Proč odmítáme dohodu ACTA
Tento článek je shrnutí rozsáhlé analýzy dohody ACTA, kterou Piráti vypracovali pro redakci časopisu Open source praxe (vyšla v prosincovém čísle). Odstavec po odstavci jsme prošli celou dohodu a identifikovali jsme její nejproblematičtější místa.
5. 1. 2012
Po třech letech
vyjednávání (většinu času v utajení), které probíhalo na jedenácti
summitech od Japonska po Mexiko, je protipirátská dohoda ACTA hotová.
Původně drakonická opatření povinných kontrol počítačů na hranicích už
zůstaly jenom jako možnost. Lidé se teď oprávněně ptají, jaký přínos
bude mít globální dohoda pro nás. V tomto článku shrnujeme, proč by podle našeho názoru Česká republika neměla ACTA ratifikovat.
- Dohoda vychází z nereálného předpokladu, že přísnější
vynucování duševního vlastnictví povede ve všech ekonomických oblastech
k prosperitě. Pro tento předpoklad chybí věrohodné podklady, naopak
země jako Čína ukazují, že samotný hospodářský růst je možný i bez
přísného vynucování duševního vlastnictví. Upevnění stávajících monopolů
omezuje inovace. - Dohoda byla
vyjednána utajeně pod velkým vlivem nahrávacích a filmových korporací. K
dohodě neměli dlouhou dobu přístup ani poslanci jednajících zemí, ani
významné organizace zastupující spotřebitele. České ministerstvo průmyslu a obchodu odmítlo
text poskytnout s tím, že se jedná o utajované informace. Tajné
vyjednávání zásadních mezinárodních smluv bez zástupců veřejnosti
postrádá demokratickou legitimitu. - ACTA je jednostranná a celé tažení proti pirátství se opírá o studie, které si objednaly protipirátské organizace. Výsledkem
je silnější postavení majitelů monopolů, povinnosti pro uživatele a
neurčité pojistky proti zneužití. Evropská komise i příslušná
ministerstva nereflektují názory akademiků, informují o obsahu dohody
jednostranně a uvádějí zavádějící informace (nebezpečí kopií pro
spotřebitele atd.). - Dohoda implementuje
zostřený boj za „duševní vlastnictví“ mimo rámec Světové obchodní
organizace (WTO), aby vyspělým zemím přinesla komparativní výhodu.
Globální uplatňování „duševního vlastnictví“ znamená, že rozvojové země platí rozvinutým zemím za monopoly na technologie a ztrácejí šanci vymanit se z chudoby. Systém vynucování monopolů staví rozvojové země zpět do pozice kolonií - Nepovinná opatření ACTA sice neukládají státům povinnosti, ale jsou považována za doporučení a příklady „dobré praxe“ ACTA podkopává principy svobodné společnosti. Povoluje inspekce počítačů na hranicích, odpojování od Internetu a jiná opatření v rozporu s lidskými právy a považuje je za standardní.
-
Dohoda konzervuje přísné vynucování „duševního vlastnictví“ v době, kdy
je evidentní, že celá politika kopírování vyžaduje přehodnocení ve
světle digitálních technologií. Dnešní ratifikace by znamenala, že do
budoucna bude těžší současný systém jakkoliv reformovat. Řadu opatření
(fiktivní škody, DRM), které poškozují spotřebitele, bude ještě těžší
změnit. - ACTA se snaží vynutit politiku kopírovacího monopolu novými represemi. ACTA požaduje odstrašující sankce za porušování „duševního vlastnictví“. Zahrnuje globální tresty za kopírování a požaduje zničení zboží, které by jinak mohly využívat neziskové organizace
- ACTA není slučitelná se standardem Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv EU. Podle studie vypracované pro politickou skupinu Greens/EFA v Evropském parlamentu
ACTA nepřiměřeně zasahuje do základních lidských práv a vyžaduje nebo
povoluje postupy rozhodování, které zvýhodňují držitele monopolů. -
ACTA je první smlouvou, která má regulovat Internet. Vyžaduje po
státech zavedení „urychlených nápravných opatření“, která by zabránila
porušování „duševního vlastnictví“, a opatření, která mají „odrazující
účinek vůči dalšímu porušení“. Tyto požadavky nabádají k zavedení
systému, který blokuje přístup k internetovým stránkám a odpojuje
uživatele od Internetu (praxe některých zemí vyjednávajících ACTA). - ACTA předvídá vlastní neformální mechanismy, kterými bude působit na autoregulaci internetových providerů a které nebudou předmětem soudního přezkumu.
Stát tím obchází svoje závazky ze smluv o ochraně základních lidských
práv (zákaz cenzury, svobodný přístup k informacím atd.). Náklady
vynucování navíc přenáší z držitelů monopolu na jiné podnikatele.
Na závěr je na místě zamyslet se nad tím, z
jakých pohnutek vlastně ACTA vznikla. ACTA vznikla především proto, že
deklarace v její preambuli
„účinné prosazování práv k duševnímu vlastnictví je klíčové pro udržení hospodářského růstu ve všech odvětvích a celosvětově.“
neplatí. Praxe totiž ukazuje, že v řadě odvětví „duševní vlastnictví“ vůbec není potřeba (zemědělství, stravování).
Čína navíc ukazuje, že i státy, které mají k duševnímu vlastnictví
diametrálně odlišný přístup mohou zažívat prudký hospodářský růst. Kdyby
platila teze, že prosazování duševního vlastnictví vede k hospodářskému
růstu, rozvojové státy by ho vynucovaly dobrovolně bez nutnosti
mezinárodních smluv.
Ve skutečnosti je tedy ACTA
vyjednávána z jiného důvodu. „Duševní vlastnictví“ je zřejmě poslední
oblast, ve které USA a do jisté míry i Evropská unie generují přebytek
zahraničního obchodu. ACTA se tedy snaží pomocí narůstajících represí
udržet převahu
euroatlantické ekonomiky nad zbytkem světa. Krátkodobě to může být
finančně výhodné (především pro majitele práv), ale dlouhodobě jde o
neudržitelnou strategii.
Narůstající byrokracie spotřebovává zdroje, které by se daly využít produktivněji, patentové války stojí více peněz, než kolik činí výnosy z patentů, místo rozdávání zabaveného oblečení bezdomovcům se ho chystáme pálit a pro vynucení kopírovacího monopolu v digitálním prostředí se má zavádět orwellovský stát.
Protipirátská dohoda ACTA
je dalším krokem na cestě, která povede buď k nesvobodě, nebo k
úplnému, chaotickému zhroucení celého systému informačních monopolů.
Zhoršení vztahů mezi „vyspělým“ a „třetím“ světem je potom další nutná
konsekvence dohody.
Otázkou zůstává, proč se
snažíme zakonzervovat minulost, místo toho, abychom se pokusili využít
příležitosti, které otevírá informační věk, ve svůj prospěch. Jako
cesta, kterou bychom se na diplomatickém poli měli vydat, se nabízí
například vyjednání mezinárodní smlouvy o síťové neutralitě, anonymitě na síti a právu na přístup na Internet.
Odkazy:
- ACTA
- Kompletní analýza dohody
Datum: 5. 1. 2012, Autor: Jakub Michálek a Mikuláš Ferjenčík
Přečteno: 569x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 11 čtenářů, celková známka je 1.27.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Loading ...
Příspěvky (RSS)