Vítejte na neoficiálním webu GreyLinkDC++ věnovaném NMDC klientovi nové generace pro P2P síť Direct Connect Dnešní datum: Aktuální čas: Svátek má: • Podpořte GreyLinkDC++ libovolnou částkou se systémem PaySec. • Copyright © 2007 - 2012 GreyLinkDC++ • All rights reserved.

Archív autora

Policie udělala zátah na devítiletou holčičku užívající The Pirate Bay, zkonfiskovala laptop Medvídka Pú

Anti-pirátstká společnost se ocitla ve velké nelibosti. CIAPC, společnost, která zařídila zablokování The Pirate Bay ISP ve Finsku, sledovala údajného sdíleče a požadovala peněžní vypořádání. Nicméně, majitel Internetového účtu odmítl zaplatit, čímž se konflikt nebývale vystupňoval. Reakcí na to bylo, že tento týden policie vtrhla domů k devítileté podezřelé a zabavila jí „laptop Medvídka Pú“.

25. 11. 2012

Ve Spojených státech budou již brzy rozesílány držitelům internetových
účtů dopisy informující o tom, že by na BitTorrentu měli přestat se
sdílením materiálu chráněného kopírovacím monopolem.
Většina držitelů
práv píše stylem vysvětlující zprávy, ale agresivnější společnosti
přidávají na konec žihadlo – žádost o peněžní vypořádání, aby se
předešlo potenciálním soudním sporům.

Jeden takový požadavek na
hotovost přistál na prahu držitele internetového účtu ve Finsku na jaře.
Finská anti-pirátská skupina CIAPC, známá zde též jako TTVK, zaslala
člověku dopis, informující jej, že jeho účet byl vystopován, že on-line
sdílel soubory.
Aby se prý zbavil dalších potíží, bylo zákazníkovi
doporučeno zaplatit urovnání 600 eur, podepsat dohodu o mlčenlivosti, a o
nic se nestarat. On se rozhodl požadavky CIAPC odmítnout a tento týden
se situace vyostřila.

V úterý ráno okolo osmé hodiny zazvonil
zvonek u rodinného domu muže pracujícího v pohostinství. Byl to pro něj
docela šok. Policie stála u dveří s povolením k prohlídce, aby
zajistila důkazy o nedovoleném sdílení souborů.
Údajný pachatel není
ani neznámý spiklenec Kim Dotcoma, ani nespustil warez stránky, ani
BitTorrent tracker. Nicméně jeho vina spočívá v tom, že má devítiletou
dceru se slabostí pro pop music.

Dívka se neúspěšně pokusila
ušetřit do svého prasátka dost peněz na koupení nejnovějšího alba místní
multi-platinové zpěvačky Chisu. Proto se po něm podívala na internetu, a
to již v roce 2011, nejprve přes Google a pak The Pirate Bay.
Dívčin otec řekl, že stažený sobor nefungoval, a tak následující den album koupili v obchodě.
Nicméně
policejní návštěva tento týden dokazuje, že CIAPC myslí své hrozby
vážně, bez ohledu na to, jak mladá je jejich obeť, nebo zda si staženou
hudbu také koupí.

Výsledkem domovní prohlídky bylo to, že policie
zabavila dívce její nebezpečnou zbraň na sdílení souborů – notebook
Medvídek Pú – a zde je několik vyřčených slov, jak je sdělil otec.
„Bylo by to jednodušší pro všechny zúčastněné, pokud byste zaplatil náhradu“, informovala policie.

„Mám pocit, že tam byli nejací mafiálni vymáhat peníze u dveří“, vysvětlil dívčin otec.
„V
tom okamžiku mi spadla čelist až na zem a já jsem si nebyl jistý,
jestli jsem vzhůru, nebo sním. Takže vyšetřovatel mi mezi řádky
navrhuje, abych vyklopil svou peněženku a nechal svou rodinu příští dva
týdny hladovět, aby se mohli zbavit případu? Co to kur– je? Takhle to
chodí? Mám vyhovět spravedlnosti tím, že letos zrušíme Vánoce? „
„Neudělali
jsme s dcerou nic špatného. Když ani dospělí ne vždy vědí, jak používat
počítač a web, jak můžete předpokládat, že děti nebo staří lidé – nebo
devítiletá dívka – vědí, co dělají v daném okamžiku on-line?“
„To je vrchol absurdity. Chápu, že umělci mají práva, ale to vyžaduje vzdělávání a informování, ne drahé soudní spory“, dodal.

Electronic
Frontier Finland poukazuje, že událost tohoto týdne je indikátorem
toho, jak daleko pokročilo vynucování kopírovacího monopolu ve Finsku.
„Není
v ničím zájmu, aby ve jménu autorských práv byly pronásledovány
holčičky. To ukazuje špatný úsudek a bezohlednost od TTVK a od policie“,
uvedl v prohlášení místopředseda Ville Oksanen.

Nicméně existují
náznaky, že podpora může přijít z nečekané strany. Umělkyně, o kterou
se jedná – Chisu – vydala prohlášení, že nechce žalovat kohokoliv a že
žádný umělec nepotřebuje tento druh pozornosti médií. Opravdu, kritika
na její facebookové stránce je nelítostná.
„Věřím, že tato záležitost
bude brzy vyřešena a omlouvám se této devítileté dívce,“ napsala Chisu a
přidala odkaz na bezplatné stažení své hudby na Spotify.

Joonas
Mäkinen z Pirátské strany Finska vítá toto stanovisko Chisu, ale lituje
zjevného nedostatku pravomoci umělců něco s tím udělat.
„Je smutné
vidět, jak i velcí umělci nemají ponětí, co provádí CIAPC/TTVK jejich
jménem. A nejhorší na tom je i poučení, jak teď dokázala Chisu na
Facebooku, že to umělci nemohou zastavit, protože veškerá ochrana
copyrightu a její sledování je centralizovaná“, řekl Mäkinen
TorrentFreaku.
„Doufám, že všichni hudebníci si uvědomují, že hon na
fanoušky, který zahrnuje zabavování notebooků a vynucování podpisů smluv
o mlčenlivosti, vážně poškozuje obraz autorských práv a tvůrců. Autoři
děl by měli aktivně pozvednout hlas k jasnému NE na to, co dělá CIAPC /
TTVK, pokud si chtějí udržet své fanoušky“, uzavírá.
CIAPC potvrdil,
že případ proti devítileté holčičce je jen poslední v řadě pokusů o
vyrovnání. Loni na podzim celkem 28 držitelů internetových účtů se
vyrovnalo s CIAPC, ale samozřejmě jsme neslyšeli žádné podrobnosti
kvůli povinné dohodě o mlčenlivosti, kterou musí každý podepsat

„Zdroj: http://torrentfreak.com/police-raid-9-year-old-pirate-bay-girl-confiscate-winnie-the-pooh-laptop-121122/“

 

Datum: 25. 11. 2012, Autor: enigmax, Torrent Freak
Přečteno: 552x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 5 čtenářů, celková známka je 1.2.


Komentáře k článku

26. 11. 2012
Choneerow

25. 11. 2012
sfn
nejhorší je ta mlčenlivost, ukazuje to na mafii

25. 11. 2012
miky
zdroje

25. 11. 2012

Re: zdroje

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Šmírování a matematika

V poslední době se čím dál tím víc objevují různé sledovací systémy,
které nás údajně mají chránit před zločinem. Například INDECT, jehož
cílem je vyvinout algoritmy, které automaticky rozpoznají kriminální
aktivity, jako je terorismus, dětská pornografie a další nebezpečné
aktivity. Nechci řešit, jaký je to neuvěřitelný vpád do soukromí. Chci
za pomocí jednoduché úvahy předvést, že systém, který dopředu rozpozná
podobná nebezpečí, vyrobit nelze.

25. 11. 2012

Nejprve se zamysleme, jak podobný systém sestrojit. Vezměme stovky kamer, šoupněme tam trochu špiclování na sociálních sítích a okořeňme to sledováním mobilních telefonů. To je ta snazší část. Ta těžší je ve vyhodnocení nasbíraných dat. Na to vezmeme počítač, který zpracuje všechny vstupy a hledá v nich něco zajímavého. Výstupem je obvykle pravděpodobnost toho, že se děje něco nekalého. Pokud hledáme teroristy, tak nula znamená, že má sledovaný člověk na hlavě svatozář a sto znamená, že má v jedné ruce natažený kalašnikov a v druhé zarámovanou fotku Bin Ladina.

Tady narážíme na první problém. Tato pravděpodobnost bude velmi nepřesná. Hlavně proto, že se zloduši snaží předstírat, že nejsou zloduši. Potvory. Kdyby alespoň na Twitter napsali, že jdou provést něco odporného, ale oni ne. Tváří se jako milius. Na druhou stranu, je spousta lidí, kteří navrhují naházet celý parlament do Vltavy. Ti to zase obvykle nechtějí realizovat. A to už vůbec nezmiňuji ty, kteří se chovají podezřele, prostě proto, že je to baví. Zkrátka, dostaneme nějaké výsledky a k těm musíme přistupovat velmi obezřetně.

Také se musíme rozhodnout, u jakých událostí budeme zasahovat. Musíme například říci: „Všichni, kterým náš systém přidělí pravděpodobnost 90 a výše musejí být ihned zatčeni a prověřeni.“ A tady je další háček. Pokud nastavíme tu hranici příliš nízko, tak budeme zatýkat mnoho obyčejných občanů. To nechceme, to bychom je naštvali. Nedejbože aby mezi nimi byl nějaký poslanec. Nebo dokonce známý zpěvák. Jeminánku. No jo, ale když hranici nastavíme příliš vysoko, tak nám může nějaký zloduch uniknout. Kdyby nám proklouzl, tak by se nás všichni ptali, k čemu ten náš systém je? Tak jako tak, nějak tu hranici nastavit musíme. Vždy ale budeme muset volit, jestli budeme spíš zatýkat nevinné nebo spíš necháme proklouznout padouchy.

Na chvíli zapomeňme na předchozí obtíže a předstírejme, že se nám tyto problémy podaří vyřešit. Vynalezneme třeba přístroj na čtení myšlenek, který odhalí 99% ze všech teroristů a jen 5% nevinných občanů označí za podezřelé. Opakuji, že takto přesný systém se vyskytuje jen v pohádkách a žádostech o grant, ale předpokládejme, že ho dokážeme sestrojit. Co by to znamenalo?

Nainstalujme ho třeba v Pražských ulicích a uvidíme. Řekněme, že za den zaznamená milión lidí. Čtrnáct dnů po zavedení systému do Prahy přiletí pět teroristů, kteří u nás jdou kout své pikle. Samozřejmě je nenapadne nic lepšího, než se jít producírovat před naše kamery a čtečky myšlenek. Odhalí je náš drahý systém nebo ne?

Samozřejmě že ano. Odhalí všech pět (5×99%=4,95). Hurá! Funguje to. No jo, ale náš super systém také každý den odhalil jako teroristy i 50 000 (1 000 000×0.05) normálních lidí! Mezi nimi bude těch našich pět teroristů schováno. Představte si, že jste policista, který provádí výslechy. Jaký bude váš přístup po čtrnácti dnech zbytečných výslechů? Jaký bude váš přístup po roce? Je úplně jedno, že náš systém ty teroristy najde, mezi těmi desítkami tisíc falešných poplachů se stejně ztratí.

Vydejme se ještě hlouběji do říše fantazie a předstírejme, že náš systém špatně označí jen jedno procento poctivých cestujících. To ale pořád ještě znamená, že za den označí za podezřelé 10 000 lidí (1 000 000×0.01). Ano, denně deset tisíc naštvaných lidí odvlečených k výslechu. A to jsme si vybásnili systém neslýchané přesnosti. Ve skutečnosti by byla ta čísla ještě mnohem horší.

Čím to je? Důvod je jednoduchý. Terorismus a obecně závažný zločin je velmi vzácný. Za takových okolností i sebepřesnější systém prostě selhává. Matematicky prostě není možné takový systém sestrojit. Je to jako hledání jehly v kupce sena. Jenom s tím rozdílem, že ve většině kupek žádná jehla není a my je stejně všechny musíme stéblo po stéblu prohledat. Co kdyby se tam jednou nějaká jehla objevila?

Tak jo, na teroristy to nefunguje, ale my už jsme do našeho systému investovali spoustu peněz. Co s tím? Co takhle začít stíhat obvyklejší jevy? Třeba přecházení na červenou. Kdo žije v Praze ví, že na červenou přechází přesně 40% procent obyvatel. Jak si náš systém bude stát za těchto okolností? Kolik z těch čtyř set tisíc hříšníků odhalí? Zkuste si to spočítat sami. Uteče jen jedno procento, to jsou čtyři tisíce, takže správně odhalí 396 000 delikventů. Skvělé! Falešně obviní jen 6 000 lidí (600 000×0.01). Ještě lepší! Ti nám na pokutách bohatě vynahradí to jedno procento co nám uteklo.

Tím, jak jsme začali hledat častější jev, se nám dramaticky zlepšil poměr mezi správnými výsledky a chybami. Ano, pořád máme tisíce občanů obviněných neprávem. Ale zároveň máme několik set tisíc správně odhalených. Už se mi vyplatí to nějak ručně dotřídit. Vidíme, že když aplikujeme úplně stejné postupy na běžné jevy, tak to najednou začíná dávat smysl. V obou případech máme stejnou chybovost, ale u častějších jevů nám najednou mnohem méně vadí.

Celý problém má ještě jeden parametr, který jsem nezmínil. Je to cena chyby. Zjišťování jestli je podezřelý terorista je časově náročné. Navíc si nemohu dovolit nechat proklouznout ani jednoho teroristu, takže musím všechny výslechy dělat opravdu pečlivě. U přecházení na červenou je situace opačná. Když si podezřelý stěžuje, že se ničeho nedopustil tak snadno ověřím, jestli je to pravda. A když jsem na pochybách, tak není problém ho pustit.

Problematika chybovosti u řídkých jevů není vůbec nová. Dávno se například používá u diagnostiky chorob. Lékaři vědí, že nemá smysl dělat plošné testy u nemocí, které jsou vzácné. Proto se například nedělají plošné testy na rakovinu u mladých lidí. Ne proto, že ji nemohou mít. Je to proto, že by falešných pozitiv bylo tolik, že by následné ověřování bylo neuvěřitelně nákladné. U starší populace, kde se pravděpodobnost výskytu zvýší, je už situace jiná a plošné testy dávají smysl.

Schválně se zkuste zamyslet, jak fungují ostatní podobné systémy. Hledání výbušnin v zavazadlech na letišti, spam filtery, hledání dopingu u sportovců, automatická detekce podvodů na platebních kartách, automatická detekce porušování autorských práv a jiné. Když se začnete rozhlížet, zjistíte, že se s podobnou situací potýká spousta systémů. Bez ohledu na kontext, vám vždy ale vyjde, že podobné systémy mají smysl jen u relativně častých jevů nebo u věcí kde je cena chyby malá. Pokud je jev řídký a chyby drahé, tak nemá jakýkoliv systém šanci.

Takže pokud někoho uvidíte instalovat kamerový systém, tak mu nevěřte, že se jedná o prevenci proti závažným zločinům. Jediné k čemu se podobné systémy dají použít je usnadnění vyšetřování zločinů, které už se staly. Nebo ještě hůře, ke stíhání jevů, kterých se dopouští velká část obyvatelstva. Opravdu to chceme?

Zdroje a poznámky:

Omlouvám se, že jsem v článku ani jednou nezmínil Bayesovu větu, kolem které se to celé točí. Nechtěl jsem vystrašit čtenáře. Také jsem si matematiku trochu zjednodušoval, třeba tím, že jsem teroristy přičetl k obyvatelům Prahy. Je to chyba, ale na výsledek by to změnilo zanedbatelně.

Pokud vás téma zaujalo doporučuji:

Skvělou knihu o Bayesově větě: The Theory That Would Not Die, Sharon Bertsch McGrayne

Článek na Wikipedii o tomto jevu https://en.wikipedia.org/wiki/Base_rate_fallacy

Další článek https://en.wikipedia.org/wiki/False_positive_paradox

Klasická kniha o bezpečnostním divadýlku Beyond Fear: Thinking Sensibly About Security in an Uncertain World. Bruce Schneier

Pěkná kniha o tom, jak by mohl takový policejní stát vypadat Little Brother, Cory Doctorow

Špiclovací projekt EU INDECT

Špiclovací projekt pražského dopravního podniku http://www.lidovky.cz/pozor-v-metru-vas-budou-sledovat-kamery-velkeho-bratra-pgu-/ln_domov.asp?c=A110420_172929_ln_domov_ogo

Licencováno pod CC-BY-NC-SA

 

Datum: 25. 11. 2012, Autor: Lukáš Křečan
Přečteno: 463x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 13 čtenářů, celková známka je 1.46.


Komentáře k článku

25. 11. 2012
bdf
ed

25. 11. 2012
Jan
Já tedy nevím…

25. 11. 2012
Olgoj Chorchoj
Re: Já tedy nevím…

25. 11. 2012
Jan
Re: Re: Já tedy nevím…

25. 11. 2012
Virteal

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Anonymous ve filmu


Dvaadvacátého října 2012 přišel do kin (zatím pouze v USA) film We Are
Legion: The Story of the Hacktivists, který se ohlíží za asi největším
internetovým fenoménem posledních let – skupinou známou jako Anonymous.

23. 11. 2012

Dokument
poměrně tradiční formou – směs rozhovorů s aktivisty,
komentáře vědců zabývajících se memy, útržky jejich videí a
novinových zpráv – mapuje vznik a vývoj hnutí od jeho samých
počátků na serveru 4chan.org, přes proslulý antiscientologický
projekt Chanology, aféru Wikileaks až po události tzv. Arabského
jara.

Dočkáme
se tedy vystoupení známých anonymous person, z nichž některé
kvůli svým aktivitám čekají na soud či právě vyšly z vazby,
důkladného rozboru fenoménu meme (výtečná paní antropoložka),
osvětlení toho, co je to imageboard, a naučíme se ještě víc
nesnášet scientology a Toma Cruise. Tvůrci si vzali na paškál i
Aarona Barra z HBGary, kterého přesvědčili k rozhovoru a na
kterém nenechávají nit suchou.

Film
je svižný a byť využívá poměrně tradičních dokumentárních
prostředků, je asi i přitažlivostí jevu, kterému se věnuje,
poměrně zajímavý a poutavý a člověk se u něj ani na chvíli
nenudí. Též mne velmi potěšilo, že si autoři odpustili ráchání
se v patosu, kterého občas Anonymous předvádělli více, než by
bylo zdrávo, a nějakých sentimentálnějších momentů se ve
snímku vyskytuje jen pár.

Pro
ty, kteří se o Anonymous a s ním spojené události zajímají, je
to asi must see, u osob absolutně nezainteresovaných bych se přece
jen drobet obávala mírného zmatení; byť je We Are Legion
srozumitelný a hodně vysvětlující, přece jen je na něm poznat,
že počítá s alespoň základně informovaným divákem.

Oficiální
stránka: http://wearelegionthedocumentary.com/

Twitter:
https://twitter.com/WeAreLegionFilm

Facebook:
https://www.facebook.com/WeAreLegionTheStoryOfTheHacktivists

Dokument
ke shlédnutí na youtube: http://www.youtube.com/watch?v=JWP2WwLGbWc

 

Datum: 23. 11. 2012, Autor: Cthulhu
Přečteno: 50x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 1 čtenářů, celková známka je 1.


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Kontroverzní plakátová kampaň dolnosaských Pirátů

Na tiskové konferenci dnes (19.11.2012) v 11:00 Pirátská strana Dolního
Saska představila  svůj volební program,  volební spot a stejně tak svou
plakátovou kampaň účastníkům tiskové konference, která se konala v
Kulturzentrum Faust e.V. a navštívilo jí asi 60 hostů, zejména zástupců
médií.

22. 11. 2012
Původní článek vyšel 19. listopadu 2012 v The Pirate Time

Po volebním
vítězství v zemských parlamentních volbách v Berlíně v roce 2011 a
zasednutí v zemských parlamentech Sárska, Šlesvicka-Holštýnska a
Severního Porýní-Vestfálska v roce 2012 ukážou lednové volby v Dolním
Sasku, jak veřejnost reaguje na předchozí práci pirátských poslanců a
jak se jim dařilo v parlamentu a v hledáčku médií. Preference Pirátské
strany podle výsledků průzkumů v druhé polovině tohoto roku klesly, což
ukazuje, že Piráti mohou mít problémy získat více než 5 %, aby se
dostali do parlamentu Dolního Saska v lednu 2013 a do spolkového
parlamentu na podzim příštího roku. Piráti z Dolního Saska jsou však
přesvědčeni, že se do parlamentu dostanou.
(I”‘m voting it- CC-BY by Piratenpartei Niedersachsen)

Po
vyvolání bouře nevole reagující na nevalnou kvalitu na Twitteru dříve
uniklých koncepcí plakátů v rámci hashtagu #plakatgate na konci minulého
týdne, byl  v sobotu představen nový hashtag #ideenkopierer, který
 ukázal, že uniklé plakáty byly podvod a že skutečná kampaň a zejména plakáty jsou považovány za extrémně účinné většinou dolnosaských Pirátů.
Většina z nich měla možnost vidět je na řadě akcí v průběhu plánování
kampaně, a skutečnost, že je nikdo nevynesl svědčí o jednotné straně
schopné spolupracovat a docílit 5 %, a to navzdory dřívějším problémům. Na ideenkopierer.de začalo odpočítávání
do pondělí 11:00, kdy začínala tisková konference. Na jednu stranu je
zde tradiční řada plakátů v oranžové barvě německé Pirátské strany,
pobízejících voliče nedůvěřovat plakátům, ale informovat se čtením
volebních programů a diskusí.
(Objev svou volební místnost CC-BY Piratenpartei Niedersachsen)

Určitě budeme informovat, jak budou společnosti, jejichž kampaně
byly zremixovány reagovat na provokaci, jíž budou tyto plakáty shledány.
Kampaň karikuje atmosféru předvolebních plakátovacích kampaní, stejně
jako fungování reklamy obecně. Navíc klade důraz na věci, jako ochranné
známky a kopírovací monopol, které jsou jádrem politiky Pirátů od
počátku. Jedná se o nový a inovativní přístup k uvedení zásadních
pirátských otázek ve středu kampaně, ale s 96 stránkovým programem,
který zahrnuje širokou škálu politických otázek. V programudolnosaští
Piráti kladou důraz na přístupnost a svobodu, vzdělání, posílení
demokracie, stejně jako humánní sociální politiku.
(safe the votes (Wal = Whale) – CC-BY by Piratenpartei Niedersachsen)

Jejich volební šot je možné zhlédnout zde, i když je třeba poznamenat, že je zaměřen na širokou veřejnost a televizní obecenstvo, na rozdíl od nového spotu Pirátské strany Katalánska
zveřejněného minulý týden pro jejichprobíhající kampaň, která se stal
velkým hitem na Youtube, ale je nepravděpodobné, že by generoval
pozornost tradičních médií.
Kampaň Pirátů v Dolním Sasku bude probíhat příští dva měsíce až do 20.
ledna, kdy budou voleni členové Landtagu, jak se zemské parlamenty se
nazývají. Kampaň vyvrcholí na volební party opět v Kulturzentrum Faust
e.V., kde dnes odstartovala.
(Vol, co spojuje – CC-BY by Piratenpartei Niedersachsen)

Hlavní obrázek článku: CC-BY-SA 3.0 Aljoscha Rittner

Autor: Justus Römeth, přeložili dobrovolníci Zahraničního odboru Pirátské strany
CC-BY 2012 PirateTimes

 

Datum: 22. 11. 2012, Autor: Piráti
Přečteno: 161x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Česká televize ničí železnici neobjektivním zpravodajstvím

Česká televize o sobě na každém rohu roznáší pověsti, že je odpovědná a přináší spolehlivé informace. Tomu už dnes věří skutečně jen fanatický fanoušek této stanice. A to nemusí jít o témata, omílaná každý den, ale třeba jen o vláčky.

22. 11. 2012

Jak jsem napsal dříve,
o objektivitě našich televizí si nedělám iluze. Tentokrát se předvedla ČT ve
svém hlavním zpravodajství 20. listopadu 2012 kolem 19:30 (odkazy: online,
stažení,
text). Z mnoha nesmyslů, kterými nás bez
přestání láduje, tomuto bohužel trošku rozumím. Velmi mě mrzí, že takto
zkresluje skutečnost televize, která je veřejnoprávní, má sloužit veřejnému
nekomerčnímu zájmu a ještě za to inkasuje povinné desátky od občanů vlastnících
televizor, ať už v něm sledují cokoliv. Je s podivem, kolik nesmyslů se dá
vtěsnat do necelých 2 minut reportáže.

Nejdříve se dozvíme, že stát stojí péče o nevyužívané lokálky desítky miliónů korun, které by prý jejich zrušením ušetřil. Co už neřekli, bylo, že z vykazovaných prostředků do těchto i do jiných ještě neopuštěných lokálek jde velmi málo. Také se nedozvíme, že tyto tratě je prakticky nemožné vyrvat ze spárů státního správce SŽDC, který zde „hospodaří“. Jak špatně tato organizace o naši síť pečuje a o kolik levněji a o kolik lépe by to zvládli jiní, se dozvíme tady, jak také vypadají tratě, o které má SŽDC pečovat ze zákona a inkasuje na ně dotace, uvidíme např. zde. Za ohlédnutí stojí nedávná minulost – neférový a doslova záškodnický postup, jakým se SŽDC za podpory exministra dopravy Bárty pokusila vyšachovat obce a veřejný sektor z rozhodování při svém pokusu „nechtěné“ lokálky zrušit (odkazy: 1, 2, 3 a 4).

Dále se dozvíme, že starostové a občanská sdružení rušení lokálek brání, ale starat se o koleje prý nechtějí. Jako příklad za města a obce je uveden starosta Žacléře, který pokrčí rameny a řekne, že jejich trať bude opuštěná asi už na pořád, už se ale nezmíní, že o nádražní budovu zde její „správce“ (tentokrát ČD) pečoval tak úžasně, že se její část před pár měsíci zřítila (odkaz). Asi se nehodí vypravit se jinam, kde města a obce projevily aktivní přístup a o své tratě se snaží a vedou s kraji a státem (potažmo SŽDC) úporný boj. Nehodí se zmínit trať Moravské Budějovice-Jemnice, kde proti (z)vůli objednavatele dopravy kraje Vysočina bojuje starosta Jemnice, nehodí se trať Kralovice-Mladotice, o kterou tehdy ještě unitární ČD (před vydělením SŽDC) tak dobře pečovaly, že 100 let staré neměněné kolejnice nechtěly opravit a po jejich „vyrajtování“ trať raději zavřely a nechaly rozkrást. Co na tom, že vlaky zde bývaly tak plné, že se do nich doslova nedalo dostat. Nehodí se podobně „udržovaná“ trať Loket-Krásný Jez (odkaz), kde se dnes blýská na lepší časy (odkaz). Jsou ignorovány snahy Severočeských drah, kteří po řádění Ústeckého kraje na tamních lokálkách v zásadě suplují veřejnou dopravu a dělají to velmi dobře. Nebyla zmíněna tolik zkoušená Kozí dráha.

Samostatnou kapitolou jsou budovy nádraží, které vlastníci (ČD nebo SŽDC) nejdříve zbaví nájemníků, pak je nechají chátrat, poté odmítnou odprodat např. o ně zajímající se obci a raději je za (naše) peníze zboří (odkazy: 1, 2 a 3).

Další plivnutí do tváře Čt uštědřila spolkům, které se prý o lokálky nechtějí starat. Co na tom, že se jedná o lidi, kteří kromě řádného zaměstnání a živení rodin ve svém volném čase dřou v potu tváře a zachraňují, co se dá a na co jim síly a finance stačí. Že proti jednomu jejich vydřenému vítězství jiní státem posvěcení a dotovaní stačí zničit hodnoty tisícinásobné a jejich manažeři si za to ještě rozdávají odměny. Že ani ti, kteří by o vlastní trať stáli, se k ní nedostanou, protože prostě nemají desítky milionů korun, aby ji koupily od státu, který se o trať nechce starat.

Není vůbec zmíněno, jak likvidační pro dopravu po železnici je dělba objednávání vlaků mezi Ministerstvo dopravy a kraje a jak se tyto jednotlivé „instance“ na sebe často vymlouvají a bez ohledu na politickou různost v zásadě ať už úmyslně nebo v nevědomosti a hlouposti realizují postupnou (řízenou?) likvidaci a vymírání. Za příklad mně dobře známý mohu označit předvolební osazenstvo kraje Pardubického, který se v ničení dopravy na železnici dost vyznamenal a v manipulaci a ignoraci veřejného mínění se jeho tehdejší představitelé rozhodně nežinýrovali (odkazy: 1, 2, 3). Nezbývá než doufat, že po krajských volbách se věci otočí lepším směrem s novým proželezničním krajským radním. A jako kraj, kde mnoho lokálek bylo fyzicky zničeno a z jedné nezničené je po zrušení osobní dopravy systematicky vyštváván poslední dopravce nákladní poslouží kraj Jihomoravský (odkaz).

Výsměchem je postesknutí SŽDC na to, že musí „udržovat“ trať Dobronín-Polná. Jaksi pozapomněli, že když sem chtěl nedávno drze jeden soukromý dopravce jet, bylo mu to na poslední chvíli znemožněno „výlukou nevýlukou“ (odkaz).

Snad jediná oprávněná stížnost celé této reportáže se týká stálých krádeží vybavení, což svědčí něco o tom, jací někteří z nás jsou a jak se k veřejnému majetku staví.

Poté byla zmíněna vyhláška Ministerstva dopravy o převodu „nechtěných“ tratí na jiné nabyvatele, která stále není hotová. Její původní strašná verze (odkaz) byla sice zbavena nejhorších nemravností, stále však nesplňuje dvojí – jiný přístup státu k železnicím na rozdíl od silnic a fakt, že jiné části veřejného sektoru – obce a kraje – jsou v pořadí na bezúplatné převzetí trati až dále v pořadí po zájemcích komerčních, kteří státu za zničenou trať zaplatí. To je nápad – co takhle soukromé silnice? Koupí je někdo?

Co Čt nezmínila, ale co reportáží prosvítá, je údajná neekonomičnost samotné existence lokálek. Prostě když se rozeberou, ať demolice a rekultivace stojí, kolik chce (obvykle tolik, co údržba na desítky let, přičemž opětné vybudování zničeného je ekonomicky zhola nemožné), tak ušetříme. Nevadí, že se do nich investuje málo nebo nic, nevadí, že na rozdíl od silnic, cyklostezek a chodníků na dráze musí každý dopravce tvrdě platit za každý projetý kilometr sebechatrnější trati a ještě čelí obstrukcím, ono se to prostě pořád nevyplatí. Jak to? A jak se zjistí, jestli se vyplatí chodník, náměstí, cyklostezka, okresní silnice nebo dálnice? Nabízí se porovnání – za použití silnic se platí formou spotřební daně na pohonné hmoty (ale to platí i železnice), dále dálniční známky (rozpuštěno do ceny projetého kilometru zanedbatelné) a dálniční mýto (proti železnici stále směšně nízké). Tak kde je chyba? Zde najdete článek odborníka, který vypočítal, kolik Kč/km by musela platit silniční vozidla, aby se silnice ufinancovala.

A obecněji: Nepřijde vám ta písnička povědomá? Nemocnice, školy, nejrůznější veřejné instituce, to vše se prý musí neustále ničit a ať čekám jak čekám, pořád nenadešel ten okamžik, kdy bychom konečně dosáhli stavu zdravé a efektivní ekonomiky. Opravdu myslíte, že tohle někdy skončí?

Závěrem tohoto článku bych se rád omluvil těm pracovníkům zmiňovaných organizací, kteří jsou poctiví a slušní. Vím, že tam jsou, a za dobrou práci a iniciativu jsou trestaní podobně, jako tomu bývalo za starého režimu. Navrch mají bohužel zase ti druzí.

 

 

Datum: 22. 11. 2012, Autor: Pavel Prchal
Přečteno: 220x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 6 čtenářů, celková známka je 1.5.


Komentáře k článku

22. 11. 2012
Jarek
SŽDC je korytářská státní firma

22. 11. 2012
red

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Svoboda pod dohledem


Demagogické teze anti-terorismu
zavedené po roce 2001 se začínají veřejnosti pomalu představovat
ve své ohromné zrůdnosti. Nezbytnost nepřetržitého sledování
je nám stále podsouvána, ale málokdo tuší, že o sledování
občanů se nejen uvažuje, že už se nějakou dobu i v tajnosti
provozuje. Jako příklad podobné praxe nyní představme americký
projekt TrapWire, který se v zemi, která tak ráda exportuje své
hodnoty na Blízký východ, stal důstojnou demoverzí Velkého
Bratra.

20. 11. 2012

O renoncech Spojených států na poli lidských práv se příliš nemluví, považuje se to za společenské tabu, protože každý dnes už přeci ví, že Spojené státy postupují v řešení globálních problémů zodpovědně a správně. Proamerická rétorika mnohých vrcholných českých politiků (za všechny jmenujme třeba ministra Vondru) je místy natolik vlezlá, až si člověk připadá špatně, že není Američan. Jak by ale naši politici reagovali na existenci systémů TrapWire? Ozvala by se v nich vzpomínka na minulý režim proslulý šmírováním a udáváním, anebo už jsou natolik zpracovaní, že by to označili za “výrazný krok k upevnění svobody a demokracie”?

TrapWire je “protiteroristickou” technologickou společností poskytující a vyvíjející systémy stejného názvu, které mají za úkol “odhalit vzorce chování indikující teroristické útoky”. Příběh této společnosti začíná už v roce 2002, kdy byly Spojené státy rozhodnuty udělat cokoli, aby se události z 11. září neopakovaly. Cokoli – včetně pozvolného osekávání občanských práv zejména co se týče soukromí a presumpce neviny, vše ve jménu “boje proti terorismu”. Tehdy začaly vznikat prvotní návrhy na zavedení jakéhosi “centrální pultu protiteroristické ochrany”, který by bezpečnostním složkám státu umožňoval snadnější a rychlejší odezvu na případné nebezpečí. TrapWire jako obchodní značka se vynořila až v roce 2004, kdy byla podána k registraci na patentovém úřadě. Registrace byla vyplněna firmou Abraxas Corporation, další společností, jejímž cílem je “posilování národní bezpečnosti”. Nutno podotknout, že jak Abraxas Corporation, tak i TrapWire měly (a stále mají) mezi svými zaměstnanci bývalé agenty CIA. Nikoliv na žádných poradních či expertních pozicích, nýbrž přímo ve vedení firem na takových místech, jakými jsou třeba výkonný ředitel nebo prezident společnosti.

Je téměř až k neuvěření, že veřejnost, nejen světová, ale především ta americká, které se TrapWire aktuálně nejvíce týká (ale bylo by mylné se domnívat, že TrapWire se spokojí jen s Amerikou, své produkty už poskytla Velké Británii a Kanadě a s velkou pravděpodobností bude mít úspěch i v dalších zemích, protože trh se sledovacími systémy je dnes narozdíl od jiných odvětví velmi štědrý a dá se na něm solidně vydělat), o existence této společnosti neměla ani ponětí. Přitom občané mnoha amerických měst s TrapWire přicházeli do styku denně, aniž by to vůbec věděli. Přestože TrapWire nebyla ve Spojených státech zavedena plošně, mezi její klienty patří už řada policejních oddělení v některých velkých městech a mnoho dalších menších bezpečnostních agentur a provozovatelů průmyslových kamer. Tímto vychytralým způsobem obešla americká vláda problém zavedení okamžitého sledování občanů, které by médiím neuniklo – zatímco celostátní (v případě USA tedy mezistátní) vyhlášení sledování lidí by neprošlo, umožnit soukromé společnosti sbírat kontrakty a tak postupně rozšiřovat svou síť je naprosto v pořádku. George Washington by z toho měl nepochybně radost.

Průlom informačního embarga přišel až letos, kdy Wikileaks zveřejnily obsah e-mailů získaných ze společnosti Stratfor (mimochodem, Stratfor s TrapWire uzavřel dohodu o dohazování zákazníků za poskytnutí 8% provize z kontraktu) během hacku hnutí Anonymous z prosince minulého roku. Až tehdy, tedy více než sedm let od prvních krůčků, které směřovaly k etablování TrapWire do aparátu americké bezpečnosti, se média začala tímto tématem zabývat. Nedá se však říct, že by to situaci nějak radikálně změnilo. TrapWire i nadále funguje a prosperuje, získává nové klienty a stále dostává dotace od americké vlády (tyto dotace jsou už v řádech milionů dolarů – dá se tedy říct, že daňoví poplatníci si nejenže zaplatí za vlastní sledování, ale ještě umožní firmě vývoj nových produktů a služeb, které jsou pak poskytnuty na mezinárodním trhu pod licencí TrapWire).

Čemu přesně se tedy TrapWire věnuje? Nejedná se jen o další démonizaci těch hodných pánů z CIA, kteří se namísto důchodu rozhodli nadále bojovat za bezpečnost amerických občanů? Posuďte sami dle dostupných faktů o systému TrapWire a službách, které nabízí:

1. TrapWire Critical Infrastructure (TrapWire Kritická Infrastruktura)
Obsahuje instalaci průmyslových kamer na strategických místech (z nejvýznamnějších jmenujme třeba White House nebo London Stock Exchange), které mají snímat daný prostor a shromažďovat důkazy o “podezřelé aktivitě”. Kamery jsou pouze “okem”, veškerý jimi nashromážděný obsah vyhodnocuje speciální software, který má za úkol “detekovat předoperační plánování teroristů”. Důležitou skutečností je, že pouze samotná TrapWire má přístup ke VŠEM údajům z infrastruktury TrapWire, její klienti mohou přistupovat pouze k datům, kterých se týká jejich kontrakt (nebo které jim TrapWire poskytne na základě nějaké jiné spolupráce – to se týká především kooperace s tajnými službami).

2. TrapWire Community Member (Člen Komunity TrapWire)
TrapWire poskytuje lokálním policejním oddělením znalce, kteří působí jako operátoři a koordinátoři pro kampaně a informační projekty cílené na veřejnost, které občany nabádají k obezřetnosti a vyzývají je k podávání udání a informací, jež by mohly vést k odhalení teroristických organizací, jejich členů a činností. Zprávy od občanů jsou centrálně analyzovány a srovnávány s vývojem v dalších městěch, stejně tak se posuzuje i úspěšnost kampaně v daných regionech.

3. TrapWire Law Enforcement (TrapWire Ochrana Zákona)
Zde se jedná o koordinaci s DHS (Department of Homeland Security) a jinými bezpečnostními centry a poskytování informací, které mají těmto centrům napomoci k “ochraně veřejného zájmu”. Tato služba tedy umožňuje společnosti TrapWire předat bezpečnostním složkám přehledně zpracované informace o možných hrozbách, včetně profilů a osobních údajů potenciálních pachatelů.

TrapWire rovněž nabízí rozsáhlé výcvikové programy, které mají vzdělávat zaměstnance klientských organizací, aby věděli, jak se softwarem TrapWire pracovat a jak se chovat během krizových situací. V těchto programech se klade velký důraz na pochopení teroristické mentality a uvědomění si reálnosti nebezpečí teroristického útoku (který dle filosofie TrapWire hrozí nepřetržitě). Děsivé informace o TrapWire ale neberou konce – jeden z mailů uniklých ze StratforuINDECT.

Naše svoboda byla tedy už umístěna pod mikroskop, aby byla podrobena pečlivému sledování. Společnost se stala Petriho miskou, ve které budou elity zkoušet, co ještě můžeme snést. A nejhorší na tom všem je, že se nás nikdo ani neptal.

 

Datum: 20. 11. 2012, Autor: Adam Skořepa
Přečteno: 74x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 1 čtenářů, celková známka je 1.


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Modrý pták ve vlastní šťávě


Jestli čekáte recept na nějakou kulinářskou specialitu, tak se nedočkáte. Ale možná jde o recept, jak zničit vlastní pověst.

19. 11. 2012

Na brněnském výstavišti se v sobotu a neděli 3.-4.11.2012 konala zvláštní výstava. Výstava modrých ptáků, nazvaná Kongres ODS. Byli zde k vidění papoušci, opakující naučené fráze, drzí rackové, co neustále křičí a klidně vám vytrhnou z ruky svačinu, byly zde kachny, zobající tam i tuhle, nemající nikdy dost. K vidění bylo i pár potápek, které na jednom místě zmizí pod hladinu a vynoří se o kus dál s úlovkem v zobáku, nechyběli ani kurové domácí, bez rozmyslu pobíhající po dvorku a hledající co jim kdo nasype, aby se vzápětí stali něčí potravou. Bylo zde ale i pár skutečných dravců – orlů, krahujců a poštolek, vyhlížejících si z výšky a potichu svou nic netušící kořist. Nechyběli ani supové mrchožrouti. Moudrých sov zde bylo ale málo, asi je to ohrožený druh.

Jednou ze sov byl senátor Kubera. Jeho projev byl osobitý, vtipný, a neurážel ani vkus lidí, kteří ODS vůbec, ale vůbec nemusí. V projevu bylo trochu sebechvály, ale jeho volební výsledky, tedy oblíbenost v Teplicích, kde už dlouhá léta starostuje, jej k tomu opravňuje. Kdyby nebyl voliči oblíben, jistě by dopadl jako Ivan Langer, kterého voliči z vysoké politiky vykroužkovali.

Pravým opakem Kubery byl Pavel Blažek. Mikrofony bohužel přenáší jen zvuk a ne „vůni“ dechu, tak je nemožné tvrdit, že byl „na šrot“, jak se psalo v sociálních sítích. Některá gesta a hlavně nečekaná pravdomluvnost tomu však nasvědčovaly. „In vino veritas“, tvrdí latinské přísloví a „In slivovica tež“, dodávají Moraváci. Snad proto zazněly následující věty:
„Budeme se muset vážně zabývat otázkou médií, teď nemyslím ani tak tištěná, ale myslím Internet a podobně, protože to se stává vážnou hrozbou demokracie v jednom směru, který je důležitý. Chybí vyváženost … „, a teď zamával křídly, jako kachna startující z hladiny, „… svobody slova a ochrany osobnosti.“

Zatracený Internet, zatracení blogeři. Oni si klidně veřejně napíšou svůj názor, nikoho se neptají a chudáci politici s tím nemohou nic dělat. Podle Blažka je třeba zrychlit a „hlavně speněžit“ soudní řízení na ochranu osobnosti. To by tak hrálo, aby kdejaký hejhula, který ani není novinář, psal o tom, že někdo přišel podivně k majetku, že jiný přihrál veřejnou zakázku kamarádovi. To je třeba rázně zatrhnout!

Myslím si, že i ODS by měla být vyvážená. Vzít fekální vůz a podobné členy vyvážet a vyvážet jako senkruvnu, až do úplného vyvezení. ODS se zřejmě domnívá, že demokracie není vláda lidu, ale vláda lidu. Přečetli jste si tu větu ještě jednou a pořád vám nedává smysl? Může za to čeština a její skloňování. Když slovo lid nahradím slovem občan, bude to už jasné. ODS se zřejmě domnívá, že demokracie není vláda občanů, ale vláda občanům. Jinak by snad nemohla zaznít jiná Blažkova geniální myšlenka, že kdyby lidé měli o krocích vlády a úřadů méně informací, byli by vlastně spokojenější a žilo by se jim mnohem lépe.

Ve vyspělých demokratických zemích se tomuhle říká cenzura, ale ODS to tak asi nebere. Proto bych doporučoval z jejího názvu, preventivně, aby to občany nepletlo, odstranit slovo „demokratická“. A možná i slovo „občanská“, protože občanů ve svých řadách moc nemá, spíš je to tam samý „kmotr“. Jenže to by pak z názvu zbylo jen „strana“ a to je takové nic neříkající. Ono by to sice k programu sedělo a mohli by se pak „vrátit ke kořenům“, jenže kořeni by asi nový název nepřijali s nadšením. A co takhle Strana ekonomického realismu? Odpovídalo by to programu i jejich současné politice a i zkratka názvu by byla taková hezká.

 

Datum: 19. 11. 2012, Autor: Petr Vileta
Přečteno: 365x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 18 čtenářů, celková známka je 1.27.


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Alexandr Mitrofanov: Zachování tváře


Novopečená senátorka Eliška Wagnerová vypadala v nedělní televizní debatě v porovnání s poslaneckými matadory Milanem Urbanem (ČSSD) a Pavlem Suchánkem (ODS) téměř jako rebelka.

15. 11. 2012
Zvláště slova bývalé místopředsedkyně Ústavního soudu, že v případě Romana Pekárka je váha mandátu více než nepravomocný soudní verdikt, mohla vzbudit u některých diváků rozpaky. Nehraje až příliš sólově? 
Televiznímu vystoupení Wagnerové navíc předcházelo vyjádření Jiřího Čunka. Vysvětlil odchod Wagnerové z klubu, kde byli společně, porážkou při nominacích na funkci místopředsedy Senátu. Podle Čunka se klub rozhodl pro něj a Wagnerová, která po funkci toužila, to neunesla a bouchla dveřmi.
Senátorka přišla s jiným zdůvodněním. Když se pořádně seznámila s názory Čunka a dalšího člena Klubu pro obnovu demokracie – KDU-ČSL a nezávislí (KOD) Tomia Okamury zvláště na romskou problematiku, shledala, že jsou v takovém rozporu s jejími zásadami, že nepokládala za možné s nimi dále sdílet společný klub.
Jako častokrát v podobných případech posuzujeme tvrzení proti tvrzení. Ale také – a to je důležité – osobnost proti osobnosti. Jiří Čunek má ve veřejném boji proti ženám, které mu zkřížily cestu, jistou zkušenost. Když pomineme jeho soudní pře, neváhal svého času využít sněmovního řečnického pultu, aby vylil kýbl urážek na hlavu své bývalé sekretářky Marcely Urbanové. Která samozřejmě sněmovní řečnický pult k dispozici neměla. Gentleman a rovný muž každým coulem. Prostě vzorný aspirant na místopředsedu ústavní instituce.
Ať už si byla Wagnerová před touto nominací dostatečně vědoma, s kým že to vstupuje do stejného klubu, anebo si to uvědomila až později, jedna věc je jasná: v okamžiku, kdy se KOD pro Čunkovu nominaci rozhodl, zůstat v něm už nemohla. Tento akt totiž nebyl pouhým tichým konstatováním, že tu mají mezi sebou známou firmu, ale přihlášením se k tezi, že si Čunek zaslouží za své zásluhy být povýšen.
Bývalá emigrantka, poradkyně československých uprchlíků v Německu a později tvrdohlavá prosazovatelka vlastních stanovisek v Ústavním soudu si nemohla dovolit zničit dobré jméno kvůli členství v takové společnosti. Oba se tedy nakonec zařídili podle očekávání: Čunek se vydal na válečnou stezku proti další ženě, Wagnerová si zachovala tvář svéhlavé a zásadové rebelky. Okamura z klubu neodešel. Stejně jako další muž s počáteční pověstí rebela, Libor Michálek.

Komentář Alexandra Mitrofanova vyšel v deníku Právo 13. listopadu 2012, na Pirátských novinách vychází se souhlasem vydavatele. 

Úkázky z názorové strany deníku Právo naleznete každý den od 7:00 na http://pravo.novinky.cz/komentare.php. Informace o předplatné deníku na linku http://pravo.novinky.cz/predplatne-menu.php 



 

Datum: 15. 11. 2012, Autor: Alexandr Mitrofanov – Právo
Přečteno: 137x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 4 čtenářů, celková známka je 1.5.


Komentáře k článku

15. 11. 2012

a Michálek

15. 11. 2012
vlasta klepák
Re: a Michálek

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Jeden za všechny, všichni bez jednoho?

Zarážející ztráta pirátských principů a rostoucí hniloba od samého jádra subjektivně zcela zřetelně ponižuje perspektivu Pirátské strany, protože hnutí se stávám zajatcem hrstky přesocializovaných elitářů, uzavřených ve vlastním – byrokraticky zrůdném – systému cyklického schvalování, které paradoxně stojí na striktní, či absolutní hierarchii, či řádu. Nakolik jsou tyto organizační polohy vlastní právě pirátům si může každý odpovědět sám a odvodit si z toho trend daleko dřív, než by mu trvalo toto zde dočíst.

12. 11. 2012

Plně si uvědomuji, jak ohyzdně močím na romantické kouzlo kolem ‚milých kverulantů‘‚ dobrých ajťáků‘, či prostě jen ‚opravdových demokratů‘, protože většina optického projevu Pirástké strany v Čechách stojí početně na velmi omezených demonstracích, vyvěrajících z idealistického, či opravdu jen optimistického postoje účastníků; však s fatálně jalovou úspěšností. Jakkoli jsem prost zesměšňovat jednotlivé Piráty, protože jednotlivě to jsou často úžasní lidé, skutečně milí a mentálně hbití. Mne sere prostě ona parlamentaristická deka hozená na celé hnutí skupinou ústředních prospěchářů, kteří se neštítí ideového podvodu težkotonážního kalibru a obhajují lidoveckého senátora Michálka nominovaného Piráty v trendu systémového profitu z veřejných daní, což je právě TO, proti čemu Piráti původně stáli. Stáli proti zneužívání veřejných prostředků řadových lidí, chtěli ponížit byrokratickou zátěž, datově optimalizovat celou správu. A nyní se veřejně hlásí a otevřeně baží po přílivu peněz od lidí, kteří s Piráty nemají nic společného. Chtějí těžit z defektně nastaveného systému, v němž je současná pseduodemokracie postavena na zvláštní, zákoně-administrativní hře, která generuje právě ony platební paušalizace stranám, o něž je v komicky minoritních volbách zájem. Piráti se chtějí za každou cenu účastnit zvráceného procesu současné formy iracionálního parlamentarismu, chtějí těžit z veřejných peněz lidí nezúčastněných a chtějí participovat na Falkvingově ‚evropské‘ hře vyššího levelu, než je ta tuzemská. Ignorujíc třeba řecké kolegy, kteří už pochopili faktické dopady Evropské unie in natura…

Piráti v Čechách nesměřují k pirátství, ale k prospěchářství. Ke klasickému bafuňářství. Bojí se radikalismu, bojí se podpory fragmentů ze současných ismů, které nahrávají jejich představě, protože nevědí, jak uchopit skutečnost, že nemají být ani vlevo, ani vpravo, že mají být nad věcí. Pirát je chápající jak lidovec, skupinový jak komunista a přesto ctící vlastní individualitu jak nejtvrdší pravičák. Kolektiv složený ze samostatně autonomních lidí vlastního názoru, co nepotřebuji hierarchické vedení, protože jejich spontánní konsensus pohodlně supluje veškeré formy pyramidové správy. Hnutí otevřeného charakteru, tedy s otevřeným a nikoli sektářským nabíráním lidí a paradoxně právě nyní fixované na informování lidí nad třicet, že Piráti nejsou mladá, punková skupina dětsky revoltujících. Piráti se mají voleb účastnit s nadhledem a jen když mají pocit, že to k tomu je. Nemusí a nemají dogmaticky kopírovat formální projev ostatních stran, nemusí dodávat krajně nezvládnuté programy čpící povrchností už na dálku a nemusí ve vlastních řadách tvořit unylé nominační volby, koho vůbec do voleb nasadit.

Rád bych předem zastavil kompletně zhovadilé reakce konformistů operující v duchu, že‚ jeden trol může rozšlapat celý pirátský písek, protože vy sami si v těch lebkách uvědomíte, jestli se chcete účastnit tak chatrného hnutí, nebo jestli na opak máte potenciál vytvořit pevnou kouli názoru odolnou jakémukoli úderu kohokoli. Pochopíte, že růst vnitřního radikalismu zcela odpovídá současnému vývoji růstu nejen ekonomické, ale i sociální recese, protože Pirát nezohledňuje pouze ekonomické hledisko, ale přijímá i ono neskutečně důležité demografické, zvažuje historický kontext a odmítá dogmatické přijetí současného schématu právě proto, že je Pirát! Naposled a definitivně si uvědomí, co je schematicky v jeho vlastním základu: ten co se postavil diktatuře vrchnosti a ten co vzal zákon do vlastních rukou. TO je prostě Pirát a nikoli ta ubohá hra současného vedení, které míchá krupičnou kaši z demokracie.

Vladimír Hamral
středočeský kraj
nezařazený
bez ambicí
Pirát…

 

Datum: 12. 11. 2012, Autor: Vladimír Hamral
Přečteno: 473x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 28 čtenářů, celková známka je 2.42.


Komentáře k článku

12. 11. 2012
Michal Havránek
co na to říci

12. 11. 2012
BAJO
TAK TO JE

12. 11. 2012
abc
největší blábol

12. 11. 2012
Petr Kopac

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

CRYPTOPARTY: Šifrování coby virál

Jste už unaveni věčnou snahou úřadů či bezpečnostních agentur sledovat vaši komunikaci? Nechcete po sobě na Internetu zanechávat stopy? Chcete obejít cenzuru internetového obsahu, která na vás byla uvalena, plošně či selektivně? Anebo jste jen na dovolené v některé přísně nábožensky založené zemi, ale přesto byste se rádi podívali na nějaké lechtivé video? Pokud ano, jeden z nejnovějších digitálních fenoménů s názvem CryptoParty se může stát vaším užitečným průvodcem.

6. 11. 2012

Co se vlastně za tím kryptickým pojmenováním CryptoParty
skrývá? Uvést pouze,
že se jedná o skupiny lidí zajímající se o šifrování a principy jeho
fungování by bylo příliš vágní, přestože pravdivé. Tato obecná definice,
která na první pohled příliš nezaujme, v sobě však skrývá koření
úspěchu všech rozšířených internetových virálů – je nápaditá a přesto
jednoduchá, přitom neomezuje příjemce sdělení v tom, jak má sdělení
pochopit.

CryptoParty vznikla v srpnu letošního roku v návaznosti
na konverzaci známého internetového aktivisty z Austrálie (vystupujícím
pod přezdívkou Asher Wolf) s počítačovými experty. Předmětem hovoru
bylo právě šifrování a možnosti jeho využití v komunikaci nebo při
přenosu a sdílení souborů. Obavy o soukromá data jsou v dnešní době
rozhodně na místě – třeba právě Austrálie je jednou ze zemí, které
jednají o přístupu ke státům Trans-Pacifického Partnerství
(zkráceně TPP, jehož země se
mimo jiné zavazují k tvrdému vymáhání kopírovacího monopolu, jednání
navíc opět probíhají za zavřenými dveřmi pod taktovkou Spojených států
bez možnosti širší odborné debaty, což si v Austrálii i dalších zemích
vyjednávajících o podepsání dohody o vstupu do TPP vysloužilo protesty v
ulicích). Když se Asher Wolf se svými známými bavil o možnostech boje
proti podobným opatřením, logickou úvahou bylo skrytí osobních dat před
zvídavým pohledem úřadů, bezpečnostních agentur anebo jen zvědavých
stalkerů. A napadlo ho to samé, co už nejednoho internetového uživatele
před ním – naučit další lidi chránit si svá data a obcházet cenzuru
Internetu. Když totiž bude každý uživatel schopen cenzuru obejít,
nezbude jejím zastáncům už žádný argument pro její prosazování.

Z
této prosté myšlenky vznikla idea CryptoParty jako skupiny lidí, kteří
společně pronikají do tajů kryptografie, učí sami sebe i ostatní práci s
nástroji a programy, které mají člověku na Síti zajistit soukromí.
Nápad, který se na počátku nezdál nikterak originálním – návodů, jak se
naučit šifrovat, je na Internetu plno -, se však záhy stal základem pro
nové hnutí, dnes již pomalu subkulturu, která se připojila ke svým
podstatně známějším sourozencům, jakými jsou například Anonymous, Telecomix nebo La Quadrature du Net
. Samoorganizační aspekt
CryptoParty výrazně napomohl jejímu rozšíření – každý se může do
CryptoParty přidat, každý si může založit vlastní, je možné scházet se
virtuálně i fyzicky, neexistuje centrální autorita a nehrozí ani riziko
osobních konfliktů či problémů s úřady, protože to jediné, čemu
CryptoParty uživatele učí, jsou základy šifrování. Jak své nabyté
poznatky uživatel využije, je už pouze na něm. Rychlost, s jakou se
CryptoParty začaly formovat na všech možných místech po celé planetě
(nejprve pochopitelně v Austrálii, Spojených státech a Spojeném
království, posléze v Německu, Nizozemí, ale i v Chile či na Hawaii, k
dnešnímu datu se dá už bez obalu hovořit o celosvětovém trendu v
kyberprostoru), dokazuje, že lidem na soukromí záleží. Že neplatí to
často prohlašované “Pokud nemáte co skrývat, nemusí vám sledování
vadit.” Lidem holt šmírování vadí a čím více se budou vlády snažit jim
ho vnutit, tím tvrdší a vynalézavější odpor budou zažívat při jeho
zavádění.

Piráti se o bezpečnost uživatele na Síti rovněž
dlouhodobě zajímají, proto se rozhodli šablony CryptoParty využít a pro
případné zájemce připravit tematickou přednášku, jejíž součástí mají být
i praktické ukázky. Konat se má 13.11.2012 v Cross Clubu v Praze.
Více informací na:
http://www.facebook.com/events/367595316667721/

 

Datum: 6. 11. 2012, Autor: Adam Skořepa
Přečteno: 416x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 4 čtenářů, celková známka je 1.5.


Komentáře k článku

6. 11. 2012
KurtisMesiw577
UGG Classic Short – Cheap UGG Classic Short Outlet Online

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Stránka 11 z 44« První...910111213203040...Poslední »

Domů | NovinkyKomentáře | Náhledy | *Nastavení | Stažení | Sponzor | Kontakt | Nápověda | Archív | **Fórum | **Tajné

SuperLink.cz NAVRCHOLU.cz PageRank Seznam S-Rank JyxoRank Alexa Rank Compete Rank Powered by WordPress


Partneři a Sponzoři webu GreyLinkDC++

Webhosting Endora.cz GreyLinkDC++ » Klikni pro info o statusu Sponzor a Partner

CZIN.eu | Začátek.cz | Katalog.mzf.cz | Telsey.cz | Webkatalog | TopLinks.cz | TopSites.cz | HyperSmash


Advertising / Reklama

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat