Chorvatská politická scenérie
Jaká je politická historie a současnost země, která se v létě pravidelně ocitá v českém obležení?
13. 4. 2013
Všechny fotografie jsou uloženy v tomto fotoalbu:
http://foto.piratskenoviny.cz/thumbnails.php?album=11
13.4.2013 – sobota
Současná politická situace v Chorvatsku
Rozložení politických sil v dnešním Chorvatsku můžeme označit za pravo-levé a liberálně-konzervativní.
Vládní strana SDP má sice rozhodně větší polupularitu nežli HDZ, které zklamalo voliče především kvůli korupční aféře s Ivo Sanaderem.
Pravicová a konzervativní strana HDZ je silná především v pohraničí a tradičně na venkově. V současné době je stranou opoziční.
Vládnoucí SDP je sice levicová strana, nicméně je považována za stranu, která se příliš poddává mezinárodním kapitalistickým tlakům a vůbec se nevěnuje základním potřebám svých obyvatel. Nemá žádnou sociální politiku. Kritikové tvrdí, že HDZ i SDP jsou vlastně stejné strany, pouze SDP neklade důraz na to, co je domácí /nacionální.
Stát privatizuje značné množství domácích firem, nicméně jsou pochyby, zda bude privatizace přínosem. Zbývá zprivatizovat poslední státní banku, pojišťovnu, vodovody a silnice. Prodán je domácí průmysl, domácí firmy a pokračují privatizace, které jsou nevýhodné pro stát a již od prvního pohledu jsou jasné zájmy jednotlivců zaiteresovaných v prodeji.
Volby a jejich průběh
Ve volbách se nehlasuje pro program a pro osobnosti, ale volí se proti konkurenční straně a případně proti konkurenční politické osobnosti. Proto také poslední volby vyhrála SDP, aby HDZ volby nevyhrála.
V posledních voblách v roce 2011 tedy zvítězila SDP (spojily se všechny levicové strany do koalice Kukuriku proti HDZ). http://www.electoralgeography.com/new/en/wp-content/gallery/croatia2011/Parl_2011_1_mjesto.png
Je však paradoxní, že ačkoliv oblasti postižené válkou volily především pro EU, jejich voliči jsou především pravicově, konzervativně a nacionalisticky orientováni (viz výše). Levicově volí hlavně Istrie, Záhřeb (střední Chorvatsko).
Výsledek referenda do EU http://www.electoralgeography.com/new/en/wp-content/gallery/croatia2012r/2012-Ref-Za.png Evropskou unii podporuje věština obyvatel Chorvatska. Obávají se nicméně toho, že země bude otevřena cizím vlivům, např. na Jadranském moři Italům, kteří by mohli kupovat půdu, či cizímu kapitálu. Evropskou unii podporují větší města (Záhřeb, Rijeka, Zadar, Osijek), oblasti, které zastihla válka (Srijem, Posavina, Lika, Kordun). Proti Evrposké unii je chorvatský venkov.
Volby mají obecně nízkou volební účast. Volební účast se pohybuje zhruba kolem 50 % někdy i níže. Mladí lidé se nezapojují do politiky a nechodí volit. S tímto problémem se potýkají především strany zaměřené na cílovou skupinu mladých lidí včetně Chorvatské pirátské strany.
Chorvatsko se potýká s problematickým školstvím, které lidi nutí k pasivitě. Mladí lidé nejsou vedeni k diskuzi a obhajování svého názoru. Nejsou vedeni k vyjádření své osobnosti. V zaměstnání je situace víceméně podobná. Lidé si tudíž myslí, že nemají šanci nic změnit a ovlivnit tak svou budoucnost.
Typický volič SDP je zaměstnanec, vzdělaný městský člověk. Jsou to lidé svobodní a liberální, nehraje u nich takový význam rodina, jako je tomu u voličů HDZ. HDZ naopak hledá voliče v „rodině“, tedy celá velká rodina volí HDZ, kdežto SDP je strana nezávislých lidí z menších rodin a měst, kde jsou volnější vazby mezi lidmi.
Tvorbu HDP tvoří především cestovní ruch, zemědělství, dřevozpracující průmysl, strojní průmysl a tradiční výroba lodí a jejich komponentů. Graf znázorňující ekonomické výkyvy http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Croatia_economy_chart.png
Hlavní ekonomické problémy
Chorvatsko stejně jako celou Evropu trápí především růst nezaměstnanosti. Počet nezaměstnanostých dosáhl v roce 2013 více než 360 000 a nezaměstnanost dramaticky roste především v oblastech jihu a východu země /Dalmácie a Sreijm/.
Vysoký státní dluh /tehdejší rozdělení ohledně příjmů za cestovní ruch/, po rozpadu Jugoslávie byla nutná vysoká investice především do inrastruktury z toho vznikl obrovský státní dluh. Jedná se o půjčky z konce 90.let a dosahuje 81% HDP, jen pro srovnání v České republice je míra zadluženosti 39%.
Historický přehled
Stejně jako Českou republiku i Chorvatsko tvoří tři historické oblasti – centrální Chorvatsko v okolí Záhřebu, Dalmácie a Slavonie. Na rozdíl od České republiky jsou však mezi nimi značné rozdíly. Centrální Chorvatsko je víceméně nejrozvinutější, nejhustěji osídlenou částí země, která je i z kulturního a ekonomického hlediska jejím centrem. Slavonie je rozsáhlá zemědělská oblast, která však trpí slabým hospodářským rozvojem, především na východě a Dalmácie je sice turisticky atraktivní, avšak v podobné situaci. Přestože bylo Chorvatsko považováno v období trvání Jugoslávie za rozvinutou republiku, nacházely se zde oblasti, kde poměry připomínaly začátek 20. století. Horské oblasti Dalmácie a Slavonský venkov jsou oblasti, kde je silná rodinná tradice, konzervativní prostředí a velmi těžké životní podmínky. Jsou to regiony, odkud se lidé již po desítky let vystěhovávají za prací. Válka v 90. letech situaci pouze zhoršila a jak se bude budoucnost Chorvatska odvíjet dál, to samozřejmě záleží i na krizi v celé Evropské Unii.
Zítra tady proběhnou první chorvatské volby do Evropského parlamentu a budou opět signálem, na kterou stranu se voliči přikloní. Doufejme, že dojde i na malé alternativní strany.
Rozbor chorvatské politické situace jsem konzultovala s Lukou Žuženić, asistentem v oblasti lidských zdrojů v agentuře podporujíci IT a veřejný sektor a zároveň studentem University of London, public policy and management a také s českým odborníkem na balkanistiku, který se rozhodl zůstat v utajení.
Datum: 13. 4. 2013, Autor: Simona Skořepová
Přečteno: 94x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .
Zdroj: Pirátské Noviny
Loading ...
Příspěvky (RSS)