Novoroční projev: Klaus varoval před těmi, kdo vybočují z řady
Posted on Leden 6th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské NovinyNovoroční projev: Klaus varoval před těmi, kdo vybočují z řady
Václav Havel Klaus přednesl 1. ledna 2012 na Pražském hradě vyrovnaný, státnický a mírně fašizující novoroční projev. Klaus považuje dnešní Českou republiku z ekonomického hlediska za stabilní kleptokracii. Přinášíme vám text projevu, který je z části prázdný, z části falešný.
1. 1. 2012
Vážení a milí spoluovčané,
dovolte mi, abych Vás v první den
roku 2012 co nejsrdečněji pozdravil s přáním, aby byl tento rok pro nás všechny
šťastný a bohatý.
Ohlédnutí se za uplynulými
dvanácti měsíci nemohu začít jinak než připomenutím smutné události předchozího
roku, smrti Václava Havla, který se celým svým životem i svými 13 lety ve
funkci prezidenta republiky významným způsobem zasloužil o naši svobodu a
demokracii. Uzavřel se jeden lidský život, k jehož významu se jistě budeme
vracet. Na jeho počest Parlament projedná zákon se stručným zněním, “Václav
Havel se zasloužil o svobodu a demokracii.” Mlask.
Na prezidentství Václava Havla jsme
zdařile navázali. Poprvé v historii se mi podařilo Českou republiku reprezentovat
na mezinárodní scéně. Na všech
televizních stanicích po celém světě byl totiž přenášen slavnostní okamžik podpisu
mezinárodních smluv v Peru, kde se mi totiž podařilo se zmocnit se zlaté propisky
s polodrahokamy, kterou jsem nenápadně ukryl do svého saka. Jsem přesvědčen, že
Parlament ocení i další moje zásluhy například v prodávání milostí a na
moji počest přijme zákon „Václav Klaus se zasloužil o privatizaci.“
Vloni touto dobou jsem vyjádřil
přání, aby byl rok 2011 „rokem klidnějším a nadějnějším než roky minulé“.
Částečně se to splnilo. Žádné velké politické zvraty nenastaly, ale téměř
nepřetržitě se odehrávaly ostré politické a mediální souboje, které klidu na práci
nepřidávaly. Vedle politických stran a mojí oblíbené polofašistické formace
DOST se jich zúčastňovaly i různé nátlakové skupiny, které stále nechtějí
pochopit, že nelze získávat na úkor zavedených korporací a že ústupky v jejich prospěch
nelze uskutečnit za cenu zcela jiného společenského uspořádání, které by prezident rozhodně podpořit nemohl.
Daleko méně se ke slovu dostávali
ti méně hlasití, na které sice dnešní ekonomická situace doléhá nejvíce, ale
kteří své názory a požadavky nejsou schopni mediálně prezentovat. Ke slovu se
nedostali kvůli tomu, že mediální prostor mají hlavně mnou podporovaní
odpovědní politici a já, protože jsem prezident a vy mě musíte poslouchat. Mlask.
Věřil jsem také, že rok 2011
„bude rokem ekonomického růstu“. Vycházel jsem přitom z kvalifikovaných předpovědí
Miroslava Kalouska, kterému jeho vlastní firma udělila titul nejlepší ministr
financí. Důsledky vnějšího neklidu, zejména dluhové krize a chabého růstu v
Evropě, byly ovšem větší, než jsme očekávali. Řešení obřích dluhů některých
evropských států se stále jen odsouvá do nedohledna.
Není bohužel vyloučeno, že se v
nejbližších měsících problémy některých zemí ještě dále prohloubí a že se
Evropa vrátí do recese. To by zasáhlo i nás. Byl bych rád, kdybych se v tomto
svém dnešním, poněkud pesimistickém odhadu mýlil podobně, jak jsem mýlil v rozdělení
země v roce 1992 a privatizaci veřejného majetku. Dvanáctý rok dvacátého prvního století patrně k nejlehčím patřit nebude,
protože lidé mají ještě spoustu majetku, který se nepodařilo převést na bezpečná
zahraniční konta.
Ztrácet klid, elán a odhodlání
však nesmíme. Žijeme v zemi, kde státní úřady systematicky utajují
zvláštní odměny nejvýše postavených politiků a úředníků a kdy průměrná doba
soudního řízení pro získání informací dosahuje čtyř let. Žijeme v zemi,
kde se státní dluh systematicky zvyšuje, demonstrantům jsme zakázali používat v
demonstracích masky, obchodníci spořádaně platí výpalné OSA a Intergram a přistěhovalci
žijí v koncentračních táborech a bojí se, že je policejní a justiční mafie
rozprodá na orgány. Žijeme v době, kdy bankovní sektor vykazuje čistý zisk z finančních
transakcí a bankovních poplatků ve výši desítek miliard korun. Naše republika je politicky
i ekonomicky stabilní kleptokracie.
Naše míra nezaměstnanosti je pod
průměrem zemí Evropské unie. Lidé sice vykonávají převážně zbytečné práce,
které by bylo možné zautomatizovat, ale oficiální ukazatel zaměstnanosti je
důležitější než ztráta času na rodinu, přátele, občanskou angažovanost a
vlastní zájmy. I když nemalé problémy u nás existují a já je nepodceňuji, jsou
menší než ve většině sousedních zemí. Například v Německu teď sílí jakási
Pirátská strana, která vyhrožuje, že skončí s vyjednáváním tajných smluv a
odstraní demokratický deficit.
Je potřeba v těchto otázkách
spolupracovat s našimi Evropskými přáteli. Před necelým měsícem jsem se
sešel se svým ruským protějškem prezidentem Medvěděvem, prezidentem země, kde
včera znamená zítra. Ukradl jsem jednu propisku, podepsali jsme několik
průmyslových smluv a společně jsme odsoudili snahy o demokratické a svobodné
volby v Rusku.
Mlask.
Horší je, že dále prohlubujeme
nedobrou společenskou atmosféru. Vytváříme si vysoký stupeň vzájemné nedůvěry,
mluvíme o jakémsi imaginárním problému korupce a z prestižně politických důvodů
si navzájem blokujeme i ty věci, o kterých vědí všichni, že se udělat musí.
Neumíme si nacházet politické lídry. Každého, kdo trochu vyčnívá z řady, radši
přibrzdíme, než podpoříme. Proto jsem vás již varoval před různými Pirátskými
stranami a jinými pokusy nikým nevolené občanské společnosti. Vím, že neříkám
věci nové a originální, ale kopírování není krádež.
Náš úspěch či neúspěch stojí a
padá především s výkonem každého z nás, a také s fungováním či nefungováním
našeho politického, ekonomického a sociálního systému jako celku. Je potřeba,
aby každý z nás pracoval usilovněji a déle, aby bankovní, farmaceutický a
hudební průmysl mohly dosahovat vyšších zisků, aniž by využívaly nové
technologie.
Změnit se proto musí nejenom
detaily toho či onoho zákona o zdravotnictví, školství, penzijním či sociálním
systému, ale celý náš přístup. Nejen v Evropě, ale bohužel i u nás, se přijímá
jako samozřejmost, že se nároky lidí zvyšují bez jakékoli souvislosti s tím,
jak se vyvíjí ekonomika a zda na tyto mzdové a sociální nároky máme.
Je sice
pravda, že roste efektivita práce, že spoustu dřívější práce je možné
zautomatizovat, že se zvyšuje životní úroveň. Ruku v ruce s tím musí
jít zhoršení služeb veřejného sektoru, protože jinak by si nemohla ani firma
střední velikosti prolobbovat v Parlamentu vlastní zákon, který jí přinese další zisky. I když to lidé slyší neradi, politici musí občany o nezbytnosti
opustit tento pohodlný, ale ničivý typ myšlení co nejrychleji přesvědčit.
Všechno další se od toho odvíjí.
Nároky bývají posilovány
nezodpovědnými přísliby, vyslovovanými ve volebních kampaních. Když chudí volí
politickou stranu, která jim vyhovuje, říká se tomu „populismus“. Když bohatí
volí politickou stranu, která jim vyhovuje, říká se tomu „odpovědnost“.
Letos nás čekají volby do
krajských zastupitelstev a do Senátu. Nedopusťme, aby vyvolaly další předhánění
se v lehkomyslných slibech. Předvolební kampaně budou v každém případě
významnou informací a pomohou ukázat, kdo a s jakými programy a s jakým stylem
politického jednání k voličům přistupuje. Prosím vás, abyste tyto programy
nespouštěli, abyste je nekopírovali a abyste je pokud možno neanalyzovaly.
Nezapomínejte, že autorský zákon vám tyto činnosti zakazuje a je to jistě z dobrých
důvodů.
Mlask
Není fráze říci, že v naší zemi
žije spousta pilných, pracovitých, nadaných a nikým nevolených lidí. Jsou
bezejmenní a širšímu okolí neznámí, protože média o nich nepíší. Ani já jsem se jimi nezabýval a zabývat se jimi nehodlám.
Datum: 1. 1. 2012, Autor: Václav Klaun
Přečteno: 2031x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 75 čtenářů, celková známka je 2.6.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Loading ...
Příspěvky (RSS)