Shromážděná osobní data budou vždy nakonec zneužita proti občanům.
Posted on Březen 23rd, 2012 by GreyLink in X. Pirátské NovinyShromážděná osobní data budou vždy nakonec zneužita proti občanům.
Doktrína
uplatňovaná státnímí orgány kdy jsou shromažďován soukromá, často
citlivá data občanů je nyní obhajována argumenty jako „Vaše soukromá
data nám mohou být užitečná, a proto vás donutíme nám je poskytnout!“.
Od plošného odposlouchávání, přes ukládání provozních a lokalizačních
údajů (data retention) až po rozpoznávání tváří za účelem hromadného
sledování jednotlivců, vždy můžeme sledovat jeden fakt: v zájmu
prosazení těchto opatření jsou lidé požadující zachování práva na
soukromí líčeni doslova jako kriminálníci snažící se bránit prosazování
spravedlnosti.
23. 3. 2012
Volný překlad článku Ricka Falkvinga Collected Personal Data Will Always Be Used Against The Citizens
Ze zkušenosti víme, že všechna data mohou
uniknout. Vskutku, pokud ani USA nebyly schopny zabránit tomu, aby na ně
skrze Wikileaks neunikla špína, můžete se vsadit že žádný státní orgán
na světě není schopen, či se dokonce ani nebude snažit, ochránit data,
která o vás na každém kroku shromažďuje.
A jaké že to údaje
shromažďují? Třeba to s kým se bavíte, a jak často. Jak moc se
pohybujete po městě. Kde odpočíváte, kde pracujete, kde spíte. S kým
chodíte rádi na rande i vaše sexuální preference. Politické názory. Jaké
noviny čtete, jaké články, v jakém pořadí a jak dlouho. To vše se dá
sledovat, a také se již sledovalo a nebo sleduje, podle toho jak se
ústavní soudci v takovýmito opatřeními postižených zemích zrovna vyspí,
pokud tedy ústava není považována rovnou za cár papíru vhodný tak k
vytření poslaneckých prdelí.
Nikdy v historii se státní orgány
nesnažili získat tolik údajů o lidech, kterým mají sloužit, a nikdy si
ani vydávání tolika informací nevynucovaly. Jejich doktrína je
evidentní: „Vaše soukromá data nám mohou být užitečná, a proto vás
donutíme nám je poskytnout! Koho zajímá jestli vám je nepříjemné, že se
můžeme do hloubky vrtat ve vašem soukromí…“.
Dovolte mi abych
vám ukázal jednu „nepříjemnost“ kterou lidé museli strpět a o níž nás
historie poučila, kam až to může nakonec zajít:
V Nizozemí kdysi
uchovávali údaje o náboženské příslušnosti svých občanů. Záměr byl jako
vždy šlechetný: díký tomu že věděli kolik židů, katolíků a protestantů
žije ve městech a jejich rozličných částech mohli lépe plánovat vhodný
počet synagog a protestanských či katolických kostelů, jejich vzájemné
umístění, a mnoho dalšího.
A pak přišla druhá světová válka.
Po
jejím skončení nezbyli v Nizozemí téměř žádní židi. Podle Wikipedie
přežilo méně než deset procent z nich (14 346, v porovnání s původní
populací 154 887). Jak se ukázalo tak přístup k záznamům vedených o
občanech Nizozemska se… „nové administrativě“ …ukázal být velmi
„užitečný“, a vskutku tyto záznamy byly proti lidem také použity.
Skončilo to jako vždycky…
Během jedné z politických diskuzí
které jsem se účastnil tento týden jsem zaznamenal nový termín: genocidě
odolná identifikační karta. Bylo to v diskuzi s http://twitter.com/leashless
o technikách obrany, kde se mluvilo také o tom jak nejhorší genocidy
jsou vždy spáchány na základě dat o lidech shromažďovaných. Jedním z
takovýchto příkladů je i genocida ve Rwandě. Pokud jsou lidé schpni
dopustit se takových šílených činů pouze na základě nějakých údajů které
o vás někdo vedl, ani nedomýšlejme s jakou přesností se budou moci
zaměřit na nějakou skupinu v budoucnu. A co když součástí té skupiny
budete právě vy?
Představte si, že státní orgány mají přístup k
informacím o tom kde se každý den nacházíte, kam jezdíte, o všem co jste
kdy řekli a o každém s kým jste mluvili, a to zpětně za období několika
let. (Mají, nebo se alespoň snaží takové údaje získat.) Jak taková data
budoucí hypotetická… „administrativa“ … využije? Budou třeba
omezovat lidi na základě „podezřelých“ vzorců chování, jenom proto že se
někdo chová „podezřele“ či „divně“, byť se žádného trestného činu
nedopustil? Budou takto rozpoznávat vzorce chování?
Víte, nezáleží na tom že jste neporušili byť jen jediný zákon. Záleží jenom na tom jak jsou data o vás interpretována.
Možná
se vám dařilo držet se zpátky nebo udržet svá tajemství před ostatními.
Před ostatními krom státních orgánů, které o vás samozřejmě vědí, nebo
si ze shromážděných dat odvodí. Co se stane dál?
Možná jste
objevili tu nejchutnější svíčkovou na světě v malé hospůdce kolem které
jezdíte při cestě z práce, a tak se tam častokrát zastavíte abyste si
pochutnali a spláchli ji nealkoholickým pivem. Co se stane, když se
dopravní policie dozví, že často během své jízdy z práce navštěvujete
hospodu, a pak cestou domů řídíte dál?
Možná že každý páteční
večer po té pomáháte vaší babičce, jezdíte jí na nákup a potěšíte jí
vyprávěním o tom, jak její vnoučata ve škole prospívají. Co se stáne,
když se třeba lidé z odboru sociálně právní chrany dětí dozví, že každý
pátek pravidelně několik hodin parkujete v ulici, která je známa pro
svou vysokou mírou prostituce a jiných patalogických jevů, a nebudou
vědět či se ani starat o to, že tam jezdíte proto že právě tam vaše
babička bydlí?
Představme si, že opakovaně házíme třemi
šestistěnými kostkami ve hře podobné ruské ruletě, kdy budeme
dekapitováni pokud nám padnou tři jedničky, jinak vyhrajeme vždy po sto
dolarech. Jaká je šance že umřeme? Dá se spočítat, že to je přesně 1 ku
216. Šance je to z pohledu matematika či třeba astronoma pořád ještě
obrovská (jde život, že), ale dá se říci že nejspíše příští kolo
neumřeme, asi. Ale dobře, co když teda kvůli možnosti nějakého toho
malého zisku se rozhodneme hrát dále? Co když třeba odehrajeme hry dvě?
Šance že umřeme se rázem zvýší a bude zhruba 1 ku 108. A co takhle deset
her? To už bude šance na smrt 1 ku 22. A po sto hrách? O něco málo
vyšší než 1 ku 3. A po tisíci hrách už máme pravděpodobnost hraničící
téměř s jistotou. Dá se tedy říct, že pokud budeme opakovaně pokoušet
osud, tak se ona málo pravděbodobná událost stane. Pokud budeme házet
dost dlouho, tak ty tři jedničky padnou, hovno narazí na větrák, praskne
nám guma a nebo budeme mít třeba havárku.
Na základě jednoduché
matematiky proto můžeme dojít k jednoznačnému závěru – existuje-li
možnost, že si někdo, třeba státní orgány, vynutí uchovávání údajů o
svých občanech, pak si můžeme být jisti že dříve či později tyto
informace budou zneužity tím nejhorším možným způsobem a dokonce budou
uchovávány po neomezenou dobu a používány k perzekuci občanů. Protože si
to nakonec po opakovaných pokusech prosadí. Protože k čemu jinému vedou
neustálé snahy o utahování šroubů, salámová metoda kterou oni aplikují?
Co jiného to je než opakované házení kostkami v hazardní hře? Co jiného
než ruská ruleta kterou nás oni nutí hrát? Jednou ty tři kostky padnou,
jednou pistole vystřelí, jednou hovno spadne do ventilátoru a pak
nastane nová totalita, perzekuce a jednou i na tu genocidu dojde. Stalo
se to již v minulosti, a nepoučíme-li se, stane se to zas. Kolika
pomyslnými kostkami se hází, než dojde k další lidské tragédii?
Proto
i tato doktrína shromažďování dat založená na jejich „užitečnosti“ se
musí změnit, musí být odstraněna, a to co nejdříve, dokud je ještě čas.
Musí se změnit v něco jako toto:
„U jakýchkoliv shromážděných
dat se musí předpokládat že uniknou a budou použity proti občanům tím
nejhorším myslitelným způsobem. Pokud tento nejhorší myslitelný způsob
není v demokratické společnosti přijatelný, potom především tato data
nesmějí být vůbec shromažďovány.“
Je proto naprosto rozumný
požadavek, pokud požadujeme následujících sedm práv týkajících se
soukromí: svobodné nakládaní se svým tělem, důvěrnost komunikace,
důvěrnost dat, důvěrnost příjmů a majetku, anonymita, důvěrnost místa
vašeho pobytu, ochrana soukromí a osobního prostoru.
Více viz.: http://falkvinge.net/pirate-wheel/principles/privacy/
Příští
týden bude Švédský parlament hlasovat jestli přijme směrnici Data
Retention Directive která tato práva narušuje. Dnes proběhly protesty po
celém Švédsku požadující právo na naše soukromí. Je to více než rozumný
požadavek.
Vzkaz Anonymous Švédské vládě
Datalagringsdirektivet – Sweden – 21st March 2012.
http://www.youtube.com/watch?v=Z4RalcnLuCE
Direktiva přijata 21.3.2012, dnešek je černý den boje za svobodu internetu
In grand deceivefest swedish parliament just voted for data retention
http://falkvinge.net/2012/03/21/in-grand-deceivefest-swedish-parliament-just-voted-for-data-retention/
Jak
to tak sleduji tak mě to jen utvrzuje v mém boji za svobodu internetu.
Budu za ní bojovat jak na poli technologickém tak informováním vás
ostatních. Musíme společně vytvořit anonymní šifrovanou friend to friend
síť, nejlépe postavenou na již hotových a alespoň trochu odladěných
základech.
Více zde, přečtěte si to a poučte se na alespoň na té Wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Friend-to-friend.
A kdo je odvážnější ať si zkusí http://www.i2p2.de.
Datum: 23. 3. 2012, Autor: Waseihou
Přečteno: 403x
Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 11 čtenářů, celková známka je 1.45.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny