Posted on Únor 1st, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
„Omezení práv jednotlivce při užívání internetu za účelem vyšší ochrany autorských práv není řešením. Přestože krást se nemá,“ vysvětluje stanovisko TOP 09 předseda expertní komise pro ICT Jaroslav Poláček.
TOP 09 je pro odpovědný přístup k duševnímu vlastnictví a ochraně
autorských práv. Situace však není řešitelná zásahem do osobních svobod
jednotlivce, a to ani v podobě přenesení odpovědnosti na poskytovatele
připojení k internetu. Důrazně také trváme na tom, že pouze orgány činné
v trestním řízení mají právo na základě důvodného podezření provádět
identifikaci uživatelů. Nevidíme důvod, pro který by toto právo bylo
přeneseno na nositele autorských práv.
TOP 09 oceňuje, že ACTA, která byla připravována v mnohem tvrdší
podobě v roce 2010, prošla výraznou změnou. Její přínos vidíme zejména
v ochraně před průmyslovým zneužíváním autorských práv – dovozu padělků
či výrobě nejrůznějších falzifikátů. V této souvislosti vidíme jako
největší problém, že se k dohodě nepřipojila Čína, Indie, ani Brazílie.
Česká republika více vyváží, má proexportní ekonomiku a i my potřebujeme
ochranu na exportních trzích.
TOP 09 bude požadovat přesné informace a výklad od garanta
schvalování dohody, kterým je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Proto se
na tento úřad obrátí s dotazy, které budou směrovat k výkladu v
konkrétních diskutovaných bodech – zejména ochrana osobních údajů
(identifikace uživatele) a odpovědnost providerů.
V souvislosti s ACTA se píše o řadě domněnek, které vznikly díky
původně utajovaným jednáním o této dohodě. Dohoda ACTA podle našich
informací nezavazuje žádný členský stát EU k zavedení hraničních kontrol
občanů z jiného členského státu EU.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 1st, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Cory Doctorow: Proč jsem kopirváč
Cory Doctorow, spisovatel sci-fi na plný úvazek, před pár lety napsal zajímavou úvahu, proč je pirátství nezbytné.
1. 2. 2012
Co na nějaké reformě kopírovacího monopolu vůbec záleží? Copak bez toho
můžeme o něco přijít?
Ano, o všechno.
Až do velmi nedávné doby byl kopírovací monopol průmyslovou regulací. Abyste
spadali pod působnost kopírovacího monopolu, museli jste provozovat nějaké
neobvyklé průmyslové zařízení — tiskařský lis, filmovou kameru, lis na
hudební nahrávky. Náklady na takové zařízení byly značné, takže pár tisícovek
navíc za služby zkušeného autorskoprávního právníka byl proti tomu pakatel.
Jen to do provozních nákladů firmy přidalo pár procentních bodů režie.
Když s chráněnou tvorbou přicházely do styku neprůmyslové subjekty (např.
lidé, školy, farnosti, atd.), dělali věci, které s kopírovacím monopolem nijak
nesouvisely: četli knihy, poslouchali hudbu, zpívali kolem klavíru nebo se
chodili dívat na filmy. Mluvili o tom. Zpívali si ve sprše. Převypravovali to
(s obměnami) dětem před spaním. Citovali to. Používali to jako námět pro
vymalování dětského pokoje.
Pak přišlo první dějství kopirvačky: analogové období, kdy se objevily
videorekordéry, kazetová dvojčata, fotokopírky a další primitivní kopírovací
technologie. Najednou bylo možné jen s domácím vybavením provádět věci, které
zasahovaly do oblasti regulované kopírovacím monopolem (kopírování,
vystupování, vystavování, adaptace). Na festivalech se občas v burzovních
koutcích objevovaly mizerně svázané fanouškovské „povídky“,
puberťáci si navzájem předváděli vlastnoručně namixované kazety, mohli jste
zajít k sousedovi s filmem z HBO na VHS kazetě a uspořádat si filmovou
party.
A přitom tohle všechno bylo relativně bezpečné. Přestože tyto činnosti
byly právně pochybné (samozřejmě, velcí držitelé práv je považovali za
atomové bomby v kufříku, přirovnávali videorekordéry k Bostonskému škrtiči a
slibovali, že „domácí nahrávání na kazety zabíjí hudbu“), cena
jejich potírání byla příliš vysoká. Vydavatelé a nahrávací společnosti a
studia nemohli sledovat, co děláte doma a v práci a na party a na festivalech,
ne bez rozsáhlé sítě placených udavačů, jejichž platy by výrazně překročily
jakékoliv finanční ztráty.
Pak přišel Internet a osobní počítače. Tyto dvě technologie představují
smršť, která přenesla obyčejné aktivity obyčejných lidí do říše kopírovacího
monopolu: každá domácnost má nástroje k páchání hromadného porušování monopolu
(osobní počítač) a toto porušování probíhá přes veřejný kanál (Internet),
který lze levně monitorovat, což umožňuje proti obyčejným lidem levně
zasahovat po tisících.
Ba co víc, Internetový provoz je mnohem náchylnější k prohřeškům proti
kopírovacímu monopolu než jeho offline obdoby. To protože každá transakce na
Internetu vytváří kopie. Internet je systém na efektivní kopírování mezi
počítači. Zatímco rozhovor ve vaší kuchyni vytváří jen deformace vzduchu
zvukem, stejný rozhovor na síti vytváří tisíce kopií. Při každém stisknutí
klávesy je informace o stisku několikrát zkopírována uvnitř vašeho počítače,
pak do modemu, pak do celé řady routerů, dále (často) na server, který může
vytvořit stovky jak dočasných, tak trvalých kopií, a pak druhé straně
rozhovoru, kde mohou vzniknout další tucty kopií.
Kopírovací zákon považuje kopírování za vzácnou a výjimečnou událost. Na
Internetu je kopírování automatické, hromadné, okamžité, neustálé a zadarmo.
Přilepte si na dveře kanceláře jeden vytištěný díl Dilberta a kopírovací
monopol tím neporušíte. Vyfoťte pak dveře svojí kanceláře a fotku nahrajte na
svůj web, aby si ji mohli prohlížet ti samí kolegové, a porušili jste
kopírovací monopol, a protože kopírovací zákon považuje kopírování za tak
vzácnou činnost, stanovuje za to tresty v řádu stovek tisíc dolarů za každý
prohřešek.
Pro všechny ty věci, které děláme s tvorbou — všechno to diskutování,
převypravování, zpívání, herectví, kreslení a přemýšlení — máme název:
říkáme tomu kultura.
Kultura existuje dlouho. Déle než kopírovací monopol.
Existence kultury je důvod, proč kopírovací monopol má hodnotu.
Fakt, že máme neukojitelnou touhu po písních na společné zpívání, po příbězích
ke společnému prožívání, po umění k prohlížení a přidávání do našeho vizuálního
slovníku, je důvodem, proč lidé za tyto věci platí peníze.
Řeknu to ještě jinak: příčinou existence kopírovacího monopolu je fakt, že
kultura vytváří trh pro tvorbu. Kdyby pro tvorbu neexistoval žádný trh,
kopírovací monopol by postrádal smysl.
Nevládne obsah: vládne kultura. Na filmy se chodíme dívat, abychom měli o
čem mluvit. Kdybych vás poslal na pustý ostrov a dal vám na výběr mezi vaší
kolekcí hudby a vašimi přáteli, jen sociopat by si vybral hudbu.
Kulturní imperativ je šíření informací: kultura jsou sdílené
informace. Čtenáři sci-fi tohle znají: ten maník naproti vám v metru s
křiklavě barevnou sci-fi knížkou v ruce je člen vaší skupiny. Skoro určitě
jste oba četli pár stejných knih, máte pár společných kulturních podkladů, pár
témat k hovoru.
Když uslyšíte píseň, která se vám líbí, zahrajete ji lidem svého kmene.
Když si přečtete knihu, kterou zbožňujete, strčíte ji do rukou svým přátelům a
pobídnete je, aby si ji také přečetli. Když shlédnete skvělý pořad, přitáhnete
své přátele k obrazovce, aby se dívali také — nebo najdete lidi, kteří
už ho viděli, a dáte se s nimi do řeči.
Tedy každý člověk oslovený tvorbou cítí potřebu ji sdílet. A protože na
Internetu je „sdílení“ to samé co „kopírování“,
dostáváte se tím přímo do hledáčku kopírovacího monopolu. Všichni kopírují.
Dan Glickman, bývalý kongresman a současný1
šéf Motion Picture Association of America (největší maximalista kopírovacího
monopolu, jakého můžete potkat), se přiznal ke zkopírování dokumentu Kirbyho
Dicka This Film is Not Yet Rated (drtivá kritika klasifikačního
systému MPAA), ale omlouval to tím, že kopie byla „v [jeho]
trezoru“. Předstírat, že vy nekopírujete, znamená předvádět stejné
pokřivené pokrytectví jako Viktoriáni, kteří přísahali, že nikdy v životě
nemasturbovali. Všichni věděli, že sami lžou, a spousta z nás ví, že i všichni
ostatní lžou.
Jenže problém kopírovacího monopolu je, že většina kopírovačů se ke
kopírování otevřeně přizná. Většina amerických uživatelů Internetu se účastní
nelegálního sdílení. Kdyby se zítra povedlo sdílení zarazit, předávali by si
ty samé soubory — a ještě mnohem víc — vyměňováním pevných disků,
flash disků a paměťových karet (a kolovalo by tak víc dat, byť pomaleji).
Kopírovači buď vědí, že porušují zákony, a je jim to jedno, nebo nevěří, že
by zákon něco takového vůbec mohl postihovat, a myslí si, že trestné jsou jen
mnohem závažnější případy, například prodej pirátských DVD na ulici. Ve
skutečnosti kopírovací zákon trestá prodej DVD mnohem menší sazbou než
bezplatné sdílení těch samých filmů po Internetu, a při nákupu takových DVD
riskujete mnohem méně (díky mnohem vyšším nákladům na dopadení lidí
operujících ve skutečném světě) než při online stahování2.
Navíc kopírovači pilně budují promyšlený étos co se smí a nesmí sdílet, s
kým a za jakých podmínek. Stávají se členy privátních sdílecích skupin,
dohadují se mezi sebou o pravidlech a slovy i činy vytvářejí přehršel
metazákonů, které odrážejí jejich kulturní chápání toho, co by měli dělat.
Smutné je, že tyto metazákony nemají vůbec nic společného s platným
kopírovacím zákonem. Ať je dodržujete sebepečlivěji, pořád nejspíš porušujete
zákon — takže když například děláte anime hudební videa (videa s
populární hudbou vytvořená jako důmyslný sestřih klipů z anime filmů —
vygooglujte si „amv“ pro příklady), můžete dodržovat veškerá
pravidla své skupiny, že je nesmíte pouštět lidem z venku a že smíte používat
jen určité zdroje hudby a videa, ale pořád pokaždé, když usednete ke
klávesnici, pácháte porušení kopírovacího monopolu za miliony
dolarů.
Není tedy moc překvapivé, že metazákony a kopírovací zákon existují v úplně
jiných světech. Vždyť přece kopírovací zákon reguluje co mezi sebou dělají
obří firmy. Metazákony regulují co spolu dělají jednotlivci v kulturním
prostředí. Co je tak překvapivého na tom, že mezi těmito sadami pravidel je
tak propastný rozdíl?
Je dost dobře možné, že mezi kopírovači a držiteli kopírovacího monopolu by
se dalo dosáhnout smíru: sady pravidel, pod kterou bude spadat pouze
„kultura“ a ne „průmysl“. Jenže kopírovači usednou k
vyjednávacímu stolu jen když se přestane prosazovat, že veškeré neschválené
kopírování je krádež a zločin a špatné. Když to slyší lidé, kteří vědí, že
kopírování je jednoduché, dobré a prospěšné, myslí si, že buď plácáte
nesmysly, nebo mluvíte o někom jiném.
Protože kdyby zítra bylo na Internetu vymýceno kopírování, byl by to
zároveň konec kultury na Internetu. YouTube by bez své studnice monopol
porušujících videí zmizel; LiveJournal by bez všech těch zajímavých malých
uživatelských ikonek a fascinujících pastebomb z knih, novinových článků a
blogů vypadal mrtvě; Flickr by bez všech těch fotek předmětů, děl a scenérií
chráněných kopírovacím monopolem, ochrannou známkou nebo čímkoliv jiným uschl
a rozfoukal by ho vítr.
Takové diskuze jsou důvodem, proč chceme věci, o kterých diskutujeme.
Fanfikci píší milovníci knih. Autoři videí na YouTube vás chtějí přimět
sledovat pořady, ze kterých je video sestříhané, a diskutovat o nich. Ikonky
na LiveJournalu dávají najevo blízký vztah k určité tvorbě.
Jestli kultura prohraje válku o kopírovací monopol, smysl kopírovacího
monopolu zemře s ní.
Poznámky:
1) Článek byl napsán v roce 2008. Dan Glickman z vedení
MPAA odstoupil v dubnu 2010.
2) Dle rozsudku Nejvyššího soudu je stahování
audiovizuálních děl pro osobní potřebu v ČR legální, protože spadá pod výjimku
v § 30 kopírovacího zákona (121/2000 Sb.); software se tato výjimka netýká. V
některých zemích je trestné i stahování audiovizuálních děl.
Původní zdroj: Cory Doctorow Why I Copyfight.
Datum: 1. 2. 2012, Autor: překlad Martin Doucha
Přečteno: 168x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 3 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 31st, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Petr Koubský: Digitální svět si říká o nová pravidla
Zákazník stojící na bitevním poli mezi zábavním průmyslem a piráty se dnes dostane k ledasčemu, aniž by zaplatil. Současně je mu ale jasné, že nic není zadarmo.
31. 1. 2012
Hackeři útočí na weby státních orgánů. Česká vláda podepsala jakousi protipirátskou dohodu. V USA se měl projednávat zákon proti pirátům, ale sešlo z toho kvůli masovým protestům. A FBI zatkla na Novém Zélandu stotřicetikilového Němce s nepravděpodobně znějícím jménem Kim Dotcom, protože prý okradl nahrávací společnosti o půl miliardy dolarů. To všechno za poslední dva týdny. Co se to děje?
Pro vysvětlení zajděte do kteréhokoli obchodu s cédéčky. Něco tam chybí, že? Ano – zákazníci. Podle IFPI, Mezinárodní federace hudebního průmyslu, každoročně klesá prodej hudebních CD zhruba o 30 procent, přičemž tento trend trvá již několik let. Hudba, jak známo, se nekupuje, hudba se stahuje. Právě z takových webových stránek, jako byl Megaupload pana Dotcoma. S filmy a televizními seriály je to podobné. Nejnovějším přírůstkem na pirátských webech jsou pak elektronické knihy.
Analogová data je obtížné kopírovat, stojí to peníze a kvalita se zhoršuje. Představte si knihu v kopírce nebo starou gramofonovou desku přepisovanou na magnetofonový pásek. Digitální data se naproti tomu kopírují snadno, víceméně zdarma a kopie je totožná s originálem. Představte si hudební klip stažený z YouTube, který právě teď posíláte přes Bluetooth ze svého telefonu do kolegova.
Konec přechodného období
Nová realita zpravidla vyžaduje nová pravidla. Když se na silnicích objevila auta, bylo zapotřebí předělat předpisy, jež platily v době koňských povozů. Postupně se zavedly registrační značky vozidel, dopravní značky u silnic, minimální věk řidiče, technické požadavky na vozidla a tak dále. Karl Benz poprvé vyjel se svou motorovou tříkolkou v roce 1885. Dopravní předpisy podobné dnešním platí v Evropě od třicátých let minulého století. Přechodné období tedy zabralo čtyři desetiletí plné sporů a mudrování.
Technický pokrok se od té doby zrychlil, schopnost lidstva vstřebat jej nikoli, což je jeden z důvodů, proč se mezi moderními technologiemi občas cítíme nesví. Digitální hudba na CD se prodává od roku 1983. Doopravdy se věci daly do pohybu až v polovině devadesátých let díky třem novým vymoženostem, jsou to levné vypalovačky, filmy na DVD a všeobecně dostupný internet. O málo později přišel Napster, masové rozšíření formátů MP3 a MP4, ještě později torrenty a Pirate Bay. Jestli nevíte, co to je, zeptejte se nějakého dvanáctiletého dítěte, všechno vám to názorně předvede.
Karty jsou rozdány. Na jedné straně mocný, protože bohatý zábavní průmysl. Patří mu práva na hudbu, filmy a knihy, z těch práv plynou peníze a těch peněz se nechce vzdát. Na druhé straně jsou stovky milionů posluchačů a diváků, kteří nechtějí platit velké částky za to, co je snadno k dispozici zdarma.
A pak je tu širší kontext. Mezinárodní dohoda ACTA, k níž seČR přihlásila a slíbila, že ji včlení do národní a evropské legislativy, posiluje ochranu značek a usnadňuje postih pirátů, ať nabízejí download hudby nebo falešné adidasky.
Kromě toho se však může dotýkat generických léků, geneticky upravených osiv a dalších věcí daleko závažnějších než hudba či filmy. Veřejnost zatím neměla mnoho možností se s ACTA seznámit, natož se k ní vyjádřit. Na to je pravá chvíle právě teď. ACTA je nebezpečná právě tím, jak je potenciálně dalekosáhlá a nevypadá – mírně řečeno -jako dobrý nápad.
Čistokrevné zlo
Vraťme se však k zábavnímu průmyslu. Jeho lobbování vedlo v USA k návrhu dvou zákonů známých jako SOPA a PIPA. Měly se projednávat minulý týden, ale Kongres je nakonec vrátil k přepracování – jednak proto, že stávající znění odmítl prezident Obama, jednak pod vlivem celosvětové vlny protestů. To neznamená, že tyto zákony nakonec nevzniknou. A také to neznamená, že si americké i jiné úřady nemohou došlápnout na piráty už teď, což ukázal právě zásah proti panu Dotcomovi a jeho společníkům.
Megaupload a podobné stránky fungují jako obrovské skladiště souborů připravených ke stažení do vašeho počítače. Může v nich být cokoli, v praxi to z velké části je copyrightovaný materiál – hudba a filmy. Stahovat může každý, ale když chcete přijatelnou rychlost nebo větší objem, musíte si připlatit. Některé takové stránky vyplácejí prémii za přidání – upload – populárního obsahu, tedy takového, o nějž je zájem při stahování. Ať si provozovatelé říkají, co chtějí, je to infrastruktura vytvořená především pro porušování copyrightu, a to proto, že se na poplatcích za stahování dá slušně vydělat. Velké downloadové stránky nikdy nejdou hlavou proto zdi: kdykoli se majitel práv ozve, příslušné soubory mažou, někdy to dělají i preventivně. Přesto jsou pro showbyznys čistokrevným zlem.
Oboustranná demagogie
V zásadě je situace celkem přehledná, zamotává ji však demagogie na obou stranách dělicí čáry. Zábavní průmysl má pravdu, když říká, že tvůrci musí dostat zaplaceno, aby mohli tvořit. Umělci však v dnešním showbyznysu dostanou jen kolem 10 procent z tržeb, což tento argument značně oslabuje. Hájit příjmy tvůrců není totéž jako hájit dnešní obchodní model postavený na prodeji nosičů. Existují lepší možnosti, jimž se však hudební a filmové společnosti budou bránit tak dlouho, dokud budou na stávajícím uspořádání vydělávat aspoň něco. (A některé z nich možná ze setrvačnosti i déle.)
Byznys a politici také ignorují nežádoucí vedlejší účinky zesílení protipirátských zákonů. Táž infrastruktura, která k vám doručí poslední album Black Eyed Peas, může též sloužit disentu v diktaturách, bývalým členům sekt, každému, kdo má dobré důvody být na internetu anonymní. Hon showbyznysu za penězi je může vážně poškodit. Kromě toho: copyrightovaného materiálu je všude kolem nás tolik, že důsledné uplatnění budoucí tvrdší legislativy by vedlo k vypnutí YouTube, Googlu, Seznamu… což zatím snad nemá nikdo v úmyslu, ale už existence hypotetické možnosti je nepříjemná.
S posouzením postojů druhé strany, tedy „pirátů“, to je složitější, protože nejsou homogenní. Jejich místní politická větev, Česká pirátská strana, například navrhuje jen zrušení postihu za nekomerční užití díla (který u nás ostatně existuje jen u softwaru, ne u hudby a filmů) a zkrácení ochranné doby autorského zákona na deset let. To jsou tak mírné požadavky, že se snadno vejdou do politického mainstreamu. K pirátům se ale může verbálně přihlásit každý, například anonymní autor manifestu, který říká (pravopis ponechán): „Když se však vláda rozhodla, vzít nám poslední kousek ráje, ničením naši poslední svobody internetu, měli vědět, že Anonymous a další sympatizanti to jen tak nenechají.“ Tam je pak rozumná diskuse těžká. Mimochodem šašci shazující vládní weby nejsou žádní hackeři, ale drobní vandalové – analogie pouličních sprejerů. Nepůsobí reálnou škodu, stejně jako počmáraná vrata banky neohrozí její provoz. Škoda, že tomu nechtějí rozumět média.
Patří k lidské povaze chtít něco za nic a patří k povaze světa, že to nejde. Budoucnost copyrightu spočívá v prodeji levných digitálních nahrávek, jak to dnes umožňuje celosvětově iTunes či eMusic (a mnoho dalších), u nás třeba Supraphon a Indies Records. Vedle toho se jistě pořád bude stahovat, pirátství se nepodaří vymýtit, přesune se pokaždé někam jinam. Tvůrci si vydělají jako dnes, ne méně, ne více. Zábavní průmysl trochu zhubne, na jeho úkor ztloustnou noví zprostředkovatelé: Apple, Google, Amazon. Zkrátka pojede se dál.
Članek Petra Koubského vyšel v Lidových novinách 30. ledna 2012. Šíření informací nelze zastavit. Zdroj fotografie: Lupa.cz
Datum: 31. 1. 2012, Autor: Petr Koubský
Přečteno: 514x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 2 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 30th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Březina (KDU-ČSL): Kontroly počítačů mimo EU již jsou, tak proč je v ACTA nedovolit?
Europoslanec Jan Březina z politické frakce EPP, která v Evropském parlamentu prosazuje urychlené schválení ACTA, označil na Parlamentních listech prohlídky na hranicích za fámu. Pokud si ale pozorně přečtete jeho článek, zjistíte, že Březina s textem ACTA manipuluje a že jeho tvrzení neplatí vůči drtivé většině zemí mimo Evropskou unii.
30. 1. 2012
Zastánci ACTA, kteří potřebují tajně vyjednanou dohodu schválit co nejdříve, hledají další cesty, jak zpochybnit problém kontroly počítačů, mobilů a přehrávačů na hranicích. S posledním pokusem přišel europoslanec Březina, který na Parlamentních listech uvedl, že
Tvrzení, že celý oddíl opatření na hranicích vůbec nezavazuje smluvní strany které jsou v celní unii, samozřejmě nemá žádnou oporu v textu, protože pak by ACTA nemohla mít žádný reálný dopad. Novináři udělali dobře, že nepřevzali Březinovo tvrzení, stejně jako tvrzení, které několik dní před tím použilo ministerstvo průmyslu a obchodu, že prý celé ustanovení bylo vypuštěno (v tomto případě byla v čl. 14 původní drakonická povinnost změněna na možnost, ale ustanovení vypuštěno nebylo). Kdyby skutečně bylo všechno v pořádku, tak by se ACTA asi nevyjednávala tajně, nepodepisovala tajně a neodstupoval by její zpravodaj v EP.
Co tedy konkrétně dohoda říká, pokud se obrátíme k samotnému textu a opustíme mediální zkratky?
Skutečný problém, že smlouva dovoluje státům na vnějších hranicích zavést kontroly i pro malé množství zboží a tím tyto kontroly i legitimizuje, Březina odbude jednou větou: „Mimoevropské státy tyto kontroly buď už provádějí, nebo je mohou začít provádět i na základě jednostranného rozhodnutí.“
Až se budete na letišti v USA vztekat, když vám úřady začnou skenovat data na počítači, číst zprávy na mobilu a kontrolovat značkové oblečení, budete se muset smířit s větou: „Vždyť jste nám to sami schválili v ACTA!“
Celý problém má zajímavý původ. Evropský parlament po Evropské komisi požadoval, aby ustanovení o hraničních kontrolách cestujících v textu vůbec nebylo a aby byly osobní prohlídky cestujících výslovně vyňaty z působnosti ACTA. ACTA měla postihovat pouze kopírování ve velkém rozsahu. To se ale Evropské komisi vyjednat nepovedlo, tak teď Evropské lidové straně (EPP), která ACTA v Evropském parlamentu prosazuje, nezbývá než dělat, jako by toto ustanovení nic neznamenalo.
Pikantní je, že na celý problém upozornila Březinova stranická kolegyně Roithová (KDU-ČSL). Nezbývá než doporučit, aby se pan Březina u své vzdělanější stranické kolegyně informoval.
Autor je členem programové komise Pirátské strany pro kopírování a Internet.
Datum: 30. 1. 2012, Autor: Jakub Michálek
Přečteno: 1104x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 18 čtenářů, celková známka je 1.05.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 30th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
ACTA jako digitální Czechtek
Nedávné události proměnily internet v bojiště. Zatím nelze spolehlivě odhadnout, kdo vyhrál nebo vyhraje. Přesto je poměrně jasné, kdo už teď prohrál. Jsou to především vládnoucí politici.
30. 1. 2012
To srovnání se prostě nabízí. To, co poslední dobou páchají političtí exponenti s internetem, se příliš podobá efektu, který způsobilo rozehnání Czechteku v Mlýnci u Tachova. Na louce sice tehdy vyhráli těžkooděnci a hrubá síla, ale politicky prohrál Paroubek a s ním celá sociální demokracie. A to především u mladé generace. A z této porážky se úplně nevzpamatovala dodnes.
Něco podobného se dnes děje ve sféře internetu. Na první pohled to není tak jasně patrné, ale důsledky mohou být velmi podobné. Pro současnou vládu, která se dostala k moci právě i díky internetu, což byla nepostradatelná součást dobře zvládnuté volební kampaně TOP09, ale i Věcí veřejných, se právě toto území může stát hlavním místem porážky u nastupující generace.
Politici pravicových stran se chovají v této oblasti stejně neohrabaně a tupě jako jejich sociálnědemokratický předchůdce. Podceňují a přehlížejí digitální realitu, a když na vládní servery po podpisu dohody ACTA udeřily první DDoS útoky, zřejmě se tvářili stejně nechápavě, jako když Paroubek slyšel dunění prvního soundsystému.
Ale nejde jen o politiky. Zmíněné DDoS útoky a bojovná rétorika Anonymous znějící z mechanických hlasů videí na Youtube, působí jak futuristické poselství invazních vojsk budoucnosti. Asi se nelze divit, že tato cyberpunková atmosféra společně se schopností překvapivě udeřit v kyberprostoru zaskočí nejen přestárlé politiky. A tak můžeme narazit nejen na TV Nova na hlasy varující před teroristy a hackerskou verbeží. Podobně jako jsme se mohli před sedmi lety dočítat o mezinárodně nebezpečných technařích.
Stačí závan chaosu a nevyzpytatelnosti a maloměšťácká dušička se probudí i v lecjakém liberálovi. Není tedy náhodou, že i tato rétorika připomíná propagandistický střet, který po rozehnání free teknivalu následoval. A vzhledem k tomu, že je před námi proces ratifikace ACTA, ještě si jí nějakou dobu užijeme a společností se tak pravděpodobně rozvine nové dělení: „Jsi pro ACTA? Nebo proti?
Svým způsobem je takový konflikt nevyhnutelný a jednou musel přijít v plné intenzitě. Konečně již minulé pondělí napsal týdeník Respekt, že „debata o budoucnosti copyrightu nekončí, naopak se z okrajového stává jedním z nejvýraznějších politických témat.“
Datum: 30. 1. 2012, Autor: Tomáš Sedláček
Přečteno: 412x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 11 čtenářů, celková známka je 1.36.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 30th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Protest proti ACTA – Praha 2.2. – podrobnosti
Zveme všechny, komu není lhostejný osud našich občanských práv a
necenzurovaného Internetu, aby se zúčastnili protestu proti mezinárodní
smlouvě ACTA, která je s evropským standardem ochrany lidských práv
neslučitelná. Protest má 2 části, od 14:00 do 17:00 bude probíhat shromáždění na Klárově (metro Malostranská), v 17:00 potom vyrazíme průvodem na Hrad a zase zpět. Předpokládaný konec je v 18:00 opět na Klárově. Mezi třetí a pátou vřele doporučujeme návštěvu zasedání poslanecké sněmovny, je to zážitek sám o sobě.
30. 1. 2012
Protest, jehož součástí bude i pirátský happening, proběhne 2. února
na pražském Klárově (stanice metra Malostranská). Shromáždění na Klárově
začíná ve 14:00, na místě bude řada informací a materiálů o dohodě
ACTA. Zároveň zveme zástupce dalších politických stran ať na místě
vyjádří svůj postoj ke smlouvě. Podobně k účasti zveme i zástupce
odborné veřejnosti, akademické sféry a občanského sektoru. Jednotlivé
vystupující budeme průběžně doplňovat.
Začátek shromáždění je ve 14:00, na programu budou vystoupení k ACTA,
odpovědi na otázky k obsahu smlouvy, šíření informací o tom, jak můžeme
proti ACTA bojovat a čas od času i nějaká legrace pro zpestření. Dobře
se oblečte a vezměte si teplý čaj do termosky. Ohřát se můžete v nedaleké poslanecké sněmovně, na programu budou interpelace vlády. Ta ACTA 4. ledna jednohlasně podpořila.
V 17:00 potom vyrazíme průvodem na Pražský hrad a zase zpátky. Protestní shromáždění i průvod jsou nahlášeny úřadům. Předpokládaný konec je v 18:00 opět na Klárově.
Ivan Bartoš, předseda Pirátů podtrhl význam protestu:
„Před týdnem zástupci České republiky prakticky v utajení podepsali
mezinárodní smlouvu ACTA, která řeší ‚problémy‘, které naší společnosti
údajně způsobuje kopírování. Pirátům ale nejde o stahování nejnovějších
bijáků, ani o MP3 přehrávače nabité gigabajty hudby. Změny, které by
ACTA přinesla, jsou neslučitelné Listinou základních práv a svobod.
Musíme dát jasně najevo, že zákony nesmí psát korporace nahrávacího
průmyslu a další lobby. Pokud se smíříme s digitální totalitou, kde
budeme za několik let hledat poslední ostrovy opravdové svobody, které
nám Internet nyní poskytuje?“
Těšíme se na vás, sdílejte prosím pozvánku
Odkazy:
Facebooková událost protestu (přes 2600 přihlášených) – http://www.facebook.com/events/265567480176630
Analýza ACTA – /?c_id=33494
Petice proti ACTA (přes 950 000 pedpisů) – http://www.avaaz.org/en/eu_save_the_internet_spread
Kontakt:
Mikuláš Ferjenčík, místopředsda Pirátů, mikulas.ferjencik@pirati.cz, 737 943 770
Datum: 30. 1. 2012, Autor: pirati.cz
Přečteno: 84x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 2 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 30th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Otevřená data? S Vaším hlasem to půjde.
Chcete, aby data, která jsou sesbírána za veřejné peníze, byla
veřejná? A strojově neomezeně přístupná, aby se na nich dalo dále stavět
ať již komerčně nebo neziskově? Tato data mohou být texty zákonů,
obchodní rejstřík a další rejstříky, jízdní řády, rozpočty vlády nebo
obcí, informace o vládních zakázkách nebo třeba seznam jmen v ČR. A
mnoho dalších.
30. 1. 2012
Zde naštěstí nemusím vysvětlovat, co všechno taková otevřená data mohou přinést – asi většina zná první použitelnou sbírku zákonů, rozklikávací státní rozpočet, mapu hazardu, app na napsání svému poslanci nebo třeba app na zjištění, kolik Mirků Dušínů žije v ČR. To je ale teprve začátek, aplikace, při jejichž vývoji se často více než 90 % času
tráví ziskem a čištěním dat. Tedy tím, za co už jsme jednou zaplatili
vládě. Představte si, že těch 90 % času se bude moci věnovat dalším
aplikacím.
Pokud otevřená data chcete, je nyní možnost něco pro to udělat. Neformální skupina propagující otevřená data prosadila do tezí Open Governement Partnership právě bod k otevřeným datům (pod číslem 4)
a chceme, aby jej vláda přijala (mj. s argumentem „za málo peněz hodně
muziky“). Nicméně v tezích vidíte, že těch bodů je tam 11 a vláda jich
schválí maximálně pár. Pokud chcete, aby mezi těmi pár body byla i
otevřená data, musíte o tom dát vládě vědět a to ihned, uzávěrka je 31.1.2012. Můžete napsat přímo na dotazník vládě, nebo do dotazníku OSF, který je trochu strukturovanější. A proč ne do obou?!
Úspěch samozřejmě není zaručen, ale hlas veřejnosti – a několik tisíc lidí už je znát – je daleko těžší ignorovat.
Datum: 30. 1. 2012, Autor: Michal Škop
Přečteno: 210x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 4 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 29th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
S Ivanem Bartošem o sdílení i libereckých baronech
Přinášíme rozhovor s předsedou Pirátské strany z 26. ledna. Ptal se redaktor liberecké redakce Mladé fronty dnes Jan Stránský.
29. 1. 2012
JABLONEC NAD NISOU Ivan Bartoš
je český internetový arcibukanýr. Tenhle rodák z Jablonce totiž
stojí v čele České pirátské strany, politického uskupení, které
na síti prosazuje maximální svobodu. Bartoš, který se mimochodem
pyšní titulem PhDr. v oboru informační věda, se v posledních několika
dnech nezastavil. V diskusi, která se rozjela po zátahu FBI na sdílecí
server Megaupload. com, má coby šéf českých Pirátů docela důležité
slovo.
Soud v Liberci dal před časem podmínku šestnáctiletému
mladíkovi, který umístil na internet odkazy k bezplatnému sledování
dvou a půl tisíc filmů, čímž prý způsobil škodu za 138 milionů
korun. Znáte ten případ?
Jsme s tím člověkem v kontaktu.
Celá ta situace nám přijde absurdní, a to jak postup České protipirátské
unie, tak policie při zjišěování údajné škody. Navíc ten kluk sdílel pouze odkazy
na filmy, které byly uložené někde jinde. Pokud se z našeho
pohledu něčeho dopustil, tak maximálně krácení daní z příjmu
za reklamy, které se na jeho serveru zobrazovaly.
Rozsudek zatím není pravomocný.
Myslíte, že by tento kluk mohl jít v krajním případě i do vězení?
Sdíleč
samozřejmě „sedět“ nepůjde, jen se z něj budou snažit vydřít
nějaké peníze, tak jak to zkoušejí i jiné organizace, které údajně
chrání práva autorů. Všechny tyto aktivity, zaměřené na jednotlivce,
fungují jako odstrašující případy pro neinformovanou veřejnost.
Máte informace o tom, že by
měl v Libereckém kraji někdo další podobné problémy se zákonem
kvůli sdílení na webu?
Je
téměř jisté, že i v Libereckém kraji jsou lidé perzekvováni
kvůli sdílení. Například fotobanky Isifa a Profimedia po celé
republice rozesílají dopisy, ve kterých žádají zaplacení 20 000
korun za použití miniatury jedné fotografie.
Se sdílením a stahováním
filmů souvisí i zkušenost ředitele libereckého kina CineStar, který
mi před časem vyprávěl, jak do kina volávají policii na lidi,
kteří si během promítání natáčejí potají filmy na videokameru.
Jejich úlovky pak končí na webu, odkud si je další lidé stahují.
Je už toto záležitost, kterou je třeba trestat?
Tady
jde především o porušení obchodních podmínek kina, se kterými
zákazník souhlasí zakoupením vstupenky. Takový prohřešek tedy
může být předmětem občanskoprávního sporu a soud jej ochotně
adekvátně potrestá. Piráti s natáčením filmu v kině nesouhlasí,
ale naštěstí je to i natolik bezvýznamný druh pirátství, že
se jim ani příliš zabývat nemusíme.
Stahujete vy sám filmy, hudbu
a další obsah z webu? A platíte za něj?
Mám
doma knihovničku zhruba 300 originálních DVD filmů a pár hudebních
cédéček. Občas si z internetu něco stáhnu, převážně hudbu
k poslechu, ale nejsem nějakým velikým sběratelem.
Hypoteticky: mám v Liberci rockovou
kapelu, pronajmeme si studio, natočíme desku, vyrobíme si svépomocí
cédéčka a pak je budeme chtít na našich koncertech prodávat. Zájem
bude ovšem minimální, všichni si naši desku raději zadarmo stáhnou
z webu. Proděláme pár desítek tisíc a příště buï žádnou
desku nenatočíme, nebo to uděláme doma na koleně s mizerným zvukem
a svépomocí vyrobeným, tedy nehezkým bookletem. Nebojíte se takového
vývoje, tedy, že stahování sníží kvalitu uměleckých děl?
To
ovšem primárně není otázka pirátství, nýbrž technologického
pokroku. Hudební CD už jsou dnes mrtvý formát. Je to, jako bych
se divil, že neprodám magnetofonové pásky. Na druhou stranu, něco
se prodá, zvlášě, když na CD budou třeba autentické podpisy,
které kopírovat nejdou. A to, co si fanoušci stáhnou z webu zdarma,
zase podpoří návštěvnost koncertů a popularitu kapely, která
se pak třeba dostane do rádií a efekt se bude nabalovat… Když
bude zájem o podepsaná CD, časem nejspíš budou mít fanoušci zájem
i o jiné předměty, oblečení a podobně, které bude kapela prodávat
na koncertech a přes internet. Ostatně tomuto novému modelu se již
přizpůsobují nejen začínající kapely, ale i takové hvězdy,
jako je Karel Gott.
A co spisovatelé? Vezměme si
opět hypoteticky třeba takového Marka Řeháčka, který píše populárně
naučné knihy o Liberci. Nad psaním stráví třeba rok, stojí ho
to nejen úsilí, ale asi i peníze. Tištěnou knihu si potom někdo
koupí, převede ji do digitální podoby a hodí na uloz.to, odkud
si ji lidé bezplatně stáhnou. Předpokládám, že mi odpovíte,
že v dnešní době jsou autorská práva přežitek, že sdílení
není zločin atd. Nicméně, je to vůči spisovateli fér amá on
vůbec nějakou možnost, jak tomu zabránit?
I
spisovatel si v tomto případě musí zvážit „rizika podnikání“.
Pokud chce primárně vydělat balík, tak pro něj možná psaní historickonaučné
literatury není ta správná činnost. Na podobné knihy existují
i podpůrné programy nebo lze sehnat sponzora. Jisté možnosti jsou
i v tom vyrobit knihu takovým způsobem, že ji digitální podoba
nemůže nahradit. Třeba tam dát plastickou mapu a podobně. Kniha
se stane artefaktem sama o sobě, který mají lidé tendenci si kupovat.
A digitální kopie budou dobrou reklamou na její koupi. Myslím si,
že prodej papírových knih sice poklesne, ale nikdy zcela nezanikne.
Sám si papír kupuju a nijak to nesouvisí s tím, jestli si knihu
mohu stáhnout. Spisovatel pak může o knize dělat přednášky, besedy,
autorská čtení a mít příjmy z této činnosti. Například Paulo
Coelho, autor celosvětových bestsellerů, pirátství podporuje.
Změní se podle vás současná
„stahovací“ praxe někdy? Dostanouli lidé technologickou možnost
rychle a lehce nakupovat třeba právě knížky na síti, budou to
dělat? Nebo je prostě zažitá praxe – co je na internetu, to je
zadarmo – nepřekonatelná a konzumenti budou i při možnosti legálního
jednoduchého nákupu dál radši stahovat bezplatně, někdo by řekl
krást?
Lidé
jsou ochotni platit za službu, pokud je cena přiměřená a proces
platby jednoduchý. Systém prodeje postavený na platbě za kopii,
jejíž vytvoření přitom nic nestojí, už je přežitý. Budoucnost
zřejmě mají paušální platby, prémiové účty a dobrovolné příspěvky,
třeba pomocí mikroplatebního systému Flattr. Řada z těch, kdo
si dnes platí prémiové účty, bude kvůli pohodlí využívat tyto
nové portály. Některým spíš bude dál vyhovovat stahování, které
je nezávislé na velkých vydavatelských domech.
A jak vidíte obecně vývoj
v téhle oblasti? Jak budeme podle vás třeba za dvacet let sledovat
filmy a pouštět si hudbu? A co to udělá s dnešním byznysem? Přežijí
hudební vydavatelství, filmová studia, knižní nakladatelství?
Bude
méně megafilmů, méně filmů typu „to musí všichni vidět“.
Respektive poklesne vliv drahé reklamy, aby se z filmu stal „trhák“.
Naopak vzroste vliv sociálních sítí, šíření informací o filmu
mezi přáteli, šanci tak dostanou i filmy, které na masivní reklamní
kampaň nemají. Bude víc nízkorozpočtových filmů, silně vzroste
úloha product placementu. Myslím, že klasická kina mohou přežít,
když si zachovají funkci „návštěva kina = společenská událost“.
Pokud je ale cena vstupenky vyšší než útrata v běžné restauraci,
bude to těžké.
Zpět do regionu: sestavíte
letos v Libereckém kraji kandidátku do krajských voleb?
Postavíme
kandidátky ve všech krajích, tedy i v Libereckém. Je to výborná
příležitost, jak získat pro pirátské myšlenky další lidi v
regionech. Již nyní jsme na tvorbě kandidátek začali pracovat a
oslovujeme naše příznivce.
Kdo bude vaším lídrem, kandidátem
na hejtmana?
Předpokládám,
že předseda krajského sdružení Petr Vyhnal.
Čím chcete voliče v Libereckém
kraji oslovit?
Chceme
lidem ukázat, že Piráti řeší zásadní problémy lidského života
ve 21.století a že problematika stahování není pilířem naší
činnosti, jak se to neustále snaží většina médií zjednodušovat.
V krajských volbách budeme klást důraz na transparentní bankovní
účty krajů, nemocnic a škol, průhledná výběrová řízení s
možností připomínkovat již samotná zadání a na informační
infrastrukturu, to bude myslím lidem na Liberecku víc než sympatické.
Celkově nám jde o větší podíl občanů v politice a samosprávě,
aě už mezi Piráty nebo v krajských referendech k podstatným věcem.
Vidíte v regionu politiky, s
nimiž byste mohli spolupracovat na tématech, která vás
zajímají?
Na
konkrétních tématech se nebráníme spolupracovat s kýmkoliv, pokud
je ochoten věci řešit transparentně, což bohužel náš potenciál
v současném politickém prostředí značně snižuje. Osobně jsem
fandil formaci Změna pro Liberec, která uspěla až tak, že se pan
Korytář stal primátorem. Jak všichni víme, dlouho si ho mezi sebou
liberečtí baroni nenechali.
Datum: 29. 1. 2012, Autor: Jan Stránský, MF Liberec
Přečteno: 1348x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 18 čtenářů, celková známka je 1.16.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 29th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
How to ACT against ACTA
Blíží se velká demonstrace proti
ACTA.
Zjistili jsme, že toto téma zajímá i opravdu mladé, až tak
mladé, že spousta účastníků ještě ani neví, jak se na
podobnou akci připravit a co od ní očekávat.
29. 1. 2012
Demonstrace je způsob manifestace, či-li neočekávejte, že o vás bude někdo pečovat. Spíše se snažte sami postarat o co nejlepší atmosféru. Pamatujte, že lidé kolem vás jsou ti, co bojují za stejnou věc. Nebojte se mluvit, komunikovat a jinak šířit dobrou náladu. Znenadání zjistíte, že ne každý posluchač jiného žánru hudby je nezajímavý, či že je jedno kolik vám je – zastoupeny jsou zpravidla skoro všechny věkové skupiny.
Jedna z velmi pozitivních věcí na demonstracích je, že získáte širší rozhled – ano všechny vás dané téma trápilo, ale velmi pravděpodobně každého z trochu jiného pohledu. Nebojte se vyměnit si osobní důvody, proč vás problém trápí.
Jistě jste si všimli, že venku není úplně letní počasí. Pokud s námi chcete na akci vydržet, co nejdéle, tak je třeba se připravit i fyzicky. Základem je termoska s horkým čajem. Dochucení dle vlastního uvážení  . Pokusíme se trochu horkého čaje zajistit na místě, ale pokud bude účast v řádek vícerostovek, tak to zajisté nebude stačit. Něco malého k snědku také přijde vhod.
Co si obléct? Hlavně vrstvit, vrstvit, vrstvit! Tílka a punčocháče nejsou jen pro děti (lze nahradit tenčí teplákovou soupravou nebo termoprádlem). Dvojitá vrstva je vhodná i do bot (punčocháče + ponožky nebo dvoje ponožky). Čepice, rukavice a šála jsou nutností. Vždy je lepší něco odložit do batohu než zmrznout.
Pokud chcete pomoci s přípravou, tak nezapomeňte, že je od 14:00 v úterý (31. 1.) workshop, kde budeme připravovat rekvizity:
Kde: http://www.motokary.com/kde.html Praha, Letňany
Kdy: úterý 31. 1.
Čas: 14:00—21:00
Těšíme se na vás na všechny. Nebojte se přijít – podpoříte dobrou věc a seznámíte se s novými lidmi.
Odkazy
Datum: 29. 1. 2012, Autor: Michaela Kmecová a Ondřej Profant
Přečteno: 87x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 4 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 29th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
29. 1. 2012, 13:02
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
|
Loading ...
Příspěvky (RSS)