Vítejte na neoficiálním webu GreyLinkDC++ věnovaném NMDC klientovi nové generace pro P2P síť Direct Connect Dnešní datum: Aktuální čas: Svátek má: • Podpořte GreyLinkDC++ libovolnou částkou se systémem PaySec. • Copyright © 2007 - 2012 GreyLinkDC++ • All rights reserved.

Archív pro rubriku Srpen, 2012

Nový japonský kopírovací zákon nedává smysl

Začátkem října začne v Japonsku platit zcela nová situace ohledně autorských práv. Pirátství bylo v Japonsku vždy značně riskantní. Policie sleduje sdílecí sítě a piráti se občas objeví ve večerních zprávách poté, co na ně policie udělá zátah a zabaví jim počítače. Počínaje rokem 2012 však budou čelit až dvěma letům vězení za trestný čin stahování.

31. 8. 2012

Ale co přesně udělá ze stahování trestný čin? Agentura pro kulturní záležitosti, pod kterou tento zákon spadá, zatím nedokázala jasně definovat, co vlastně představuje trestný čin podle nového zákona.

Nejprve se podívejme na definici slova „stahování“. V rámci tohoto nového zákona máte paušálně povoleno sledovat jakákoliv pirátská videa streamovaná z YouTube, ale ukládat si trvalé kopie těchto videí nesmíte. Nicméně, ukládání komiksů z webových stránek bude v pořádku a můžete kopírovat kolik textu chcete, protože podle Agentury pro kulturní záležitosti slovo „stahování“ znamená audiovizuální záznam a nevztahuje se na žádný jiný druh binárních dat. Není za tím žádná logika, a dosud nepadl ani žádný rozsudek např. o převodu videa do obrázku filmového pásu.

Dále nám Agentura pro kulturní záležitosti dává celkem nečekané rozhodnutí o „nelegálním stahování“: říká, že odvysílané televizní seriály, které ještě nejsou dostupné na DVD nebo Blu-Ray, si můžete v klidu stáhnout, protože byly vysílány zdarma! Nicméně stále můžete být žalováni za pirátství v občanskoprávním sporu. Navíc uploadování takovýchto videí je stále považováno za trestný čin.

Nyní se zaměřme na nahrávky nejasného původu, které zvědaví uživatelé často nacházejí na internetu. Většina tohoto zákona vyžaduje, abyste měli úmysl získat při stahování dílo nelegálně, což se nedokazuje nijak snadno. Ve skutečnosti to vypadá, že v Japonsku není nikdo, kdo by si myslel, že tento záměr lze dokázat, pokud o tom existují nějaké pochybnosti. Podle jednoho právníka „je těžko představitelné, že některé písničky jsou oficiálně dostupné na P2P sítích,“ takže když používáte síť Gnutella a hledáte si na ní písničky Jonathana Coultona, očividně je z vás najednou podezřelá osoba.

Jak může umělec jasně vyjádřit, že jeho díla si lze bezpečně stáhnout? Agentura pro kulturní záležitosti doporučuje uživatelům internetu hledat ochrannou známku nahrávacího průmyslu nazvanou „L Mark“, jenže tuhle značku nemůže použít jen tak někdo; umělci musejí vstoupit do Asociace nahrávacího průmyslu Japonska a platit za použití této značky, kterou v současnosti využívá méně než 300 stránek. Nikde není řečeno, jestli značka Creative Commons nebo prohlášení díla za volné bude sloužit jako účinná obhajoba před křivým obviněním z porušení kopírovacího zákona.

Pokud jste si legálně pořídili hudbu a filmy, nesmíte je pirátit, ale beze všeho je můžete poslat ostatním e-mailem. V Japonsku zůstává posílání MP3 souborů a videí přátelům přes e-mail legální, pokud je nenabízíte jako službu pirátům. Můžete dokonce (v rozumných mezích) poslat kompletní ripnutá CD. Ale nesmíte obcházet ochranu proti kopírování na těch několika CD, která ji mají, takže ať vás ani nenapadne mačkat Shift.

Sice nejsem právník, ale nový zákon je tak neurčitý, že by mě překvapilo, kdyby měl velký vliv na počet trestních stíhání. V Japonsku je většina trestních řízení zastavena ještě než dojde k soudu, pokud vinu nelze jednoznačně prokázat a pachatel se nepřizná, což je příčina téměř 100% míry odsouzení. Případy z minulosti naznačují, že pouze největší piráty, jako např. lidi, kteří nahrávají televizní seriály na sdílecí servery, čeká soud.

Autorem textu je americký spisovatel na volné noze Avery Morrow.

 

Datum: 31. 8. 2012, Autor: Překlad: Adam Zábranský, Petr Kopač
Přečteno: 88x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 3 čtenářů, celková známka je 1.


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

K čemu jsou vládní reformy?

Z pohledu řádného hospodáře je rozumné více produkovat než spotřebovávat. Platí to i v případě ekonomiky státu? V zahraničí jsme se zadlužili téměř čtyřikrát více než jsme spotřebovali. Jak je to možné?

29. 8. 2012

Výše zahraničního dluhu je 1,873 bilionu korun.

Od roku 1989 jsme celkově spotřebovali o 526 miliard více, než jsme vytvořili.

Hlavní příčinou rozdílu je struktura kapitálu. Pokud zde někdo investoval (např. koupil automobilku), tak počítá s návratností investice a ziskem. Proto musí příslušní pracující vyprodukovat zdroje nejen pro sebe, ale i produkci, kterou investor zaplatí dluh i s úroky. Vzhledem k tomu, že byla většina ekonomiky prodána do zahraničí, musí pracující této země pracovat tak, aby investorům jejich investice „vrátili“. Proto náš zahraniční dluh narostl v posledních 6 letech téměř trojnásobně, i když jsme vyprodukovali o 500 miliard více zboží, než spotřebovali.

Současná exportovaná nadprodukce nestačí. Nyní už musíme produkovat přibližně o 30% více, než spotřebujeme, abychom uspokojili všechny požadavky věřitelů (a těch kteří nám „umožňují“ pracovat) a dále se nezadlužovali.

Účelem této země je především tvorba zisků pro zahraniční kapitál. Další zvýšení nadprodukce, kterou splácíme „investice“ je nyní problematické. Proto se vláda snaží zlepšit podmínky pro tvorbu zisků. Reformy ve svém důsledku eliminují „zbytečné“ výdaje na důchody a sociální systém. Omezí údržbu a případný rozvoj infrastruktury a přenese ještě více daňovou zátěž na místní obyvatelstvo. Vláda následuje evropský trend přizpůsobování životní úrovně obyvatel rozvojovým zemím.

Jsme převážně námezdní silou, která musí vytvářet zisky pro zahraniční „investory“, kterým většina zdejší ekonomiky patří. Cílem reforem je přinutit zdejší obyvatelstvo, aby ještě více zvýšilo svoji nadprodukci, zejména omezením společenské spotřeby. Mocenské elity, které zde nyní vládnou se snaží požadavkům zahraničních investorů přizpůsobit. Svoji štědrou mzdu za „správu pracovní síly“ si místní politici vylepšují rozkrádáním prostředků, které spravují. Proto může být spojencem v boji proti korupci i zahraniční kapitál. V zájmu globálního kapitálu je především, aby politici prosazovali pravidla globálního finančního systému, která stanovují.

Nepomohou nám žádné reformy, a ani další zadlužování. Pokud budeme hrát podle jejich pravidel, nemůžeme vyhrát.

 

Datum: 29. 8. 2012, Autor: Ivo Vašíček
Přečteno: 152x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 9 čtenářů, celková známka je 1.44.


Komentáře k článku

29. 8. 2012
Toník
Bez skrejvaček…

29. 8. 2012
Starej Mraf
U mne za článek za 1

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

29. 8. 2012, 16:34

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Legalizace konopí pro léčebné účely po česku – krok vedle

Politici projednávají zákon, jehož přijetí by nejspíše přineslo více špatného než dobrého. Chtějí legalizovat léčebné konopí, ale vlastně jenom trochu a hlavně typicky špatným způsobem.

24. 8. 2012

Jeden z návrhů, které leží v momentálně spícím Parlamentu, se zabývá legalizací konopí pro léčebné účely. Vychází z vědecky zjištěných pozitivních účincích marihuany při některých onemocněních. „Hurá,“ jásají možná někteří, „konečně lidé, kteří pěstováním konopí pomáhají ostatním, za to nebudou trestáni!“ To by bylo sice pěkné, jenže tomu tak není. V tomto článku se budu snažit vysvětlit, jak se věci mají a zkusím se zamyslet, jak z toho ven.

Problémů je mnoho

Jaké jsou zákony dnes? Nutno uznat, že nejsou v porovnání s ostatními zeměmi tak přísné, protože za užívání či držení marihuany v malém množství (podle této vyhlášky je to do 15 g sušiny) můžete dostat pouze peněžní pokutu. Pěstování ve velkém je už ale průšvih a je jedno, že mnoho pěstitelů konopí následně poskytuje svým pacientům pro léčebné účely. Tací lidí jsou po dopadení vláčeni po soudech. Jestliže je na celé téhle tragikomedii alespoň nějaká světlá stránka, pak to, že jsou alespoň někdy sproštěni viny (namátkou např. tyto dva případy z minulého roku, případným zájemcům o další případy určitě Google prozradí víc).

A zde narážíme na první a dosti zásadní problém připravovaného zákona. Proč? Cituji z důvodové zprávy k návrhu: „(…) dochází často k tomu, že osoby zneužívající a pěstující konopí i mimo dosud nedovolený léčebný kontext používají léčebné využití konopí jako účelovou argumentaci vůči orgánům činným v trestním řízení. Vzhledem k dosavadní nemožnosti legální léčby konopím na tuto argumentaci v některých případech přistupují i soudy. Cílem předkládané novely je tato dvě jednání jednoznačně odlišit a posílit tak význam právní úpravy regulující nakládání s omamnými a psychotropními látkami, což povede ke zvýšení vymahatelnosti práva a ochrany společnosti.“ To jednoduše znamená, že jedním z cílů zákona je, aby samopěstitelé už před soudem neměli šanci.

Napadlo vás, že samopěstitelů už přeci nebude potřeba, když si pro konopí nemocní budou moci dojít do lékárny? Zde narážíme na dva problémy. Za prvé kritéria pro předepsání léčebného konopí budou nejspíše dost tvrdá, aby se „zamezilo zneužití konopí pro jakékoliv jiné než léčebné účely“, a za druhé je dosti pravděpodobné, že konopí bude jednoduše příliš drahé. Z návrhu to totiž vypadá, že z pěstování konopí se jednoduše stane byznys. Počítá se zhruba s 3 až 10 subjekty, kterým bude udělena licence na výrobu léčebného konopí. A to ještě není všechno. Ačkoliv původní návrh počítá s českými výrobci, vláda se vyjádřila, že nejlepší by bylo z počátku dovážet z ciziny, protože bude nějakou dobu trvat, než čeští výrobci dodají první použitelné rostliny. Ať tak či onak, jaká asi bude cena tohoto konopí? Myslím, že reálný odhad je zhruba 100-200 za gram, z ciziny i více. (Navíc všichni moc dobře víme, jak u nás fungují výběrová řízení – kdo nám zaplatí víc, tomu udělíme licenci.) Mnoho lidí si nebude moci lékařské konopí dovolit.

A perlička na závěr – vláda chce, aby vznikl nový úřad zabývající se pouze léčebným konopím, namísto toho, aby se pouze rozšířila působnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Jistě, čím více úřadů, tím lépe!

Abych pořád jen nenadával, jednu světlou stránku na tomto zákoně vidím – psychologický vliv na společnost. Určité skupině lidí, kteří z nevědomosti považují marihuanu za strašlivou drogu, totiž předá zprávu, že tak hrozná není a že může i léčit. To je ovšem efekt zcela jistě nezamýšlený (strach ze „zneužívání“ marihuany je v důvodové zprávě čitelný) a proto není co chválit.

Co s tím? Nechme lidi, ať si konopí pěstují sami

Jak zařídit, aby pacienti měli snadný přístup ke konopí a netrpěli kvůli přinejmenším hloupým zákonům? Odpověď je jednoduchá – povolit samopěstitelství pro léčebné účely. U soudu by se pak musela prokázat vina pěstitele (neboli dokázat, že konopí využíval pro jiné než léčebné účely) a ne naopak. Jaký by tato změna měla účinek? Protože pěstování konopí není zas tak drahá záležitost (cenu v současnosti zvyšuje jeho nelegálnost), mohli by si ho pacienti pěstovat sami či ho získávat od nějakého pěstitele-léčitele, vlastně jak to dělají dnes, ale beze strachu, že je někdo bude vláčit po soudech. Ceny by navíc klesly, protože rizikovost způsobená ilegalitou přidává čemukoliv hodnotu.

No a negativní důsledky? To snad každému hned dojde. Pěstitelé-uživatelé a pěstitelé-obchodníci by se často vymlouvali na to, že konopí pěstují pro léčebné účely a přitom by tomu tak nebylo. Což by vedlo k hrozivé situaci, že každý, kdo se bude chtít dostat k marihuaně, to bude mít jednoduché. To by byl obrovský rozdíl oproti dnešku — ne, počkat, vlastně nebyl. Vzhledem k tomu, že taková situace platí už dnes, by se nic strašného nestalo. Jak možná víte, Češi jsou největší uživatelé konopí v Evropě. A jaký to má negativní vliv na společnost? Žádný. Občas si potáhnout z jointu jednoduše není nic špatného. Užívání marihuany je méně škodlivější i návykovější než užívání alkoholu či kouření cigaret. Když někdo neužívá marihuanu s rozmyslem, asi to zrovna zdravé nebude, nicméně tak to je se vším – s alkoholem, s cigaretami, s tučným jídlem… Ale proč to zakazovat? Jak jsme viděli v minulosti s alkoholem, prohibice moc nefunguje.

A vůbec, legalizujme všechno

Ilegalita drog má mnoho negativních důsledků. Například je nelze regulovat. Protože jsou nelegální, dostane se k nim dítě stejně dobře jako dospělý. Dealerům záleží pouze na zisku, takže prodávají komukoliv. Zároveň nelze zaručit, že prodávané drogy dosahují dostatečné kvality. To možná zní trochu hloupě, ale je nežádoucí, aby uživatelé drog užívali nekvalitní směsi, protože to s sebou nese závažné zdravotní důsledky.

Dalším problémem je financování mafií, které kriminalizace způsobuje. Válku proti drogám nelze vyhrát, jak můžeme vidět např. v USA či v Mexiku, kde dosahuje obrovských rozměrů. Utrácí se za ní hromadu peněz, které by mohly být věnovány na léčbu závislých, osvětu a prevenci. Na stejné účely by pak šly peníze „vydělané“ legálním prodejem drog. Dnešní drogová politika je jednoduše politikou strachu a je iracionální.

Jedním z hlavních problémů kriminalizace drog je dopad na jejich uživatele. Místo toho, aby se s nimi zacházelo jako s nemocnými (což ti závislí jsou), jsou považováni za zločince. Čím se provinili? Tím, že ublížili sami sobě, a v mnoha případech ani to ne. Za to jsou (a teď dávám příklad z USA) uvězněni a častokrát se jim tak zhroutí celý život.

Je důležité si uvědomit, že stejně jako nelze zabránit sdílení kultury na internetu, nelze reálně zabránit ani užívání drog. (Chtěli bychom to vůbec? Chtěli bychom např. svět bez alkoholu nebo marihuany? Někteří nejspíše ano, ale mají snad právo určovat styl života ostatním?) Určitá skupina lidí bude drogy užívat vždy a cestu si najde. Proč by se ale tato skupina měla rozšířit tím, že drogy budou najednou legální? Legalizace neznamená podpora. Legalizace je pouze racionální odpovědí na současný stav, kdy válka proti drogám škodí více, než drogy samotné. Lidé, kteří si nepíchají heroin, to nedělají kvůli tomu, že je to nelegální, ale protože jim to za to nestojí.

Jediný problém, který by mohl s legalizací drog nastat, je, že by se z drog stal byznys. Tomu ale lze zabránit rozumnými zákony. Drogy by měly být regulované podle vědecky prokázané škodlivosti, takže reklamy na „nejlepší kokain v Česku“ bychom se v televizi nedočkali.

 

Datum: 24. 8. 2012, Autor: Adam Zábranský
Přečteno: 68x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 5 čtenářů, celková známka je 1.


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Piráti zvolili vedení, pozměnili stanovy a plánovali volební kampaň


Po celý víkend probíhalo v Praze celostátní fórum Pirátů –
stranický sjezd Pirátské strany. Zúčastnění členové Pirátů zvolili nové vedení, pozměnili
stanovy, připravovali se na krajské a senátní volby (naše volební
plakáty najdete v odkazech na konci) a doplnili do grafického
manuálu logotyp.

27. 8. 2012
Předsedou Pirátů
se stal PhDr. Ivan Bartoš, který porazil Petra Bajgara z Hranic na
Moravě přesvědčivou většinou 57 hlasů proti 14.  Prvním místopředsedu
Piráti zvolili studenta práv a  matematicko-fyzikální fakulty, Bc.
Jakuba Michálka
, odborníka Pirátů na copyright. 

Odkazy:

Nový logotyp: http://www.pirati.cz/mo/grafika/logotyp

Plakáty „Volební test národa“:

http://www.pirati.cz/mo/grafika/volby2012 (Ještě doplníme png v lepším rozlišením a pdf pro tisk na domácí tiskárně, ale pár dní to potrvá.)

Stanovy Pirátů: https://www.pirati.cz/rules/st

Místo konání fóra: https://www.pirati.cz/akce/cfpraha

 

Datum: 27. 8. 2012, Autor: pirati.cz
Přečteno: 362x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .


Komentáře k článku

27. 8. 2012
FiV
Koalice

27. 8. 2012
MK
Re: Koalice

27. 8. 2012
vlasta klepák
Re: Re: Koalice

27. 8. 2012
toník

27. 8. 2012
Mikuláš Ferjenčík
Re:

27. 8. 2012
Brooch
Re:

27. 8. 2012
mig

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Kdo jsou vlastně ti Piráti?

O víkendu se sejdou členové a příznivci České pirátské strany na jednání celorepublikového fóra. Zvolí si nové vedení, prodiskutují další postupy jak v nadcházejících volbách letos na podzim, tak směřování v dalších dvou letech, které vyvrcholí dalšími volbami, ve kterých chtějí Piráti rozhodně uspět.

24. 8. 2012

V posledních dnech je Pirátů plný Deník Referendum. Není to jen důsledek víkendového jednání, ale oni jsou vlastně dost podezřelí. Relativně mladá strana, která o sobě tvrdí, že je jiná než ty ostatní. Takových tu už bylo. Tvrdit nestačí.

Takže, jsou jiní? A jestli ano, tak v čem?


Typický Pirát:
Mladý kluk, informatik. Jenže to není tak jednoznačné. Nějak podobně to začalo, nakonec mládí je pojem relativní a kdo z nás nepracuje s informacemi, že? Ale ony jsou tu i ženské. Jedna z nich právě píše tento článek. Ne úplně mladá, navíc učitelka, ředitelka. A ještě se cpe do předsednictva. A podobných je tu víc. Takže je nutno najít jiné argumenty proti Pirátům, než že jsou mladí a nezkušení. Ale třeba něco najdeme.


O co jim jde:
Přece o bezplatné stahování hudby a filmů z internetu. Nic jim není svaté, zákazy a pravidla jsou přece proto, aby bylo co překračovat. Ohrožují tvůrce, ohrožují trh, jestli to někdo nezarazí, zlikvidují hudební a filmový průmysl. O tom, jak to je, si můžete přečíst třeba v Pirátských novinách. A když se podíváte na webové stránky Pirátů, tak zjistíte, že jsou to docela byrokrati, tedy alespoň ve smyslu propracovaného systému pravidel, předpisů. Navíc dost dbají na to, aby se daná pravidla dodržovala. A většina používá svobodný software (patří to do pravidel). A předseda pořád čte, navíc papírové knížky, kupuje si originální CD a DVD. A kdo by nekupoval, když je lze zakoupit za pár korun. A vlastně, jak se to může vyplatit, prodávat filmy na DVD za 40 korun, někdy i levněji. Vždyť za tuhle cenu si to koupí skoro každý, proč by ilegálně stahoval. A kdyby šlo koupit si za pár kaček film, na který mám právě náladu, přes internet, okamžitě zaplatit a koukat, to už by se snad stahovalo jen ze sportu.

Taky mluví pořád o transparentnosti: Transparentní hospodaření, tedy transparentní účet, k tomu všechny doklady (účtenky, faktury, objednávky, smlouvy) naskenované na internetu. Každý si dohledá, zda je vše v pořádku. Stejně tak jsou zveřejňovány všechny doklady týkající se výběrových řízení. Tak to Piráti už mají, zavedení ve všech organizacích a úřadech, kde se hospodaří s veřejnými prostředky, by vážně neměl být problém. Samozřejmě kromě informací, na které se vztahuje zákon o ochraně osobních údajů.

Ale dostane se každý na Internet, bude umět vyhledat potřebné informace? Ve veřejných knihovnách by internet zdarma být měl. Prý je to pro stát drahé. Uvědomíme-li si rozdíl mezi cenou a hodnotou (užitnou, morální), tak není co řešit. Zasáhneme několik much jednou ranou. Zjednodušíme administrativu, ušetříme na dopravě, zachráníme kus lesa (pryč s papíry), můžeme vzdělávat na dálku, nemusíme zřizovat speciální kontrolní komise pro kontrolu hospodaření politických stran. Vždyť občané budou kontrolovat průběžně. A kde není knihovna, tam je místní úřad.


Budou to všichni umět?
Prý má být vzdělávání prioritou. To nakonec tvrdí úplně všichni, kteří se ucházejí o hlasy voličů. Budeme-li používat svobodný software, něco málo ušetříme. Vzdělávání dětí a mládeže je na zvláštní článek, ale co ti dospělí, kteří se neměli kde naučit používat informační technologie? Každá škola má nějakou tu počítačovou učebnu a potřebuje prostředky. Každá škola má zřizovatele, který by se měl starat o všechny generace. Tak proč to nespojit. V mnoha obcích se to už děje. Není přece potřeba všechno platit. Prostá výměna hodnot je také možná.


Piráti se starají jen o internet, nic jiného je nezajímá, ničemu jinému nerozumějí:
Pirátský program se pomalu, ale jistě rozšiřuje o nové kapitoly. Nemá cenu napsat všechno rychle. O všem diskutují, hádají se, argumentují, shromažďují informace. A pořád dokola, dokud to není přijatelné pro většinu členů. Vzhledem k tomu, že už nejsou jen partou mladých kluků informatiků, tak lze pracovat na dalších tématech. Nakoukněte, možná to není úplně dokonalé, tak poraďte.


Tak vpravo nebo vlevo:
Oni tvrdí, že ani jedno. Není problém najít poměrně čerstvé články, které tvrdí, že to není možné. Jsem asi naivní, ale myslím si, že to možné je. Pokud je Pirátská strana neideologická… A může být vůbec politická strana neideologická? Asi tak úplně ne.

Budeme-li definovat ideologii jako soubor idejí, tedy myšlenek, tak bychom museli přestat myslet. A to nechceme, nemůžeme, neumíme. Jsme-li bdělí, je problém nemyslet. Jogíni by něco namítali, ale abstrahujme od jogínů (nic ve zlém, chci si to zjednodušit). Ideologie tedy v nějaké podobě ano. Tak i pravolevost? Transparentnost, otevřený stát, svobodný přístup k informacím, ochrana soukromí, svoboda myšlení. Pravá nebo levá? Podpora slabých, to je doleva, přístup ke vzdělání bez bariér, bez školného ve veřejných školách, taky doleva. Pryč s cenzurou, žádná ACTA, INDECT, porušování soukromí v nejrůznějších podobách, pod rouškou boje proti terorismu a kriminalitě. Tyhle atributy bývaly spojovány s levicovými režimy. Nebo prostě jen s režimy? Takže třeba i vpravo. A není to vlatně jedno, jestli vlevo nebo vpravo? Prostě funkčně a kritériem je člověk. Nebudu se tu zabývat financemi, ekonomickou krizí, státním dluhem apod. Zkusme se od toho na chvilku oprostit a přemýšlejme o dětech, o zdraví, kráse, lásce, svobodě. Je dost jídla, šatů, příbytků? U nás ano, jen to pro všechny není dostupné. Možná je toho dost i pro celé lidstvo, jen to pro všechny není dostupné. Přemýšlejme.

A co s tím mají společné Piráti? Oni taky pořád o něčem přemýšlejí, občas vymyslí i nějaký ten nesmysl. A zase se hádají, přou, podporují, přesvědčují, potom hlasují.

Prostě jak malí…. nebo je to jinak?

 

Datum: 24. 8. 2012, Autor: Lenka Julie Matoušková
Přečteno: 197x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 12 čtenářů, celková známka je 1.25.


Komentáře k článku

24. 8. 2012
jzvc
OK, a ted pohled z druhe strany – aneb proc piraty nevolit

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Pravice a levice, neštovice, příjice

Něco o překonanosti pravo-levého pohledu na svět jsem chtěl napsat už dávno, ale teprve dva články pana Pavla Nováka mi k tomu daly ten správný impuls.

23. 8. 2012

Nejprve si dovolím ryze subjektivní hodnocení dvou článků pana Nováka i jeho samotného. Články jsou ukrutně dlouhé, plné cizích slov, a to takových, že mnohá jsem si musel najít ve slovníku, abych vůbec pochopil, o čem je řeč. Mnohé slovní obraty mi byly povědomé a jako bych je už někdy někde četl, takové déjà vu, jak říkáme my, co vůbec neumíme francouzsky a chceme vypadat inteligentně. Aha, už to mám – deník Rudé Právo. Zejména druhý článek  jako by na mě dýchl sedmdesátými léty minulého století. A pan Novák? Má své názory, které mu nemíním brát, je členem skupiny ProAlt a členem ČSSD a jeho názory jsou tudíž „levicové“, nic proti tomu. Jak se říká „každá liška chválí svůj ocas„, ale autor si pravděpodobně spletl stranu. Jeho názorům by myslím lépe vyhovovala KSČM.

A teď k samotným článkům, nejprve k tomu prvnímu, kde nás autor přirovnal k Věcem veřejný 2.0. Jsme prý „trojským koněm kapitálu„, protože odmítáme sami sebe někam zařadit na pravo-levé ose. A nejen my, ale takové prý jsou všechny strany, které toto dělení odmítají. Pan Novák pravděpodobně zaspal dobu, nebo mu to prostě jen zatím nedocvaklo. Před pár set lety bylo všem jasné, že Země je placka, pak se sice uznalo, že je koule, ale Slunce obíhalo kolem ní. Jenže jak dnes víme, co bylo tehdy všem jasné, nebyla pravda. Stejně tak je dnes už opravdu překonané dělení na jedné ose, jen pravá a levá. Kdo toto dělení používá, může klidně používat druhá dvě slova z titulku, vyjde to nastejno.

Je pravda, že levice klade mnohem větší důraz na solidaritu, bohužel však mnohdy vynucenou a ne dobrovolnou. Pravice zase zdůrazňuje individualitu a majetek, mnohdy získaný „bůh ví jak“. Pan Novák napsal po naší reakci ještě druhý článek, kde se omluvil za některé své nepřesnosti a omyly, ale stejně přitvrdil a nepokrytě obhajuje socialismus, jako jediné možné budoucí společenské uspořádání. Narodil jsem se v socialismu a prožil v něm přes 30 let a … děkuji, stačilo. Asi nebyl přesně podle příruček, ale takový nebyl a není ani kapitalismus, ani nic jiného. Existuje takový vtip, nebo spíše bonmot, ale navýsost pravdivý:

Kapitalismus umožňuje nerovnoměrné rozložení bohatství, socialismus zaručuje rovnoměrné rozložení bídy.

Ale zpět k tomu odmítání pravo-levého dělení. Takové dělení samozřejmě existuje a funguje přibližně tak, že levice přerozděluje, snaží se bohatým brát a chudým (roz)dávat, snaží se kolektivizovat, ochraňovat a preferovat zaměstnance před kapitalisty, ale i před občany starajícími se sami o sebe, tedy živnostníky a svobodnými povoláními. Kdežto pravice klade důraz na samostatnost jedince, odstraňování překážek ke zbohatnutí, uznává pracovitost. Tedy takto to má podle jedněch i druhých být v ideálním případě. V případě České republiky jde jen o prázdné huby tlučení, ale skutky jsou jiné, namnoze až kriminální.

Jenže jedna ruka netleská a jedna osa nestačí. Osa X, tedy pravo-levá, umožňuje hodnocení pouze ekonomické. Vlevo znamená více solidarity, menší majetkové rozdíly, více přerozdělování (a větší daně). Vpravo znamená více individuality, větší majetkové rozdíly, méně přerozdělování (a nižší daně). Ovšem jako nelze na svět koukat černobíle, dokonce ani jen ve stupních šedi, ale je třeba hledět na svět jaký je, tedy barevně, tak je nutné v hodnocení zavést i druhou osu Y, kde nahoře je autoritářství (samé příkazy a zákazy) a dole liberálnost (naprostá volnost až anarchie). Dobře je to popsáno na serveru Political Compass, kde si můžete prohlédnout i zařazení známých osobností. Asi nikoho nepřekvapí, že Stalin je nalevo a Hitler napravo, ovšem oba společně jsou nahoře. Pochopitelně, vždyť to byli oba diktátoři a diktátor musí být nahoře. Tolik tedy k našemu tvrzení, že „odmítáme zastaralé pravo-levé dělení„.

Chci ještě zareagovat na názor pana Nováka, že „kapitalismus nutí lidské bytosti prodávat sebe sama na trhu„, že zbavuje lidi prostředků k obživě, a že informační společnost je iluzorní budoucnost. Autor opět ustrnul někde v minulém století. Informační společnost je pouze pojem, který označuje novou epochu, kdy opravdu nebude práce pro všechny. Samozřejmě, že internet sám o sobě nic nevyrobí, ale spousta dříve manuálních prací je dnes mechanizována, dnes mechanizované práce jsou postupně robotizovány. „Hnusní kapitalističtí vykořisťovatelé“ z Japonska a Koreje dokáží vyrobit auto, aniž by na něj sáhla lidská ruka. Člověk jen programuje roboty, provádí údržbu strojů a věnuje se manažerským funkcím. V těch fabrikách není místo pro hlupáky a nevzdělance, jenže podle Gaussovy křivky rozložení inteligence v populaci bohužel existují i ti méně nadaní a není jich zrovna málo. Pro ně bude čím dál méně práce a nějak se to bude muset řešit. Dnes údajně pouze 6 % pracujících je v zemědělství a stačí to na uživení všech. Možná se dočkáme doby, kdy traktory, kombajny a další zemědělské stroje budou řízené počítači přes družicový navigační systém a procento zemědělců se ještě zmenší. Ubude automechaniků, popelářů, možná i kuchařů. Zase ti Japonci už dnes mají restauraci, kde vás obslouží robot a uvaří vám robot. Je to první vlaštovka, ale … I tu v článku zmiňovanou železnou rudu vytěží v budoucnu roboti, vytaví ji roboti, vykovají a osoustruží roboti, dokonce ji roboti i naloží a přivezou až pod nos (tedy pod kameru) jiným robotům, kteří pak vyrobí auto.

Takže nová doba je tu a říkejme jí společnost informační, znalostní, nebo jakkoliv jinak, nic na tom nezměníme. A onen, autorem zmiňovaný, chudý globální jih se časem také přizpůsobí. Příkladem může být Čína. Nedávno ještě chudá a průmyslově zaostalá, dnes největší světový dodavatel zemědělských i průmyslových produktů a největší světový věřitel.

Jediné, s čím mohu s autorem souhlasit je, že je nutné neplýtvat, zapomenout na „růst růstu“ a nežít na dluh finanční ani hmotný (suroviny). A nevyrábět šmejdy! Výrobek, vyrobený našimi dědy, byl vyráběn se životností desítek let, dům byl stavěn „na furt“. Jenže dnešní výrobky jsou dělány pouze proto, aby lidé museli neustále kupovat něco nového a údajně lepšího. Existuje dokonce spiklenecká teorie, že do každého výrobku je vloženo kurvítko, které má za úkol znefunkčnit výrobek několik dnů po záruční době.

Na závěr chci doporučit panu Novákovi i všem, které to zajímá, aby si udělali test na Political Compass. Je bohužel jen anglicky a španělsky, ale můžete si vypomoci překladačem Google
Jen tak pro iulustraci, Česká pirátská strana dopadla v průměru takto. Takže ano, jsme trochu nalevo, ale především dole.

Psáno pro Pirátské noviny a Aktualne.cz

 

Datum: 23. 8. 2012, Autor: Petr Vileta
Přečteno: 134x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 4 čtenářů, celková známka je 2.


Komentáře k článku

23. 8. 2012
xChaos
No, existuje i „troůhelníkové“ spektrum…

23. 8. 2012
vlasta klepák
Re: No, existuje i

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Rostoucí dluh umožňoval spotřebu produkce, které je přebytek

Často čteme, že Řekové, Italové či kdokoliv jiný prožrali budoucnost. Ve skutečnosti však utráceli za produkty, které někdo musel vyrobit. Kdyby neutráceli, nikdo jiný by je nekoupil. Firmy by neměly příslušné zisky a lidé ve firmách práci. Rostoucí dluh umožňoval spotřebu produkce, které je přebytek.

19. 8. 2012

Současný ekonomicko-společenský systém vychází z použití peněz. Lidé získávají peníze prodejem práce, pronájmem svého majetku, přerozdělováním nebo zadlužováním. Všichni spotřebovávají produkty vyrobené lidmi a stroji. Technologický rozvoj umožňuje neustálé zvyšování produktivity práce. V obdobích technologických revolucí je nárůst produktivity značný a rychlý.

Použití technologií umožňuje snižovat počty pracovníků při zachování nebo zvýšení objemu výroby. Poptávku vytvářejí především pracující. Buď přímo utrácením svých příjmů, nebo nepřímo placením daní, které utratí někdo jiný. Při rostoucí produktivitě musí v uzavřené ekonomice poptávka klesat, protože klesá i množství pracujících. Pokud by bylo množství peněz v ekonomice konstantní, klesá objem peněz protékajících trhem formou mezd. Příslušně roste podíl kapitálových výnosů (vydělávají investice místo pracujících). Klesá proto i poptávka, na což firmy reagují dalším snižováním počtu pracujících a spirála deprese se roztáčí.

Řešením je proto buď zvýšení množství peněz na trhu, které je dnes realizováno pomocí dluhů nebo export produktivitou navýšené výroby. I v případě exportu se nutně musí někdo zadlužovat. Pokud někdo vyrábí více, než spotřebuje, nutně musí někdo jiný vyrábět méně, než spotřebuje. Jinak by se zboží hromadilo.

Částečným řešením je přerozdělování formou zdanění. Kdyby však byl veškerý přínos růstu produktivity zdaněn a přerozdělen, ztratily by investice do růstu produktivity smysl (z hlediska tržní ekonomiky).

Kdyby se některé státy a lidé nezadlužovali, nebylo by možné prodat produkci. Zadlužující se lidé firmy i státy utráceli za produkty, které někdo musel vyrobit. Kdyby neutráceli, nikdo jiný by je nekoupil. Při současné účinnosti informačních plánovacích systémů by příslušné zboží nebylo vyrobeno. Firmy by neměly příslušné zisky a lidé ve firmách práci. Rostoucí dluh umožňoval spotřebu produkce, které je přebytek.

Současná světová výroba je schopna produkovat dostatek výrobků pro celý svět. Současné zemědělství dokáže produkovat naprostý dostatek potravin pro všechny. I surovin je naprostý dostatek. Přesto jsou média plná informací o ekonomické krizi. V politickém a ekonomickém chápání přestala být ekonomika zdrojem produktů pro uspokojování potřeb, ale stala se jakýmsi virtuálním systémem, jehož účelem je pouze přelévání peněz.

Současný svět se rychle stává jednou globální uzavřenou ekonomikou. Produktivita práce roste globálně. K vyrobení současného nebo většího množství produkce už není zapotřebí více pracujících. Pokud je však nákup produktů závislý na objemu prodané práce, musí poptávka nutně klesat. Větší objem produkce, který vyšší produktivita umožní, nebude možné exportovat. Rozvoj společnosti na malé planetě má své limity.

 

 

Datum: 19. 8. 2012, Autor: Ivo Vašíček
Přečteno: 362x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 9 čtenářů, celková známka je 2.44.


Komentáře k článku

19. 8. 2012
sipak
doporučená literatura pro pana Vašíčka

19. 8. 2012
Antibankar
Chamtivost je dobro

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Pirátská strana ideologická

Tento příspěvek
je z mé strany zakončením diskuse, která započala na Deníku
referendum. Doufám, že již objasní vše a nevyvolá další
zbrklé reakce.

18. 8. 2012

Předchozí příspěvky v diskusi:

***

Začnu rovnou rozborem Dušanova příspěvku:

Ujištění
předních Pirátů o neideologičnosti jejich strany prozrazují, že
si neuvědomují, na jakých ideových hodnotách vlastně stojí.

Naše drobná rozprava byla pochopena
špatně. My jsme netvrdili, že nemáme ideologii (lépe řečeno
myšlenkový proud), pouze jsme tvrdili, že se obtížně zařazuje
v levo-pravém schématu naší politické reality. Pro velké
rejpaly jsem jí dokonce docela přesně a tradičně umístil.

Naše myšlenkové hnutí má naopak
prastaré základy objevující se nalevo i napravo, bojovalo proti
mnoha režimům napříč celou historii a opravdu se za ně nemusíme
stydět – SVOBODA.

Může to znít jako laciné filmové
klišé ze „Země svobody“, ale tak to není. Jsme svědky
absolutně bezdůvodného upírání zcela bezkonfliktních svobod v
zájmu nadnárodního kapitálu a šmírování občanů. Proti tomu
jsme se postavili – jako jediný politický subjekt. S dvěma
europoslanci jsme vybojovali bitvu o ACTA. Ale ne jen to! Byli jsme
první, kdo dokázal stmelit skutečně mezinárodní komunitu, která bojovala v celé Evropě za zájmy celé Evropy (to se např.
ekologickým hnutím nepodařilo a vždy byli patrné národní
rozdíly a zájmy).

Mírně matoucí je, že poslední
kapkou pro nás byl digitální impuls. Nicméně je třeba pochopit
dnešní dobu. Zatímco lze vypotit (špatný) argument proč
omezovat kuřáky, tak již nelze vypotit alespoň trochu smysluplný
argument proč omezovat někoho ve virtuálním prostoru – to je
čistá zlovůle, arogance, neznalost, nevzdělanost a netolerance.
My jsme však šli dál. Nebojujeme jen proti tomu, co nás opravdu omezuje
(čili především různé formy cenzury Internetu), ale hájíme
svobodu jednotlivce celkově – např v otázkách soukromí,
nadbytečných zákonů, zbytečných bariér, etc. (a nepleteme si svobodu osoby se svobodou korporací nakládat s lidmi dle svých zájmů).

Zároveň jsme si povšimli, kde se
mimo jiné bere toto omezování jednotlivce – v nových
technologiích, které jsou zneužívány proti občanům, namísto
pokroku. Vlády investují do šmírování (např. Indect) namísto
do lepší péče o občany.

Nebyli jsme průkopníci tohoto směru,
jak dobře ví Pavel Novák, který tuto diskusi zahájil,
průkopníky jsou lidé z hnutí svobodného softwaru, kteří si
uvědomili, jak legislativa manipulovaná korporacemi omezuje
lidského ducha, tvořivost a tím i rozvoj společnosti. R. Stallman
stanovil základní myšlenky, které jsou aplikovatelné vlastně na
každou oblast tvořivosti. Hloubku těchto myšlenek ukazuje, že
krom oblasti software se rozšiřují dál – např. nyní
diskutovaná oblast licencování/patentování modelů pro 3D tisk.

Dovolím si říct, že náš myšlenkový proud (ideologie) je
silný, má zázemí a probíhá v něm zdravý evoluční vývoj. Má
své osobnosti jakými jsou např. Richard Stallman, Lawrence Lessig,
Cory Doctorow a mnoho známých lidí, kteří podpořili naše
myšlenky.

***

Střední část článku Piratska
strana neideologická vychází z premisy naší bezideologičnosti a
tudíž je zákonitě chybná. Nicméně jednu poznámku si k němu
neodpustím.

Samozřejmě,
je možné hledat nějaké vyvážené, „rozumné“ řešení
někde na půl cesty. Jenže jak daleko půjde? Jsou pro nás
přijatelná 2 % zneužívačů nebo 10 % potřebných bez podpory?

Zrovna zde jste si horší příklad
vybrat nemohl – přímo v daném článku jsem zmínil absolutně
nezneužitelný systém (Všeobecný základní příjem). Nicméně
o takové handrkování tu nejde. Pirátská stran prostě dávky, či
byty nepovažuje za své hlavní téma (to neznamená, že k němu
nemá názor či se ním vůbec nezabývá). Je smutné, že vy si to
neumíte ani představit. A je ještě více smutné, že strany,
která tyto témata považují za svá hlavní, v nich tak zoufale
plavou.

Díky reakci na
článek Pavla Nováka jsme se například dozvěděli, že šéfa
pražských Pirátů Ondřeje Profanta „žádná vyumělkovaná
krize“ rozhodně netrápí. Možná si sám skutečně nepřijde
jako pravicový nebo neoliberální, možná jen dlouho nevytáhl
paty z blahobytné Prahy do míst, kde člověk o práci nezavadí,
kde se zavírají továrny, kde na dveře buší exekutor.

Ano, krize je vyumělkovanou šaškárnou
neoliberálů, kteří se snaží ukrást z veřejného, co nejvíce.
Každý kdo si o ní něco zjistil, ví, že problémem je to, že
nenecháme banky zkrachovat (opravdu křiklavé to bylo u Fannie Mae
a Freddie Mac). Nechci to zde rozebírat, ale nějaká krize, která
nás zasáhla jen mediálně opravdu není příčinou problémů v
našem státě. Hezkým příkladem toho je, že Česká spořitelna
tahala z problémů celou Erste group (čili zákazníci u nás zafinancovali přežití molocha, který investoval
na Islandu). A právě Island nám ukázal jak je třeba s takovou
krizí naložit (k čemuž se nepřihlásila levice ani pravice).

***

Tím vším neříkám, že jsme
komunisti, socialisti, neoliberálové, anebo další známější proudy – jak
jsem řekl, my jsme vlastní proud. Vám a mnohým podobným se to
nelíbí – to je ovšem váš problém. I kdyby vám to vyšlo a my
se „přiznali k obcování“ s neoliberály, tak co z toho budete
mít? Více nepřátel? A to chcete? A kdybychom to udělali
obráceně? Prostě bychom se jen připojili k již existujícím
hnutím. To jsme kdykoliv mohli. Ale my opravdu nechceme.

Pokud chcete vašemu směru
pomoci, tak nejlépe uděláte, když změníte svoje dogmata a
otevřete se světu. Namísto hledání nepřátel, popřípadě
nucení lidí, aby s vámi bezmezně souhlasili, je lepší rozumná
diskuse a hledání konstruktivního řešení. Dogmata nahradit
premisami, které je přípustné změnit. Než někoho z něčeho
osočíte je dobré si zjistit informace – v našem případě
program a činy, které máme
za sebou. Vy tomu asi nerozumíte (protože nechcete), ale události
jako souboj o budoucnost Wikileaks nebo odmítnutí ACTA mají mnohem dlouhodobější vliv
než procentní body u DPH, které jdou jednoduše změnit.

Autor je jedním ze zakladatelů České pirátské strany, nyní předseda KS Praha.

 

Datum: 18. 8. 2012, Autor: Ondřej Profant
Přečteno: 168x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 9 čtenářů, celková známka je 1.11.


Komentáře k článku

18. 8. 2012
vlasta klepák
„je lepší rozumná diskuse a hledání konstruktivního řešení“

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Piráti nejsou Věci veřejné 2.0

Rád bych krátce odpověděl na článek Pavla Nováka Piráti, anebo Věci veřejné verze 2.0.?, jelikož jsem si při jeho čtení všiml mnohých nedostatků a neznalostí. Z počátku budu jen stroze reagovat na článek a v závěru rozepíši pár vlastních myšlenek.

14. 8. 2012

„s programem podobným tomu, který chtějí potencionálním voličům předložit i vyslanci ostrova Tortuga v Česku.“

Zde si dovolím malou poznámku vycházející z vývoje pirátského hnutí. Čeští piráti neformálně odmítli německý model, který je příliš měkký a občas se v něm objevují nadměrné ústupky (např. právě v oblasti využívání OSS). Razíme radikálnější linii. Navíc u zrodu většiny myšlenek pirátského hnutí jsme byli (čili to není přejímání, ale aplikace vlastních ideii).

„Piráti jsou bytostní demokraté. Jsou proti dinosauřím stávajícím politikům, byť tento zprofanovaný termín nepoužívají. Budou potírat korupci, tak jako všichni, ale oni opravdu. Vyznávají transparentnost, dokonce mají transparentní účet!“

Tento odstavec je zjevně nedokončen. Chybí mi v něm argumenty. Autorovi je viditelně jasné, jak je tato cesta nefunkční – mně však ne. Nejde jen o transparentní účet [ucet.pirati.cz], ale i o transparentní účetnictví [ucto.pirati.cz] a veřejné smlouvy bez tajných dodatků, zákony veřejné na internetu a propojené klikatelnými odkazy, … Stačí si uvědomit jen kolik obstrukčních jednání je způsobeno ztracenými a neúplnými smlouvami, kolik zákonů je obehnáno nedohledatelnými informacemi… To jsou prostě jasné, drobné a přitom účinné změny – nezpůsobí dokonalý svět, ale pomůže to.

Navíc opravdu snad nemůžeme být srovnáni s Babišem či Bártou u kterých se jejich podnikatelský záměr tyčí do nebes. Zatímco my neustále prokazujeme naší neprofesionalitu – jak pozitivně, tak negativně.

„Další typickou vlastností nových mladých krásných stran je pak proklamované povznesení se nad rigidní, starobylé, téměř byzantinské dělení politických subjektů na pravicové a levicové.“

Pokud na tom trváte, tak dle mého názoru jsme klasická liberální strana – čili levý střed. Nicméně podstatné je, že levo-pravé dělení je v ČR velmi poznamenáno špatnou zkušeností (především s Klausem) a proto je v politické realitě nepoužitelné.

Dalším problémem je, že pokud přiznáte pozici, tak se vás již nikdo nezeptá na náš názor. Později to dojde tak daleko, že přestanete hledat reálné argumenty a podklady pro pozici, ale zůstanete s davem svého spektra – tak jak je v parlamentu běžné.

Nejdůležitějším faktorem pro tuto rétoriku však bylo opravdu daná skutečnost, že lidé nerozumí levo-pravému rozdělení a mnohdy ho dokonce vnímají obráceně. Proto jsme raději použili anglofonní model čtverce, který jsme aplikovali třeba na tomto schématu:

politicalcompass.org

(krom Pirátů převzato přímo od politicalcompass, Piráti byli průměrováni přes členy republikového výboru)

„Ne o principiální změnu směrem k podpoře kreativity, spolupráce a systému sdílení a dávání, ale o změnu od uzavřených proprietálních systémů k otevřeným. Argument je zde efektivnostní, ne etický. Pro znalé, piráti necitují Stallmana, ale Raymonda.“

Touto částí jste mě opravdu urazil a je vidět, že vaše „zabývat podrobněji“ je dosti povrchní. Stallman posvětil program českých pirátů na Pirateconu [1. díl diskuse s R. Stallmanem a následující díly], kde jsme s ním vedli o těchto tématech podrobnou diskusi. Piráti si vždy byli vědomi etického rozměru svobodného softwaru, koneckonců v odborných diskusích je citován často – pochopitelně v neodborných diskusích ho moc citovat nelze. Také stojíme za překlady některých Richardových článků – např. Řada omylů v popleteném copyrightu.

„Jako další příjemná vlastnost pirátských stran se jeví jejich inklinace k přímé či participativní demokracii, k prosazování vytvoření institucí, které umožní větší zapojení občanů do správy věcí veřejných.“

Opět zde nejde o plané žvásty jako u jiných, ale naše vlastní organizace těchto principů využívá. Dokonce si myslím, že pirátské hnutí bylo první, které ve větším měřítku začalo rozvíjet liquid democracy (tekutá demokracie), která je jednou z nejlepších a nejreálnějších implementací participativní (či deliberativní) demokracie.

Když už jsme u toho, tak nutnou podmínkou participace jsou informace – a jsme zas u otevřenosti, kterou jste dehonestoval jako plané řeči. O potřebě automatizace získávání informací snad není potřeba mluvit.

„Potřebují dosáhnout materiální a vzdělaností úrovně, která jim vůbec umožní se o věci veřejné zajímat.“

Přesně tak, proto podporujeme vzdělání opravdu bez bariér a s volností: https://www.pirati.cz/program/vzdelani a také velmi vážně debatujeme o všeobecném základním příjmu. V této oblasti jsme reálně nejdále. Zbylé strany se utápí v negacích výroků opozice a zapomínají na rozvíjení zcela nových oblastí na zcela nových principech.

„Jedním z jejich cílů je i boj s byrokracií.“

Zde nejde o to dogmaticky likvidovat úředníky a snižovat jim platy, ale naopak profesionalizovat a zefektivnit procesy. Např. nevyžadovat tolik iniciativy občana, automatizovat získávání některých informací a tak dále. [https://www.pirati.cz/program/e-government]

Příkladem z praxe je zákon zákon č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který garantuje samozřejmost. Bohužel jeho vymáhání je administrativně náročné (jak na straně žadatele, tak na straně úřadu) – namísto toho by stačilo, aby tyto informace byly dostupné v otevřených formátech na webu. Hezkým příkladem je v tomto slovenská Skalice, kde s přechodem na Ubuntu automatizovali i zveřejňování dokumentů a dnes si pochvalují, že jím to šetří množství práce. [rozhovor na Linuxexpres.cz]

Myslím, že tento směr je u nás v programu jasně popsán a hlouposti jako masové propouštění a outsourcování jsou zase jen cílenou urážkou. Stejně jako:

„soukromém sektoru, který je přeci jediným zdrojem bohatstvím a jediným tvůrcem hodnot.“

Dovolte? Myslíte si snad, že svobodná kultura či komunitní projekty typu wikipedie jsou soukromý komerční sektor? Popřípadě, že přejímáme zlozvyky soukromého sektoru, který jsme velmi tvrdě ze svého okolí vytěsnili (např. proto, že nenabízel odpovídající služby a komunita ho absolutně nahradila). My jsme se opravdu mnohých okovů zbavili, neříkám že všech, ale opět jsme nejdále a nejméně závislý na současném systému.

Závěr

Piráti si naopak jako jedni z mála uvědomili neúspěch umírněné levice – jelikož buďto ustupuje od svých hodnot, anebo není schopná inovovat. Pravice se naopak úzkostlivě drží některých svých hodnot a snad ze strachu se spojuje i s tou opravdu nenávistnou a netolerantní částí svého spektra.

Také jsme si uvědomili, že pravo-levé dělení svádí k ekonometrickému (ekonomickému) pohledu, který je z principu okrajový. Bohužel nejméně česká levice i pravice se ním nechala plně ovládnout.

My jsme šli cestou nejmenšího odporu a racionality. Tedy vzali jsme chytré nápady z dřívějška (participace), moderní technologie a vše to zasadili do dnešní reality, která je hodně rozdílná od jejího mediálního obrazu. Např. je jasné, že práce je na ústupu, práci máme tak pro 4 pracovní dny a bude dále klesat. Dále jsme se zaměřili na problémy, které nás opravdu trápí (žádná vyumělkovaná krize), ale právě např. korupce, kdy přicházíme o prostředky, popř. třeba nezávislost medii. A především ohromná a všudypřítomná ztráta svobody jednotlivce.

Jelikož nejsme profi politici, tak jsme se nejdříve podívali sami na sebe a naše myšlenky aplikovali. Nebojím se přímé demokracie (ale chápeme její náročnost a preferujeme tekutou demokracii), nebojíme se zveřejňovat, i když nám to finančně škodí, nebojíme se aplikovat OSS, nebojíme se mít všechny informace veřejně – i když jsou mnohem více vytrhávány z kontextu, …

Opravdu jsme jiní, vždy když se na Piráty naštvu, tak mě pak další jednání s konkurencí vrátí do reality. Máme nedostatky, ale vedeme si dobře a v rámci našeho politického rybníčku nejlépe.

(Mimochodem zcela podobné pocity mám z Linuxu. Občas mě naštve, ale nikdy jsem se ho nevzdal, protože i kdyby byl horší, tak jeho myšlenky jsou čistší – navíc je viditelně lepší ;-) )

A nejlepší na tom je, že se přidat může každý – mnoho lidí to udělalo. Nikdo se nezpovídá kmotrům, boje o posty jsou věcné a poctivé. Kdyby bylo opravdu nejhůř, tak je naše strana forknutelná, tak jako software – forkem o nic nepřijdete. Nemohu si odpustit, ale kdo z vás to má?

Pavle, za kritiku děkuji, ale byla by lepší nejdříve jako interní, kde bychom vás vyvedli ze spousty omylů a vy byste nás mohl upozornit, kde tyto omyly vznikají.

Autor je jedním ze zakladatelů České pirátské strany, nyní předseda KS Praha.

 

 

Datum: 14. 8. 2012, Autor: Ondřej Profant
Přečteno: 46x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 5 čtenářů, celková známka je 2.2.


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Stránka 1 z 212

Domů | NovinkyKomentáře | Náhledy | *Nastavení | Stažení | Sponzor | Kontakt | Nápověda | Archív | **Fórum | **Tajné

SuperLink.cz NAVRCHOLU.cz PageRank Seznam S-Rank JyxoRank Alexa Rank Compete Rank Powered by WordPress


Partneři a Sponzoři webu GreyLinkDC++

Webhosting Endora.cz GreyLinkDC++ » Klikni pro info o statusu Sponzor a Partner

CZIN.eu | Začátek.cz | Katalog.mzf.cz | Telsey.cz | Webkatalog | TopLinks.cz | TopSites.cz | HyperSmash


Advertising / Reklama

Posilování a kulturistika, trénink i výživa