GreyLinkDC++

600 dnů do evropských voleb v roce 2014: Proč jsou pirátští europoslanci v Bruselu potřeba

V době vydání originálu tohoto článku zbývalo do začátku voleb do Evropského parlamentu 8. června 2014 v 8:00 přesně 600 dnů. Co v tomto volebním období Pirátská strana v Bruselu zatím dokázala a proč je nutné, aby v Bruselu i nadále zůstala? Pojďme si to probrat.

26. 10. 2012

V roce 2009 byl do Evropského parlamentu za švédskou Pirátskou stranu zvolen jeden europoslanec a druhý nastoupil zhruba v polovině volebního období, když vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Dovolím si říct, že výsledky práce těchto lidí jsou zatím ohromující a chtěl bych názorně ukázat, jak velký význam mají – a proč je nezbytně nutné, aby na svých místech v dohledné budoucnosti dále fungovali jako obranná linie.

Zkrátka: Bez nich by teď nejspíš v Evropě na Internetu fungoval systém „třikrát a dost“ a ACTA by nejspíš byla celosvětově závazná. Místo toho o několik řádů vzrostla politická podpora reformy kopírovacího monopolu a konečně došlo k drobné ale velmi významné změně v terminologii používané Evropským parlamentem.
Vezměme to podrobně, jedno po druhém:

1. Pirátští europoslanci byli nezbytní pro zastavení ACTA.

Bez pirátských europoslanců by dnes ACTA byla globálně schválená a brzy by vstoupila v platnost, se všemi důsledky.

Dobře si všimněte, že tu neříkám, že by přítomnost pirátských europoslanců byla pro vítězství sama o sobě postačující. To rozhodně nebyla. Ale říkám, že pro vítězství byla nezbytná. Náš první europoslanec, Christian Engström, se v tomto tématu neúnavně vrtal od roku 2009, kdy to všichni ostatní považovali za hotovou věc. Jenže díky neutuchajícímu aktivistickému tlaku z venku spolu s europoslanci uvnitř, kteří mohli v parlamentních kuloárech vysvětlovat, o co v těch protestech vlastně jde, Evropský parlament obrátil a ACTA globálně padla.

Samozřejmě si teď zásluhy za toto vítězství bude veřejně přisvojovat spousta politiků, kteří změnili názor po obřích pouličních protestech v roce 2012. Jenže je opravdu velký politický rozdíl mezi názorem, který projevujete jen když se vás někdo přímo zeptá, a trávením většiny pracovní doby jeho prosazováním. Abych to vyjádřil názorněji:

Je rozdíl mezi názorem na fotbal a skutečným hraním fotbalu.

(Všichni, kdo hlasovali správně, si samozřejmě zaslouží patřičné uznání, ale tento konkrétní článek je o prokazatelné užitečnosti pirátských europoslanců v Bruselu.)

Navíc to nebylo jen o řečnění a práci uvnitř: v některých případech šlo přímo o hlasování. Návrh zprávy o ACTA pirátské europoslankyně Andersdotterové („odmítnout“) byl beze změn přijat ve Výboru pro průmysl. Návrh zprávy o ACTA europoslankyně Gallové („přijmout“) byl ve Výboru pro právní záležitosti odmítnut nejtěsnější možnou většinou – a pirátský europoslanec Engström byl jedním z členů hlasujících proti.

2. Pirátský europoslanec prosadil zákaz systémů „třikrát a dost“

Úplně prvním vítězstvím v Bruselu byl takzvaný Telekomunikační balíček, který cestou ke schválení prošel několika byrokratickými bitvami. Když pirátský europoslanec Engström nastupoval do úřadu, došlo už na vyjednávání u kulatého stolu mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Evropskou radou – poslední krok, pokud se evropské instituce nemohou dohodnout na podobě nového zákona. Europoslanec Engström byl jedním z členů delegace Parlamentu a společně se svým kolegou europoslancem Lambertsem z frakce Zelených dokázal z jistého vítězství korporací udělat otázku, na které závisela samotná důstojnost Evropského parlamentu.

Různé instituce provozující lobbing ve velkém chtěly možnost odstřihávat lidi od Internetu jen na základě pouhého obvinění z něčeho, co je podle nich prohřeškem, a navíc chtěly možnost provádět to hromadně. Přidáním požadavku na něco tak základního jako je spravedlivý proces před odebráním základního práva (neboť přístup k síti dnes skutečně je základní právo, protože skrze něj vykonáváme svá ostatní základní práva) byly plány kopírovacího průmyslu na hromadnou likvidaci našich občanských svobod pomocí tzv. systémů „třikrát a dost“ okamžitě zastaveny.

Konkrétně bylo v té době rozhodnuto, že telekomunikační balíček musí projít „Hadopi testem“ – tedy že musí postavit mimo zákon francouzský úřad Hadopi včetně právních norem, na jejichž základě funguje. Díky ohromnému úsilí pirátského europoslance Engströma (a za přispění mnoha aktivistů mimo Parlament, kteří tlačili z venku) k tomu nakonec došlo. Systémy „třikrát a dost“ jsou dnes v celé Evropské unii nelegální.

(Francie tento fakt dodnes ignoruje.)

Opět, přítomnost pirátského europoslance v delegaci Evropského parlamentu nebyla pro vítězství ani zdaleka postačující. Ale jeho přítomnost byla pro vítězství nezbytná.

3. Zvýšená podpora pro reformu kopírovacího monopolu.

Od jejich nástupu do úřadu vzrostla politická podpora důkladné reformy kopírovacího monopolu ze dvou pirátský europoslanců na většinové stanovisko jedné z hlavních parlamentních frakcí: celá frakce Zelených přijala stanovisko pro legalizaci veškerého nekomerčního sdílení souborů, zkrácení trvání komerční ochrany na (nejvýše) 20 let, podmínění plné doby komerčního monopolu registrací díla, zákaz vnucování DRM a povolení remixů, koláží a citací. (Tento návrh je shrnut v knize The Case For Copyright Reform.)

Než nastoupili do úřadu pirátští europoslanci, bylo to považováno za naprosto nepředstavitelný a téměř neprosaditelný návrh. Dnes se z toho díky vytrvalému úsilí pirátských europoslanců v Bruselu stal postoj celé parlamentní frakce – jenže politika vyžaduje spoustu času a ještě bude třeba hodně práce, aby podpora překročila hranici 50%.

4. Používají a vštěpují rozum a správnou terminologii

Jejich největší zásluhou je zatím nejspíše ta, která z venku není příliš vidět – vedení politické diskuze pomocí správné terminologie. Kdykoliv je nablízku pirátský europoslanec, terminologie monopolových maximalistů bude bleskově smetena.

Můžete si všimnout, že z Evropského parlamentu už neslýcháme dětinské výrazy jako „krádež duševního vlastnictví“, „pirátství“, ani jiné podobně absurdní pojmy (kromě případů, kdy „pirátství“ skutečně označuje námořní loupežné přepadení dle definice OSN). Také si všimněte, že už tak často jako kdysi neslýcháme ani podobně dětinské spojení „pirátství a padělání“, které záměrně přirovnává mládež sdílející hudbu k životu nebezpečným padělaným lékům. Naši europoslanci tvrdou a vytrvalou prací ostatním vysvětlili, jak nevhodné a zavádějící jsou tyto pojmy, čímž lobbistům kopírovacího průmyslu a monopolovým maximalistům sebrali vítr z plachet. Je to sotva postřehnutelné, ale představuje to základ pro budoucí politickou práci.

Také jste si mohli všimnout, že formulace, které před nástupem Pirátů do Evropského parlamentu byly považovány za politicky naprosto neprůchodné, se začínají objevovat ve výstupech parlamentních výborů. Například toto stanovisko bylo nedávno schváleno ve významném Výboru pro mezinárodní obchod – tom výboru, který na ACTA nenechal nit suchou – většinou 25:4, zvýraznění jsem doplnil já:

[Výbor si] je vědom znepokojivé skutečnosti, že někteří lidé se stále častěji setkávají s pojmem autorská práva a vnímají velmi negativně to, co se za ním skrývá; [Výbor] vyzývá členské státy a Komisi, aby vypracovaly politiku práv duševního vlastnictví, která i nadále umožní všem, kteří si přejí vytvářet a šířit vlastní obsah, aniž by nabyli práv duševního vlastnictví, tak činit;

Tyto formulace jsou k neuvěření. Nejen ten první odstavec, který je k neuvěření až dost; tohle je volání po zrušení hloupých pravidel kopírovacího monopolu o „kultuře povolení“, která tvůrcům brání vytvářet něco většího z menších částí, a okamžitě by nás to zbavilo absurdních žalob proti rodičům, kteří zveřejňují videa tancujících batolat s televizí v pozadí, na které běží Simpsonovi.

Ano, toto stanovisko (http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-%2f%2fEP%2f%2fNONSGML%2bCOMPARL%2bPE-492.658%2b02%2bDOC%2bPDF%2bV0%2f%2fCS) bylo sepsáno pirátskou europoslankyní Andersdotterovou a dostalo se mu celosvětového uznání díky bystrému zraku Glyna Moodyho.

Všimněte si, že přesně tohle, povolení remixů a koláží, je součástí návrhu na celkovou reformu kopírovacího monopolu – a ukazuje to, že díky neustálému a vytrvalému úsilí podpora v parlamentu narůstá i mimo frakci Zelených, když tohle prošlo vlivným Výborem pro mezinárodní obchod.

Závěry

Stručně řečeno, chtěl jsem vypíchnout, jak pirátští europoslanci v Evropském parlamentu pracují v zájmu vaší svobody. Bez nich by teď v Evropě fungoval systém „třikrát a dost“ a ACTA by nejspíš vstoupila v platnost.

Už teď dělají ohromně důležitou práci a je třeba, aby nejen dál tuhle práci dělali a chránili naše občanské svobody před neúnavnými útoky ze strany korporátních lobbistů, ale i měnili zažité pořádky a prováděli reformy, čímž monopolovým lobbistům ulámou drápy, jeden po druhém.

Do voleb 8. června 2014 už zbývá méně než 600 dní (http://countingdownto.com/countdown-page/show/European%20Elections%7C5393fbe0%7C1).

Autorem článku (http://falkvinge.net/2012/10/16/600-days-to-go-until-european-elections-in-2014-why-the-pirate-meps-are-needed-in-brussels/) je Rick Falkvinge, zakladatel pirátského hnutí.

 

Datum: 26. 10. 2012, Autor: Překlad: next_ghost
Přečteno: 74x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .

Komentáře k článku

26. 10. 2012
unceseeSheeta
cheap nfl jerseys

Zdroj: Pirátské Noviny

Tento článek byl vydán Pátek, Říjen 26th, 2012 v 20:35 a byl zařazen do rubriky X. Pirátské Noviny Můžete navázat na odpovědi tohoto článku prostřednictvím zdroje RSS 2.0 Můžete zanechat odpověd, nebo vytvořit tzv. trackback z vaší vlastní stránky.