Pirátské strany patří do vězení
Big Ben Benjamina Kurase spisovatele
Představme si politickou stranu s programem bezplatného bydlení, jídla,
šatů, bot a třeba ještě nábytku. Představme si, že taková strana
voličům dokonale vysvětlí, že na tyto bezplatné věci a služby mají
morální právo, protože na nich někdo nepřiměřeně a nemravně vydělává.
Že ona je ta jediná, která zaručí správné lidské a občanské svobody a
zatočí s korupcí a státním mrháním. Získá si takovou popularitu, že
vyhraje volby, sestaví vládu a dá se do zavádění svého programu.
Výsledkem bude krach všech zbezplatněných oborů, protože se jimi nikdo
neuživí. Tvůrčí, pracovití a podnikaví lidé z nich odejdou a ony
zaniknou.
Fantazmagorie? V těchto oborech pravděpodobně neproveditelná, ale
raději na to nesázejme. Jenže moderní ekonomiku udržují naživu i obory
jiné, stojící na čemsi, čemu se říká intelektuální vlastnictví.
Autorská práva, patenty a obchodní ochranné značky. V době, kdy ze
západního světa mizí jedno odvětví materiální výroby za druhým,
intelektuální vlastnictví západních autorů, vynálezců a prvotních
výrobců zabírá stále rostoucí procento příjmů západní ekonomiky.
Bude-li současný trend globalizace pokračovat, intelektuální
vlastnictví bude brzy naším jediným zdrojem příjmu. Na jeho zachování a
upevňování – a tudíž stíhání a trestání jeho lupičů – ve stále
rostoucí míře závisí záchrana západní civilizace.
Jak obrovské výše dosahuje loupení autorských práv pomocí internetu, se
už ekonomům daří přibližně propočítat. Jeho už měřitelný katastrofální
dopad na autory, výrobce, prodejce a distributory intelektuálních
produktů podléhajících autorským právům by nám mohl naznačovat, kam
spějeme a jakým tempem. Od roku 2003 krachuje jen v USA ročně průměrně
200 nezávislých řetězců hudebních prodejen. V samotné Kalifornii od té
doby zavřela téměř polovina prodejen.
Hudba se přestává kupovat, protože z internetu „teče“ jako komunální
služby z vodovodu či plynovodu. Na každou legálně koupenou písničku v
Evropě a v Americe (jinde se to nikdo neobtěžuje sledovat) připadá 40
písniček ilegálně stažených. Dvacet miliard dolarů ročně uloupených od
umělců, producentů, distributorů a prodejců. Zároveň s prodejnami
krachují i nahrávací studia, producenti a bez nich nakonec i muzikanti a
skladatelé. Jednoho dne se hudbou nikdo neuživí. Domyslíme-li to do
konce, znamená to smrt dlouhé slavné tradice západní profesionální
hudby. Literatura a tištěné informace jsou na tom ještě hůř. I tam se
řítíme ke krachu pulírovaného a zodpovědně redigovaného profesionálního
psaní, nahrazeného nekonečným oceánem amatérských uplkaných blogů.
Takto vypadá budoucnost západní kultury v programu pirátských stran,
které rostou ve všech západních zemích jako houby po dešti. Ta
nejúspěšnější, švédská, už zaznamenává 9 procent hlasů a dva
europoslance. Česká má zatím jen tři radní, ale průzkum u mládeže by
mohl vypadat na její brzký vstup do parlamentu. Její program
„svobodných informací“ vypadá lákavě. Než nám dojde, že „free
information“ znamená nejen svobodné, ale hlavně bezplatné. Čili
ukradené.
A tak by si možná nějaký soud měl klást otázku, zda Pirátská strana patří na volební listinu, nebo do vězení.
Zdroj: Pirátské Noviny
Loading ...
Příspěvky (RSS)