
internetových aktivit, atd…)“
V dohodě ACTA neexistuje žádné ustanovení, které by odůvodňovalo tyto
obavy. ACTA je mířena na boj s ilegálními aktivitami, které se dějí ve
velkém, často organizovanými kriminálními gangy. Nemíří směrem k
omezování osobních svobod jednotlivce nebo obtěžování spotřebitelů. Je
tam výslovné ustanovení zakazující kontroly a postih občanů, pokud
nejednají v rámci organizované skupiny, která se zabývá masovou ilegální
aktivitou.
2) „ACTA byla vyjednána tajně. Jednání byla netransparentní a vedena za zavřenými dveřmi.“
Text dohody ACTA je veřejně přístupný komukoliv a i tato diskuse je toho
důkazem. Samotná mezinárodní jednání o dohodě ACTA byla vedena nejen
Evropskou komisí, pokud jde o oblasti smlouvy spadající do exkluzivních
kompetencí EU, ale také členskými státy, které vyjednávaly oblasti ve
své gesci (například kapitolu o „criminal enforcement“). To je také
důvod, proč bude ratifikace ACTA probíhat nejenom na úrovni EU, ale také
na úrovni členských států podle jejich příslušných národních ústavních
zvyklostí.
Jistě se shodneme na tom, že ochrana duševního vlastnictví není méně
důležitá než ochrana hmotného vlastnictví. Bez mezinárodních dohod tuto
ochranu ovšem nelze efektivně zajistit.
S pozdravem
Jan Zahradil
Poslanec EP
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 21st, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
25. února peticí proti ACTA
25.
února probíhá další protest proti ACTA globálnějšího charakteru. Jeden z
dobrých způsobů jak se zapojit kromě demonstrací, je
vytisknout si petici proti ACTA a poslat nám ji. Všechny potřebné
informace naleznete zde: http://www.pirati.cz/petice-proti-acta
21. 2. 2012
25.
února probíhá další protest proti ACTA globálnějšího charakteru. Jeden z
dobrých způsobů jak se zapojit kromě demonstrací (viz níže) je
vytisknout si petici proti ACTA a poslat nám ji. Všechny potřebné
informace naleznete zde: http://www.pirati.cz/petice-proti-acta
Oznámené protesty ve světě: http://www.facebook.com/events/106347209493684/
u nás jsou ohlášené protesty v
Brně – http://www.facebook.com/events/370180286342767/
Pardubicích – http://www.facebook.com/events/231267010296022/, kde se zřejmě objeví řada lidí z vedení Pirátské strany, máme v Pardubicích dlouho naplánované zasedání republikového výboru.
Olomouci – http://www.facebook.com/events/323936780975389/
Ostravě – http://www.facebook.com/events/389237591091147/
Praze – http://www.facebook.com/events/297803290272923/
V tuto chvíli je vybráno asi 4000 podpisů. Rádi bychom jich před předáním petice vybrali alespoň 10 000.
Pokud se vám nechce nic tisknout podepište http://www.internetbezcenzury.cz/
Datum: 21. 2. 2012, Autor: Piráti
Přečteno: 122x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 1 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 21st, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Stahuji a sdílím! Jsem pirát?
Horlivost, až zarputilost s jakou mnozí lidé obhajují smlouvu ACTA, není
ničím jiným, než odrazem jejich neuvěřitelné hrůzy z internetu. Tito
lidé se nijak netají tím, že internet je pro ně nepřítelem číslo 1.,
kterého je nutno svázat, omezit, zavřít do klece a tvrdě cenzurovat.
Represe ale nikdy nebyly řešením. Dějiny jsou toho dostatečným důkazem a
špatně vždy skončili ti, kdo je prosazovali!
21. 2. 2012
Když jsem sledoval sobotní pořad Politické
spektrum na ČT24 a viděl útoky jednoho z hostů, Alexandra Tomského na
svobodu internetu, jeho „prorocké“ výkřiky, navozující v divácích pocit,
že nekontrolovaný internet bude zkázou lidstva, uvědomil jsem si, že
ten člověk se internetu strašně bojí. Pan Tomský je typickým
představitelem určité sorty lidí, kteří mají z internetu, zejména z jeho
svobody, panickou hrůzu a tím, že jsou určitým způsobem mediálně známí,
snadno manipulují s mozky lidí, majících zatím o internetu pouze
povrchní znalosti.
Internet není nepřítel!
Pan Tomský v závěru pořadu korunoval své vystoupení slovy, že
internet nemůže existovat bez cenzury! Tento pán se za svůj život
nedokázal s internetem spřátelit, nedokáže využívat jeho obrovský
informační potenciál a co je nejhorší, vůbec nepochopil smysl internetu.
Jako nakladatel jej považuje pouze za nepřítele, ohrožujícího jeho
živnost, tedy produkci papírových knih. Tento pán, spolu se spoustou
sobě podobných, nepochopil, že díky internetu a sdílení informací, které
k němu neoddělitelně patří, se lidstvo posouvá kupředu stokrát
rychleji, než v minulosti. Kdyby člověk nezačal sdílet informace, a
buďme si jisti, že s tím začal už v době kamenné, lezeme dosud po
stromech.
Díky sdílení se vyvíjíme
Sdílení informací odjakživa pohání lidstvo. Díky sdílení informací se
člověk naučil komunikovat pomocí řeči, díky sdílení informací měly
nápady a vynálezy jednotlivců šanci rozšířit se do celého světa a
urychlovat vývoj celé společnosti. Nemalý podíl na tom měly knihy a
zejména knihovny. Prostřednictvím knihoven lidé sdíleli informace už od
založení první knihovny v Nippuru 2000 let. př. n. l. , přes první
veřejnou knihovnu¨na Aventinu, v Římě za vlády Cézara, až po dnešní
moderní knihovny. Právo na bezplatné využívání informací, uložených v
knihovnách máme bohudík už od 19. století. Strach ze svobodného šíření
informací měly vždy totalitní a despotické režimy. Typickým příkladem
může být doba středověkého temna, kdy bylo šíření myšlenek
prostřednictvím knih považováno za vysoce nebezpečné pro tehdejší
establishment a jako takové bylo stíháno inkvizicí.
Základní smysl internetu
Odpůrci svobody internetu a zejména sdílení, si dnes vůbec
neuvědomují, že právě sdílení informací bylo prvotním účelem předchůdce
internetu – Arpanetu, který si vytvořily před třiačtyřiceti lety čtyři
americké univerzity pro rychlou výměnu informací. Je typické, že
největšími nepřáteli svobody internetu, jsou velké korporace, mnohé
státní instituce, zkorumpovaní politici, velcí producenti a pak
samozřejmě obrovské masy příživníků, skrývající se za nejrůznějšími tzv.
ochrannými svazy. Bez sdílení na internetu by lidstvo nikdy nedosáhlo
současného vědeckého pokroku. Je nepředstavitelné, že by mezi sebou
vědci, ať již pracují v jakémkoliv oboru, nesdíleli své objevy. To
bychom skutečně byli úrovní myšlení doposud sto let za opicemi. Velmi
dobře to vystihl známý popularizátor vědy, profesor Jaroslav Petr ve své
úvaze Pravěká copyrightová krize, viz: http://www.osel.cz/index.php?clanek=6136, kterou každému doporučuji k přečtení.
Stojíme na rozcestí internetu
Je neoddiskutovatelným faktem, že každý špičkový odborník vložil do
své vědecké práce obrovskou dávku svého úsilí, umu, duševního
vlastnictví, mnohdy větší, než skladatel, interpret, nebo dokonce
producent uměleckého díla. Samozřejmě, že umění je součástí našeho
života a k jeho šíření je třeba jistých zákonitostí a omezení, nicméně i
toto duševní vlastnictví je určeno k tomu, aby bylo šířeno. Jenže
neštěstím současné doby je to, že toto šíření se mění v prosté kupčení,
ze kterého má původní autor jen nepatrný zlomek z celkového výdělku. Je
zajímavé, že špičkoví vědci naopak usilují o to, aby byly jejich objevy
šířeny a sdíleny co nejvíce. Jestliže někdo „nezákonně“ šíří hudební
nebo literární dílo, je to označováno za krádež. Pokud se takto šíří a
sdílí nejnovější vědecký objev, je to vždy ku prospěchu lidstva a úspěch
dotyčného vědce je posuzován i podle toho, jak často je jeho dílo
sdíleno. Ano, i tady existují určitá omezení, například patentová, ale
za dodržení přesně daných podmínek, lze s takovýmto objevem volně
nakládat, dále jej sdílet a hlavně jej rozvíjet.
Jsou novináři zloději?
Jako novinář, zabývající se dlouhá léta popularizací vědy samozřejmě
také z internetu čerpám a stahuji veškeré informace o nejnovějších
vědeckých objevech a poznatcích a prostřednictvím své publikační
činnosti je ve svém časopise sdílím – nabízím je čtenářům ve
srozumitelné formě. Podle zcestné logiky některých odpůrců svobody
internetu, bych mohl být klidně považován za zloděje, kradoucího cizí
myšlenky. Pokud bych se striktně držel veškerých omezení, musel bych
používat tyto informace pouze ve formě citací, ovšem díky vědecké
terminologii drtivé většiny podobných zpráv, by to bylo pro většinu
čtenářů naprosto nesrozumitelné. Řeším to tak, že ve své práci důsledně
využívám instituce odkazů na prameny a tím nijak původním autorům
neškodím. Právě naopak, popularizuji jejich práci, o které se dozvědí
masy čtenářů.
Jurisdikce v rozpacích
Žádný z právníků, na které jsem se obrátil, mi není schopen vysvětlit
jednoduchý rozdíl mezi různými formami sdílení. Kupuji si poměrně
značné množství knih, ale vzhledem k omezeným prostorovým možnostem své
domácnosti, jsem si zvykl už před lety, poslat je po přečtení zkrátka
dál. Nechám ji ve vlaku, v čekárně u lékaře, nebo ji dám kamarádovi. Na
tom není nic špatného a nikdo mne za to nemůže postihnout. Stejně tak
tomu bylo s cédéčky, která jsem rozdával podobným způsobem. Postoupil
jsem je zkrátka ke sdílení. Dnes již cédéčka nekupuji, ne proto, že bych
si je stahoval z internetu, i když je to jednoduché jak facka, ale
proto, že muzika, která mne zajímá, je volně dostupná na oficiálních
stránkách, internetové připojení mám stále k dispozici a tak si ji mohu
kdykoliv poslechnout. Právníci však nejsou schopni definovat rozdíl mezi
tímto mým sdílením, které je naprosto zákonné a oním nezákonným, za
které je považování sdílení prostřednictvím internetu. Když někomu dám
cédéčko, pro které už nemám doma místo, je to OK. Když potřebuji uvolnit
místo na harddisku a stejné cédéčko, film, nebo knížku, které jsem si
legálně koupil a zaplatil, uvolním ke sdílení a u sebe je smažu, je to
trestné?
Internet, jako velká neznámá!
Vrátím se k výrokům pana Tomského, které reprezentují typické
represivní snahy o cenzuru internetu. Strach, který tito lidé ze
svobodného šíření informací mají, je pochopitelný. Mají strach především
o svoji existenci, protože se nedokážou přizpůsobit současnému
vědeckému pokroku. Proč myslíte, že se dnes tolik stahují například
knihy v elektronické podobě? Důvody jsou dva a nad slunce jasnější. Za
prvé je to neschopnost dát tyto tituly v elektronické podobě na trh
současně s papírovým vydáním a to ve všech formátech, které jsou schopny
rozpoznat současné elektronické čtečky. Těchto formátů existují
desítky, ale vydavatelé elektronických knih tvrdošíjně trvají na tom
„svém“ formátu, který je pro mnohé čtečky nečitelný. Například
nepochopím, proč někteří vydavatelé prodávají své e-knihy v PDF formátu.
Číst v tomto formátu na čtečce je totiž naprosté utrpení. Samozřejmě,
existují chytré programy, které mi text převedou do libovolného formátu
(např. Calibre), ale proč bych se tím měl zabývat já, to je snad
starostí vydavatele. Pochopitelný je i zájem čtenářů, přečíst si knižní
bestseler okamžitě po jeho vydání a ne čekat, až se vydavatel milostivě
uráčí jej převést do elektronické podoby. Druhým důvodem je cena.
Vydavatelé se tvrdošíjně drží ceny papírových knih a ty elektronické
jsou v drtivé většině pouze o pouhé zlomky levnější, než jejich papírové
sestřičky. Jestliže mne papírová kniha vyjde na 300 korun a
elektronická na 280,-, pak si sakra rozmyslím tu elektronickou podobu
koupit. Není pak divu, že elektronické knihy prodá pouhé desítky. Pokud
by byla dostupná za rozumnou cenu, např. do 100 korun, vsadím se, že
půjde prodej okamžitě do tisíců. Ale to je otázka obchodní strategie,
které dnes vydavatelé příliš nerozumí.
Internet nelze cenzurovat!
To, co vyřkl pan Tomský o nutnosti cenzury internetu, bohužel
reprezentuje i postoj celé řady politiků, kterým je díky lobby vlivných
podnikatelů a to nejen v oblasti zábavního průmyslu, jasné, že tady jde i
o jejich koryta. Čím více bude internet svobodnější, tím více se budou
stávat ohroženým druhem. Před obrovským informačním potenciálem
internetu se nedá skrýt. Dříve nebo později se na síti objeví všechny
jejich kontakty, sebemenší prohřešky i nekalé praktiky, kterých se
dopouštěli. Právě proto jsou vlády i jednotliví politici strachy bez
sebe ze svobody internetu a hledají cesty jak tyto svobody omezit.
Nedovolme jim to! Internet je a musí zůstat svobodný!
Datum: 21. 2. 2012, Autor: Pavel Přeučil
Přečteno: 145x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 4 čtenářů, celková známka je 2.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 20th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Kontaktujte svého europoslance, vyzývá La Quadrature.net
Francouzská nezisková organizace, která stojí v čele boje proti ACTA, vyzývá odpůrce sporné mezinárodní dohody, aby kontaktovali v tomto týdnu své europoslance. Ti se mají totiž v takzvaném „zeleném týdnu“ věnovat svým domácím okrskům.
20. 2. 2012
La Quadrature du Net nabízí i několik možností, jak poslance oslovit a na co je v problematice ACTA upozornit. Seznam českých europoslanců s kontakty můžete vyfiltrovat i na webu La Quadrature du Net. Pokud budete někoho z nich oslovovat, budeme rádi, když se s námi podělíte o zkušenosti (kontaktovat nás můžete na redakčním emailu redakce[a]piratskenoviny.cz).
Dohodou ACTA se budou europoslanci zabývat v následujících dnech. Přestože řada zemí včetně Česka ratifikaci pozastavila a polský premiér ji definitivně odmítl jako nepřijatelnou, není zcela jasné, jak se k ní postaví další země ani EU jako celek. Hrozí, že dohoda bude platit v některých evropských zemích, jak například uvažuje Petr Krčmář na serveru Root.cz.
Datum: 20. 2. 2012, Autor: red
Přečteno: 145x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 6 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 19th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Moudra Petry Žikovské – Jak využít zkratku IFPI
19. 2. 2012
Napadají vás další varianty zkratky IFPI? Napište vaše nápady do komentářů. Autor nejlepšího řešení vyhraje exkurzi do studia Petra Jandy
V roce 2010 jsme věnovali několik stripů i dalšímu obhajci kopírovacích monopolů Jiřímu Srstkovi, šéfovi Dilie.
Dále doporučujeme:
IFPI ku příležitosti 75. výročí vymazala důkazy o svých fašistických kořenech
IFPI chce poplatek z mobilů, Hadopi i právní odpovědnost provozovatelů za obsah
Jediná věc, kterou potřebujete znát o ACTA
Datum: 19. 2. 2012, Autor: haw
Přečteno: 315x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 8 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 19th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Stránka o IFPI na Wikipedii zablokována kvůli porušení autorských práv
Heslo o IFPI na české Wikipedii je zablokováno z důvodu „možného porušení autorských práv“. To není vtip, podívejte se sami …
19. 2. 2012
„Obsah této stránky (nebo jeho část) byl odstraněn kvůli podezření z porušení autorských práv. Text, který sem byl vložen, se nápadně podobá textu z:
http://www.ifpicr.cz/?rubrika=1149
Tato stránka je proto nyní zapsána na Wikipedie:Porušení práv. Samotná podoba textu nutně neznamená, že k porušení práv skutečně došlo, ale aby text mohl ve Wikipedii zůstat, je třeba ověřit jeho původ. Pokud se nepodaří původ textu ověřit, bude článek či příslušná část po týdnu smazána.“
Více na http://cs.wikipedia.org/wiki/IFPI
Datum: 19. 2. 2012, Autor: red
Přečteno: 473x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 4 čtenářů, celková známka je 2.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
|
Loading ...
Příspěvky (RSS)