Archív pro rubriku 2012
Posted on Červen 4th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Šmírovací zákon je ve sněmovně, napište poslancům
4. 6. 2012 | Piráti |  0
Již zítra proběhne zasedání poslanecké sněmovny,
na které je naplánované i druhé čtení zákona o data retention, který je mezi veřejností
známý pod názvem šmírovací zákon. Piráti se přirozeně snaží přijetí
tohoto zákona omezujícího soukromí všech uživatelů Internetu a mobilních
telefonů zastavit.
Zobrazit celý článek ►
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Červen 1st, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Soukromá armáda Amandy Palmer
Jsem velkým hudebním fanouškem Amandy od dob Dresden Dolls, je skvělá
hudebnice a její energie na jevišti je naprosto jedinečná. A, aby to
nebylo málo, ještě klofla Gaimana a alba dává ke stažení za „zaplať,
kolik chceš“. Může jí člověk nemilovat?
1. 6. 2012
Její nejnovější husarský kousek už jsem jednou adoroval, uběhl měsíc a projekt na Kickstarteru doběhl. Jak to dopadlo? Jednoduše výborně.
24883 lidí poslalo 1 192 793 dolarů, včetně mých skromných pěti – které
při průměru 48 dolarů na příspěvek vypadají velmi nedůstojně. Na
nahrání a propagaci nového alba sháněla AFP (Amanda Fucking Palmer) s
novým projektem Grand Theft Orchestra sto tisíc. Skromná částka -
vzhledem k tomu, že label by to udělal za půl milionu. Fanoušci dali 1,2
milionu, AFP jim totiž nabídla na oplátku neodolatelné laskominy: za
dolar nové album ke stažení, za pět k tomu přidává pdfko s texty,
fotkami a nahými fotkami (full frontal asi nebude), za pětadvacet CD s
obřím bookletem, digitální album a písemné poděkování. Za padesát totéž,
jen místo CD je zastaralým médiem vinyl. A tak dál, s rostoucím
příspěvkem se objevuje kniha s reprodukcemi umělců, které Amandina hudba
pudila k výtvarnému vyjádření. Nejdražší balíčky, které někdo koupil,
byly: AFP house party (5000 $) a obraz vaší maličkosti od AFP a večeře
(10000 $).
Jak se Amandě podařilo postavit tak oddanou armádu fanoušků? Odpověď dává na Techdirtu.
„Celý den tweetuju. Sdílím svůj život. Svůj opravdový život. I
ošklivé a těžké věci. Svůj blog sleduju zbožně. Čtu komentáře. Ptám se o
rady. Odpovídám na otázky. Řeším problémy. Beru fanoušky za slovo, když
mi na koncertě řeknou, že jim vinyl přišel zničený. Nesnažím se schovat
za závojem slávy. Nechci být něco víc než člověk. Dělám chyby, hádám se
a omlouvám se. Sdílím své bytí. Bezostyšně žádám o pomoc. Spím u
fanoušků. Jím s nimi. Čtu knihy, které píšou. Chodím na jejich divadelní
a taneční představení, ať už online nebo osobně. Přispívám na jejich
sbírky. Občas mě svezou domů. Chtějí mi pomoci, protože za ta léta už mě
znají natolik, že opravdu vědí, KDO JSEM. Nevidí mě jednou za čas jako
fotku u reklamy na mé nové album, vidí mě jako opravdového
trojrozměrného pohyblivého člověka. Žijícího a pracujícího.“
Takoví fanoušci takovým umělcům rádi zaplatí. Že bude Janda zase brečet,
jak lidi stahujou a neplatí za to, co jim tlačí do hlav průmysl a
rádia? Tak ať! Třeba nastává doba, kdy tahle demokratizace hudebního
průmyslu bude motorem kvalitní hudby. Je to demokratizace, protože nám
všem umožňuje přímo ukazovat, co se nám líbí. Studia ať si klidně
prodělávají na umělohmotných hvězdičkách, o kterých za tři čtyři roky
nebude ani vidu ani slechu. Teď už rozhodneme my, co se nám líbí, ne
kapitáni průmyslu. To, že stahujeme a vybíráme si, komu půjdeme na
koncert, koupíme si placku nebo tričko, přerozděluje peníze určené na
zábavu naprosto zásadním způsobem ve prospěch toho, co jsme si sami
vybrali, na úkor toho, co nám vybraly labely.
Převzato z blogu autora s jeho souhlasem – http://navlnachtnf.blogspot.cz/2012/06/soukroma-armada-amandy-palmer.html
Autor obrázku Mykal Burns!
Datum: 1. 6. 2012, Autor: trinitrofenol
Přečteno: 314x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 10 čtenářů, celková známka je 1.1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Květen 30th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Jací chtějí být čeští Piráti?
Michal Škop nám zaslal příspěvek, který statisticky srovnává postoje Pirátů v Německu s ostatními stranami. Dlužno podotknout, že v grafech nejsou zohledněna klasická internetová témata, která v zemských volbách nehrají příliš velkou roli.
30. 5. 2012
Vzhledem k tomu, že politické strany (i jejich voliči) v ČR se
často chovají jinak než jejich západoevropské (zde hlavně německé)
protějšky, docela by mě (a snad nejen mě) zajímalo, jak sami sebe vidí Piráti?.
Na západě jsou např. obvykle Zelení někde poblíž socialistů a
„echt“-levice, v ČR v parlamentu dost zmodrali. Na západě jsou až na
výjimky hlavní pravicové strany proevropské, v ČR je ODS protievropská,
na západě jsou města logicky spíše levicovější či zelenější a venkov
pravicovější, v ČR je to (snad krom Ostravy) naopak.
Zařadit si evropské Piráty (krom jasných „pirátských“ témat, o těch se
teď nebavme) šlo donedávna jen dle pár švédských europoslanců, kteří
jsou v „zelené“ skupině v EP. Nicméně po úspěchu v Německu je to už
dneska jasnější.
V Německu funguje dosti populární Wahl-o-mat,
kde se kandidující strany mohou vyjádřit k různým konkrétním tématům
(obvykle 38 otázek) a lidé-voliči si mohou zjistit, která strana je jim
nejblíže (v ČR a na Slovensku provozujeme obdobné KohoVolit.eu.).
Ale teď to nejlepší – díky tomu, že odpovědi stran jsou veřejně
dostupné, můžeme si strany zobrazit v grafu dle toho, jak moc se v
odpovědích shodují.
Tedy ty strany, které se hodně shodují, jsou v grafu blízko u sebe,
naopak čím více se některé v odpovědích liší, tím budou na grafu dál od
sebe (já to počítám metodou multidimensional scaling, jde to i
jinak, ale výsledky jsou obvykle prakticky stejné; použil jsem zde 6
hlavních stran).
Zajímavé je, že těch zde 38 otázek se obvykle redukuje na 1, max. 2-3
dimenze (což je štěstí, neboť ty umíme nakreslit v grafu). (A věčná
otázka: „Co jsou ty osy grafu?“ S „pojmenováním“ os/dimenzí je potíž,
ony totiž prostě „vyjdou“ jako nejlepší a je třeba pojmenovat je až
následně.)
A jak to tedy vypadalo v Německu před čtyřmi zemskými volbami, od
slavných pirátských voleb vloni v Berlíně po dnešek (velikost bubliny je
pak výsledek ve volbách):
![]()
Můj závěr? Pirátské pohledy v německých zemích mají nejblíže k
zeleným a sociálním demokratům, pohled CDU i FDP je pro ně naopak nejvzdálenější.
Jak to vidí čeští Piráti?
Datum: 30. 5. 2012, Autor: Michal Škop
Přečteno: 267x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 5 čtenářů, celková známka je 2.4.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Květen 29th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
E-demokracie u nás
O víkendu 26. – 27. května se v Hradci Králové na půdě místní Filosofické fakulty sešla komunita online aktivistů na akci eDemocracy Weekend 2012.
Pod organiační taktovkou Michala Škopa z KohoVolit.eu se zhruba
třicítka přítomných snažila podat obraz o aktuálním stavu online
aktivismu v Česku a částečně i na Slovensku. Ve článku najdete postřehy a
zápisky zajímavých myšlenek z povedené akce.
29. 5. 2012
Taktika a strategie Matěje Kuriana
Program zahájil Matej Kurian ze slovenské Transparency international
popisem wathcdogových aktivit této organizace (zejména v oblasti
veřejných zakázek) a jeho pohled na cesty, jakými je vhodné se ubírat
při prosazování změn. Podle Matěje často stačí přesvědčit pět až deset
klíčových lidí, zejména pak těch, kterým by změna dokázala jakkoli
ulehčit jejich práci. Například u Otevřených smluv
je takovou pomocí funkce benchmarkingu, kdy si jednotlivé samosprávy
mohou zjišťovat, za kolik nakupují služby a zboží v jiných městech.
Klíčem je samozřejmě dlouhodobá komunikace a opakované vysvětlování všem
zainteresovaným osobám.
Varování Jirky Skuhrovce
Jirka Skuhrovec (zIndex.cz) popsal
nejrůznější rizika, která přináší nekritické zpracování a výklad státem
poskytnutých dat. Pokud podle jeho zkušeností používáte tato data, tak
je téměř vyloučeno, aby byla bez chyb. “Dávejte si pozor, co o
zveřejněných datech říkáte, je třeba výrazně předcházet
dezinterpretaci,” varoval Jiří Skuhrovec. K nejčastějším chybám v
oblasti veřejných zakázek patří naprosto špatně vyplněné číselné hodnoty
(miliardy namísto milionů), velká část českých zakázek je také díky
překlepů, vypsána v dánských korunách.
Rozpočty, obchodní rejstříky a porovnávání obcí a firem
Rudolf Dačo a Michal Habala představili principy svého Vizuálneho obchodného registra a na něj navázané a velmi oceňované aplikace ZNašichDaní.sk. V následné diskusi padla zmínka i o projektu, mapujícím hospodaření obcí, měst a krajů: obce.ineko.sk. Na rozdíl od českého projektu RozpočetObce.cz se projekt think-tanku INEKO zaměřuje zejména na porovnávání a analýzu zadlužeností a finanční stability samospráv.
Zruší aktivisté zákon?
Zajímavou aktivitou, i když zatím hlavně ve stádiu třídění myšlenek, je web www.ZrušmeZákon.cz.
Ten vybízí návštěvníky, aby nominovali kandidáty na nejzbytečnější nebo
nejvíce byrokraticky komplikující zákony v českém právním řádu. Ty pak
budou v parlamentu navrženy na zrušení, pomoc přislíbila poslankyně
Lenka Andrýsová (zvolena za VV, nyní LIDEM). Autoři, které zastupoval
Martin Archalous, mají před sebou ještě dlouhou cestu, ale tato aktivita
určitě není bez šance na jistou mediální i občanskou pozornost a
následně i výsledky – absurdní bankovní poplatky
se vyhlašují od roku 2005 a pomáhají kultivovat spotřebitelské
prostředí na bankovním trhu, proč by to tedy nemohlo jít v legislativě?
Marek Antoš a e-voting
Jako vždy zajímavé a trochu vybočující téma přinesl Marek Antoš
se svým příspěvkem na téma elektronických voleb a jejich perspektiv v
ČR. Diskuse přinesla mnoho argumentů spíše proti jejich zavádění: Marek
Antoš jmenoval zejména kupování hlasů či jiné ovlivňování hlasování,
dále také možné problémy v oblasti technického a organizačního řešení a
obecně pak zejména v účelnosti prostředků vynaložených na takto nákladný
projekt vzhledem k dosaženým cílům. Zastánci e-votingu oponovali
zejména argumenty z oblasti celkového vývoje veřejných služeb: nyní
ještě ta změna není tak pozorovatelná, ale za několik (jednotek či
desítek let) budou majoritu produktivní voličské populace tvořit
generace, pro něž je elektronické fungování tím základním a tato
společnost bude vedle online bankovnictví, nákupů či komunikace
považovat občanskou volební participaci v podobě manuálního vhazování
papírových lístků do krabic za archaický přežitek.
Financování a podpora online aktivismu
Nutnost zajistit trvalou udržitelnost projektů byla zmiňována hned v
několika debatách. Jiří Knitl z Open Society Fund představil možnosti
financování aktivit e-demokracie ze zdrojů jeho organizace, zejména pak z
Fondu Otakara Motejla. Důležitou
zprávou je, že projekty je možné přihlašovat nejen v řádně vypsaných
grantových kolech, ale v určité míře i v mezidobí, zejména pokud by se
mělo jednat o aktuální či urgentní kauzy v oblasti investigativní
žurnalistiky či aktivismu. V následné diskusi se pak účastníci snažili
vystopovat další možné finanční zdroje pro své aktivity – padly
informace o Stefan Bathory Foundation, (podfinancovanému) grantovému programu ministerstva vnitra ČR Prevence protikorupčného jednání,
grantových programech některých ambasád (USA, Velké Británie, Nizozemí
nebo norských fondů) a také zdrojích z operačních programů EU.
Přehled finančních zdrojů by pak měl časem přibýt na portálu www.nasstat.cz,
který funguje jako základní rozcestník existujících projektů online
aktivismu. Michaela Rybičková z OSF vysvětlila jeho princip a přednesla
další plány na rozvoj, přibýt by měly jak zmiňované tipy pro
fundraising, tak také pro PR a propagaci jednotlivých projektů včetně
přímé spolupráce s médii nebo jednotný informační kanál pro komunitu.
Informace uvnitř komunity i práce s veřejností
Jeho existenci v tuto chvíli totiž plní zejména blog KohoVolit.eu
na iDnes.cz. Kamil Gregor z tohoto sdružení představil jeho pohled na
překážky, které brání k širšímu povědomí o aktivistických projektech jak
mezi jednotlivými členy komunity, tak mezi širokou veřejností. Nutnost
vyšší informovanosti o projektech, možnostech spolupráce a zejména pak o
připravovaných aktivitách (aby se zabránilo zdvojování práce) padla
během víkendu několikrát, jednotlivé názory se ale neshodly na tom, zda
by tento informační kanál měl mít také ambici propagovat jednotlivé
projekty širší veřejnosti.
Na tohle téma navázal Ondrej Lunter druhý den při představení reálných zkušeností z projektů Demagog.cz a Demagog.sk, včetně jejich spolupráce s PR agenturou Heretic PR
při startu české verze. Podle Ondreje odvedla agentura ve fázi
propagace spuštění české verze projektu skvělou práci a mediální pokrytí
bylo nesrovnatelně vyšší při porovnání s dlouhodobou vlastní aktivitou
na Slovensku. V dalším provozu se ale PR a komunikací s novináři stejně
musí někdo z organizace posílat, profesionální agentura (která Demagogu
poskytuje své služby v rámci sponzoringu) jen dodává potřebný
profesionlní servis. U Demagogu je ovšem výhodou, že mnohá jím
prezentovaná témata si novináři přebírají už sami, v čemž vynikají
zejména Lidovky.
Transparentní účetnictví Pirátské strany
Mikuláš Ferjenčík z České pirátské strany
představil jejich princip průhledného účetnictví, což není jen známý
transparentní účet (ten používá mnoho organizací), ale také
transparentní vedení všech dokladů a žádostí o propacení výdajů. Piráti
používají jednoduchý, ale vcelku sofistikovaný systém,
který ukazuje, jak by mohlo vypadat doopravdy průhledné účetnictví, což
je věc, kterou by z principu měly watchdogové neziskovky dodržovat (u
politických stran nemluvě). Jednodušší, ale podobně účinnou alternativu v
podobě veřejného účetnictví KohoVolit.eu v Google Docs pak ukázal Michal Škop.
Datová žurnalistika v Praze a v Brně
Poslední velký blok byl věnován datové žurnalistice. Honza Boček formou otázek rekapituloval začátky datové žurnalistiky v iHNed.cz, kde do jeho minitýmu nyní přibyl i Petr Kočí.
Z jeho slov byla jasně cítit podpora, kteoru jejich projekt má ze
strany celého média, což je věc, kterou se nemohl pohlubit Ondřej
Souček, který se datovou žurnalistiku snaží zavádět v České televizi
Brno. S podporou ze strany vedení se ale pojí i zodpovědnost a očekávání
– a debata se vedla právě o roli, jakou by datový žurnalista měl v
novinách mít. Hospodářkám nelze než fandit a Honzovi s Petrem (a všem
dalším, které do své datové pionýrské činnosti kolegiálně zapojují)
popřát, aby těch zpětných pohledů “jé, to jsme byli naivní”, jak to
Honza Boček označil, bylo v průběhu času čím dál tím méně.
Na závěr několik odkazů a informací jen v bodech:
- Na Slovensku jsou tři zajímavé datové projekty v oblasti školství: skoly.ineko.sk, vs.iedu.sk a eaktovka.sk
- Nuly v politike – Jak na tom jsou jednotlivé kauzy při srovnání svých hodnot?
- Ministerstva, kterým vládnou ministři TOP09, údajně slíbila
zveřejnit do konce roku všechny smlouvy tak, jak to je už nějaký čas
povinné na Slovensku (a Jan Farský připravuje zákon, podle kterého to
bude povinné všude).
- Michal Škop je jeden z největších přispěvatelů Scraperwiki.com, pokud pro svůj projekt potřebujete stahovat nějaká data, je možné, že pro tato data již Michal vytvořil scraper.
- Ještě jednou technická věc, na http://profile.kohovolit.eu jsou nyní pšístupné přes API data z kohovolit.eu a napistejim.cz, zejména pak číselníky poslanců, zastupitelů a podobně.
- A nakonec velká kolaborativní tabulka aktivistických projektů ve světě. Je dobré sledovat co se kde děje – pro inspiraci, spolupráci nebo třeba využití zkušeností.
Právě sdílení zkušeností bylo zřejmě největším přínosem celé
víkendové akce, několikrát také padl názor, že česká “eDemocracy”
komunita je na velmi dobré úrovni. Hlavním výstupem a cílem pro
nejbližší období by pak měla být ještě lepší vzájemná komunikace a
průběžné sdílení informací a kontaktů (a to i se světem), aby nebyla
jejich hlavním zdrojem podobná osobní setkání, ale hlavně online kanály.
Každopádně podobně povedeným akcím, jako byl eDemocracy Weekend, se ale
ani potom nebude dobré vyhýbat
PS: z akce byl pořizován videozáznam, takže přednášky i diskuse budou následně k dispozici
Článek vyšel na webu Datablog.cz, Pirátské noviny ho přetiskují se souhlasem autora. Originál naleznete zde.
Datum: 29. 5. 2012, Autor: Michal Berg
Přečteno: 162x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Květen 29th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Nelegální sdílení podkopává severokorejskou propagandu
V nesmírně závažné diskuzi o kontrole Internetu často zaznívá, jak je
svobodný tok informací nezbytný pro rozvoj lidstva. Pro Severní Koreu, zemi
prakticky bez přístupu k Internetu a trpící v západních zemích
nepředstavitelným útlakem, je svobodný tok informací vzdáleným konceptem.
Jenže podle nové studie pirátské sdílení televizních seriálů a hudby mezi
obyvateli KLDR zpochybňuje obraz vnějšího světa vytvářený režimem.
29. 5. 2012
Když přijde na cenzuru, jen málokterá země světa je tak restriktivní a
represivní jako Severní Korea.
Občanům KLDR je běžně odpírán přístup k jakýmkoliv informacím, leda by je
vytvořil nebo schválil režim.
Výsledkem je společnost s převážně vymytými mozky, která je krmena
alternativní verzí reality, aby ji bylo možné ovládat a manipulovat. Jenže
podle nového průzkumu technologický pokrok dává občanům KLDR nový přístup k
informacím a náhled do života za hranicemi.
Studie nazvaná A Quiet Opening zpovídala severokorejské uprchlíky a
občany, kterým se podařilo vycestovat ze země. Vyplývá z ní, že stále více
lidí získává přístup k pirátskému obsahu vzniklému mimo poustevnický stát, což
má potenciál přinést výrazné změny.
Přestože přístroje jako běžné televize a rádia jsou vyráběny tak, aby občané
(tedy alespoň ti, kteří si je mohou dovolit) mohli poslouchat jen státem
provozované rozhlasové stanice, přístroje z dovozu umí přijímat vysílání z
Jižní Koreje, Číny a dalších zemí, přestože poslech těchto vysílání je
trestný.
Protože přístup k Internetu má jen malý zlomek nejvyšších kruhů, občané
Severní Koreje získávají své informace z jiných zdrojů, především pomocí
nástrojů sdílení jako jsou DVD, MP3 a MP4 přehrávače a USB disky.
Touto cestou jsou stále více vystavováni upirátěným televizním seriálům a
populární hudbě pronikající ze sousední Jižní Koreje. Z těchto souborů pak
získávají alternativní náhled na svět, který je v rozporu s propagandou jejich
vůdců.
„Jako malému mi říkali, že Jihokorejci jsou velmi chudí, ale
jihokorejské filmy prokázaly, že to prostě není pravda,“ vysvětluje
31letý muž, který ze Severní Koreje uprchl v roce 2010.
Přestože Internet je nedostupný, počítače jsou v zemi legální a nezbytné
pro přesun dat mezi USB disky a multimediálními přehrávači. Studie ukazuje, že
protože počítače jsou stále vzácné, lidé si kupují prázdné přehrávače a
využívají své sociální sítě k získání pirátského jihokorejského obsahu od lidí
s přístupem k počítači.
„MP4 [přehrávač] byl prázdný, ale filmy a hudbu jsem sehnal od
přátel, kteří měli počítač, a pak jsem se na ně díval a poslouchal. Baterie se
nabíjela elektřinou a bylo to přenosné, takže se to mladým líbilo,“ říká
23letý bývalý obyvatel Pchjongjangu.
A zdá se, že nelegální sdílení souborů je široce rozšířené, zvláště mezi
mládeží.
„Kolem 70-80% lidí s MP3/4 přehrávači jsou mladí lidé,“ oznámil
44letý muž, který z KLDR uprchl v roce 2010. „Když uděláte zátah na
MP3/4 přehrávače mezi středoškoláky a vysokoškoláky, tak zjistíte, že 100% z
nich má jihokorejskou hudbu.“
V Severní Koreji je držení neschválených televizních seriálů a hudby velmi
nebezpečná záležitost. V závislosti na tom, jak je na prohřešek pohlíženo, se
může trest pohybovat od 3 měsíců neplacené práce po 5 let ve vězeňském
táboře, pokud obsah pochází z Jižní Koreje.
Ale mládež v KLDR je podle všeho přes obrovské riziko stejně připravena
vzepřít se režimu sledováním neschváleného obsahu, což mají společné s
americkou mládeží, která sdílí soubory navzdory zákonnému odškodnému ve výši
150 000 dolarů.
Jak jsme si přečetli včera, ve Švédsku zavádění stále tvrdších zákonů k
boji proti šíření pirátského materiálu také nedokázalo přinést kýžený efekt,
protože se dostaly
do střetu se společenskými normami.
Jistě, situace v Severní Koreji daleko překračuje cokoliv, co můžete zažít v
USA nebo v Evropě, ale bitvy se bojují o stejnou věc — svobodný tok
informací. Přístup k informacím Severokorejce nakonec osvobodí, a jestli toho
lze dosáhnout sdílením souborů, bude to největším úspěchem této činnosti v
historii.
Studii můžete stáhnout zde (PDF)
Původní zdroj: TorrentFreak Illegal File-Sharing Chips Away At North Korean Propaganda
Datum: 29. 5. 2012, Autor: překlad Martin Doucha
Přečteno: 77x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 4 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Květen 28th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Pirátský dětský den
V sobotu 26. května od 14:00
hodin v Komenského Sadech v Ostravě pořádalo místní sdružení Pirátské strany Petřkovice oslavu Dne dětí.
28. 5. 2012
Petřkovičtí piráti pro děti
připravili odpoledne plné zábavy, her, sportu.
![]()
V soutěžích nechyběly disciplíny hodu na plechovky, závody
v pytlích a různé soutěže v kreslení či otázky
vědomostní.
![]()
Odměnou nejen pro výherce byly dárky a samozřejmě
se rozdávaly i diplomy.
![]()
Vydařené počasí spolu s hezkým
prostředím umocňovalo
pocit příjemně prožitého odpoledne.
![]()
Datum: 28. 5. 2012, Autor: Jiří Demel
Přečteno: 173x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 2 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Květen 26th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Konference SVOBODA A ODPOVĚDNOST, 30.5.2012, Praha
Časopis PRÁVOBYZNYS zve na konferenci pro právnickou obec a top management, pořádanou ve spolupráci s ekonomickým deníkem Mladá Fronta E15. Za Piráty vystoupí kapitán Ivan Bartoš.
26. 5. 2012
Hosté:
Petr Koubský, analytik
Ivan Bartoš, předseda České pirátské strany
Tomáš Dobřichovský, advokát AK Kříž Bělina
Erik Best, vydavatel Fleet Sheet
Stanislav Balík, soudce Ústavního soudu
Dagmar Dubecká, řídící partner AK Kocian Šolc Balaštík
Karel Čermák, advokát, expředseda České advokátní komory
Petr Pithart, senátor
Petra Gümplová, doktorka politických věd, Justus Liebig Universität Giessen
MUDr. Jan Hnízdil, zvláštní host
Konference je půldenní a její program je rozdělen do 3 bloků, na závěr vystoupí zvláštní host:
- Regulace a osobní svobody v éře internetu
- Zodpovědnost korporací versus svoboda podnikání
- Co nyní potřebuje demokracie aneb pravidla soužití v globálním společenství
- Zvláštní host konference
Rok 2012 přináší řadu nových závažných otázek. Věci považované za dosud samozřejmé se náhle jeví v novém světle. Zdá se, že globální finanční systém se otřásá v základech. Evropská integrace se potýká s řadou otázek, na které neexistují přesvědčivé odpovědi. Západní dominance je vystavena rostoucímu tlaku konkurenčních mocností. Gigantické zadlužení odkazuje na případy „zkrachovalých civilizací“ historie. A nové technologie přinášejí vedle nebývalých možností potřebu nově definovat základní otázky svobody projevu či osobního vlastnictví.
Jako červená nit se všemi problémy táhne potřeba najít rovnováhu mezi svobodou a odpovědností. Na jedné straně stojí přirozená touha po co největší osobní autonomii. Na druhé straně stojí potřeba artikulovat a hájit etické principy, které umožní tolerantní soužití. Z hlediska ekonomického se do sporu dostává nárok na svobodu podnikání a potřeba hledání sociální spravedlnosti. Z politického hlediska je zde na jedné straně touha po co největší nezávislosti na vládě a na druhé straně potřeba nově organizovat životy států a celých kontinentů v éře globální civilizace.
Konference SVOBODA A ODPOVĚDNOST 2012 nechce být jen fórem pro čistě akademický diskurs nad načrtnutými tématy. Chce debatovat v konkrétní rovině a hledat souvislosti. Proto by měla být podnětná pro široké spektrum účastníků jak právnických, tak příbuzných profesí.
Konference SVOBODA A ODPOVĚDNOST 2012 vidí svojí důležitost právě ve schopnosti umožnit širokému spektru účastníků hledat navzájem porozumění a možná řešení pro otázky, které se dotýkají nás všech – ať jako občaná České republiky nebo advokátů, soudců, akademiků, byznysmenů či novinářů.
Podrobnosti: http://pravoabyznys.e15.cz/
Datum: 26. 5. 2012, Autor: e15
Přečteno: 68x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Květen 26th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Kwaśniewski: Říkám ne nákladným zákonům o drogách
V poslední době získává stále větší popularitu názor, že současnou drogovou politiku je potřeba přehodnotit. Přinášíme pohled bývalého polského prezidenta.
26. 5. 2012
Varšava — V roce 2000 jsem jako prezident Polska podepsal jeden z nejkonzervativnějších zákonů v Evropě týkajících se přechovávání drog. Za
držení jakéhokoli množství nezákonných omamných látek se tak člověk
mohl dostat až na tři roky do vězení. Naším cílem bylo osvobodit Polsko,
a to hlavně mladou generaci, od drog, které mají potenciál nejen zničit
životy lidí, které je berou, ale které také napomáhají šíření HIV mezi
těmi, kteří si je píchají.
V anketě, zda zákon funguje tak, jak byl zamýšlen, dospěla značná část profesionálů pracujících v trestněprávním systému, mezi nimi prokurátoři a soudci, k závěru, že zákon není efektivním nástrojem v boji proti obchodu s drogami. Věřím, že se čelní politické a společenské autority v
ostatních zemích, a to hlavně ve východní Evropě, poučí z polské
zkušenosti s kriminalizováním držení drog, což byl krok, který svých
cílů očividně nedosáhl. Taková chybná strategie by se již neměla nikde jinde na světě opakovat.
Datum: 26. 5. 2012, Autor: Přeložil Adam Zábranský
Přečteno: 173x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 5 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Květen 26th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Dluh 236% HDP a 160% HDP, Japonsko a Řecko
Vytvoření Evropské Unie umožnilo Německu oddálit japonský scénář (státní dluh 236% HDP). Zadlužování „kolonií“ už však přestalo fungovat.
26. 5. 2012
Růst produktivity práce vyplývá především z šíření technologií a
znalostí. Značné zvýšení produktivity se stalo rozhodujícím faktorem
japonského hospodářského zázraku v sedmdesátých letech minulého století.
Pokud roste produktivita a počet zaměstnanců se nemění, musí logicky
narůstat produkce. Dokud Japonsko většinu zvýšené produkce vyváželo,
rostlo raketově i japonské HDP a japonská ekonomika se stala druhou
nejsilnější na světě.
V devadesátých letech se zahraniční trhy nasytily a export přestal
narůstat potřebným tempem. Japonsko muselo začít spoléhat na domácí trh.
Na trhu lze směnit pouze tolik produktů, kolik umožňuje peněžní zásoba.
Aby mohla být zvýšená produkce prodána v Japonsku, bylo nutné japonskou
peněžní zásobu zvýšit. Peníze v existujících měnových systémech však
lze na trh dodat pouze formou úvěrů. Zpočátku v Japonsku narůstaly dluhy
příliš pomalu a koncem osmdesátých let proto zažili Japonci první větší
deflační tlak. Výsledkem byl prudký růst nezaměstnanosti, krachy firem a
útlum investic. Zvýšenou produkci nebylo možné prodat. Snížení cen a
platů vytváří smrtící spirálu (zkuste splácet hypotéku, když vám klesá
příjem). Japonská vláda a centrální banka proto vytvořily podmínky pro
větší růst úvěrů. V důsledku se podařilo zvyšovat peněžní zásobu až o
30% ročně. Inflace přitom zůstávala prakticky na nule a japonský jen
(JPY) vůči ostatním měnám dále posiloval. Rostla zadluženost obyvatel,
firem i státu. V roce 1998 byla zadluženost japonského státu 130% HDP,
nyní je 236%.
Pro získání stability by technologicky vyspělá japonská ekonomika
potřebovala zvyšovat množství peněz ještě více. Problém však je, že
jinak než dalšími dluhy množství peněz existující systém zvýšit neumí.
Dluhy se v procesu směny násobí. Primární úvěr (emitované peníze) se
následně stává úsporami produktivních. Úspory se v bankách znovu stávají
dalšími úvěry. Proto v Japonsku vzrostly nejen dluhy, ale i úspory.
Navyšování peněžní zásoby však narazilo na své limity. Benevolentní
podmínky poskytování úvěrů vedly k problémům s nesplacenými úvěry
v Japonsku mnohem dříve, než v USA. Zadlužování se proto v Japonsku
zpomalilo (výjimkou byly výdaje na záchranu bank) a zvýšenou produkci už
nelze prodávat. Japonsko už je několik let v recesi a čeká na zázrak.
Chtěl jsem psát, že v Evropě se stalo Řecko a další zadlužené státy
odbytištěm zvýšené produkce Německa, čímž se Německo vyhnulo Japonskému
scénáři. Když jsem však začal analyzovat ekonomická fakta, byl jsem
překvapen. Produktivita práce rostla před vypuknutím dluhové krize
nejvíce v Řecku (ze zemí EU), v Německu naopak produktivita práce
klesala (např . v letech 1998-2003 narostla produktivita v Řecku o 10,1%
a v Německu klesla o 4,3%). Vysvětlením jsou německé zahraniční
investice, které ve stejném období významně rostly. V mnoha zemích,
včetně Řecka proto vzrostla produktivita (tedy i produkce) v německých
firmách. Německé (i francouzské a další) banky půjčily peníze, které jim
umožnila emitovat ECB, německým firmám, aby investovaly v „evropských
koloniích“. V Řecku následně půjčili i státu a lidem, aby si zvýšenou
produkci mohli koupit.
Zjednodušeně lze popsat kolonizační scénář takto: Banka „natiskne“
peníze firmě, která za ně nechá postavit továrnu. Lidé v továrně vyrobí
produkty a stejná banka „natiskne“ peníze, aby si lidé vyrobené produkty
nakoupili. Firma z utržených peněz zaplatí dluh (banka peníze
zlikviduje) a zůstane jí zisk. Lidem a „kolonizovaným“ státům zůstanou
dluhy.
Vytvoření Evropské Unie umožnilo Německu oddálit japonský scénář
(exportovali růst produkce včetně dluhů) Nyní jsme však na jeho prahu
všichni.
Hlavním problémem současnosti je neschopnost finančního systému
navyšovat peněžní zásobu jinak než dluhem. Bez rostoucí peněžní zásoby
nemůže růst ani ekonomika. Při rostoucí produktivitě a konstantní
peněžní zásobě musí nutně růst nezaměstnanost nebo klesat ceny a mzdy.
Úsporná opatření a pokusy snížit zadluženost jsou v takové situaci
přiléváním oleje do ohně. Nehospodárnost a růst dluhů řešením také není.
Ekonomiky nyní nutně potřebují nový, rychlejší a výkonnější směnný
systém. Současné peníze, které mohou vznikat pouze, jako dluh mají na
ekonomiku podobný dopad jako koňské povozy tažené po dálnici na
automobilový provoz.
Ekonomika je schopna snadno vyrábět mnohem více. Problém je, že
výrobci nejsou schopni svou produkci (a potenciální produkci) směnit.
Zdroje:
http://www.mof.go.jp/english/international_policy/reference/iip/index.htm
http://www.vyzkum.cz/storage/att/A6…DB3E631DD/Analyza1_80.pdf
![]()
Datum: 26. 5. 2012, Autor: Ivo Vašíček
Přečteno: 244x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 7 čtenářů, celková známka je 1.14.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Květen 25th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Ministerstvo
kultury
Ministerstvo kultury připravovalo v roce 2010
novelu autorského zákona, která měla mj. razantně zvýšit
poplatky, které musí knihovny platit organizaci Dilia za to, že
si čtenáři kopírují v prostorách knihovny části knih.
Požádal jsem ministerstvo kultury o zaslání pracovní verze
novely, ale ministerstvo žádost o informace odmítlo s tím, že
jde o rozhodnutí, jehož příprava ještě nebyla skončena
(§11(1)b InfZ). Proti tomuto rozhodnutí jsem podal rozklad,
kterému ministr kultury Besser vyhověl a informaci poskytl.
Informaci poskytl s tím, že mezitím postoupil připomínkovací
proces do fáze s institucemi mimo vládní sektor, patrně
aby nemusel připustit, že šlo o nezákonné rozhodnutí, neboť
výjimka z poskytování informací se týká přípravy
rozhodnutí, nikoliv přípravy předpisu. Za toto jednání
obdrželo ministerstvo kultury cenu Zavřeno , kterou uděluje
Otevřená společnost, o.p.s. Zároveň ministr zastavil přípravu
novely a uložil příslušnému odboru vypsat veřejné konzultace
k novele autorského zákona, které začaly písemnou částí v
roce 2011. Nyní pokračuje série veřejných konzultací k
projednání návrhu a příprava má skončit kolem června 2012.
Výsledkem bylo dramatické zvýšení zapojení veřejnosti a
odborných organizací do přípravy návrhu. Ministerstvo
požadované a související informace bohužel v době psaní tohoto příspěvku stále nezveřejňuje
na webu.
Vedle toho jsem podal několik žádostí o informace
ke změně stanoviska České republiky v Radě EU při jednání o
prodloužení zákonného monopolu, který podle evropského práva
vzniká nahrávacím společnostem, pokud u nich umělec nahraje
skladbu. Tyto žádosti byly celkem bezvadně vyřízeny. Na
základě poskytnutých informací se podařilo přesně zjistit
stav projednávání uvedené směrnice a zorganizovat kampaň mezi
senátory a poslanci, jejímž výsledkem bylo, že nebyla
schválena změna pozice České republiky v Radě EU na pozitivní,
kterou navrhlo ministerstvo kultury. Stanovisko senátu doslova
uvádí, že jde o návrh lobbistů nahrávacího průmyslu s
nulovým přínosem pro umělce a občany. Ačkoliv byla Česká
republika v Radě EU přehlasována a směrnice bude patrně v
červnu 2012 implementována, šlo o důležitý signál pro
ministerstvo, že je pod veřejnou kontrolou.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
|
Loading ...
Příspěvky (RSS)