Je ilegalizace konopí spiknutím chamtivých tupců?
Výzkum jistých sociologů, jehož cílem bylo zjistit, kam zařadit skupinu
lidí, která dlouhodobě užívá konopí, a to k nikoli léčebným účelům. Jak se zdá, výsledkem je, že tito lidé patří k inteligentnější a kreativnější části populace. Zkusme nyní rekapitulovat historický proces ilegalizace konopí, s
oklikou přes další drogy. Poněvadž to souvisí. Kdo a proč to dělal, k
jaké skupině lidí patřili.
22. 2. 2012
Židé ve své domovině a v biblické době neměli okolo sebe žádné drogy. Ani koku, ani mák (opium), ani amazonské halucinogeny, betel, tabák, dokonce ani konopí. Časem se dostali k vínu, pivo znali nejspíš jen z vyprávění. Když se tam rozkoukali, setkali se s Řeky. Od nich se naučili základům medicíny, do té doby pro ně polem téměř neoraným. A díky nim se setkali asi i s tím vínem.
Z toho logicky vyplývá, že neexistuje jediný důvod, proč by měla být o jiných drogách než alkoholu (vínu) jediná zmínka v Bibli. Poněvadž pro ně takové látky jednoduše neexistovaly.
Ergo kladívko – díky následnému šíření křesťanství je tedy nastartován mediální proces odvržení a tedy i ilegalizace všeho, co ovlivňuje psýchu. Snad krom vína, a to ještě když se nenadužívá (je vidět ten jejich vztyčený prst !?! )
Skříplo v orlojích – je doba inkvizice a tedy mocní tehdejšího světa ještě jakž takž tolerují užití konopí k léčebným účelům:
„Babičko, mastičky z toho konopí sice můžeš dělat, ale běda, jak to budeš kouřit nebo dělat z toho nějaké lektvary (nápoj lásky?). Zabavíme ti tvůj nuzný majeteček, tebe samotnou upálíme a basta !“ Kdoví, zda už tehdy postupovali podle nějakého zákona.
Nevím, proč jsou „čarodějnické lektvary“ v pohádkách téměř vždy zelené… Že by snad, obecně vzato, filmaři „věděli“ ?
Nebýt konopí, Kryštof Kolumbus by doplul leda tak do ři.., žádný jiný tehdy dostupný materiál tak dlouho slané agresivní prostředí nevydrží (plachty, lana). A Ameriku by neobjevil.
Kdo ví, co používali Vikingové, když tam pluli dávno před ním. Koneckonců jejich společnost rozhodně neměla tak bigotní vztah k drogám obecně a bezesporu přežila/prožila delší období, než ta naše, drogy bezhlavě a velmi draze potírající.
Pak je rok např. rok 1896 a ve dvaadvaceti státech U.S.A. už jsou zákony, zabraňující provozování „opiových doupat“. Je tam tou dobou docela dost čínských imigrantů, pro něž je opium přirozená součást života. To leží v žaludku církvi. Zde je zřejmě položen základ boje proti drogám obecně. Poprvé v dějinách lidstva. Puritáni řádí. V jejich čele je zaslepený drogobijec s planoucím srdcem, biskup Charles Henry Brant.
Do velké hospodářské krize (třicátá léta dvacátého století) má konopí – oproti opiu – relativní klid.
Je to zhruba také doba prohibice, kdy tehdy již ilegální pití alkoholu bylo projevem světáctví, módy. Co je ale horší – jde o celospolečenské porušování zákona, jenž byl do té doby v U.S.A. ve velké vážnosti. Američané se začali vysmívat svému právnímu řádu !
Před prohibicí bylo jen v NY 15000 hostinců, na konci prohibice naopak dvojnásobek náleven, akorát že ilegálních.
Zkrátka boj fanatických takykřesťanů proti drogám má v Americe hlubokou tradici. Klasické heslo – „No není to hrůza?“ na mlčící většinu zabírá ve všech dobách spolehlivě. Zavedl ho „otec protidrogových zákonů“ Hamilton Wright.
Write spolu s biskupem Brantem dávají dohromady v letech 1911-14 sérii každoročních otravných mezinárodních protiopiových konferencí v Haagu, kde jsou vyslanci jednotlivých zemí nuceni poslouchat nekonečné planoucí tlachy až do okamžiku, kdy je to na poslední konferenci (začíná I.svět. válka) natolik unaví, že jim na to kývnou a podepíšou to. Než tento marginální nesmysl jejich státy ratifikují, uplyne ještě mnoho vody, domnívají se…
Podobný model jako teď s ACTA…
Pak je Versaileský mír; těm dvěma výše uvedeným demagogům se, co čert nechtěl, povede husarský kousek v podobě přílepku k této smlouvě (to je něco, co my v Česku důvěrně známe !).
Jaká podobnost s dohodou ACTA.
Je to odstavec 295, kde je psáno, že země ratifikující poválečné uspořádání se automaticky zavazují do svého právního řádu zakomponovat ilegalizaci opia. Otěže přebrali tupci.Začíná vlna největšího pašeráctví všech dob, trvající podnes.
Někdy v roce 1916 (podle jiných zdrojů v roce 1919) si nechal George W. Schlichten, německý imigrant, v U.S.A. patentovat stroj, který nazval „dekortikátor“.
![]()
též http://www.bushka.cz/archiv/spolecnik1.html a http://www.bushka.cz/archiv/spolecnik2.html
Další vyobrazení je na Flicr-u, ale to nemá copyleft, takže smůla.
Tato mašinka velmi účinně zbavovala stonky konopí pazdeří (to je všechno to ostatní než vlákna), vlákna se v něm necuchala, zůstávala pěkně rovná a hlavně byla nebývale jemná. Najednou tu byla dobrá surovina na levnou vyrobu košil, triček, šatů.
To mělo za následek, že takové vlákno začalo hravě (svou lácí) konkurovat bavlně. Bodejť by ne, když vyroste samo. Oproti bavlně nepotřebuje drahé pesticidy – jedy, které ničí škůdce. A jejich náročnou aplikaci na pole. Čtvrtina produkce pesticidů (alespoň té americké) jde na bavlnu (americkou). Ve světě to nejspíš jiné nebude. Z bavlny se ale nevyrábí papír, zatímco z konopí to jde. A jaký ! Na světě není mnoho států, kde by měli bankovky z jiného papíru, než právě z konopného!
A teď zatrolená dobová náhoda – William Randolph Hearst – vlastnil zhruba polovinu všech amerických novin. A jako na potvoru právě koupil obrovské rozlohy lesů; na výrobu papíru.
Další ptáček na scéně je DuPont a jeho koncern. Tomu se materiál z dekortikátoru nehodil, a to rovnou na kvadrát ! Měl totiž od Němců čerstvě koupený patent na vlákno, které nazval „nylon“. A ke všemu ještě dodával Herstovi chemikálie pro výrobu jeho dřevěného papíru.
Těm dvěma se tedy setsakramentsky hodilo, že byla krize, kdy levní mexikánci „brali práci“ americkým dělníkům. Jenže mexikánci hulili konopí.
A tak tihle dva „chamtiví tupci“ vymysleli malou mediální lest; nechali napsat/zinscenovat sérii popisů krvavých kauz, jenž loadovali do lidí prostřednictvím Herstových novin. Přesně ve stylu „No není to hrůza?“: „Podívejte – do té doby slušný student. Jedinkrát kouřil konopí a vyvraždil sekerou celou rodinu“. „Marihuana je zabijácká droga !“ Tehdy již fungující Federální úřad pro narkotika žehná a pomáhá vzniku filmu „Marjánkové šílenství“ – ve stejném duchu.
Jak na takovou masáž asi může reagovat průměrný americký volič ? Žádá po svém senátorovi/kongresmanovi nápravu v podobě zákona. A teď hned ! Všimněme si, že se hovoří výhradně o marihuaně, nikoli o konopí, kterého jsou v té době ve většině států Federace plné škarpy…
Inu, vzhledem ke skutečnosti, že průměrné IQ v celé společnosti je přesně 100, je velmi snadné (nám 
) jedincům s IQ pod tento limit (a navíc bez informací) vnutit, že drogy jsou původcem všeho zla ve společnosti. To byl v době monopolu na informace, tedy bez internetu, vskutku úkol k smíchu.
Pak nám ale přichází druhá světová válka a američané by bez konopí neměli do čeho obléct své vojáky. Vláda U.S.A. nechává natočit film Hemp for Victory . Jenže hned jak to jde jej zavírá do archivu. Film byl přesto Jackem Hererem po usilovném pátrání v květnu 1989 objeven v knihovně Kongresu na VHS kazetě.
Jako přes kopírák to bylo ve válečném Německu.
A celý Schlichten se svým dekortikátorem mohl jít vycpat. Nic jiného mu nezbylo a umírá v zapomnění a chudobě.
Dále se nám do boje s konopím s velkou vervou dává Harry Anslinger, první „drogový car“. Později se stává šéfem DEA, kam byli převeleni policajti, kteří předtím pracovali na podpoře prohibice alkoholu. Právě s ním úzce spolupracoval Hearst, kterému Anslinger dokonce schvaloval scénaře k štvavým hollywoodským agitkám s protidrogovou tématikou. Anslinger byl ženatý s neteří vlivného bankéře Mellona (býval také ministrem financí USA), který kdysi financoval DuPonta.
Anslinger se celý život fanaticky věnoval zavedení prohibice konopí, jeho kariéru završilo státní vyznamenaní, které mu dal J.F.K. poté, co Anslinger dotáhl k podpisu a ratifikaci mezinarodní Dohodu o omamných látkách a jedech z roku 1961, kterou se konopí zakázalo prakticky na celé planetě. Po Anslingerově smrti se přislo na to, že byl celý život závislý na opiátech !
Je a nebo není to spiknutí chamtivých tupců ?
A co na konopí medicína ?
Na přelomu století se v Americe dostávali na výsluní homeopatičtí lékaři. [Ale také injekce].
Opakem homeopatů jsou tzv. „alopatičtí“ doktoři. A ti tehdy jen koukali, jak jim jdou jejich praxe „zu grunt“.
Málokdo dnes ví, že mainstreamoví doktoři jsou vlastně jen z vrhu těch alopatických; tedy těch, co kdysi uměli jen pouštět žilou a podávat jedy (oblíbená byla zejména rtuť), aby co nejrychleji vyhnali příznaky choroby. Příčiny choroby čistokrevného alopatického doktora ani za mák nezajímají.
A tak se ze zoufalství alopatici sdružili a založili A.M.A. ( American Medical Association ). V té zavětřili příležitost finančníci, napumpovali do ní prachy a od té doby jsou alopati výrazně na koni. Pěkně – počínajě školstvím; takže zapomeňme, že by nějaký student „medicíny“ na fakultě někdy zaslechl, že lze léčit „bylinkami“, nedej dobrý Bože konopím! Bude vyloučen z asociace lékařů. A s takto zaslepeně nabytými znalostmi takoví „doktoři“ léčí. Jediná cesta je utéct před nimi do pralesa jako rakouský doktor Dr. H. Valentin Hampejs – Léčitel mezi dvěma světy Anebo pracovat v konspiraci.
Homeopatický přístup je – výrazně zjednodušeně řečeno – podat nemocnému bylinku, která vyprovokuje přirozenou obranyschopnost organismu – což pochopitelně trvá déle (proto taky třeba spolek Sysifos homeopatickým preparátům neuvěří, protože „silnější léky“ jsou vlastně jen více „naředěné“). Dnes se však homeopatickou medicínou zabývá čím dál víc lékařů, i když bych si osobně tipnul, že je to tak trošku pro svou módnost a taky trošku pro byznys. Zatím jsem ale osobně nikdy nedostal od doktora recept na homeopatický lék, pojišťovny to asi moc nehradí… Šikovně vymyšlený monopol. [A abych nezapomněl - konopí se injekcí aplikovat nedá...]
A taky se nám paralelně utěšeně rozjíždí rakovinový průmysl ! Člověku perou do žil při chemoterapii vysoce toxické jedy a říkají tomu léčba (když se jim náhodou rozlije ten jejich úžasný preparát, nastává okamžitá evakuace předmětných prostor a dekontaminace speciální jednotkou v protichemických oděvech s ochrannými maskami).
Ono, koneckonců – když onkolog naordinuje trojlístek (opetace, ozařování, chemoterapie) dostává údajně od svého farmaceutického partnera bonus v podobě docela dosti dolarů na své osobní konto.
Dále také zákon v U.S.A. hovoří jasně – kdo přežije pět let té jejich „léčby“ rakoviny, je vyléčen, navzory tomu, že druhý den po uplynutí této lhůty na rakovinu umírá. „Gumová čísla“ jsou vymyšlena tak, aby budila zdání skvělých výsledků jejich „léčby“.
Bodejť by ne, když mají A.M.A., podpořeného FED-em . Více ve filmu Léčba rakoviny zevnitř
Situaci mají pod kontrolou opět chamtiví tupci.
O tom, že konopí je velmi účinný lék ví dnes každý jouda. Jen by nejspíš neprocházel stádiem čárového kódu a to je ten zásadní důvod odporu elit jej povolit…
A stavět barák ? O propojenosti lobby výrobců stavebních hmot (izolačních) si asi také můžeme myslet své. Orsil, Rockwool, pěnový polystyrén.
Kdo by řešil konopnou vatu, prosím tě ?! Je drahá, …, a vůbec.
Bodejť by nebyla drahá, když je na její výrobu vlastně ilegální surovina… Kdo z nás si vyzkoušel vypěstovat technické konopí – je neduživé, malé, prostě na nic. To chce pořádný materiál, třímetrové kytky, prohnat dekortikátorem a tradá.
Z vlastní zkušenosti s legálním materiálem – konopnou izolační vatou – říkám : naprosto zázračný materiál. Nechápu, jak může někdo – pomalu sedmdesát let po válce – ještě používat na tepelné izolace takové shity, jako je čedičová či skelná vata, o ropném polystrénu nemluvě.
První dva mají tu nevýhodu, že když v nich vznikne rosný bod ( a že vznikne…), vodu z ní už nikdo nikdy nedostane. Ve dřevostavbě naprostá katastrofa !
A polystyrén ?
Už jste někdo bydlel v igelitovém pytli ? Plný divné vlhkosti, plísní a jiného svinstva. Tak hovoří ti, komu to nalepí na barák. Pak si prý ale tak nějak zvyknou, nebo co… a brzy díky spórám z plísní umřou na rakovinu, takže vlastně pohoda.
Situaci mají překvapivě pod kontrolou chamtiví tupci.
O tom, že nejvíce kokainu (ale drog obecně, zejména však konopí) se spotřebuje mezi managery se asi netřeba zmiňovat. Doporučuji provést měření odpadních vod z těchto „lidojemů“, kde se to těmito individui, žádostivými po světáckém životě jen hemží. Osobně těmito lidmi pohrdám. Výjimky, a to nevylučuji, mohou potvrzovat mé pravidlo (sociologavé dnes již vědí, že managerský kapitalismus je mrtev; jen se neví, co dál). Zajímavé ale je, že i když mají obecně dosud tak velkou moc, rozhodně se pro legalizaci žádné z drog, tím méně konopí, nezasazují. Konopí, které by – a to by si jako manageři mohli snadno – pokud by se jim chtělo – spočítat – by přineslo obrovské změny ve společnosti (a samozřejmě k lepšímu), zejména co do nových pracovních příležitostí. A jim zisky.
Co závěrem? Snad jen připomenout, že konopí umí půdu zbavovat těžkých kovů a jiných škodlivin. Což se domnívám, že je na pořadu dne.
Pak také to, že odpad při výrobě vláken, tedy pazdeří, lze využívat jako palivo. Peletkovače jsou běžný stroj, přivydělává si tím nejedna větší truhlářská výroba. Peletky se spalují v kotlích, na ně stavěných. Peletky jsou dnes převážně z odpadového dřeva. Krom toho se v těchto kotlích dá třeba spalovat (a běžně spaluje) i obilí, což je obzvlášť divné (ba téměř neetické). Zkrátka to, co je podobné konzistence a momentálně nejlevnější. Jak snadné dělat peletky z konopného pazdeří. Bezodpadové hospodářství, dokonalý koloběh CO i CO2.
O tom, že Henri Ford zamýšlel karosérie svých dalších modelů aut (po legendárním modelu „T“) vyrábět z umělé hmoty s významným aditivem konopných vláken, se málo ví. Jako palivo do dieselových motorů uvažoval konopný olej… To by ovšem nesměl zasáhnout DuPont a jemu podobní, kteří prosadili tehdy „levnou“ naftu. Dnes je – překvapivě – situace zásadně jiná.
Dosud mají však situaci pod kontrolou – jak jinak – chamtiví tupci.
Obnovitelné suroviny, tedy ochrana životního prostředí byly převálcovány zájmem chamtivých tupců. Proto se domnívám, že studie, o které jsem se zmínil v úvodu a která byla hlavním popudem mého článku, se povede uvést v život. A že se otevře široká debata nad změnou, kterou by globální legalizace konopí přinesla.
Vymaníme se ze zajetí chamtivých tupců a stane se konopí přirozenou součástí našich životů tak, jako to bylo vždy ?
Mezi zdroji jsem použil knihu zejména „Válka bez konce, aneb Krátký smutný příběh o dlouhé válce proti drogám“, autor Keith Evans. Doufám, že jsem nějakým zásadním způsobem neporušil autorská práva anebo snad něčí kopírovací monopol.
Pokud ano, pak jen doufám, že se mi povede obhájit. K tomu mi dopomáhej Bůh a Piráti. Pokud ne, problémové části se zavazuji odstranit.
Další zdroje (pokud nejsou uvedeny jako linky): www.legalizace.cz
Poděkování patří paní Bushce Bryndové www.bushka.cz
PS: Nepřipadá vám historický mechanismus zavádění ilegalizace drog podobný (viz mé off- topic-y), jako se zaváděním dohody ACTA ? Neprováděli jej stejné skupiny osob jako nám dnes vnucují ACTA. Mě se to zdá naprosto identické. Je to koneckonců nesnadě – vždyť podle studie psychiatra jménem Robert Hare a psychologa Paula Babiaka, je patrné, že mezi vysokými manažery a politiky je mnohem větší procento nebezpečných psychopatů, než kupř. mezi vězni ve federálních věznicích USA.
Odkaz třeba: http://tribun.bloguje.cz/854172-svet-patri-psychopatum.php
Braňme před nimi svou Svobodu. Braňme před nimi svobodný internet. Pojďme se dohodnout na legalizaci drog, dokud nás to ekonomicky a fyzicky nezničí, viz dnešní Mexiko. U.S.A. např. vydávají na tzv. „boj proti drogám“ každoročně tradičně víc peněz, než na zdravotnictví .
Levnější je tedy jednoznačně prevence než provoz policie, soudů a kriminálů s ilegalizací drog spojených. Krk na to!
Datum: 22. 2. 2012, Autor: Pepa Kadleček
Přečteno: 550x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 9 čtenářů, celková známka je 2.77.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Loading ...
Příspěvky (RSS)