Archív pro rubriku “X. Pirátské Noviny”
Pirátské noviny jsou internetový deník digitálního věku.
Informujeme o Internetu, politice, kopírování a svobodné tvorbě.
2010 Copyleft Pirátské noviny
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské noviny je dovoleno i bez písemného souhlasu.
Všechna práva vyhlazena.
Posted on Únor 19th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Výchova spisovatelů v Čechách I: Lze se uživit psaním?
Současná hysterie okolo pálení pirátů a čarodějnic se mi v každém případě zdá trochu směšná. Fakt si nemyslím, že uživit se literaturou na stokrát zpřesýpaném malém pískovišti českého trhu se kardinálním způsobem ztěžuje právě díky pirátskému stahování, píše na svém blogu spisovavatelka Blanka Čechová.
19. 2. 2012
Varuji čtenáře, že nepůjde o žádný ucelený seriál, nýbrž o posbíranou směs svévolně (ne)navazujících postřehů z internetu. Například: Kdosi mě upozornil na fotografii, kterou do svého profilu na facebooku umístil spisovatel Jaroslav Rudiš: je na ní vyobrazen spolu s Michalem Vieweghem poblíž titulku „Kolik vydělávají české romány“, což bylo téma nedávné přílohy Hospodářských novin. Oba autoři jsou tmavovlasí muži v brýlích, mají ruce v kapsách a na sobě džíny a tmavé sako, a tak Jaroslav Rudiš doprovodil fotografii výzvou svým fanouškům – „Hledej 5 rozdílů“.
Mysleme si, že to Jaroslav Rudiš prostě jen tak napsal a nebyla v tom žádná poťouchlost. K bontonu soudobého cool čtenáře, co je in, však patří strefovat se do Viewegha a vůbec do autorů, kteří se psaním nejen uživí, ale zároveň pochopili, že součástí spisovatelské profese je i marketing, takže dosáhli relativního blahobytu. A tak pod fotografií najdeme komentáře od „Vývek je divnej“ přes „Jára je cool, M.W. nabubřelej narcis“ až po několik sprostých výlevů.
Po letech omílání téhož jsem už alergická na paušální vzdech nejrůznějších literárních obroditelů: Viewega se prostě vždycky prodá ke dvaceti tisícům výtisků, to je marný, lidi si knihu koupí kvůli jménu autora a nikoliv kvůli originálnímu a kvalitnímu obsahu.
Ráda bych k tomu podotkla: No a? Od té doby, co nemáme demogracii, ale demokracii, je každého věc, jestli si nakrásně kupuje knihy podle barvy přebalu (já mám samozřejmě nejradši ty, co milují přebaly s vyobrazením oškubaného kuřete, které přejel kamion:). Sama nepatřím ke skalním čtenářským táborům ani jednoho ze jmenovaných autorů, ale předpokládám, že jako spisovatelé na plný úvazek se Rudiš i Viewegh pilně činí a pracují jak nejlépe dovedou, takže jejich nasazení – ať už vede k jakýmkoli výsledkům – respektuji. Jak řekl můj učitel scenáristiky Robert McKee: Pokud pracujete poctivě, pak vás špatný scénář bude stát stejně energie jako dobrý scénář a musíte se smířit s tím, že vás za tu příšernou námahu, nepředstavitelné úsilí a citový výdej nikdy nikdo odpovídajícím způsobem nezaplatí.
S čímž jsem se ztotožnila. A proto, když už jsme u Jaroslava Rudiše, mě zaskočila jeho odpověď v on-line rozhovoru na ihned.cz, kde na otázku, kolik si tak romanopisec v Čechách vydělá, odpověděl, že osm procent z prodaného výtisku by autor dostat měl. Můj názor je tento: pokud si autor cení svojí myšlenky, příběhu, několika měsíců práce, intelektuálního úsilí a citové investice, které musel do psaní vložit, na osm procent z maloobchodní ceny bez DPH, pak může zrovna tak dát knihu na internet zadarmo ke stažení. Pokud se trefil a vytvořil něco originálního, zábavného, strhujícího, myšlenkově nebo stylisticky hodnotného, čtenáři se sami začnou domáhat knihy, ať už (kvalitní) elektronické nebo tištěné, protože číst pédéefko, co mj. nepasuje do čtečky a nejde zvětšit, je skoro stejně kostrbatý zážitek jako sledovat filmy online. Takže je značně pravděpodobné, že autorovi pak doma jednoho rána zazvoní telefon a ze sluchátka se ozve: tady nakladatelství, rádi bychom vydali vaši knihu. Mimochodem, o pirátství bude na zdejším blogu ještě řeč, ale prozatím stojí za povšimnutí dva hlavní názorové tábory: zatímco právě Michal Viewegh (a s ním řada z našich známějších autorů) se proti pirátství ostře staví, brazilský kolega Paulo Coelhu, autor románu Alchymista, se s piráty spojuje, tvrdí, že volné stahování je nejlepší reklamou, kterou si autoři mohou přát, a osobně vybízí k pirátění vlastních děl. Zajímavá diskuse na toto téma (v návaznosti na propíranou smlouvu ACTA) proběhla včera na Radiožurnálu.
Současná hysterie okolo pálení pirátů a čarodějnic se mi v každém případě zdá trochu směšná. Fakt si nemyslím, že uživit se literaturou na stokrát zpřesýpaném malém pískovišti českého trhu se kardinálním způsobem ztěžuje právě díky pirátskému stahování. Daleko víc než piráti mě dráždí arogantní neplatiči z řad filmových produkcí. Kdyby mi několikeré firmy (které, jak se zdá, velmi dobře vědí, co je a není krádež) nedlužily za odvedenou autorskou a dramaturgickou práci desítky tisíc, moh mít Totál Balkán klidně přebal. Ale bez ohledu na dlužníky, piráty a skeptické závěry všech novinových článků o tom, jak to má chudák spisovatel v Čechách těžké, tvrdím – ano, má to těžké (nikdo neříkal, že to bude lehké), ale šanci uživit se rozhodně má. Nesmí se omezovat jen na psaní románů (pokud nepíše samé bestselery). Neměl by se bránit literárnímu marketingu, s čímž souvisí například to, že angažuje někoho, kdo se bude o tuto složku jeho práce kvalifikovaně starat; ba – autor by měl mít agenta. A hlavně by se měl obrnit trpělivostí vůči obvyklému trendu, že v umění a kultuře je doba mezi investicí (finanční i časovou) a jejím zúročením velmi dlouhá. Já sama jsem v celkovém součtu nákladů (kromě běžných útrat zahrnují mj. dvouleté studium v Británii, tisíc kusů knihy vydané vlastním nákladem, poplatky na účast ve spoustě soutěží, kam jsem se hlásila, atd.) zatím v těžkém minusu. Ale jak řekl jakýsi americký kolega: Pokud jste po celou dobu uplynulých patnácti let napsali každý den alespoň 500-1000 slov slušného literárního textu, máte určitou šanci stát se zítra přes noc hitem.
Blanka Čechová
Vystudovala právo v Praze a tvůrčí psaní v Oxfordu. Několik let pracovala jako právnička v zahraničí. Psaní se věnuje od dětství. Vydala dvě samostatné knihy, několikrát byla spoluautorkou. V letech 1999-2002 psala pro Lidové noviny a časopis Reflex. V roce 2008 spolupracovala s Divadlem Járy Cimrmana jako asistentka režie při přípravě inscenace České nebe. V současné době je na volné noze, píše a přednáší.
Text převzat se souhlasem autorky z jejího blogu jinepsani.blogspot.com
Datum: 19. 2. 2012, Autor: Blanka Čechová Přečteno: 112x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 1 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 18th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Ondřej Neff: Akce Anonymous považuji za legitimní způsob odporu
Spisovatel a jeden z nestorů českého internetu Ondřej Neff odpovídá v dnešní Mladé frontě DNES na otázky zástupce šéfredaktora Jiřího Kubíka. V celostránkovém rozhovoru vyjadřuje pochopení pro hackerské akce českých Anonymous, domnívá se, že éra soukromí skončila a předvídá, že lidský druh se jednou zcela propojí s kybernetickými systémy.
18. 2. 2012
Ondřej Neff představuje jedno z mála světlých míst na současné frontové linii kybernetického konfliktu. Zatímco část komentátorů i osobností veřejného života píše svoje hysterické reakce na „teroristy“, jiná část konflikt bagatelizuje, případně si nechce zadat se žádnou stranou (zřejmě podle české zásady „počkáme kdo vyhraje“). Najdou se i tací co střílí do vlastních řad nebo hrají hru na povýšené všeználky, mající pro ostatní jen ironické posměšky. Proto je na místě ocenit kritický (ve všech ohledech) přístup „neviditelného psa“ Astona, který neváhá jít v některých ohledech proti proudu.
V úvodu rozhovoru Neff vyjadřuje sympatie protestům proti omezování internetové svobody Zároveň ale kritizuje pirátství, podle jeho názoru je „pirátská ideologie je nešikovně pojatá, protože oni obhajují v zásadě nesympatickou věc: skutečně je beze sporu, že krást se nemá a že duševní práce je práce jako každá jiná a zaslouží si odměny. Proto je nešťastné, jak to prezentují. Ten problém je podle mě někde jinde.“ Dále už však bohužel téma nerozvádí.
K akcím Anonymous, které vyvolávají jisté kontroverze, uvádí: „Kočka škrábe, tchoř smrdí. Každý se brání, jak umí. Tohle je demonstrace jako každá jiná. Když zemědělci vysypou vagon rajčat před ministerstvo, tak je to taky protest, nějaký akt odporu vůči něčemu, co považují za nesprávné. V tomto smyslu akci Anonymous považuji za naprosto legitimní. Po mém soudu vede pozitivním směrem.“
Neff si nemyslí, že by vláda ustoupila od ratifikace ACTA pod tlakem hackerských útoků, naopak vládu za přehodnocení postoje oceňuje. Oponuje také názoru, že v případě zveřejnění databáze členů ODS došlo k nějakému výraznému narušení soukromí, Neff se naopak domnívá, že soukromí se v informačním věku stává nereálným a neudržitelným faktorem, byť připouští, že „mít mikrofon na záchodě nebo nad postelí“ by nechtěl.
Kritice podrobuje i obchodní politiku vydavatelů a producentů, kteří neumožňují v řadě případů, aby jejich produkty byly legálně dostupné, a upozorňuje, že zisky plynou především výrobcům a jen v menší míře samotným autorům a tvůrcům. „Film jde do kin, je tam čtrnáct dní, měsíc, pak je na DVD a pak zmizí. A podnikatelský záměr je završen. Představa, že bych natočil film a ještě 30 let na něm vydělával, je nereálná. V tomto sporu nejde o autorská práva, ale čistě o obchodní práva lidí, kteří se uměleckého produktu zmocnili a sedí na něm. V tom se s piráty ztotožňuju,“ odpovídá pro MF DNES.
Současný konflikt kolem smlouvy ACTA vidí Neff jako snahu o ovládnutí doposud relativně svobodného Internetu mocenskými a obchodními skupinami, současně se obává zneužití ustanovení ACTA v legislativní oblasti. „Jim vadí ta svobodomyslnost internetu a strašně rádi by chtěli, aby se jich internet bál, aby mu nasadili uzdu. Teď je to bohulibé téma duševní vlastnictví. Pak to bude politická korektnost, pak to bude ochrana menšin… A budeme se bát otevřít hubu, protože bude všude nějaká závora a všude policajt s plácačkou,“ rozhořčuje se spisovatel.
Zástupce šéfredaktora argumentuje podobně jako místopředseda Senátu Přemysl Sobotka v nedávné televizní debatě, když uvádí, že ACTA vznikla na popud USA a Japonska a „shodla se na ní EU“. Neff kontruje: „ Věru nejsem levičák, ale sáhnu do levicového slovníku a řeknu slovo establishment. Ten konglomerát politické a ekonomické moci. To jde napříč světem. Vznikl nějaký komunikační prostor a společnost se v něm začala usazovat. Bez kontroly establishmentu. A ten je z toho nesmírně nervózní. Vezměte si, jak na toho nešťastníka z WikiLeaks upletli absurdní obvinění ze sexuálního harašení. Jinak na něj nemohli. Proto se nedivte internetové komunitě, že je naježená při každém náznaku takovýchto postupů. Brání svobodnou komunikaci.“
Neff dále přiznává i nevýhody otevřeného prostoru internetu, vadí mu, že za internetová média (sám dvě provozuje) není zvykem platit ani minimální částky i to, že otevřené šíření informací využívají také „skuteční dementi a zlí lidé“ i nacisté a podobné skupiny.
Spisovatel sci-fi románů předpokládá další vývoj v oblasti hlasové komunikace s počítači. „Bude to mít obrovské důsledky, včetně psychických a sociálních. Pokud jde o nějaké další dopady, myslím, že dojde k interakci s člověkem a že vzniknou jiné smyslové orgány než zrak, hmat, chuť a sluch. Že se fyzicky staneme součástí toho systému.“
Celý rozhovor v dnešní Mladé frontě DNES.
Datum: 18. 2. 2012, Autor: haw Přečteno: 640x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 8 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 17th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Planeta Internet
Před desítkami let vyvinula americká armáda technologii, která umožnila
dopravit informaci z jednoho místa na světě na druhé a zpět během
milisekund. Byla objevena planeta Internet.
17. 2. 2012
Před symbolickými 23 lety oznámil Tim Berners Lee, že objevil
technologii, jak učinit planetu obyvatelnou, označil ji WWW a stala se
synonymem Internetu. Území Internetu bylo natolik atraktivní, že si
začalo získávat tisíce a posléze miliony uživatelů přicházejících z
nejrůznějších koutů planety Země. Vznikl kyberprostor, terra incognita,
kterou jsme začali osídlovat a poznávat a určovat pravidla, kterými by
se měl její obyvatel řídit. Pravidla, která respektovala zákonitosti
planety.
Dlouho byl Internet nepovšimnutou oblastí nadšenců a
bylo mu dovoleno budovat si vlastní pravidla. Jeho obyvatelé, pionýři
kyberprostoru, pomáhali budovat infrastrukturu nového území. Vybudovali
sklady, silnice, komunikační linky, prosperující byznys, vybudovali
silná spojení mezi Zemí a Internetem. V posledních letech počet obyvatel
kyberprostoru díky této infrastruktuře neustále rostl.
A v tomto
okamžiku ucítili vlády fyzického světa formování mocnosti, která je
může zanedlouho ohrozit na jejich moci a penězích. Řekli si, že není
možné tomu jen tak přihlížet a začali pokusy o vnucení starých pravidel
novému, nezávislému území. Tlak sílil až do okamžiku, kdy si
svobodomyslní obyvatelé Internetu uvědomili, že vnucení starých pravidel
nejen že znamená zánik genius loci Internetu, ale především znamená jeho
proměnu na fašistický policejní stát s trvalým dohledem nad jejich
životy. Stát, který jakmile bude ovládnut, provede s ohledem na
možnosti, kterými Interneťané disponují hrozivou invazi zpět na rodnou
planetu.
V tu chvíli se obyvatelé Internetu postavili na odpor.
Nyní jsme svědky formování podzemních hnutí vedoucích guerillové formy
boje proti pokusům o ovládnutí planety mocnými obyvateli planety Země.
Více či méně identifikované skupiny a obyvatelé se stavějí na odpor
proti pokusům o zasahování do jeho nezávislosti. Vznikají nové
technologie, kterými interneťané bojují proti ovládnutí. A ač si nikdo
nepřeje existenci centrální autority Internetu, je její příchod
neodvratitelný.
Je otázkou, zda bude Internetu vnucena autorita
cizí, tak jako se Britové pokoušeli vnutit svou autoritu nezávislému
území Spojených států amerických, nebo, zda se občané Internetu dokáží
zorganizovat a ustanovit autoritu vlastní, která bude reprezentovat
jejich zájmy bez ohledu na zájmy cizích mocností.
Boje se stávají
intenzivnějšími a jsou přenášeny na území protivníka. Sledujte pozorně,
kdy se vynoří vůdce. Člověk, jehož slovo bude na Internetu zákonem a
provede přímou, nikoliv guerillovou akci. První náznaky se již objevili.
Jiné světy zatím objevovat neumíme, ale právě teď začíná válka o
nezávislost nové planety. Planety Internet.
Toto není fikce. Toto je popis toho, co zažíváme a přímočará predikce toho, co bude následovat.
Datum: 17. 2. 2012, Autor: -jrk- Přečteno: 792x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 16 čtenářů, celková známka je 1.37.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 17th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Anonymous napadli další weby americké vlády
Zahraniční zpravodajské servery hlásí další úspěšné útoky Anonymous na webová stránky amerických vládních institucí. Tři hacknuté weby jsou v současné době nedostupné.
17. 2. 2012
Server ZDNet.com hlásí hacknutí tří webů consumer.gov, ncpw.gov a business.ftc.gov, které souvisí s americkou Federální komisí pro obchod a práv spotřebitelů (FTC). Weby jsou nyní nedostupné.
Anonymous napadení zdůvodnili nesouhlasem s ratifikací dohody ACTA, kterou vláda USA připravila spolu s dalšími zeměmi, zároveň vyhrožují dalšími odvetnými akcemi, pokud bude dohoda ACTA podepsána ostatními státy.
Prohlášení Anonymous v angličtině na http://pastebin.com/2qfEqS1p, informace o hacknutí byla zveřejněna na twitteru skupiny AnonymousIRC. Současně s prohlášením se na webech objevilo i satirické video o ACTA.
Hacknutí stránek potvrdila komise prostřednictvím svého profilu na Facebooku.
Datum: 17. 2. 2012, Autor: red Přečteno: 758x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 11 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 17th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Polsko ani Slovinsko ACTA nepodepíše, polský premiér apeluje i další evropské politiky
17. 2. 2012 | Zahraničí | 3
Polský premiér Donald Tusk zásadně změnil názor na dohodu ACTA. Dohoda je podle něj nepřijatelná a v tomto smyslu apeluje i na frakci Evropské lidové strany v Evropském parlamentu, aby dohodu odmítla. Slovinsko současně oznámilo, že ratifikaci ACTA zmrazí.
Zobrazit celý článek ►
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 17th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Polsko ani Slovinsko ACTA nepodepíše, polský premiér apeluje i další evropské politiky
Polský premiér Donald Tusk zásadně změnil názor na dohodu ACTA. Dohoda je podle něj nepřijatelná a v tomto smyslu apeluje i na frakci Evropské lidové strany v Evropském parlamentu, aby dohodu odmítla. Slovinsko současně oznámilo, že ratifikaci ACTA zmrazí.
17. 2. 2012
Během pátečního dne dostala ACTA další tvrdé rány. Polská vláda zcela přehodnotila svůj postoj k ACTA a dohodu odmítá podepsat. Polský premiér přiznal, že se mýlil a že dohoda ACTA nesplňuje požadavky jedenadvacátého století. Uznal, že respektuje silný hlas občanů, který zazněl během protestů proti ACTA. O tiskové konferenci premiéra informuje polský server Onet.pl.
Tusk současně zaslal dopis všem stranickým vůdcům, kteří spolupracují s vládní Občanskou platformou v Evropském parlamentu v rámci frakce Evropské lidové strany, tedy všem premiérům i německé kancléřce, s návrhem, aby podpořili zamítnutí ACTA v současném stavu.
Premiér dále zdůraznil, že „pokud budeme aplikovat archaické myšlení a uplatňovat ustanovení dohody ACTA doslovně dojdeme k dilematu civilizace a k rozporům, které narazí na různé rostoucí oblasti na internetu. Mohu jen zopakovat názor mnoha odborníků, že používání předpisů, které stanoví ACTA, by znamenalo zánik Internetu jako prostoru svobody,“ řekl Tusk.
Polský obrat znamená důležitou změnu, protože po Německu přehodnotila svůj postoj k ACTA další významná evropská země. Další menší evropské státy včetně Česka pozastavují po protestech ratifikační proces. Dnes k tomu kroku přistoupila i slovinská vláda. Ministr školství Radovan Žerjav podle ABC News prohlásil, že „dohoda je velké nedorozumění“.
Kladně naopak hodnotí dohodu ACTA Taiwan, místní Úřad průmyslového vlastnictví oznámil, že dohoda bude pro zemi přínosem, píše Taiwan Today.
Datum: 17. 2. 2012, Autor: haw Přečteno: 360x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 6 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 16th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
IFPI chce poplatek z mobilů, Hadopi i právní odpovědnost provozovatelů za obsah
Pokud si někdo myslel, že lobbisty průmyslu kopírovacího monopolu přiměje bouře kolem ACTA k nějaké sebereflexi, byl na omylu. Petra Žikovská v rozhovoru pro týdeník Reflex odkrývá karty – požaduje sledování uživatelů internetu, jejich odstřihávání (HADOPI), právní odpovědnost provozovatelů internetu za obsah i nový poplatek kolektivním správcům za mobily.
16. 2. 2012
Aktuální vydání týdeníku Reflex přináší rozhovor Luďka Staňka s ředitelkou české pobočky IFPI (Mezinárodní federace fonografického průmyslu) Petrou Žikovskou. Jedna z hlavních postav tuzemského boje proti sdílení prozrazuje nejen svůj „antipirátský“ pohled na svět, ale i konkrétní záměry a cíle IFPI.
Žikovská používá oblíbenou fintu ohledně dohody ACTA, která podle jejich slov „na běžném životě občana České republiky se nic nezmění.“ Často kritizovaná opatření z dohody ACTA dávno vypadla a dohoda je podle Žikovské neškodná. Trochu překvapivě pak ovšem přiznává, že to co se zřejmě nepodařilo plně prosadit v ACTA, bude cílem dalšího snažení jejího sdružení.
„Já si myslím, že něco je potřeba udělat, protože situace na internetu je neudržitelná – alespoň z pohledu držitelů autorských práv. Určitě si nemyslím, že by to zachránily kontroly počítačů na hranicích, ale třeba zapojení poskytovatelů internetového připojení do vymáhání autorských práv je jedna z cest. A rozhodně je potřeba stanovit odpovědnosti – musí být jasně dané, kdo je na internetu za co odpovědný,“ odpovídá Žikovská na otázku, zda je škoda, že represivní opatření byly z dohody ACTA vypuštěny. Žikovská vkládá své naděje do Evropské unie, která se chystá upravit směrnici o vymáhání práv k duševnímu vlastnictví. Podle Žikovské bude toto jednání „daleko důležitější než nějaká ACTA“.
Ředitelka IFPI také otevřeně uvádí, že chce v Česku zavést úřad po vzoru francouzské digitální gilotiny (HADOPI), která na základě udání IP adresy po opakovaném sdílení obsahu chráněného kopírovacím monopolem zablokuje daného uživatele. Dále prozrazuje, že na hledání pirátů používají specializovaný software a že ročně předají policii ke stíhání přibližně 150 osob.
V části rozhovoru věnované kritizovaným poplatkům za prázdná média a další kopírovací technologie Žikovská poplatky obhajuje a považuje je za spravedlivou náhradu autorům, byť jen v úrovni „drobné kompenzace“. Z toho důvodu usiluje IFPI o zavedení poplatku i z mobilních telefonů. „Pravda ale je, že aktuální jsou třeba boje o poplatek z mobilních telefonů. My říkáme, že by tam měl být, Nokia říká, že ne ….,“ uvedla v rozhovoru ředitelka, která tento požadavek zdůvodňuje tím, že přes mobily lidé poslouchají i hudbu.
Další fronta, na které se IFPI snaží přitvrdit je vláda. „Tlačíme na vládu ČR, aby bylo možné změnit legislativu. V tom smyslu, aby bylo možné jednoznačně nastavit odpovědnostní vztahy na internetu. Existuje tzv. e-commerce directive, která se u nás transponuje do Zákona o některých službách v informační společnosti, a v tomhle zákoně je tzv. Safe Harbour, bezpečný přístav. Ten zákon říká, že provozovatelé internetových služeb, kteří mají na svých serverech obsah, do něhož nezasahují, nemohou ručit za jeho obsah. To má logiku. Jenže není jasné, zda je podle tohohle zákona odpovědné třeba Uloz.to, které do obsahu také nezasahuje, ale má na stránkách vyhledávání. Takže my chceme změnit tenhle zákon a přenastavit pravidla tak, aby bylo možné postihovat ty, kteří na internetu pracují s nelegálním obsahem. Teď, když zažalujeme Uloz.to, bude šance na výhru, s nadsázkou řečeno, padesát na padesát. My chceme mít tu jistotu stoprocentní,“ objasňuje svůj postoj k problematice Žikovská.
V závěru rozhovoru si Žikovská stanovuje metu, kterou by chtěla dosáhnout v potírání pirátství: „Čísla jsou velmi nepřesná. Každý rok jsou v tomhle směru zveřejňovány odhady, jež jsou kvalifikované, ale stále jen odhady. Ta čísla jsou v Česku údajně kolem 50 procent populace (přičemž 100 procent je všechno včetně kojenců a důchodců), která stahuje nelegální soubory. Ale znovu zdůrazňuji, je to odhad.“ Žikovská by ráda dosáhla toho, aby se tento odhad snížil na 10 procent.
Dodejme, že nic jako „stahování nelegálních souborů“ v Česku v oblasti zábavy neexistuje. Stahovaní autorsky chráněného obsahu pro osobní nekomerční potřebu je zcela legální, což právnička Žikovská pochopitelně ví. Není tedy divu, že se česká skupina Anonymous ohradila proti tomu, že ředitelka IFPI záměrně šíří nepravdivé informace. V Reflexu to opět předvedla názorně.
Aktualizace (16.2. 13:45) – Reflex mezitím zveřejnil na webu úvodní část rozhovoru s Petrou Žikovskou.
Datum: 16. 2. 2012, Autor: haw Přečteno: 2530x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 22 čtenářů, celková známka je 1.22.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 16th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
SDEU: Povinnost filtrovat sociální sítě je v rozporu s občanskými právy
Zastánci dohody ACTA dostali tvrdou ránu. Zatímco zábavní průmysl lobbuje za přísná opatření proti kopírování na Internetu, Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že sociální sítě nesmí být nuceny k zavádění filtrovacích mechanismů. Navázal tak na předchozí rozhodnutí ve věci Scarlet Extended. Zpravodajem rozsudku byl bývalý ústavní soudce a expert na mezinárodní právo veřejné Jiří Malenovský.
16. 2. 2012 Tisková zpráva Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. února 2012.
Rozsudek ve věci C-360/10
Belgische Vereniging van Auteurs, Componisten en Uitgevers (SABAM) v. Netlog NV
Provozovatel sociální sítě dostupné na internetu nemůže být nucen zavést obecný systém filtrování ve vztahu ke všem uživatelům této sítě za účelem zamezení protiprávnímu užívání hudebních a audiovizuálních děl
Taková povinnost by byla v rozporu se zákazem ukládat takovému poskytovateli obecnou povinnost dohledu i s požadavkem zajistit spravedlivou rovnováhu mezi ochranou autorského práva na straně jedné a svobodou podnikání, právem na ochranu osobních údajů a svobodou přijímat a rozšiřovat informace na straně druhé.
SABAM je belgická správcovská společnost, která zastupuje autory, skladatele a vydavatele hudebních děl. V tomto rámci je pověřena zejména udělovat svolení s užíváním jejich chráněných děl třetími osobami. SABAM vede spor se společností Netlog NV, která provozuje platformu sociální sítě dostupné na internetu, na níž obdrží každý uživatel, který se na ní zaregistruje, vlastní prostor nazvaný „profil“, na který může umístit vlastní obsah, přičemž tento profil je celosvětově přístupný. Hlavní funkcí této platformy, kterou každodenně užívají desítky milionů osob, je vytvoření virtuálních společenství umožňujících těmto uživatelům vzájemně komunikovat a navazovat tak přátelství. Na svém profilu mohou uživatelé zejména vést deník, uvádět, co je baví a co se jim líbí, ukázat své přátele, vyvěsit osobní fotografie nebo uveřejnit video klipy.
Podle SABAM sociální síť společnosti Netlog uživatelům rovněž umožňuje užívat prostřednictvím jejich profilu hudební a audiovizuální díla z repertoáru SABAM a zpřístupňovat je veřejnosti takovým způsobem, že další uživatelé sítě k nim mohou mít přístup, a to aniž k tomu společnost SABAM udělila svolení, a aniž společnost Netlog z tohoto důvodu odvedla jakýkoli poplatek.
Dne 23. června 2009 podala SABAM proti společnosti Netlog k předsedovi rechtbank van eerste aanleg te Brussel návrh na zahájení řízení, jímž se zejména domáhala, aby předseda uvedeného soudu vydal ve vztahu ke společnosti Netlog příkaz okamžitě ukončit jakékoli protiprávní zpřístupňování hudebních a audiovizuálních děl z repertoáru SABAM pod hrozbou denních pokut ve výši 1000 eur za každý den prodlení. V tomto ohledu společnost Netlog tvrdila, že vyhovění žalobě společnosti SABAM by ve svém důsledku znamenalo, že jí bude uložena obecná povinnost dohledu, což směrnice o elektronickém obchodu zakazuje (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000
o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména
elektronického obchodu, na vnitřním trhu (Úř. věst. L 178, s. 1; Zvl.
vyd. 13/25, s. 399), článek 15).
V této souvislosti se rechtbank van eerste aanleg obrátil na Soudní dvůr. Podstatou jeho otázky bylo, zda unijní právo brání tomu, aby byl vnitrostátním soudem ve vztahu k takovému poskytovateli hostingových služeb, jakým je provozovatel sociální sítě dostupné na internetu, vydán příkaz zavést preventivně, výlučně na vlastní náklady a bez časového omezení systém filtrování informací ukládaných na jeho serverech uživateli jeho služeb, který se vztahuje na všechny tyto uživatele bez rozdílu.
Podle Soudního dvora je nesporné, že společnost Netlog ukládá na svých serverech informace dodávané uživateli této platformy vztahující se k jejich profilu, a je tedy poskytovatelem hostingových služeb ve smyslu unijního práva.
Je rovněž nesporné, že by zavedení uvedeného systému filtrování předpokládalo, že poskytovatel hostingových služeb zaprvé mezi veškerými soubory ukládanými na jeho serverech všemi uživateli jeho služeb identifikuje soubory, které mohou obsahovat díla, k nimž nositelé práv duševního vlastnictví údajně vlastní práva. Zadruhé by měl poskytovatel hostingových služeb určit, které z těchto souborů jsou uloženy a zpřístupňovány veřejnosti protiprávně, a konečně zablokovat zpřístupnění souborů, které považuje za protiprávní.
Takový preventivní dohled by proto vyžadoval aktivní sledování souborů ukládaných uživateli u provozovatele sociální sítě. V důsledku toho by systém filtrování vedl k uložení obecné povinnosti tomuto provozovateli dohlížet na informace, které jsou u něj ukládány, což je směrnicí o elektronickém obchodu zakázáno.
Soudní dvůr dále připomněl, že vnitrostátní orgány a soudy mají v rámci opatření přijímaných za účelem ochrany nositelů autorských práv povinnost zajistit spravedlivou rovnováhu mezi ochranou autorského práva těchto nositelů a ochranou základních práv osob, které jsou takovými opatřeními dotčeny (Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. listopadu 2011, Scarlet Extended (C-70/10), viz také tiskovou zprávu č. 126/2011).
Soudní příkaz zavést systém filtrování by přitom v projednávané věci obnášel dohled – v zájmu nositelů autorských práv – nad veškerými nebo většinou informací ukládaných u dotčeného poskytovatele hostingových služeb. Tento dohled by měl být navíc časově neomezený, měl by se vztahovat na veškeré budoucí porušování práv a předpokládal by povinnost chránit nejen existující díla, ale i díla, která v okamžiku zavedení tohoto systému ještě nebyla vytvořena. Takový soudní příkaz by tudíž vedl k závažnému zásahu do svobody podnikání společnosti Netlog, neboť by jí ukládal povinnost zavést výlučně na vlastní náklady a na trvalo složitý a nákladný počítačový systém.
Kromě toho by se účinky soudního příkazu neprojevily jen u společnosti Netlog, neboť systém filtrování může porušovat i základní práva uživatelů služeb této společnosti – totiž jejich právo na ochranu osobních údajů, jakož i jejich svobodu přijímat a rozšiřovat informace – která jsou chráněna Listinou základních práv Evropské unie. Na jedné straně by totiž soudní příkaz obnášel identifikaci, systematický rozbor a zpracování informací vztahujících se k profilům vytvořeným na sociální síti, přičemž tyto informace jsou chráněnými osobními údaji v rozsahu, v němž v zásadě umožňují identifikovat dané uživatele. Na druhé straně by soudní příkaz mohl představovat zásah do svobody informací, neboť by hrozilo, že tento systém nebude dostatečně rozlišovat mezi protiprávním a legálním obsahem, takže by v důsledku jeho využití mohlo docházet k blokování sdělení s legálním obsahem.
V důsledku toho Soudní dvůr odpověděl, že by vnitrostátní soud vydáním příkazu ukládajícího poskytovateli hostingových služeb povinnost zavést takový systém filtrování nerespektoval požadavek zajistit spravedlivou rovnováhu mezi právem duševního vlastnictví na straně jedné a svobodou podnikání, právem na ochranu osobních údajů a svobodou přijímat a rozšiřovat informace na straně druhé.
Celý rozsudek je na stránkách SDEU.
Datum: 16. 2. 2012, Autor: SDEU Přečteno: 514x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 16 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 16th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
IFPI chce poplatek z mobilů, Hadopi i právní odpovědnost provozatelů za obsah
Pokud si někdo myslel, že lobbisty průmyslu kopírovacího monopolu přiměje bouře kolem ACTA k nějaké sebereflexi, byl na omylu. Petra Žikovská v rozhovoru pro týdeník Reflex odkrývá karty – požaduje sledování uživatelů internetu, jejich odstřihávání (HADOPI), právní odpovědnost provozovatelů internetu za obsah i nový poplatek kolektivním správcům za mobily.
16. 2. 2012
Aktuální vydání týdeníku Reflex přináší rozhovor Luďka Staňka s ředitelkou české pobočky IFPI (Mezinárodní federace fonografického průmyslu) Petrou Žikovskou. Jedna z hlavních postav tuzemského boje proti sdílení prozrazuje nejen svůj „antipirátský“ pohled na svět, ale i konkrétní záměry a cíle IFPI.
Žikovská používá oblíbenou fintu ohledně dohody ACTA, která podle jejich slov „na běžném životě občana České republiky se nic nezmění.“ Často kritizovaná opatření z dohody ACTA dávno vypadla a dohoda je podle Žikovské neškodná. Trochu překvapivě pak ovšem přiznává, že to co se zřejmě nepodařilo plně prosadit v ACTA, bude cílem dalšího snažení jejího sdružení.
„Já si myslím, že něco je potřeba udělat, protože situace na internetu je neudržitelná – alespoň z pohledu držitelů autorských práv. Určitě si nemyslím, že by to zachránily kontroly počítačů na hranicích, ale třeba zapojení poskytovatelů internetového připojení do vymáhání autorských práv je jedna z cest. A rozhodně je potřeba stanovit odpovědnosti – musí být jasně dané, kdo je na internetu za co odpovědný,“ odpovídá Žikovská na otázku, zda je škoda, že represivní opatření byly z dohody ACTA vypuštěny. Žikovská vkládá své naděje do Evropské unie, která se chystá upravit směrnici o vymáhání práv k duševnímu vlastnictví. Podle Žikovské bude toto jednání „daleko důležitější než nějaká ACTA“.
Ředitelka IFPI také otevřeně uvádí, že chce v Česku zavést úřad po vzoru francouzské digitální gilotiny (HADOPI), která na základě udání IP adresy po opakovaném sdílení obsahu chráněného kopírovacím monopolem zablokuje daného uživatele. Dále prozrazuje, že na hledání pirátů používají specializovaný software a že ročně předají policii ke stíhání přibližně 150 osob.
V části rozhovoru věnované kritizovaným poplatkům za prázdná média a další kopírovací technologie Žikovská poplatky obhajuje a považuje je za spravedlivou náhradu autorům, byť jen v úrovni „drobné kompenzace“. Z toho důvodu usiluje IFPI o zavedení poplatku i z mobilních telefonů. „Pravda ale je, že aktuální jsou třeba boje o poplatek z mobilních telefonů. My říkáme, že by tam měl být, Nokia říká, že ne ….,“ uvedla v rozhovoru ředitelka, která tento požadavek zdůvodňuje tím, že přes mobily lidé poslouchají i hudbu.
Další fronta, na které se IFPI snaží přitvrdit je vláda. „Tlačíme na vládu ČR, aby bylo možné změnit legislativu. V tom smyslu, aby bylo možné jednoznačně nastavit odpovědnostní vztahy na internetu. Existuje tzv. e-commerce directive, která se u nás transponuje do Zákona o některých službách v informační společnosti, a v tomhle zákoně je tzv. Safe Harbour, bezpečný přístav. Ten zákon říká, že provozovatelé internetových služeb, kteří mají na svých serverech obsah, do něhož nezasahují, nemohou ručit za jeho obsah. To má logiku. Jenže není jasné, zda je podle tohohle zákona odpovědné třeba Uloz.to, které do obsahu také nezasahuje, ale má na stránkách vyhledávání. Takže my chceme změnit tenhle zákon a přenastavit pravidla tak, aby bylo možné postihovat ty, kteří na internetu pracují s nelegálním obsahem. Teď, když zažalujeme Uloz.to, bude šance na výhru, s nadsázkou řečeno, padesát na padesát. My chceme mít tu jistotu stoprocentní,“ objasňuje svůj postoj k problematice Žikovská.
V závěru rozhovoru si Žikovská stanovuje metu, kterou by chtěla dosáhnout v potírání pirátství: „Čísla jsou velmi nepřesná. Každý rok jsou v tomhle směru zveřejňovány odhady, jež jsou kvalifikované, ale stále jen odhady. Ta čísla jsou v Česku údajně kolem 50 procent populace (přičemž 100 procent je všechno včetně kojenců a důchodců), která stahuje nelegální soubory. Ale znovu zdůrazňuji, je to odhad.“ Žikovská by ráda dosáhla toho, aby se tento odhad snížil na 10 procent.
Dodejme, že nic jako „stahování nelegálních souborů“ v Česku v oblasti zábavy neexistuje. Stahovaní autorsky chráněného obsahu pro osobní nekomerční potřebu je zcela legální, což právnička Žikovská pochopitelně ví. Není tedy divu, že se česká skupina Anonymous ohradila proti tomu, že ředitelka IFPI záměrně šíří nepravdivé informace. V Reflexu to opět předvedla názorně.
Aktualizace (16.2. 13:45) – Reflex mezitím zveřejnil na webu úvodní část rozhovoru s Petrou Žikovskou.
Datum: 16. 2. 2012, Autor: haw Přečteno: 1350x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 18 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 16th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Plánovaná represe v Evropské unii po schválení ACTA: Dokumenty
Z Evropské komise vzešly dokumenty, které nabízejí nástin plánovaných útoků
na online svobodu projevu po schválení ACTA. Díváme se na úplně nové
mechanizmy a prostředky k potírání disentu, mechanizmy a prostředky v podstatě
proti čemukoliv online.
16. 2. 2012
Evropský komisař pověřený správou 500 milionů lidí, který sebou zastupované
občany nazývá „konzumenty“ a podvolení se právnímu vydírání
popisuje jako „spolupráci“, je jen malou ochutnávkou newspeaku v
těchto dokumentech, v dokumentech určených pro období po schválení ACTA. Jo, a
ani nevylučuje zablokování vašich zdrojů příjmu. Je celkem jasné, odkud tenhle
způsob uvažování pochází — a rozhodně to není z Lockeho představ ústavní
vlády nebo čehokoliv podobně zodpovědného. Je totiž až po okraj naplněný
pojmy, se kterými se jinak setkáváme jen ve zprávách z pera lobby kopírovacího
průmyslu.
První dokument
se jmenuje „Návrh na revizi směrnice o právech duševního vlastnictví
[sic]“ a druhý dokument
se jmenuje „Procedury Nahlášení a odstranění“, což poukazuje na
podkopání statusu přepravce zpráv chránícího poskytovatele připojení k
Internetu (ve směrnicích EU označovaného jako prostý přenos).
Podívejme se na tyto dokumenty blíže a přeložme si je z nebezpečně
newspeakovité právničtiny. Tohle první dokument nastiňuje jako legislativní
plán pro období po přijetí ACTA:
The policy options being considered include: (a) rendering the
rules on obtaining evidence from intermediaries more detailed thus making
possible the identification of those infringing intellectual property rights
on a commercial scale and of the financial circuits involved.
V české právničtině1:
Zvažované legislativní možnosti zahrnují: (a) zavedení
podrobnějších pravidel pro získávání důkazů od prostředníků, čímž se umožní
identifikace těch, kteří v komerčním měřítku porušují práva k duševnímu
vlastnictví, a souvisejících finančních toků.
Jo, je to závazné zavedení toho, co v IPRED1 bylo jen dobrovolné: předávání
osobních údajů uživatelů IP adres obviněných z porušování kopírovacího
monopolu kartelům vlastníků monopolu, tedy něčeho, k čemu se ve většině
evropských zemí (včetně Švédska) nemůže legálně dostat ani policie2.
Ano, to vážně znamená, že kopírovací průmysl dostane větší pravomoci než
policie.
Ale všimněte si použití pojmu „komerční měřítko“ z ACTA/TRIPS.
Také si všimněte, že mezi věci, které poskytovatel připojení musí
identifikovat, jsou přimíchané i „finanční toky“. To může
označovat libovolný zdroj příjmu.
This would be particularly important to fight IPR infringement in
the on-line environment.
V české právničtině1:
To by bylo zvláště důležité pro boj proti porušování práv k
duševnímu vlastnictví v online prostředí.
Jasně, Internet je problém. Zase. Všechno bylo lepší tak, jak to bývalo
kdysi.
This would also require a clearer definition of „commercial
scale“, so as to make sure that professional counterfeiters rather than
individual consumers are targeted;
V české právničtině1:
Zároveň by to vyžadovalo jasnější definici „komerčního
měřítka“, aby bylo zaručeno, že cílem budou profesionální padělatelé
místo jednotlivých konzumentů;
Tady si všimněme tří věcí:
Za prvé, tento krátký úryvek zní ve své podstatě dobře. Dnes je nahrání
jediného hudebního souboru obyčejným puberťákem záměrně vnímáno jako
postižitelné a postihováno (pročtěte si například americké diplomatické depeše
ohledně
IPRED1). Ve finále bych byl ale velmi opatrný se závěrem, že jednotliví
občané postihováni nebudou — zvláště když zbytek plánu popisuje
prostředky a metody právě k postihování jednotlivců (například s pomocí
osobních dat uživatelů IP adres, o kterých jsme četli před chvílí).
Za druhé, používá se tu pojem „komerční měřítko“ z ACTA. Na
druhou stranu by to mohlo odkazovat na starou definici „komerčního
měřítka“ z TRIPS. Těžko říct, jestli ACTA nějak smysluplně předefinovává
„komerční měřítko“, protože vyjednávací protokoly jsou stále
tajné.
Za třetí, nehledě na předchozí dva odstavce, celkový způsob uvažování v tom
úryvku je děsivý. Evropský komisař označuje sebou zastupované občany
slovem konzumenti. Takový způsob myšlení nemá v tvorbě legislativy co
dělat.
(b) fast-track lowcost civil procedures (including as regards the
granting of injunctions, the award of damages, the use of corrective measures
etc) for straightforward infringements of intellectual property
rights
V české právničtině1:
(b) zrychlená levná občanskoprávní řízení (včetně především
schvalování předběžných opatření, přiznávání odškodného, využívání nápravných
opatření apod.) pro jasné případy porušení práv duševního
vlastnictví
Hou hou hou. Jedna horší věc než druhá.
Zrychlená levná občanskoprávní řízení: Občanskoprávní řízení znamená
„žaloby proti obyčejným lidem“. Zrychlená znamená „bez
průtahů způsobených řádným soudním procesem a uplatňováním práv“. Levné
znamená „pokud možno hromadně“.
Včetně…: Schvalování předběžných opatření znamená „ustřižení
přístupu k Internetu ještě než proběhne soud, tak či onak“. Přiznávání
odškodného, no, všichni až moc dobře víme, co to znamená. Využívání nápravných
opatření může znamenat spoustu věcí, ale konkrétně to zahrnuje ničení zboží
použitého k porušení monopolu.
and (c) the possibility to act against webpages holding content
that violates intellectual property rights (see in this regard the Roadmap
regarding the initiative on procedures for notifying and acting on illegal
online content).
V české právničtině1:
a (c) možnost zasáhnout proti webovým stránkám nabízejícím obsah,
který porušuje práva k duševnímu vlastnictví (v tomto ohledu konzultujte Plán
ohledně iniciativy o procedurách pro nahlašování a zasahování proti
nelegálnímu online obsahu).
Á, takže se tu dokonce bavíme o cenzurování celých webů. Zmiňovaný plán se
příhodně jmenuje „Nahlášení a odstranění“.
These policy options would require the amendment of the existing
directive.
V české právničtině1:
Tyto legislativní možnosti by vyžadovaly novelu stávající
směrnice.
Á, takže to vážně je vzkříšení té příšerné ale v minulosti zabité směrnice
IPRED2 — jen mnohem horší než
původní IPRED2.
Complementary measures in softlaw instruments designed at
disrupting the business/value chain of counterfeiters and at increasing the
cooperation between intellectual property rights holders and intermediaries
(e.g. internet service providers, shippers and couriers, payment-service
providers etc) could not be excluded
V české právničtině1:
Doplňující opatření v podobě nezávazných nástrojů zaměřených na
rozbití řetězce obchodu/hodnoty padělatelů a zvýšení spolupráce mezi držiteli
práv k duševnímu vlastnictví a prostředníky (např. poskytovateli připojení k
Internetu, dopravci a kurýry, poskytovateli platebních služeb atd.) nelze
vyloučit
Hou hou hou! Ne tak rychle!
Za prvé, z toho newspeaku mi vybouchly hrací karty na blábol bingo. Pro
začátek se zaměřme na slovo spolupráce. V normální řeči znamená
spolupráce jednání na základě oboustranného dobrovolného souhlasu vedoucí ke
společnému prospěchu. Jenže tady není žádný oboustranný souhlas ani
reciprocita; Komisař se snaží zavést „spolupráci“ vynucenou
právním vydíráním, kde jedna strana vydělá a druhá ohromně prodělá
— konkrétně poskytovatelé připojení k Internetu budou muset lézt do
zadku kopírovacímu průmyslu. Vše ve jménu, eh, „spolupráce“.
Jinými slovy, poskytovatelé připojení budou muset nějak vystupovat jako Internetová
policie v neprospěch svých uživatelů a zákazníků — to vše propagováno
jazykem výsledného pozitivního světonázoru kartelu kopírovacího monopolu.
Ale to ještě není všechno. Všimli jste si těch „poskytovatelů
platebních služeb“? Tohle je vůbec poprvé, co někoho v Evropě vidím
vyhrožovat správcům platebních karet „spoluprací“ s kopírovacím
průmyslem. Jestli vás napadá SOPA, napadá vás správné přirovnání.
Other measures aiming at promoting the legal offer could also be
envisaged.
V české právničtině1:
Lze také očekávat jiná opatření zaměřená na propagaci legální
nabídky.
„Jiná opatření“ v minulost zahrnovala posílání politické
propagandy na podporu kopírovacího monopolu do škol. Mohlo by to být v
podstatě cokoliv, tohle nechává dveře doširoka otevřené.
Vzato kolem a kolem, je to naprosto děsivý dokument, který ukazuje, jaké
zákony bude Evropská komise připravovat po schválení ACTA. Výše uvedené návrhy
už vstoupily do zákonodárného procesu a vznikne z nich skutečný legislativní
návrh. Musíme se mít na pozoru víc než kdy jindy.
Druhý dokument,
ten o procedurách Nahlášení a odstranění, (zatím) neobsahuje nic určitého.
Na druhou stranu je třeba poznamenat, že konkrétně zmiňuje cachování. Podobně
jako Transpacifické partnerství by se tedy mohl snažit o regulaci technického
cachování v infrastruktuře s ohledem na kopírovací monopol, což by bylo…
upřímně, dost šílené. Ale zatím těžko říct; jen zmiňuje cachování během
přenosu, což je dostatečný důvod pro znepokojení.
Také si přečtěte tiskovou zprávu La Quadrature du Net na téma
kdo v téhle hře za koho kope.
Poznámky:
1) Dokument je dostupný pouze v angličtině, překlad do
české právničtiny je neoficiální.
2) V ČR lze tyto informace získat pouze na základě
rozhodnutí soudu. V případě trestního stíhání na základě §
88a trestního řádu, v občanskoprávním sporu o kopírovací monopol na
základě §
40 kopírovacího zákona.
Původní zdroj: Rick Falkvinge Planned Post-ACTA Repression In European Union: The Documents.
Datum: 16. 2. 2012, Autor: překlad Martin Doucha Přečteno: 128x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 4 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
|