Psychopati jdou do práce?
Necháváme se ovládat lidmi, kteří jako lidé jenom vypadají, hodně toho naslibují, hodně toho udělají a když jim uvěříme a dáme jim svůj hlas, zapomínáme u toho, že jim tím svěřujeme do rukou svůj vlastní život. A když nám zbydou jen oči pro pláč, je už pozdě. Stručná diagnostika prototypu lidí, kteří nám dělají ze života peklo. A neplatí to jen v politice. Byznys je stejně nemilosrdný.
20. 1. 2013
Impulsem k psaní těchto slov byl veřejný výstup pana doktora Jana Hnízdila na setkání tzv. „gošárníků“ v Horním Bradle dne 5.12.2012 http://www.youtube.com/watch?v=oIcMCRpHlhc kde uváděl, že klíčem k pochopení, proč lidé „z politiky stůňou“ mu byla kniha Hadi v oblecích aneb psychopat jde do práce. Jinými slovy totéž říká již dlouho pan doktor František Koukolík, neuropatolog, naposledy např. v pořadu Hydepark Civilizace: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10441294653-hyde-park-civilizace/212411058090929/
Kniha psychiatra Roberta Hare a psychologa Paula Babiaka by měla dát poměrně jednoznačnou odpověď na to, že je možné u lidí stanovit pomocí přísně vědeckých metod diagnózu, kdy jde sice o člověka mimořádně vzdělaného, inteligentního, skvěle jazykově vybaveného, dokonale oblečeného, ale taky dravého, bezohledného, bezcitného – o společnosti nebezpečnou bestii. Pomocí magnetické rezonance a následného vyšetření pak prý bylo vědecky dokázáno, že těmto lidem chybí kus mozku, kde sídlí svědomí, soucit, empatie, zodpovědnost, spolupráce (o lásce zatím nikdo nehovořil, uvidíme – pozn. aut.). Nejsou to lidé zmrzačení, jen chybí jim kousek charakteru. Tito lidé se naučí do svého vystupování dokonale implementovat pojmy jako svoboda, demokracie apod., nicméně pro ně jsou tyto pojmy naprosto vyprázdněné. Ve správě U.S.A. Jich je víc, než ve federálních věznicích, zní citát.
Pro takového člověka je typické :
-
Dává okázale najevo svoje znalosti, rád ohromuje množstvím publikací, sečtělostí, citacemi a odkazy. Sází na nedostatečné znalosti druhých, snaží se vzbudit dojem, že „má navrch“.
-
Je sebestředný. Obklopuje se výlučně lidmi nejistými a bezmezně oddanými. Přestože tvrdí pravý opak, názory ostatních jej nezajímají, jejich práva, potřeby a problémy nevnímá.
-
Jeho osobní integrita a růst jsou nerozlučně spojené s ponižováním ostatních. Pokud o někom hovoří, pak ironicky, s despektem. Je jako topící se člověk, jenž strhává pod vodu svého zachránce. Jeho vztahy připomínají nepřetržitý boj. Nemá žádné skutečné přátele.
-
U druhých dokáže vyvolat pocit viny i za sebemenší pochybení. Používá přitom zdánlivě logické argumenty a morální zásady, jimiž se účelově ohání. Sám pocit viny nezná. Je bezchybný.
-
Zdvořilosti, ohleduplnosti a slušnosti druhých využívá k dosažení vlastních cílů. Snaží se zmocnit toho, co nemůže mít: jejich dobrých vlastností, nadání a úspěchů. Zodpovědný a slušný člověk se snadno stává jeho kořistí.
-
Nepřetržitě kritizuje. Nikdo si nemůže být jistý, že unikne jeho útokům. Dokonalost neexistuje a on je od toho, aby na to druhé upozorňoval. Terčem kritiky se mohou stát i malichernosti, které s jeho odborností nijak nesouvisejí.
-
Pokud nevycházejí jeho plány, zbavuje se odpovědnosti, svaluje vinu na druhé. Prohlašuje, že se stal obětí spiknutí neschopných, omezených a líných.
-
Pokud má udělat nějaké jasné a jemu nepříjemné rozhodnutí, neučiní tak otevřeně. Raději se stáhne do pozadí, aby se za čas mohl stát jeho hlasitým kritikem.
-
V případě úspěchu nezapomene zdůraznit , že na něm má zásluhu především on. Pochvala a povzbuzení spolupracovníků jsou mu cizí.
-
Trvá na okamžitých odpovědích na svoje otázky. Druhým dává neustále najevo, že musejí být dokonalí, nesmějí měnit názor, musejí všechno vědět. Vlastní názory, chování a pocity přitom pružně mění.
-
Je mistrem v umění lhát. Jestliže jej na rozpor upozorníte, kategoricky popře, že by změnil názor a ještě vás obviní, že jste jej špatně pochopili. Pravděpodobně si ani neuvědomuje, jak často lže. Neznamená to ovšem, že si to neuvědomuje nikdy.
-
Forma je pro něj důležitější než obsah. Zakládá si na svém vzhledu, kondici a vnějším efektu.
-
Nesnáší, aby kdokoliv žertoval na jeho účet, kritizoval jej, nebo mu dokonce něco odmítl. Dokáže popírat i zřejmá fakta. Kritika v něm vyvolává nejistotu a úzkost, které pak zakrývá jedovatými a uštěpačnými poznámkami .
-
Jestliže mu docházejí argumenty, uchyluje se k teatrálním posměšným gestům a opovržlivým grimasám.
-
Je mistrem v používání „dvojité vazby“ (double bind). Jde o paradoxní komunikaci, při níž jsou dvě navzájem si odporující zprávy vysloveny tak, že když vyhovíte jedné, nevyhovíte druhé. Vyčítá vám například, že jste v oboru nevzdělaní a když se od něj chcete dozvědět víc, odpoví : „To je zbytečné, stejně byste to nepochopil.“. Ať uděláte cokoliv, je z vás hlupák.
-
S diskuzí souhlasí jen tehdy, pokud je si jistý, že z ní vyjde jako vítěz. Jestliže se dostane do úzkých, odejde, nebo neomaleně změní téma rozhovoru. Ve strachu z prohry neváhá sáhnout ani ke skrytým hrozbám.
-
Svoje žádosti neformuluje jasně, ale raději oklikou, tak , aby na základě vynucené odpovědi druhého mohl dospět k závěru sám.
-
Vadí mu lidé v okolí, kteří si dobře rozumějí. Rozeštvává je. Nesoulad a podezíravost se přitom šíří plíživě. Bývá těžké určit, odkud vlastně přicházejí.
-
Vyhýbá se přímému kontaktu, vzkazy nechává vyřizovat „svými“ lidmi. Místo osobního rozhovoru raději telefonuje, píše nebo komunikuje prostřednictvím médií.
-
Přestože není v obvyklém slova smyslu stranický, straní a rozděluje, aby snadněji panoval.
Jak vidno – všichni je známe 
Poslední nebývalý nárůst takových individuí ve vládnoucích kruzích jsme asi mohli zaregistrovat v hitlerovském Německu. Nyní tu k nim máme další nikoli nepodobnou skupinu popíračů holocaustu, s čímž souvisí vzestup neofašismu. Tito lidé jsou samozřejmě nesmírně adaptabilní, zvláště pokud jsou vybaveni nadprůměrnou inteligencí.
„Tak synáčku, tohle je Železná opona“
„A tatí, a kdo je za ní zavřený“
„My, hochu, my…“
Takže nepochybuji, že většina komunistických funkcionářů minulého režimu byla povětšinou tohoto typu. Tím ale jejich éra nekončí, máme je neustále kolem sebe.
Je mi jasné, že první, co člověka napadne je, že chci vyprovokovat hon na čarodějnice.
To bych nerad.
Pokud nám ale vládnou lidé, kteří naprosto programově a od své přirozenosti nemohou myslet na nikoho jiného, než na sebe, je v zájmu zachování homo sapiens jako takového, lidské společnosti tak, jak ji známe, je na pořadu den odstavit je na vedlejší kolej.
V historii jsme si jich už užili dost, myslím, že nastal čas táhnout tu naší káru dál jen o malinko jiným směrem.
Když vidím naprosto demagogickou obhajobu pana presidenta k amnestii (ono koneckonců -vzpomeňme slavný výrok pana Václava Klause „EKONOMIKA NEZNÁ ŠPINAVÉ PENÍZE“) , když vidím, jak jej nyní hájí jeho blízcí spolupracovníci (Láďa Jakl, nebo např. zaťatý a urputný Milan Knížák, Boris Šťastný,… ), nemohu jinak, než konstatovat, že z mého úhlu pohledu se nejspíš jedná o vzorové modely. Prostě tito lidé nejsou obdařeni pochopit, že by jejich chladně a logicky uvažující vysoce vzdělaný a ve vrcholné politice zkušený mozek mohl vygenerovat něco, co navždy poškodí naší společnost. (Možná se mýlím, možná je pan president čistý jak lilium; nejsem vědec, a už vůbec ne psychiatr-psycholog, nemám doma magnetickou rezonanci)
Politické strany nutně potřebují „vůdce“ (pokud se Karel Schwarzenberg stane presidentem, TOP09 ho definitivně ztratí…). Slovo „vůdce“ ve mě velmi silně evokuje toho pána s fouskem pod nosem. Dalším v řadě z nedávné minulosti je jeho souputník, další masový vrah – zejména vlastního národa – J.V. Stalin. Z tohoto úhlu pohledu je politika skutečně špinavá. Víme, jak to dopadlo – v obou případech.
Řádění těchto „výjimečných“ individuí bychom měli v zájmu přežití sebe a svých dětí zastavit. Tato civilizace je doposud řízena strachem, mnoho tisíciletí. Mám důvodnou obavu, že společnost strachem řídí po celý tento čas právě tito psychopati. Jsou příliš jiní a jejich chamtivost nadále narůstá, nůžky se stále rychleji rozvírají, oficiální statistiky jsou neúprosné; nemůžeme si dále dovolit, aby drancovali vše, co ještě dýchá a roste jen proto, že oni si zaslouží násobně víc, než potřebují. Tato monstra akutně potřebují vlastnit veškeré zdroje vody, potravin, nerostného bohatství, prostě úplně všeho. Celá planeta už je takto vlastněna. Dávno.
Kellner, Babiš, Tykač, Komárek, Tkáč, Beran, Haščák, Dospiva, Fiľo, Vítek. Tato desítka „zdravě dravých“ chlapců disponuje majetkem zhruba ve výši dluhu ČR. Zajímavá shoda… A to jsme jen na tak malém písečku jako je ta naše malinká zemička.
Jestli se mělo něco změnit 21.12.2012, pak si myslím, že je to právě obrat tohoto typu. Měla skončit éra řízení lidstva strachem a začne epocha lásky.
Jen ten kdo DÁ, dostane… Ve skutečnosti máme jen to, co DÁVÁME… Je to tak prosté. – Vrátí se ti jen to, co jsi dal druhým… Takový je ZÁKON LÁSKY…
MUDr. Ivan Rusnák, CSc. absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě.
Cítíte ten rozdíl ?
Až to celé evokuje hypotézu, kterou kdysi vyslovila Carol Biedermannová http://cs.wikipedia.org/wiki/Carola_Biedermannov%C3%A1 ve své knize (tuším) Mstivá kantiléna, kdy zhruba říká, že v době Věstonické venuše fungoval k plné spokojenosti matriarchát. Pak se ale stalo, že naši planetu ve snaze se ukrýt, navštívili vesmírní desperáti a asimilovali se. A nastal průšvih s patriarchátem, který si neseme dodnes. Nevím, co na to Erich von Däniken http://cs.wikipedia.org/wiki/Erich_von_D%C3%A4niken Takže bych to shrnul: Pokud tedy exaktní věda umí určit, zda jde o takového, společnosti fatálně nebezpečného jedince, v zájmu zachování sebe sama musí do budoucna k ustavení do volitelné funkce s rozhodovacími pravomocemi přidat ještě parametr – vyšetření magnetickou rezonancí, psychologicko-psychiatrické vyšetření, zda nejde právě o takového škodlivého marťana, o psychopata, o ofenzivního deprivanta.
Použité materiály: krom uvedených ještě http://nezvratnypopud.webnode.cz/pro-obcany/
Datum: 20. 1. 2013, Autor: Josef Kadleček
Přečteno: 885x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 10 čtenářů, celková známka je 1.2.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Loading ...
Příspěvky (RSS)