Proč nepodporuji Holešovskou výzvu
Názor | Posledních pár dnů se v médiích objevuje tzv. Holešovská výzva a s ní
spojené protesty. Přestože zcela souhlasím, že vláda by měla podat
demisi, s Holešovskou výzvou jako celkem nesouhlasím. A hned vám řeknu
proč.
20. 3. 2012
Celkově by se obsah Holešovské výzvy dal shrnout do podoby klasického tříbodového plánu:
- Demise vlády a prezidenta
- ???
- Blahobyt!
Můj nesouhlas s výzvou jako celkem pramení právě z (absence) toho
klíčového druhého bodu. V pátečním Hyde Parku jsem se od mluvčího celé
akce v podstatě dozvěděl, že bude stačit líp vybírat politiky. Podle mě
to nebude stačit nikdy. Je úplně jedno, kteří vepři u koryt zrovna jsou.
Stejně se dřív nebo později vyválejí ve špíně (a ti zásadovější budou
vyváleni). Otázka není jestli, ale kdy. Proto výměna politiků sama o
sobě nic neřeší. Jako jediná možnost dlouhodobého zlepšení české
politické scény mě napadá jen důsledný a trpělivý dohled občanů nad tím,
co politici ve svěřeném úřadu provádějí.
K tomu je potřeba i možnost prohřešky hlavně u ministrů co nejdřív
trestat. A teď nemluvím jen o vyloženě trestných činech, ale i o prostém
neplnění volebního programu a přisvojování si pravomoci rozhodovat o
významných záležitostech, které nebyly tématem předvolební kampaně. Jako
nejjednodušší se nabízí prosté odvolání ministra z funkce (případně
celonárodní vyslovení nedůvěry vládě). Čekat celé 4 roky na další volby a
doufat, že se příslušného politika podaří nezvolit, bohužel nestačí,
protože voliči jednak mají krátkou paměť, a jednak je volební systém
nastavený tak, že funkcionáři velkých stran se možnosti nezvolení vůbec
bát nemusí.
A jak tedy na to? Nejjednodušší by bylo každý rok uspořádat jedno
celostátní hlasování navíc. Pokud by se ten rok konaly nějaké volby,
hlasování bude spojené s volbami. Hlasovalo by se pak celkem o 3 věcech:
- Nedůvěře jednotlivým členům vlády. Každý volič bude mít možnost
na hlasovacím lístku označit členy vlády, kterým dá svou nedůvěru. Pokud
některý ministr dostane nedůvěru na víc než 50% všech platných
hlasovacích lístků, automaticky ve funkci končí. Pokud stejným způsobem
nedůvěru dostane sám premiér, padá celá vláda. V obou případech by se
nabízela i možnost diskvalifikace daného politika pro jakoukoliv vládní
funkci i v dalším volebním období. - Osobě nového premiéra pro případ vyslovení nedůvěry celé vládě.
Každá parlamentní strana do hlasování nominuje jednoho kandidáta na
budoucího premiéra. Pokud pak padne vláda, prezident bude muset jako
nového premiéra jmenovat pouze politika, který v tomto hlasování dostal
alespoň 34% hlasů (tedy výběr z nějvýše dvou možností), a pokud této
hranice nedosáhne nikdo, tak bude muset vybrat toho, kdo dostal nejvíce
hlasů celkem. Volič bude moct o novém premiérovi hlasovat bez ohledu na
to, jestli tomu současnému dal nedůvěru nebo ne. - Dodatečném mandátu pro vládu k rozhodování o věcech, které nebyly
tématem předvolební kampaně. Seznam témat dodá vláda spolu s hrubým
návrhem, jak chce v kterém případě postupovat. Tady by volič u každého
tématu mohl dát hlas jak hlas pro, tak proti. Pokud se sejde 25% hlasů
proti, vláda mandát nemůže získat (blokující menšina). V opačném případě
pokud se sejde 50% hlasů pro, pak vláda může začít s realizací
příslušného plánu.
Pokud nechápete smysl hlasování o dodatečném mandátu pro vládu, pak
si možná v definici pojmu „demokracie“ pletete druhý a třetí pád, stejně
jako Václav Klaus. „Demokracie“ znamená „vláda lidu“. Ovšem je to vláda
koho, ne čemu. Volební lístek není bianko šek. Politici
ve volbách dostávají mandát realizovat pouze to, co slibovali v
předvolební kampani, ne cokoliv si zrovna zamanou. Pokud je potřeba
řešit nějakou novou významnou otázku, musejí k tomu dostat mandát
zvlášť.
Datum: 20. 3. 2012, Autor: Martin Doucha
Přečteno: 58x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 1 čtenářů, celková známka je 5.
Zdroj: Pirátské Noviny
Loading ...
Příspěvky (RSS)