GreyLinkDC++

Na Facebooku probíhá protest proti ACTA, spamují se stránky parlamentních stran

25. 2. 2012 | Internet | 10
Hodinu po poledni vyhlásili Anonymous Czech Republic další protest proti ratifikaci dohody ACTA. Odpůrce dohody vyzvali, aby protestovali na facebookových profilech politických stran, které jsou zastoupeny v poslanecké Sněmovně. Na profilech ODS, TOP09, VV, ČSSD a KSČM jsou stovky příspěvků protestující proti přijetí kontroverzní dohody. Protest stále probíhá.

Zobrazit celý článek ►

Zdroj: Pirátské Noviny

Na Facebooku probíhá protest proti ACTA, spamují se stránky parlamentních stran

25. 2. 2012 | Internet | 10
Hodinu po poledni vyhlásili Anonymous Czech Republic další protest proti ratifikaci dohody ACTA. Odpůrce dohody vyzvali, aby protestovali na facebookových profilech politických stran, které jsou zastoupeny v poslanecké Sněmovně. Na profilech ODS, TOP09, VV, ČSSD a KSČM jsou stovky příspěvků protestující proti přijetí kontroverzní dohody. Protest stále probíhá.

Zobrazit celý článek ►

Zdroj: Pirátské Noviny

A2: Ekonomie podmanění

Mechanismus dluhu zní podtitul aktuálního čísla kulturního čtrnáctideníku A2. Několik článků nahlíží na dluh z různých pohledů. Ve spolupráci s redakcí A2 přinášíme recenzi na knihu sociálního antropologa Davida Graebera Debt. The First 5,000 Year.

25. 2. 2012
Texty Ilony Švihlíkové (Dluhový byznys) a Ondřeje Lánského (Dráb(k)ův dohled) jsou dostupné na webu advojka.cz, najdete je na stránce čtvrtého letošního čísla, jako i řadu dalších. Kompletní tištěné vydání máte šanci ještě sehnat v distribuční síti. Ve středu 29. února vychází nové číslo A2.

Ekonomie podmanění 

Antropolog Graeber prozkoumal prvních pět tisíc let dluhu

Ondřej Slačálek

Dějiny dluhu jsou zároveň dějinami otroctví. Svobodu lidstvo poznalo poprvé právě jako jejich negaci – nikoli náhodou je jejím prvním označením sumerské slovo amargi, které doslova znamená návrat k matce. Míněn je návrat k rozbité rodině z dlužního otroctví.

David Graeber je antropolog a zároveň aktivista hlásící se k „novému anarchismu“, oproštěnému od ideologické zátěže minulosti a zakotvenému především v praxi sociálních hnutí. K jeho publikacím patří výsledky terénního výzkumu mezi původními obyvateli Madagaskaru i etnografie přímých akcí alterglobalizačního hnutí. Nová kniha Debt. The First 5,000 Years (Dluh. Prvních pět tisíc let, 2011) s jeho předchozími tématy úzce souvisí – alterglobalizační hnutí se svým požadavkem na odpuštění dluhů chudým zemím vždy naráželo na přesvědčení, že „dluhy se musí platit“, a Graeber sám byl během svého pobytu na Madagaskaru svědkem doslova vražedných dopadů utlumení programů na léčbu malárie v důsledku úsporných opatření vnucených Mezinárodním měnovým fondem kvůli splácení dluhů. Tyto zkušenosti pro autora nicméně představují pouze odrazový můstek pro fascinující experiment – vykreslení dějin (nejen) západního světa z perspektivy ekonomického závazku.

Směna, nebo nadvláda?

Dluh není samozřejmé téma – ekonomii se nabízí kritizovat a je také mnohem častěji kritizována přes pojmy jako vlastnictví, práce a vykořisťování, pro politickou analýzu se nabízejí pojmy jako svoboda či násilí. V kontrastu s nimi se závazek splácet jeví jako koneckonců jednoznačný a neproblematický. Právě toto zdání je ale podezřelé.
Graeber ve své knize útočí na konvenční vysvětlení vzniku peněz, podle nějž na počátku byl směnný obchod, který byl funkční, ale neefektivní, a tak si vyžádal vytvoření všeobecného a neutrálního média směny, na něž lze převádět všechny ostatní položky a které posléze umožnilo vznik úvěru a dluhu. Společnosti, které by fungovaly jako v naivních schematizacích z učebnic ekonomie, tedy v nichž by Josef měnil padesát králíků za Vilémovu krávu a trnul by, zda za padesátého prvního králíka nakoupí od Franty dva pecny chleba, se nikde nevyskytovala. V předpeněžních či nepeněžních společnostech jsou doloženy spíše různé podoby reciprocity a redistribuce. Směnný obchod existoval – ale převážně s cizinci, nebo zasazený do rituálů a mocenských vztahů. Právě ty ovšem ekonomie se svým modelem směny mezi rovnými jedinci ignoruje.
Mocenské vztahy jsou přitom historickým vysvětlením jejího zrodu. Graeber mění nastíněné pořadí – barvité obrázky směnného obchodu nejsou dávnou historickou minulostí, ale bezprostřední možností, barter se stává způsobem fungování poté, co peníze selžou a ztratí hodnotu (jak jsme mohli nedávno vidět v Argentině či v Rusku), nikoli před jejich zavedením. Naopak dluh vzniku peněz předchází – mocensky vynucené závazky vzniklé po rozbití předcházejících ekonomických struktur mají podobu dluhu, jejich převod na kvantifikující jednotku usnadňuje jejich přesnou kalkulaci a zároveň umožňuje s nimi manipulovat. Dluh znamená panství, v poslední instanci i otroctví, do nějž mohou být dlužníci věřiteli po velkou část dějin dluhu prodáni. Peníze jsou jeho vedlejším produktem, přičemž médium směny mělo často podobu, která mnohem přesněji upomínala na jejich mocenská zakotvení, například ve starém Irsku se hodnota věcí poměřovala vůči počtu děvčátek – otrokyň.
Odcizená ekonomika trhu dává smysl až tehdy, když první podoby organizovaného násilí v měřítku větším než kmen likvidují dosavadní struktury komunitní ekonomiky. To platí jak pro starověk, tak i pro vznik moderního kapitalismu, kde Graeber v tradici Karla Polanyiho a dalších vidí opět rozhodující vliv státu s jeho rozbíjením dosavadních ekonomických struktur. Logika kapitalismu je přitom logikou dluhu – nejenže papírové peníze představují v zásadě čisté stvrzenky o dluhu, ale i logika ekonomického růstu je zároveň logikou půjčování peněz na úrok, které dává smysl prouze za předpokladu, že se peníze během času zhodnotí a vytvoří více peněz. Kapitalismus, růst a dluh tedy nelze oddělit – a právě proto se kapitalismus může stát snadno strojem na virtualitu a nicotu. Je -li totiž zakotven v teoreticky neomezeném růstu, pak „neexistuje žádný důvod negenerovat úvěr – tedy budoucí peníze – nekonečně“.

Prvotní hřích, prvotní dluh

Dluh představoval přesvědčivý ideologický nástroj nadvlády, což odrážejí i jednotlivá náboženství – od indických véd až po judaismus a křesťanství. Na hlubší úrovni tím vyjadřují obecně lidskou situaci, neboť za to, kým je, vděčí lidský jedinec mnoha lidem, kteří zde byli před ním, kterým „dluží“ svůj jazyk, svou kulturu, svá gesta, své chování i svůj materiální svět. V různých dobách se různé ideologie pokusily tento dluh buď přenést na bohy mimo tento svět (oběti těmto bohům mají pak z jisté perspektivy charakter jakýchsi sakrálních úroků), nebo jej nárokovat pro konkrétní instituci či osobu z tohoto světa. Jako aktuální příklad takového přisvojení dluhu společností uvádí Graeber sovětskou argumentaci proti emigrantům – společnost je udělala tím, kým jsou, investovala do nich, proč by je nyní měla nechat odejít, aniž by svůj dluh vůči státu splatili? Neustálé a specifické „zadlužování se“ jakožto základní východisko lidství bylo vyvlastněno mocenskými institucemi či mocnými jednotlivci. Vznikly základy nám známé ekonomiky – nikoli jako soubor vztahů mezi lidmi a věcmi, ale jako soubor vztahů mezi lidmi, z nichž někteří se postupně stávají zároveň věcmi.
Otroctví se stalo součástí koloběhu dluhu – a vyvolávalo zuřivý odpor, mnohem více než třeba kastovní systémy nebo otroctví vzniklé zotročením válečných zajatců. Znevolňovalo totiž původně svobodné, ba rovné lidi – „věcí“, jak otroka definovalo římské právo, se mohl stát i dosud svobodný občan, často v zásadě nahodilým zásahem ekonomické štěstěny.

Dějiny odporu

Odpor k dluhům byl součástí rozličných kultur. Už starý Sumer znal cyklická zrušení dluhu, ta se stala jako „milostivá léta“ rovněž součástí starozákonního židovství. Křesťanství lze číst jako anihilaci dluhu boží milostí, která nabádá k následování – pokud Bůh svou obětí zrušil prvotní hřích člověka a vykoupil tak jeho prapůvodní dluh, bylo by pošlapáním této oběti, kdyby člověk uvrhoval do neštěstí své bližní vymáháním jejich nezměrně menších dluhů. „Odpusť nám naše dluhy, jakož i my odpouštíme našim dlužníkům,“ modlí se ve skutečnosti křesťané ve své nejdůležitější modlitbě.

Dluh se ovšem nestal jen předmětem náboženských úvah, ale především politického boje. Příklad řecké Megary, kde se k moci dostalo hnutí, které zrušilo dluhy, je jen vrcholem. Po velkou část starověku představovaly dluhy politikum, jejich rušení a zničení záznamů o nich patřilo spolu s přerozdělením půdy mezi klíčové požadavky hnutí chudých. Je vzpomínka na tato hnutí pouhým odkazem k barbarským a archaickým dobám? Graeber je jiného názoru – podle něj by „staří Řekové jistě považovali rozdíl mezi otrokem a zadluženým námezdním pracujícím při nejlepším za právnický detail“. Navíc, navzdory názorům mnohých, není vůbec nutné, aby byl kapitalismus spojen se svobodnou pracovní silou, jak nám připomínají staletí dobrého soužití kapitalismu s otrokářstvím i jeho nynější partnerství s řadou diktatur.

Zahoďte Tomáše Sedláčka

Kniha Davida Graebera je odpovědí na krizi – svou hloubkou i kritičností může být nicméně dobrou protiváhou rychlokvašeným „ekonomickým bestsellerům“. Pokud se chceme dozvědět něco skutečně podstatného o tom, co dělá ekonomická představivost se společností, je třeba zahodit Sedláčkovu Ekonomii dobra a zla s jejím vyprávěním, že za krizi a dluh může nenasytnost společnosti po zbytečné spotřebě. Tohle použití kritiky konzumu ve službách ideologie škrtů je až komicky slepé k tomu, že společnost není jednotná a Sedláčkem popsaný „příliš velký spotřební večírek na úkor dluhu“ se jí netýkal jako celku, ba naopak, její značné části během „večírku“ chudly. Pozornosti pak snadno unikne i to, že za růstem není jen domnělá zpovykanost, nýbrž že růst je naopak nutně produkován systémem založeným na konkurenci (pokud někdo přestane růst, neznamená to, že je dobrovolně skromný a může zůstat na dosavadní úrovni, ale jednoduše prohraje závod a vypadne z kola ven). Přes všechno své frikulínství dokáže bývalý Havlův poradce nakonec jen opakovat konvenční moudro: „Dluhy je třeba splatit, a to dříve, než nás zasáhne krize další a nalezne nás nepoučené a rozmazlené.“ Spolu se Sedláčkovou knihou zahoďme i představu, že nám o ekonomii něco zajímavého nutně řeknou ekonomové, i kdyby tuto představu nakrásně chtěli vzbuzovat nezávaznými procházkami za hranicemi svého oboru. Tam, kde Sedláček říká banality a kazatelské moralismy, před nás Graeber klade zajímavé otázky: Žijeme opravdu ve světě, kde se „dluhy mají platit“, anebo spíše ve světě, kde musejí musejí platit pouze někteří dlužníci některé dluhy některým věřitelům? Jak uniknout základní tendenci oné srostlice kapitalismu, růstu a dluhu, která dokáže samu sebe reprodukovat až do konečného sebezničení? Je opravdu žádoucí a reálné vybojovat „milostivé léto“ pro všechny státní i spotřebitelské dluhy a začít znovu, jak Graeber navrhuje v závěru své knihy? A z jiného soudku: Co si v kontextu znevolňujících účinků zadlužení myslet o státu, který chce celé své vysokoškolské populaci populaci nasadit okovy dluhu?

David Graeber: Debt. The First 5,000 Years.
Melville House, New York 2011, 534 stran.

O autorovi: Autor je politolog.

 

Datum: 25. 2. 2012, Autor: Ondřej Slačálek
Přečteno: 399x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 4 čtenářů, celková známka je 2.

Zdroj: Pirátské Noviny

Na Facebooku probíhá protest proti ACTA, spamují se stránky parlamentních stran

Hodinu po poledni vyhlásili Anonymous Czech Republic další protest proti ratifikaci dohody ACTA. Odpůrce dohody vyzvali, aby protestovali na facebookových profilech politických stran, které jsou zastoupeny v poslanecké Sněmovně. Na profilech ODS, TOP09, VV, ČSSD a KSČM jsou stovky příspěvků protestující proti přijetí kontroverzní dohody. Protest stále probíhá.

25. 2. 2012
Sobota 25. února byla opět ve znamení protestů proti dohodě ACTA. Protestovalo se v celé Evropě, protesty proběhly i v Praze, Brně i Pardubicích, kde probíhá zasedání Pirátské strany. O dnešních protestech informují servery Novinky.cz, Mediafax.cz i Český rozhlas.

K internetovým protestům vyzval během soobotního odpoledne profil Anonymous Czech Republic:

Příznivci, anoni, odpůrci smlouvy ACTA. Jak všichni víte, 25. únor je den celoevropského odporu vůči tomuto dokumentu. Ne každý z nás, co se smlouvou nesouhlasíme, se ale mohl dostat na některou z demonstrací, které jsou dneska pořádány. Proto navrhuji vyjádřit naši nepřízeň jednoduchou zprávou těm, kteří o případné ratifikaci budou rozhodovat. Níže jsou uvedeny fb stránky našich politických stran. Vyzíváme vás, abyste na tyto stránky napsali následující jednoduché sdělení.

Neratifikujte nám smlouvu ACTA prosím !

Některé z těchto fb stránek neumožňují příspěvky na zeď, použijte proto prosím možnosti komentovat pod prvním vylepeným článkem na jejich stěnách.

http://www.facebook.com/cssdcz?sk=wallfilter=1
http://www.facebook.com/veciverejne
http://www.facebook.com/top09cz?sk=wallfilter=12
http://www.facebook.com/ods.cz?sk=wall
http://cs-cz.facebook.com/kscm.cz

Myslím si, že bychom také měli vyjádřit podporu těm politikům, kteří stáli proti smlouvě ACTA od počátku s námi a proto navrhuju aby každý z nás napsal na tyto dva profily.

Děkuji, že stojíte spolu se mnou proti smlouvě ACTA

http://www.facebook.com/zuzana.roithova?ref=s
http://www.facebook.com/ceska.piratska.strana

Na profilech politických stran jsou stovky protestních vyjádřeních a další stále přibývají. Počty komentářů jsou v tuto chvíli u ODS 286 příspěvků, VV 123 příspěvků plus další na Zdi, u KSČM 187 příspěvků. Nejméně má příspěvků ČSSD (cca 60), u TOP09 lze přidávat přímo na Zeď a jsou zde desítky příspěvků.

 

Datum: 25. 2. 2012, Autor: red
Přečteno: 917x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 9 čtenářů, celková známka je 1.

Zdroj: Pirátské Noviny

Piráti zasednou v Pardubicích, připojí se i k protestům proti ACTA

V posledním únorovém víkendu proběhne v Pardubicích zasedání republikového výboru Pirátské strany. Hlavními tématy jsou podzimní volby do krajských zastupitelstev, nábor pirátských plavčíků a plavčic i další koordinace odporu proti ACTA a snahám cenzurovat Internet.

25. 2. 2012
Jednání Pirátů začíná dnes od půl desáté, konec je naplánován nedělní šestnáctou hodinu. Odpoledne se účastníci jednání připojí k dalšímu evropskému protestu proti dohodě ACTA, demonstrace začíná ve 14:30 na Pernštýnském náměstí. Jednání je otevřené pro veřejnost i zástupce médií, další podrobnosti na webu Pirátské strany.

 

Datum: 25. 2. 2012, Autor: red
Přečteno: 180x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 2 čtenářů, celková známka je 1.

Zdroj: Pirátské Noviny

Anonymous chystají útok na exekutory

Anonymous připravují na 7. března útok na stránky exekutorských úřadů. Nelíbí se jim nekontrolovaná moc exekutorský firem, které si z vymáhání dluhů zřídili nemorální byznys, který ničí lidi i kvůli nezaplacení banální pokuty. Řada postupů exekutorů se navíc pohybuje za hranou zákona, proti jejich metodám se začínají bránit samotné soudy.

24. 2. 2012
V mainstreamových médiích se nyní objevují zprávy o hacknutí stránek kolektivního správce autorských práv Intergram. Na 28. února je pak plánován další DDoS útok na web české pobočky IFPI, která je jednou z hlavních organizací prosazující kontroverzní dohodu ACTA. Ředitelka IPFI Petra Žikovská navíc otevřeně obhajuje nedemokratické postupy, které mají zajistit myšlenkově zastaralým korporacím dosavadní monopolní postavení na světových trzích. V sobotu 25. února proběhne další evropské kolo protestů proti smlouvě ACTA, protestní akce se konají opět i v českých městech včetně Prahy.

Mezitím se ovšem Anonymous připravují na další cíle. Operace Exekuce míří na exekutorskou branži, která je v posledních měsících pod soustavnou kritikou. 7. března mají DDoS útoky zablokovat na celý den hlavní weby firem zabývajících se vymáháním dluhů. Útok má cílit na weby
www.ekcr.cz, www.okdrazby.cz, www.exekuce.cz a www.centralniregistrdluzniku.cz.

„Naprosto odmítáme zvrhlý efekt nabalující se sněhové koule, který z dluhu několika set korun udělá částku několik desítek tisíc korun a to prakticky bez jakékoli komunikace s dlužníkem. Dluh není starožitnost, aby jeho hodnota časem narůstala do astronomických částek,“ uvádějí Anonymous.

Anonymous v prohlášení požadují podřídit exekutory přísné kontrole, zavedení povinnosti písemně informovat dlužníka před zahájením exekuce, snížení „nesmyslně vysokých nákladů na vymáhání pohledávek“ i sloučení exekucí do jednoho řízení.

Anonymous dále výslovně kritizují právní kancelář Tomáše Sokola spol., který si „z černých pasažérů vytvořil továrnu na peníze“ a největší exekutorskou kancelář JUDr. Vrány z Přerovska.

Již ve středu se na internetu objevili video, které Operaci Exekuce naznačovalo.

Datum: 24. 2. 2012, Autor: red
Přečteno: 972x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 20 čtenářů, celková známka je 1.