Archív pro rubriku 2012
Posted on Únor 21st, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Stahuji a sdílím! Jsem pirát?
Horlivost, až zarputilost s jakou mnozí lidé obhajují smlouvu ACTA, není
ničím jiným, než odrazem jejich neuvěřitelné hrůzy z internetu. Tito
lidé se nijak netají tím, že internet je pro ně nepřítelem číslo 1.,
kterého je nutno svázat, omezit, zavřít do klece a tvrdě cenzurovat.
Represe ale nikdy nebyly řešením. Dějiny jsou toho dostatečným důkazem a
špatně vždy skončili ti, kdo je prosazovali!
21. 2. 2012
Když jsem sledoval sobotní pořad Politické
spektrum na ČT24 a viděl útoky jednoho z hostů, Alexandra Tomského na
svobodu internetu, jeho „prorocké“ výkřiky, navozující v divácích pocit,
že nekontrolovaný internet bude zkázou lidstva, uvědomil jsem si, že
ten člověk se internetu strašně bojí. Pan Tomský je typickým
představitelem určité sorty lidí, kteří mají z internetu, zejména z jeho
svobody, panickou hrůzu a tím, že jsou určitým způsobem mediálně známí,
snadno manipulují s mozky lidí, majících zatím o internetu pouze
povrchní znalosti.
Internet není nepřítel!
Pan Tomský v závěru pořadu korunoval své vystoupení slovy, že
internet nemůže existovat bez cenzury! Tento pán se za svůj život
nedokázal s internetem spřátelit, nedokáže využívat jeho obrovský
informační potenciál a co je nejhorší, vůbec nepochopil smysl internetu.
Jako nakladatel jej považuje pouze za nepřítele, ohrožujícího jeho
živnost, tedy produkci papírových knih. Tento pán, spolu se spoustou
sobě podobných, nepochopil, že díky internetu a sdílení informací, které
k němu neoddělitelně patří, se lidstvo posouvá kupředu stokrát
rychleji, než v minulosti. Kdyby člověk nezačal sdílet informace, a
buďme si jisti, že s tím začal už v době kamenné, lezeme dosud po
stromech.
Díky sdílení se vyvíjíme
Sdílení informací odjakživa pohání lidstvo. Díky sdílení informací se
člověk naučil komunikovat pomocí řeči, díky sdílení informací měly
nápady a vynálezy jednotlivců šanci rozšířit se do celého světa a
urychlovat vývoj celé společnosti. Nemalý podíl na tom měly knihy a
zejména knihovny. Prostřednictvím knihoven lidé sdíleli informace už od
založení první knihovny v Nippuru 2000 let. př. n. l. , přes první
veřejnou knihovnu¨na Aventinu, v Římě za vlády Cézara, až po dnešní
moderní knihovny. Právo na bezplatné využívání informací, uložených v
knihovnách máme bohudík už od 19. století. Strach ze svobodného šíření
informací měly vždy totalitní a despotické režimy. Typickým příkladem
může být doba středověkého temna, kdy bylo šíření myšlenek
prostřednictvím knih považováno za vysoce nebezpečné pro tehdejší
establishment a jako takové bylo stíháno inkvizicí.
Základní smysl internetu
Odpůrci svobody internetu a zejména sdílení, si dnes vůbec
neuvědomují, že právě sdílení informací bylo prvotním účelem předchůdce
internetu – Arpanetu, který si vytvořily před třiačtyřiceti lety čtyři
americké univerzity pro rychlou výměnu informací. Je typické, že
největšími nepřáteli svobody internetu, jsou velké korporace, mnohé
státní instituce, zkorumpovaní politici, velcí producenti a pak
samozřejmě obrovské masy příživníků, skrývající se za nejrůznějšími tzv.
ochrannými svazy. Bez sdílení na internetu by lidstvo nikdy nedosáhlo
současného vědeckého pokroku. Je nepředstavitelné, že by mezi sebou
vědci, ať již pracují v jakémkoliv oboru, nesdíleli své objevy. To
bychom skutečně byli úrovní myšlení doposud sto let za opicemi. Velmi
dobře to vystihl známý popularizátor vědy, profesor Jaroslav Petr ve své
úvaze Pravěká copyrightová krize, viz: http://www.osel.cz/index.php?clanek=6136, kterou každému doporučuji k přečtení.
Stojíme na rozcestí internetu
Je neoddiskutovatelným faktem, že každý špičkový odborník vložil do
své vědecké práce obrovskou dávku svého úsilí, umu, duševního
vlastnictví, mnohdy větší, než skladatel, interpret, nebo dokonce
producent uměleckého díla. Samozřejmě, že umění je součástí našeho
života a k jeho šíření je třeba jistých zákonitostí a omezení, nicméně i
toto duševní vlastnictví je určeno k tomu, aby bylo šířeno. Jenže
neštěstím současné doby je to, že toto šíření se mění v prosté kupčení,
ze kterého má původní autor jen nepatrný zlomek z celkového výdělku. Je
zajímavé, že špičkoví vědci naopak usilují o to, aby byly jejich objevy
šířeny a sdíleny co nejvíce. Jestliže někdo „nezákonně“ šíří hudební
nebo literární dílo, je to označováno za krádež. Pokud se takto šíří a
sdílí nejnovější vědecký objev, je to vždy ku prospěchu lidstva a úspěch
dotyčného vědce je posuzován i podle toho, jak často je jeho dílo
sdíleno. Ano, i tady existují určitá omezení, například patentová, ale
za dodržení přesně daných podmínek, lze s takovýmto objevem volně
nakládat, dále jej sdílet a hlavně jej rozvíjet.
Jsou novináři zloději?
Jako novinář, zabývající se dlouhá léta popularizací vědy samozřejmě
také z internetu čerpám a stahuji veškeré informace o nejnovějších
vědeckých objevech a poznatcích a prostřednictvím své publikační
činnosti je ve svém časopise sdílím – nabízím je čtenářům ve
srozumitelné formě. Podle zcestné logiky některých odpůrců svobody
internetu, bych mohl být klidně považován za zloděje, kradoucího cizí
myšlenky. Pokud bych se striktně držel veškerých omezení, musel bych
používat tyto informace pouze ve formě citací, ovšem díky vědecké
terminologii drtivé většiny podobných zpráv, by to bylo pro většinu
čtenářů naprosto nesrozumitelné. Řeším to tak, že ve své práci důsledně
využívám instituce odkazů na prameny a tím nijak původním autorům
neškodím. Právě naopak, popularizuji jejich práci, o které se dozvědí
masy čtenářů.
Jurisdikce v rozpacích
Žádný z právníků, na které jsem se obrátil, mi není schopen vysvětlit
jednoduchý rozdíl mezi různými formami sdílení. Kupuji si poměrně
značné množství knih, ale vzhledem k omezeným prostorovým možnostem své
domácnosti, jsem si zvykl už před lety, poslat je po přečtení zkrátka
dál. Nechám ji ve vlaku, v čekárně u lékaře, nebo ji dám kamarádovi. Na
tom není nic špatného a nikdo mne za to nemůže postihnout. Stejně tak
tomu bylo s cédéčky, která jsem rozdával podobným způsobem. Postoupil
jsem je zkrátka ke sdílení. Dnes již cédéčka nekupuji, ne proto, že bych
si je stahoval z internetu, i když je to jednoduché jak facka, ale
proto, že muzika, která mne zajímá, je volně dostupná na oficiálních
stránkách, internetové připojení mám stále k dispozici a tak si ji mohu
kdykoliv poslechnout. Právníci však nejsou schopni definovat rozdíl mezi
tímto mým sdílením, které je naprosto zákonné a oním nezákonným, za
které je považování sdílení prostřednictvím internetu. Když někomu dám
cédéčko, pro které už nemám doma místo, je to OK. Když potřebuji uvolnit
místo na harddisku a stejné cédéčko, film, nebo knížku, které jsem si
legálně koupil a zaplatil, uvolním ke sdílení a u sebe je smažu, je to
trestné?
Internet, jako velká neznámá!
Vrátím se k výrokům pana Tomského, které reprezentují typické
represivní snahy o cenzuru internetu. Strach, který tito lidé ze
svobodného šíření informací mají, je pochopitelný. Mají strach především
o svoji existenci, protože se nedokážou přizpůsobit současnému
vědeckému pokroku. Proč myslíte, že se dnes tolik stahují například
knihy v elektronické podobě? Důvody jsou dva a nad slunce jasnější. Za
prvé je to neschopnost dát tyto tituly v elektronické podobě na trh
současně s papírovým vydáním a to ve všech formátech, které jsou schopny
rozpoznat současné elektronické čtečky. Těchto formátů existují
desítky, ale vydavatelé elektronických knih tvrdošíjně trvají na tom
„svém“ formátu, který je pro mnohé čtečky nečitelný. Například
nepochopím, proč někteří vydavatelé prodávají své e-knihy v PDF formátu.
Číst v tomto formátu na čtečce je totiž naprosté utrpení. Samozřejmě,
existují chytré programy, které mi text převedou do libovolného formátu
(např. Calibre), ale proč bych se tím měl zabývat já, to je snad
starostí vydavatele. Pochopitelný je i zájem čtenářů, přečíst si knižní
bestseler okamžitě po jeho vydání a ne čekat, až se vydavatel milostivě
uráčí jej převést do elektronické podoby. Druhým důvodem je cena.
Vydavatelé se tvrdošíjně drží ceny papírových knih a ty elektronické
jsou v drtivé většině pouze o pouhé zlomky levnější, než jejich papírové
sestřičky. Jestliže mne papírová kniha vyjde na 300 korun a
elektronická na 280,-, pak si sakra rozmyslím tu elektronickou podobu
koupit. Není pak divu, že elektronické knihy prodá pouhé desítky. Pokud
by byla dostupná za rozumnou cenu, např. do 100 korun, vsadím se, že
půjde prodej okamžitě do tisíců. Ale to je otázka obchodní strategie,
které dnes vydavatelé příliš nerozumí.
Internet nelze cenzurovat!
To, co vyřkl pan Tomský o nutnosti cenzury internetu, bohužel
reprezentuje i postoj celé řady politiků, kterým je díky lobby vlivných
podnikatelů a to nejen v oblasti zábavního průmyslu, jasné, že tady jde i
o jejich koryta. Čím více bude internet svobodnější, tím více se budou
stávat ohroženým druhem. Před obrovským informačním potenciálem
internetu se nedá skrýt. Dříve nebo později se na síti objeví všechny
jejich kontakty, sebemenší prohřešky i nekalé praktiky, kterých se
dopouštěli. Právě proto jsou vlády i jednotliví politici strachy bez
sebe ze svobody internetu a hledají cesty jak tyto svobody omezit.
Nedovolme jim to! Internet je a musí zůstat svobodný!
Datum: 21. 2. 2012, Autor: Pavel Přeučil Přečteno: 145x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 4 čtenářů, celková známka je 2.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 20th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Kontaktujte svého europoslance, vyzývá La Quadrature.net
Francouzská nezisková organizace, která stojí v čele boje proti ACTA, vyzývá odpůrce sporné mezinárodní dohody, aby kontaktovali v tomto týdnu své europoslance. Ti se mají totiž v takzvaném „zeleném týdnu“ věnovat svým domácím okrskům.
20. 2. 2012 La Quadrature du Net nabízí i několik možností, jak poslance oslovit a na co je v problematice ACTA upozornit. Seznam českých europoslanců s kontakty můžete vyfiltrovat i na webu La Quadrature du Net. Pokud budete někoho z nich oslovovat, budeme rádi, když se s námi podělíte o zkušenosti (kontaktovat nás můžete na redakčním emailu redakce[a]piratskenoviny.cz).
Dohodou ACTA se budou europoslanci zabývat v následujících dnech. Přestože řada zemí včetně Česka ratifikaci pozastavila a polský premiér ji definitivně odmítl jako nepřijatelnou, není zcela jasné, jak se k ní postaví další země ani EU jako celek. Hrozí, že dohoda bude platit v některých evropských zemích, jak například uvažuje Petr Krčmář na serveru Root.cz.
Datum: 20. 2. 2012, Autor: red Přečteno: 145x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 6 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 19th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Moudra Petry Žikovské – Jak využít zkratku IFPI
19. 2. 2012
Napadají vás další varianty zkratky IFPI? Napište vaše nápady do komentářů. Autor nejlepšího řešení vyhraje exkurzi do studia Petra Jandy
V roce 2010 jsme věnovali několik stripů i dalšímu obhajci kopírovacích monopolů Jiřímu Srstkovi, šéfovi Dilie.
Dále doporučujeme: IFPI ku příležitosti 75. výročí vymazala důkazy o svých fašistických kořenech IFPI chce poplatek z mobilů, Hadopi i právní odpovědnost provozovatelů za obsah Jediná věc, kterou potřebujete znát o ACTA
Datum: 19. 2. 2012, Autor: haw Přečteno: 315x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 8 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 19th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Stránka o IFPI na Wikipedii zablokována kvůli porušení autorských práv
Heslo o IFPI na české Wikipedii je zablokováno z důvodu „možného porušení autorských práv“. To není vtip, podívejte se sami …
19. 2. 2012
„Obsah této stránky (nebo jeho část) byl odstraněn kvůli podezření z porušení autorských práv. Text, který sem byl vložen, se nápadně podobá textu z:
http://www.ifpicr.cz/?rubrika=1149
Tato stránka je proto nyní zapsána na Wikipedie:Porušení práv. Samotná podoba textu nutně neznamená, že k porušení práv skutečně došlo, ale aby text mohl ve Wikipedii zůstat, je třeba ověřit jeho původ. Pokud se nepodaří původ textu ověřit, bude článek či příslušná část po týdnu smazána.“
Více na http://cs.wikipedia.org/wiki/IFPI
Datum: 19. 2. 2012, Autor: red Přečteno: 473x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 4 čtenářů, celková známka je 2.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 19th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Výchova spisovatelů v Čechách I: Lze se uživit psaním?
Současná hysterie okolo pálení pirátů a čarodějnic se mi v každém případě zdá trochu směšná. Fakt si nemyslím, že uživit se literaturou na stokrát zpřesýpaném malém pískovišti českého trhu se kardinálním způsobem ztěžuje právě díky pirátskému stahování, píše na svém blogu spisovavatelka Blanka Čechová.
19. 2. 2012
Varuji čtenáře, že nepůjde o žádný ucelený seriál, nýbrž o posbíranou směs svévolně (ne)navazujících postřehů z internetu. Například: Kdosi mě upozornil na fotografii, kterou do svého profilu na facebooku umístil spisovatel Jaroslav Rudiš: je na ní vyobrazen spolu s Michalem Vieweghem poblíž titulku „Kolik vydělávají české romány“, což bylo téma nedávné přílohy Hospodářských novin. Oba autoři jsou tmavovlasí muži v brýlích, mají ruce v kapsách a na sobě džíny a tmavé sako, a tak Jaroslav Rudiš doprovodil fotografii výzvou svým fanouškům – „Hledej 5 rozdílů“.
Mysleme si, že to Jaroslav Rudiš prostě jen tak napsal a nebyla v tom žádná poťouchlost. K bontonu soudobého cool čtenáře, co je in, však patří strefovat se do Viewegha a vůbec do autorů, kteří se psaním nejen uživí, ale zároveň pochopili, že součástí spisovatelské profese je i marketing, takže dosáhli relativního blahobytu. A tak pod fotografií najdeme komentáře od „Vývek je divnej“ přes „Jára je cool, M.W. nabubřelej narcis“ až po několik sprostých výlevů.
Po letech omílání téhož jsem už alergická na paušální vzdech nejrůznějších literárních obroditelů: Viewega se prostě vždycky prodá ke dvaceti tisícům výtisků, to je marný, lidi si knihu koupí kvůli jménu autora a nikoliv kvůli originálnímu a kvalitnímu obsahu.
Ráda bych k tomu podotkla: No a? Od té doby, co nemáme demogracii, ale demokracii, je každého věc, jestli si nakrásně kupuje knihy podle barvy přebalu (já mám samozřejmě nejradši ty, co milují přebaly s vyobrazením oškubaného kuřete, které přejel kamion:). Sama nepatřím ke skalním čtenářským táborům ani jednoho ze jmenovaných autorů, ale předpokládám, že jako spisovatelé na plný úvazek se Rudiš i Viewegh pilně činí a pracují jak nejlépe dovedou, takže jejich nasazení – ať už vede k jakýmkoli výsledkům – respektuji. Jak řekl můj učitel scenáristiky Robert McKee: Pokud pracujete poctivě, pak vás špatný scénář bude stát stejně energie jako dobrý scénář a musíte se smířit s tím, že vás za tu příšernou námahu, nepředstavitelné úsilí a citový výdej nikdy nikdo odpovídajícím způsobem nezaplatí.
S čímž jsem se ztotožnila. A proto, když už jsme u Jaroslava Rudiše, mě zaskočila jeho odpověď v on-line rozhovoru na ihned.cz, kde na otázku, kolik si tak romanopisec v Čechách vydělá, odpověděl, že osm procent z prodaného výtisku by autor dostat měl. Můj názor je tento: pokud si autor cení svojí myšlenky, příběhu, několika měsíců práce, intelektuálního úsilí a citové investice, které musel do psaní vložit, na osm procent z maloobchodní ceny bez DPH, pak může zrovna tak dát knihu na internet zadarmo ke stažení. Pokud se trefil a vytvořil něco originálního, zábavného, strhujícího, myšlenkově nebo stylisticky hodnotného, čtenáři se sami začnou domáhat knihy, ať už (kvalitní) elektronické nebo tištěné, protože číst pédéefko, co mj. nepasuje do čtečky a nejde zvětšit, je skoro stejně kostrbatý zážitek jako sledovat filmy online. Takže je značně pravděpodobné, že autorovi pak doma jednoho rána zazvoní telefon a ze sluchátka se ozve: tady nakladatelství, rádi bychom vydali vaši knihu. Mimochodem, o pirátství bude na zdejším blogu ještě řeč, ale prozatím stojí za povšimnutí dva hlavní názorové tábory: zatímco právě Michal Viewegh (a s ním řada z našich známějších autorů) se proti pirátství ostře staví, brazilský kolega Paulo Coelhu, autor románu Alchymista, se s piráty spojuje, tvrdí, že volné stahování je nejlepší reklamou, kterou si autoři mohou přát, a osobně vybízí k pirátění vlastních děl. Zajímavá diskuse na toto téma (v návaznosti na propíranou smlouvu ACTA) proběhla včera na Radiožurnálu.
Současná hysterie okolo pálení pirátů a čarodějnic se mi v každém případě zdá trochu směšná. Fakt si nemyslím, že uživit se literaturou na stokrát zpřesýpaném malém pískovišti českého trhu se kardinálním způsobem ztěžuje právě díky pirátskému stahování. Daleko víc než piráti mě dráždí arogantní neplatiči z řad filmových produkcí. Kdyby mi několikeré firmy (které, jak se zdá, velmi dobře vědí, co je a není krádež) nedlužily za odvedenou autorskou a dramaturgickou práci desítky tisíc, moh mít Totál Balkán klidně přebal. Ale bez ohledu na dlužníky, piráty a skeptické závěry všech novinových článků o tom, jak to má chudák spisovatel v Čechách těžké, tvrdím – ano, má to těžké (nikdo neříkal, že to bude lehké), ale šanci uživit se rozhodně má. Nesmí se omezovat jen na psaní románů (pokud nepíše samé bestselery). Neměl by se bránit literárnímu marketingu, s čímž souvisí například to, že angažuje někoho, kdo se bude o tuto složku jeho práce kvalifikovaně starat; ba – autor by měl mít agenta. A hlavně by se měl obrnit trpělivostí vůči obvyklému trendu, že v umění a kultuře je doba mezi investicí (finanční i časovou) a jejím zúročením velmi dlouhá. Já sama jsem v celkovém součtu nákladů (kromě běžných útrat zahrnují mj. dvouleté studium v Británii, tisíc kusů knihy vydané vlastním nákladem, poplatky na účast ve spoustě soutěží, kam jsem se hlásila, atd.) zatím v těžkém minusu. Ale jak řekl jakýsi americký kolega: Pokud jste po celou dobu uplynulých patnácti let napsali každý den alespoň 500-1000 slov slušného literárního textu, máte určitou šanci stát se zítra přes noc hitem.
Blanka Čechová
Vystudovala právo v Praze a tvůrčí psaní v Oxfordu. Několik let pracovala jako právnička v zahraničí. Psaní se věnuje od dětství. Vydala dvě samostatné knihy, několikrát byla spoluautorkou. V letech 1999-2002 psala pro Lidové noviny a časopis Reflex. V roce 2008 spolupracovala s Divadlem Járy Cimrmana jako asistentka režie při přípravě inscenace České nebe. V současné době je na volné noze, píše a přednáší.
Text převzat se souhlasem autorky z jejího blogu jinepsani.blogspot.com
Datum: 19. 2. 2012, Autor: Blanka Čechová Přečteno: 112x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 1 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 18th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Ondřej Neff: Akce Anonymous považuji za legitimní způsob odporu
Spisovatel a jeden z nestorů českého internetu Ondřej Neff odpovídá v dnešní Mladé frontě DNES na otázky zástupce šéfredaktora Jiřího Kubíka. V celostránkovém rozhovoru vyjadřuje pochopení pro hackerské akce českých Anonymous, domnívá se, že éra soukromí skončila a předvídá, že lidský druh se jednou zcela propojí s kybernetickými systémy.
18. 2. 2012
Ondřej Neff představuje jedno z mála světlých míst na současné frontové linii kybernetického konfliktu. Zatímco část komentátorů i osobností veřejného života píše svoje hysterické reakce na „teroristy“, jiná část konflikt bagatelizuje, případně si nechce zadat se žádnou stranou (zřejmě podle české zásady „počkáme kdo vyhraje“). Najdou se i tací co střílí do vlastních řad nebo hrají hru na povýšené všeználky, mající pro ostatní jen ironické posměšky. Proto je na místě ocenit kritický (ve všech ohledech) přístup „neviditelného psa“ Astona, který neváhá jít v některých ohledech proti proudu.
V úvodu rozhovoru Neff vyjadřuje sympatie protestům proti omezování internetové svobody Zároveň ale kritizuje pirátství, podle jeho názoru je „pirátská ideologie je nešikovně pojatá, protože oni obhajují v zásadě nesympatickou věc: skutečně je beze sporu, že krást se nemá a že duševní práce je práce jako každá jiná a zaslouží si odměny. Proto je nešťastné, jak to prezentují. Ten problém je podle mě někde jinde.“ Dále už však bohužel téma nerozvádí.
K akcím Anonymous, které vyvolávají jisté kontroverze, uvádí: „Kočka škrábe, tchoř smrdí. Každý se brání, jak umí. Tohle je demonstrace jako každá jiná. Když zemědělci vysypou vagon rajčat před ministerstvo, tak je to taky protest, nějaký akt odporu vůči něčemu, co považují za nesprávné. V tomto smyslu akci Anonymous považuji za naprosto legitimní. Po mém soudu vede pozitivním směrem.“
Neff si nemyslí, že by vláda ustoupila od ratifikace ACTA pod tlakem hackerských útoků, naopak vládu za přehodnocení postoje oceňuje. Oponuje také názoru, že v případě zveřejnění databáze členů ODS došlo k nějakému výraznému narušení soukromí, Neff se naopak domnívá, že soukromí se v informačním věku stává nereálným a neudržitelným faktorem, byť připouští, že „mít mikrofon na záchodě nebo nad postelí“ by nechtěl.
Kritice podrobuje i obchodní politiku vydavatelů a producentů, kteří neumožňují v řadě případů, aby jejich produkty byly legálně dostupné, a upozorňuje, že zisky plynou především výrobcům a jen v menší míře samotným autorům a tvůrcům. „Film jde do kin, je tam čtrnáct dní, měsíc, pak je na DVD a pak zmizí. A podnikatelský záměr je završen. Představa, že bych natočil film a ještě 30 let na něm vydělával, je nereálná. V tomto sporu nejde o autorská práva, ale čistě o obchodní práva lidí, kteří se uměleckého produktu zmocnili a sedí na něm. V tom se s piráty ztotožňuju,“ odpovídá pro MF DNES.
Současný konflikt kolem smlouvy ACTA vidí Neff jako snahu o ovládnutí doposud relativně svobodného Internetu mocenskými a obchodními skupinami, současně se obává zneužití ustanovení ACTA v legislativní oblasti. „Jim vadí ta svobodomyslnost internetu a strašně rádi by chtěli, aby se jich internet bál, aby mu nasadili uzdu. Teď je to bohulibé téma duševní vlastnictví. Pak to bude politická korektnost, pak to bude ochrana menšin… A budeme se bát otevřít hubu, protože bude všude nějaká závora a všude policajt s plácačkou,“ rozhořčuje se spisovatel.
Zástupce šéfredaktora argumentuje podobně jako místopředseda Senátu Přemysl Sobotka v nedávné televizní debatě, když uvádí, že ACTA vznikla na popud USA a Japonska a „shodla se na ní EU“. Neff kontruje: „ Věru nejsem levičák, ale sáhnu do levicového slovníku a řeknu slovo establishment. Ten konglomerát politické a ekonomické moci. To jde napříč světem. Vznikl nějaký komunikační prostor a společnost se v něm začala usazovat. Bez kontroly establishmentu. A ten je z toho nesmírně nervózní. Vezměte si, jak na toho nešťastníka z WikiLeaks upletli absurdní obvinění ze sexuálního harašení. Jinak na něj nemohli. Proto se nedivte internetové komunitě, že je naježená při každém náznaku takovýchto postupů. Brání svobodnou komunikaci.“
Neff dále přiznává i nevýhody otevřeného prostoru internetu, vadí mu, že za internetová média (sám dvě provozuje) není zvykem platit ani minimální částky i to, že otevřené šíření informací využívají také „skuteční dementi a zlí lidé“ i nacisté a podobné skupiny.
Spisovatel sci-fi románů předpokládá další vývoj v oblasti hlasové komunikace s počítači. „Bude to mít obrovské důsledky, včetně psychických a sociálních. Pokud jde o nějaké další dopady, myslím, že dojde k interakci s člověkem a že vzniknou jiné smyslové orgány než zrak, hmat, chuť a sluch. Že se fyzicky staneme součástí toho systému.“
Celý rozhovor v dnešní Mladé frontě DNES.
Datum: 18. 2. 2012, Autor: haw Přečteno: 640x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 8 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 17th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Planeta Internet
Před desítkami let vyvinula americká armáda technologii, která umožnila
dopravit informaci z jednoho místa na světě na druhé a zpět během
milisekund. Byla objevena planeta Internet.
17. 2. 2012
Před symbolickými 23 lety oznámil Tim Berners Lee, že objevil
technologii, jak učinit planetu obyvatelnou, označil ji WWW a stala se
synonymem Internetu. Území Internetu bylo natolik atraktivní, že si
začalo získávat tisíce a posléze miliony uživatelů přicházejících z
nejrůznějších koutů planety Země. Vznikl kyberprostor, terra incognita,
kterou jsme začali osídlovat a poznávat a určovat pravidla, kterými by
se měl její obyvatel řídit. Pravidla, která respektovala zákonitosti
planety.
Dlouho byl Internet nepovšimnutou oblastí nadšenců a
bylo mu dovoleno budovat si vlastní pravidla. Jeho obyvatelé, pionýři
kyberprostoru, pomáhali budovat infrastrukturu nového území. Vybudovali
sklady, silnice, komunikační linky, prosperující byznys, vybudovali
silná spojení mezi Zemí a Internetem. V posledních letech počet obyvatel
kyberprostoru díky této infrastruktuře neustále rostl.
A v tomto
okamžiku ucítili vlády fyzického světa formování mocnosti, která je
může zanedlouho ohrozit na jejich moci a penězích. Řekli si, že není
možné tomu jen tak přihlížet a začali pokusy o vnucení starých pravidel
novému, nezávislému území. Tlak sílil až do okamžiku, kdy si
svobodomyslní obyvatelé Internetu uvědomili, že vnucení starých pravidel
nejen že znamená zánik genius loci Internetu, ale především znamená jeho
proměnu na fašistický policejní stát s trvalým dohledem nad jejich
životy. Stát, který jakmile bude ovládnut, provede s ohledem na
možnosti, kterými Interneťané disponují hrozivou invazi zpět na rodnou
planetu.
V tu chvíli se obyvatelé Internetu postavili na odpor.
Nyní jsme svědky formování podzemních hnutí vedoucích guerillové formy
boje proti pokusům o ovládnutí planety mocnými obyvateli planety Země.
Více či méně identifikované skupiny a obyvatelé se stavějí na odpor
proti pokusům o zasahování do jeho nezávislosti. Vznikají nové
technologie, kterými interneťané bojují proti ovládnutí. A ač si nikdo
nepřeje existenci centrální autority Internetu, je její příchod
neodvratitelný.
Je otázkou, zda bude Internetu vnucena autorita
cizí, tak jako se Britové pokoušeli vnutit svou autoritu nezávislému
území Spojených států amerických, nebo, zda se občané Internetu dokáží
zorganizovat a ustanovit autoritu vlastní, která bude reprezentovat
jejich zájmy bez ohledu na zájmy cizích mocností.
Boje se stávají
intenzivnějšími a jsou přenášeny na území protivníka. Sledujte pozorně,
kdy se vynoří vůdce. Člověk, jehož slovo bude na Internetu zákonem a
provede přímou, nikoliv guerillovou akci. První náznaky se již objevili.
Jiné světy zatím objevovat neumíme, ale právě teď začíná válka o
nezávislost nové planety. Planety Internet.
Toto není fikce. Toto je popis toho, co zažíváme a přímočará predikce toho, co bude následovat.
Datum: 17. 2. 2012, Autor: -jrk- Přečteno: 792x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 16 čtenářů, celková známka je 1.37.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 17th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Polsko ani Slovinsko ACTA nepodepíše, polský premiér apeluje i další evropské politiky
17. 2. 2012 | Zahraničí | 3
Polský premiér Donald Tusk zásadně změnil názor na dohodu ACTA. Dohoda je podle něj nepřijatelná a v tomto smyslu apeluje i na frakci Evropské lidové strany v Evropském parlamentu, aby dohodu odmítla. Slovinsko současně oznámilo, že ratifikaci ACTA zmrazí.
Zobrazit celý článek ►
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 17th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Anonymous napadli další weby americké vlády
Zahraniční zpravodajské servery hlásí další úspěšné útoky Anonymous na webová stránky amerických vládních institucí. Tři hacknuté weby jsou v současné době nedostupné.
17. 2. 2012
Server ZDNet.com hlásí hacknutí tří webů consumer.gov, ncpw.gov a business.ftc.gov, které souvisí s americkou Federální komisí pro obchod a práv spotřebitelů (FTC). Weby jsou nyní nedostupné.
Anonymous napadení zdůvodnili nesouhlasem s ratifikací dohody ACTA, kterou vláda USA připravila spolu s dalšími zeměmi, zároveň vyhrožují dalšími odvetnými akcemi, pokud bude dohoda ACTA podepsána ostatními státy.
Prohlášení Anonymous v angličtině na http://pastebin.com/2qfEqS1p, informace o hacknutí byla zveřejněna na twitteru skupiny AnonymousIRC. Současně s prohlášením se na webech objevilo i satirické video o ACTA.
Hacknutí stránek potvrdila komise prostřednictvím svého profilu na Facebooku.
Datum: 17. 2. 2012, Autor: red Přečteno: 758x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 11 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 17th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Polsko ani Slovinsko ACTA nepodepíše, polský premiér apeluje i další evropské politiky
Polský premiér Donald Tusk zásadně změnil názor na dohodu ACTA. Dohoda je podle něj nepřijatelná a v tomto smyslu apeluje i na frakci Evropské lidové strany v Evropském parlamentu, aby dohodu odmítla. Slovinsko současně oznámilo, že ratifikaci ACTA zmrazí.
17. 2. 2012
Během pátečního dne dostala ACTA další tvrdé rány. Polská vláda zcela přehodnotila svůj postoj k ACTA a dohodu odmítá podepsat. Polský premiér přiznal, že se mýlil a že dohoda ACTA nesplňuje požadavky jedenadvacátého století. Uznal, že respektuje silný hlas občanů, který zazněl během protestů proti ACTA. O tiskové konferenci premiéra informuje polský server Onet.pl.
Tusk současně zaslal dopis všem stranickým vůdcům, kteří spolupracují s vládní Občanskou platformou v Evropském parlamentu v rámci frakce Evropské lidové strany, tedy všem premiérům i německé kancléřce, s návrhem, aby podpořili zamítnutí ACTA v současném stavu.
Premiér dále zdůraznil, že „pokud budeme aplikovat archaické myšlení a uplatňovat ustanovení dohody ACTA doslovně dojdeme k dilematu civilizace a k rozporům, které narazí na různé rostoucí oblasti na internetu. Mohu jen zopakovat názor mnoha odborníků, že používání předpisů, které stanoví ACTA, by znamenalo zánik Internetu jako prostoru svobody,“ řekl Tusk.
Polský obrat znamená důležitou změnu, protože po Německu přehodnotila svůj postoj k ACTA další významná evropská země. Další menší evropské státy včetně Česka pozastavují po protestech ratifikační proces. Dnes k tomu kroku přistoupila i slovinská vláda. Ministr školství Radovan Žerjav podle ABC News prohlásil, že „dohoda je velké nedorozumění“.
Kladně naopak hodnotí dohodu ACTA Taiwan, místní Úřad průmyslového vlastnictví oznámil, že dohoda bude pro zemi přínosem, píše Taiwan Today.
Datum: 17. 2. 2012, Autor: haw Přečteno: 360x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 6 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
|