GreyLinkDC++

Nečistá hra agentury Dilia

Sdružení Dilia, kolektivní správce a vymahač kopírovacího monopolu, se pokouší o nepřátelské převzetí domény xtrance.info, na jejíž adrese již několik let sídlí ebooková „knihovna“.

26. 3. 2013

Server xtrance je oblíbeným místem českých a slovenských digitálních knihomolů, kteří si zde mohou najít kdejakou e-knihu. Funguje vlastně jako katalog v knihovně, podle jména autora či publikace vám ukáže, kde knihu najít – žádné knihy neobsahuje. Nepřehlédnutelná je informační hodnota serveru, který je vlastně malou knižní wikipedií – o autorech i knihách se zde často dozvíte více informací, než kde jinde. Datábaze obsahuje i záznamy o knihách, které nejsou dostupné online. Velmi zajímavý, snad až ojedinělý, je přístup komunity ke kopírovacímu monopolu. S několika vydavateli uzavřeli lidé z xtrance dohodu o hájení nových knih. Nově vydaná kniha je na serveru „hájena“, což znamená, že po určitou dobu od jejího vydání není digitalizována a xtrance neodkazuje na kopii pro vlastní potřebu. Pokud lze knihu zakoupit jako ebook, xtrance místo bezplatné digitální kopie odkazuje na eshopy. Jde o pozoruhodný příklad soužití komeční a pirátské distribuce. (Z hlediska Pirátské strany jde vlastně o velmi přesný model efektů významného omezení doby kopírovacího monopolu, což je jedním z programových cílů Pirátů.)

Vzhledem k tomu, že odkaz není zločin, byla všechna trestní oznámení na xtrance policií moudře odložena a nesmiřitelné Dilii zbyly už jen oči pro pláč a údery pod pás. Po 27 měsících existence serveru Xtrance si Dilia přihlašuje na Úřadu průmyslového vlastnictví ochrannou známku „xtrance“. O dalších 11 měsíců později podává stížnost k arbitrovi (soubor v .pdf), ve které požaduje převedení domény xtrance.info, protože, volně cituji, na doméně dochází k nelegální činnosti, která byla vyšetřována a odložena, takže vlastně ani moc nelegální nebude, ale Dilia na té doméně již dlouho plánovala prodávat knihy. A nenapadla ji lepší značka než Xtrance, při jejímž vyslovení asi podle Srstky každému člověku naskočí automaticky knihy… Takže nejlepší by bylo začít prodávat knihy na stránce xtrance.info, o které tvrdím, že je proslulá kriminální činností. Dilia logic.

Účel nesmyslné stížnosti plné lživých a zavádějících informací je nejasný. Samotný provoz webu nebude schopna omezit za žádných okolností. Pokud by náhodou došlo na nejhorší a doména by byl ztracena, bude i těm nejpomalejším uživatelům trvat maximálně pár týdnů, než si všimnou a najdou novou adresu. Dovolím si spekulovat, že pravým cílem je právě gentlemanská dohoda o hájení nových knih, která leží Dilii v žaludku. Ta totiž ukazuje, že koexistence prodeje a sdílení knih je nejen možná, ale dokonce pro všechny přínosná. Takovou informaci je však potřeba zašlapat do země, protože je nebezpečná. Prostředkem má zjevně být rozhněvání ebookové komunity – horké hlavy už mluví o tom, že nejlepší by bylo shodit dohodu o hájení ze stolu, přesunout se na warforum a sdílet hlava nehlava cokoliv, bez odkazů na koupi, pochopitelně. Na to říkám: vydržte být ti slušní, ebookáři!

(Pozn. momentální nedostupnost domény je způsobena nesouvisejícími problémy s hostingem, xtrance je nadále dostupný přes redirect http://xt.ebookforum.sk/new/.)

autor fotografie: cogdog http://www.flickr.com/photos/cogdog/

 

Datum: 26. 3. 2013, Autor: trinitrofenol
Přečteno: 616x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 17 čtenářů, celková známka je 1.

Komentáře k článku

26. 3. 2013
Novák
xtrance.info

26. 3. 2013
Vlasec
Dyk more, Dilina

26. 3. 2013
trinitrofenol
redirect http://xt.ebookforum.sk/

26. 3. 2013
jzvc
Re: redirect http://xt.ebookforum.sk/

Zdroj: Pirátské Noviny

Stroje nás připraví o práci, radujme se

Stoje nás připraví o práci, někoho dříve, někoho později, ale jednou určitě. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat. Zbývá nám jedině se na to připravit a hlavně vymyslet, jak zorganizovat společnost, v které velká část lidí nepracuje.

24. 3. 2013

Možná si říkáte, co to plácám za nesmysly. Stroje jsou tu s námi už pěkných pár set let a práce máme pořád dost. Možná i víc než bez nich. A já vám najednou tvrdím, že nás připraví o práci. Co je to za hloupost?

Proč dnes?

Připusťme na chvíli, že bych mohl mít pravdu. Představme si dokonce, že už ten trend začal. První logická otázka je, proč zrovna teď? Proč se se to nestalo už dávno, třeba s vynálezem parního stroje? Důvod je jednoduchý. Lidé mají v zásadě dvě hlavní věci, které můžou na pracovním trhu nabídnout – ruce a hlavu. Doposud se stroje uplatňovaly jen v oblastech, kde není moc potřeba hlava. Například v části zemědělství nebo těžkém průmyslu. Obory vyžadující alespoň částečné zapojení hlavy nebo koordinaci hlavy a rukou zůstávaly doménou lidí. To se teď ale mění. Počítače už jsou natolik výkonné a algoritmy natolik propracované, že začínají zasahovat do míst dříve vyhrazených pouze lidem. Počítače už dávno porazily nejlepšího člověka v šachu. IBM Watson nedávno porazil nejlepší lidi ve vědomostní soutěži založené na chápání přirozené řeči. Google vyhledávač a jeho schopnosti bereme jako samozřejmost. V kapse máte zařízení, které téměř umí rozpoznávat hlas a tvářit se že vám rozumí. Google má auto, které se řídí samo, mnohem bezpečněji než lidé. Existují algoritmy, které dokáží psát reportáže ze sportovních utkání. Rozpoznávání obrazu si začíná hledat cestičky do medicíny. To všechno jsou věci, které se ještě před pár lety choulily někde v laboratořích, na hony vzdálené praktickému využití.

I dnes jsou to spíš takové dětské krůčky, takové hračky. Ale jen na chvíli. Kolikrát výkonnější počítače než dnes bychom potřebovali, aby byly schopné přečíst pár knih a napsat článek jako je tento? Stokrát? Kolikrát výkonnější by počítače musely být, aby dokázaly diagnostikovat pacienty? Tisíckrát? Milionkrát? Pak stačí jen počkat. Uvědomme si, že výkon počítačů roste exponenciálně. Stokrát výkonnější budou asi za sedm let, tisíckrát za deset a milionkrát za dvacet. Potřebujete miliardové zrychlení? Stačí počkat třicet let. Přestaňte na chvíli číst a představte si to. K čemu by dnes byla potřeba miliarda počítačů, to za třicet let zvládne počítač jeden. Dovedete si představit miliardu počítačů?

To jsou navíc velmi opatrné odhady, podle některých i samotný exponenciální růst roste exponenciálně! A to se bavíme jen o hrubé síle počítačů, ignorujeme fakt, že zlepšování algoritmů tento proces ještě zrychlí. Takže co počítače nedokážou dnes, dokážou za rok. Co nedokážou za rok, dokážou za třicet let. Nejenže dokážou většinu toho, čím se dnes lidé živí, dokážou to levněji a lépe než lidé. Něco za rok, něco za deset a něco za třicet let, ale jednou určitě. Nepřijdou vám k smíchu diskuze o důchodové reformě, které tento fakt neberou vůbec v potaz?

Nic samozřejmě neroste do nebe a je možné, že narazíme na nějakou technickou bariéru, kvůli které se růst výkonu počítačů se zpomalí nebo dokonce zastaví. I kdyby se zastavil už zítra, tak to bude mít jen malý vliv. Už dnes je problém spíš v tom, že výpočetní výkon nedokážeme plně využít, než v tom, že bychom ho měli málo. Už s dnešním výkonem bychom dokázali spoustu úloh vyřešit, jenom na to ještě nebyl čas.

Dopady

A vidíte, i přesto, že stroje zatím neumíme naplno využít, tak nás už dnes připravují o práci. Už dnes firmy často raději použijí stroj, než aby zaměstnaly člověka. Zatímco o budoucnosti můžeme jenom spekulovat, současnost můžeme měřit. Takže pokud nás stroje připravují o práci, jak se to projevuje? V první řadě roste nezaměstnanost. No jo, za to ale může krize, až krize přejde, firmy začnou najímat a nezaměstnanost se vrátí do starých kolejí. Opravdu? Podívejte se na následující graf (zdroj):

Vidíme tam zisky, HDP, investice a zaměstnanost v USA od roku 1995. Firmy od poslední krize začínají utrácet, zisky jsou na historických maximech, ale zaměstnanost stagnuje. Proč? Jedno z možných vysvětlení je, že firmy místo lidí začaly používat stroje. Připouštím, že to není jednoznačné. Velký vliv má i přesun práce do Asie. Ale i tuto levnou pracovní sílu začínají vytěsňovat stroje. Foxconn, jeden z největších výrobců elektroniky, chce údajně nasadit v příštích pár letech milion robotů. Kolik myslíte, že jeden robot, neomylně pracující 24 hodin denně, nahradí lidí? Jednoho? Deset?

Dobře, nezaměstnanost na západě může mít i jiné důvody než stroje. Najdeme ještě nějaký příznak, kterým se nástup strojů projevuje? Zmysleme se nejprve, jaká pracovní místa jsou nejvíce ohrožena. Představme si spektrum pracovních příležitostí. Na jedné straně málo kvalifikované a na druhé straně vysoce kvalifikované práce. Kde by se nástup počítačů začal projevovat nejdřív? Pokud jste odpověděli, že u málo kvalifikovaných prací, tak je to špatná odpověď. Počítače začínají ujídat zprostředka. Když se nad tím zamyslíte, tak je to logické, je mnohem snazší nahradit bankovní úřednici nebo účetního než instalatéra nebo pečovatelku. Instalatér se pohybuje v neznámém terénu, potřebuje dobrou koordinaci mozku a rukou. Na druhé straně bankovní úřednice potřebuje systematický přístup, trpělivě analyzovat data a počítat. To všechno jsou věci, na které jsou počítače stavěné. Tím nechci říci, že nejde sestrojit robot, který by nahradil instalatéra. Zatím se to ale nevyplatí.

Teď si to spojme se zprávami o zániku střední třídy. O tom, že se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými. Představte si zmiňovanou bankovní úřednici, když přijde o práci. Jinou podobnou práci už nenajde. V éře počítačů už se prostě nevyplatí na papírování zaměstnávat lidi. Kromě státní správy, která digitalizaci zatím úspěšně sabotuje, dělají nebo budou dělat podobnou práci stroje. Naše úřednice tedy může jít dělat méně kvalifikovanou práci, změnit obor nebo jít na pracovní úřad. O jedno středně dobře placené místo méně, o jednoho nezaměstnaného nebo málo placeného pracovníka více.

Nechci tu vzbudit dojem, že jde o boj lidí proti strojům. Skynet se zatím ještě neprobral. Jde tu o souboj lidí používající stroje proti ostatním lidem, ať už se stroji nebo bez. Konkurence na trhu vždy nutila firmy hledat nové cesty, jak dodávat zboží nebo služby levněji a kvalitněji. Stroje jim to umožňují, tak je používají. Ty firmy, které to nedovedou, skončí. Ty, které dokáží snížit náklady za pomocí počítačů nebo robotů, prosperují.

Donedávna se většina firem nemohla obejít bez velkého množství lidské práce. Příjmy se proto ve velké míře rozdělovaly mezi zaměstnance. To se mění. Firmy jako Google nebo Apple dokáží generovat zisk, aniž by se o něj museli dělit s velkým množstvím zaměstnanců. Zisk jde akcionářům a těm pár zaměstnancům. Místo tisíců lidí se středním příjmem tu máme pár miliardářů z řad akcionářů a pár desítek milionářů z řad zaměstnanců. To samo sebou přispívá k rozevírání nůžek.

Co s tím?

Doufám, že jsem vás už trochu přesvědčil, že nás stroje mohou připravit o práci. Zkusme se zamyslet co s tím. Co dělat, až o práci přijdou úředníci, účetní, pokladní v samoobsluhách, skladníci, řidiči aut a další? Co budeme dělat, až bude bez práce řekněme 30% práceschopné populace?

První možnost je, že se to nestane. Že sice stroje převezmou nudnou a nezajímavou práci, ale lidé si najdou něco jiného. Z pokladních v samoobsluze se stanou spisovatelky, z řidičů aut zahradní architekti a ze skladníku vědci. Bojím se, že je to nepravděpodobné. Změna přijde velmi rychle. Tak rychle, že se tomu nestihne přizpůsobit náš vzdělávací, daňový ani jiný systém. Co systém, nestihneme se tomu přizpůsobit ani my, lidé. Část populace z důvodu sociálních nebo jiných nemůže dělat kvalifikovanější práci. Představte si pokladní z vaší oblíbené samoobsluhy. Co půjde dělat, až to bude skutečně samo-obsluha a místo pokladní bude automat? Kdyby mohla dělat jinou práci, tak už ji dávno dělá. Myslíte si, že ji baví celý den pípat? Nebo snad že to dělá, protože tak dobře platí?

Druhá možnost je, že společnost zareaguje a začneme to řešit. Místo toho, abychom ve školách vychovávali tovární dělníky, začneme budoucí generace na život se stroji připravovat. Začneme vychovávat programátory, vědce, umělce, filozofy, začneme vychovávat kreativní a sebevědomou generaci. Abychom na to měli peníze, tak je vezmeme těm firmám, co na ně pracují roboti. To je zajímavé řešení, má ale několik problémů. První z nich je, že než se rozhoupeme, tak to bude pěkných pár let trvat a tu příležitost prošvihneme. Školy jsou teď nepochybně lepší než před dvaceti lety, jsme si ale jistí, že to stačí? Než se něco změní, pěkných pár let to zabere. Vzpomeňte si, za dalších dvacet let budou počítače nejméně milionkrát výkonnější!

Je tu ale ještě jeden větší problém. Je to jen krátkodobé řešení. I vysoce kvalifikované činnosti jednou dokáží počítače dělat lépe než většina z nás. Ano, pořád ještě zbude nějaká práce, v které budou lidé lepší nebo v kterých prostě stroje nebudeme chtít. Jsme ale všichni schopní dělat špičkové vědce, umělce, maséry, architekty nebo číšníky? Bojím se že ne.

Radujme se

Máme ještě jednu možnost. Nemusíme se na to dívat jako na problém, ale jako na příležitost. Vždyť je to skvělé. Poprvé v historii většina lidí nebude muset pracovat. Místo toho, aby dělali práci která je nebaví, budou moci dělat něco jiného. Ta pokladní v samoobsluze určitě sní o tom, že bude doma s dětmi, že bude moci cestovat nebo psát knihy. Třeba je to rozená spisovatelka. Proč už to nedělá teď? Proč marní svůj talent někde na pokladně a dělá práci, která je v podstatě zbytečná? Protože být profesionální spisovatel chce nějaký čas a odvahu. A přinejmenším ten čas nemá. Proč? Protože, musí vydělávat peníze. Proč? Hloupá otázka. Přeci proto aby měla kde bydlet a co jíst. A proč by za to měla platit? No přeci proto, aby ostatní lidé měli motivaci pracovat. Počkat. Neříkali jsme náhodou, že práce nebude potřeba? Moment, to by ale znamenalo, že peníze přestanou mít tu roli jakou mají teď. To by ale znamenalo …

Doufám že vidíte kam to směřuje. Protože je tento článek už tak dost dlouhý a protože nechci být označen za utopického snílka tak toho tady nechám. Zkuste si důsledky domyslet sami. Zkuste si představit svět, kde velká část obyvatelstva nebude moci nebo nebude muset pracovat. Mě osobně vycházejí dvě možnosti. Jedna je taková, že lidé budou moci konečně dělat co je baví, co je naplňuje, co je činní šťastnými. Nebudou to dělat pro peníze, ale třeba jen pro dobrý pocit. Něco jako open source programátoři nebo wikipedisté. Jen ve větším. Zní to idylicky, ale jednoduché to také nebude. Víte vy, co byste chtěli dělat, kdybyste nemuseli chodit do práce? Vydržíte to dělat celý den?

Je tu také druhá možnost. Můžeme předstírat, že se nic neděje. Že až odezní krize, tak se všechno vrátí do starých kolejí. Nezaměstnanost vyřešíme investičními pobídkami nebo dokonce investicemi do technologií. V takovém případě skončíme s hromadou nezaměstnaných. Nebo hromadu lidí, kteří budou dělat zbytečnou práci jen pro práci. Kontrolory strojů, kontrolory kontrolorů, úředníky EU a podobně.

Je to na nás. Máme šanci si vybrat. Můžeme začít vymýšlet společnost, kdy lidé budou moci trávit svůj čas věcmi, které je naplňují. Nebo můžeme nedělat nic a směřovat k samovolnému rozpadu společnosti jak ji známe. Zatím směřujeme k té druhé variantě, měli bychom se zamyslet jak to změnit.

Zdroje:

Téměř žádná z myšlenek v tomto článku není moje. Pokud vás zajímají detaily tak doporučuji toto video o důsledcích exponenciálního růstu. Teprve díky němu jsem vstřebal co to znamená, když něco roste exponenciálně.

Nemůžu se tu nezmínit a Rayovi Kurtzweilovi, který se dopady růstu počítačů zabýval mezi prvními. Pěkné úvodní video je například tady.

Doporučuji také video o tom jak hrál IBM Watson Jeopardy (něco jako Riskuj). Je vidět, že je to technologie v plenkách, ale i tak roznesl lidi na celé čáře.

Pokud vás téma zaujalo, tak začněte knihou Robots Will Steal Your Job, but That’s OK. Pokud máte radši video, tak tady je TED prezentace od jejího autora.

Další zajímavá kniha je Race Again the machine. I její autor mluvil na TEDu.

Licencováno pod CC-BY-NC-SA

 

Datum: 24. 3. 2013, Autor: Lukáš Křečan
Přečteno: 593x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 14 čtenářů, celková známka je 1.28.

Komentáře k článku

24. 3. 2013
Jan Drlík
práce

24. 3. 2013
Ivo Vašíček
Re: práce

24. 3. 2013
Ivo Vašíček
rekvalifikace je iluze

24. 3. 2013
Brooch
Re: rekvalifikace je iluze

24. 3. 2013
Ivo Vašíček
Re: Re: rekvalifikace je iluze

Zdroj: Pirátské Noviny

Piráti zvou příznivce k otevřenému překladu knihy CryptoParty Handbook

Pokud se zajímáte o ochranu svého soukromí a vlastní bezpečnost na Internetu, máte teď jedinečnou příležitost přispět k šíření povědomí o počítačové bezpečnosti mezi českou veřejnost. Navíc se při tom sami dozvíte spoustu užitečných informací a ještě si procvičíte angličtinu.

16. 3. 2013
CryptoParty Handbook je příručka základní počítačové bezpečnosti určená pro běžné uživatele včetně úplných začátečníků. Tato kniha srozumitelně popisuje instalaci a používání základních bezpečnostních nástrojů, které by v dnešní době měl znát a používat každý uživatel Internetu. První verze knihy vznikla během tří dnů v říjnu loňského roku jako společný projekt asi 20 lidí, které během první berlínské CryptoParty napadlo sepsat příručku pro další podobné akce. Vývoj knihy dále pokračuje na serveru GitHub.

Překlad probíhá na adrese babel.pirati.cz, již přeloženou první část si můžete stáhnout v pdf verzi. Technické zázemí projektu zajišťuje Piráti. Překladu se může účastnit každý, kdo má účet na fóru Pirátů. Na Babel se přihlásíte pomocí stejných přihlašovacích údajů jako na fórum.

Do překladu se navíc můžete aktivně zapojit jako korektor, i když vaše angličtina není na špičkové úrovni. Členové Zahraničního odboru České pirátské strany mohou do systému vkládat hodnocení překladu, ze kterého se vypočítává procento dokončení jednotlivých kapitol. Jednotlivé odstavce se pak podle hodnocení barevně zvýrazní. Zelené odstavce už není třeba dále upravovat. Žluté odstavce jsou přeložené správně, ale něco v nich chybí. Oranžové odstavce jsou po významové stránce v pořádku, ale k dokonalosti ještě potřebují zásah korektora. Červené odstavce obsahují vážné významové chyby a potřebují alespoň částečně znovu přeložit. Bílé odstavce pak na vložení hodnocení teprve čekají.

Hlavně se nenechte odradit, když vaše překlady nedostanou nejlepší hodnocení hned napoprvé. Moderátoři spolu s hodnocením vkládají i připomínky, které se zobrazí, když na přeložený odstavec najedete myší. Hodnocení překladu je tu proto, aby vám pomohlo co nejrychleji najít části, které ještě potřebují vylepšit, a poradilo, jak konkrétně je máte vylepšit.

Těšíme se na spolupráci.

 

Datum: 16. 3. 2013, Autor: Martin Doucha
Přečteno: 90x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 1 čtenářů, celková známka je 1.

Zdroj: Pirátské Noviny

Evropský parlament bude příští úterý hlasovat o zákazu veškerého porna v „médiích“. Ano opravdu. Podnikněme okamžitou akci!

Evropský parlament bude příští týden hlasovat pro zprávu, která volá po
legislativě zakazující veškerou pornografii v „médiích“. Pojem „média“
je uveden tak, aby zahrnoval i internet a zároveň je dostatečně široký a
neurčitý i na to, aby zahrnul i vlastní fotografie, které pošlete
přátelům stejně jako prosté zasílání textových zpráv. Tento hanebný útok
na naši svobodu slova a projevu vyžaduje naši okamžitou akci.

8. 3. 2013

Zpráva má zavádějící název „Odstranění pohlavních stereotypů v EU“ (v originále „Eliminating gender stereotypes in the EU“), což zní dobře a jako něco hodné podpory na první pohled, že? Podobný druh klamu jsme viděli již dříve s názvy navrhovaných zákonů jako „Zákon k zastavení online pirátství“ (SOPA), „Obchodní dohoda proti padělatelství“ (ACTA) a „Patriot Act“. Všechny byly pojmenovány tak, aby vyvolali hlasování PRO návrh, ale které ve skutečnosti ničili nejzákladnější práva a svobody.

Současný stav v Evropském parlamentu je takový, že jasná většina je pro tuto zprávu většinou z přesvědčení, že na ní není nic zvláštního.

Hlasování příští týden, které proběhne pravděpodobně v úterý, není doopravdy o samotné legislativě – spíše jde o požadavek návrhu legislativy k danému tématu a výsledná legislativa se pak vrátí ke hlasování. Toto tedy není závěrečné hlasování v rámci legislativního procesu, ale spíše první hlasování v salámové legislativní mašinerii (co do ní vleze, to z ní i vyleze). Toto je takzvaná úvodní zpráva. Nicméně je nadále důležité poslat při první příležitosti jasnou zprávu, že něco takového je nepřijatelné. Jinak totiž vznikne legislativní návrh, který bude mnohem těžší porazit.

Součástí této zprávy je výzva k plošnému prosazení zákazu pornografie napříč „médii.“ Toto je děsivý útok na svobodu projevu a vyjadřování, který by nikdy neměl projít ani prvním předběžným čtením. Rád bych zdůraznil následující bod:

Uvedené odkazuje na dřívější příšerné rozhodnutí, které nemůže a ani by nemělo být vynucováno.

Svoboda slova a projevu zcela jistě zahrnuje posílání erotického materiálu (textu, obrázků, zvuků) mezi dospělými. Tato politická invaze do našich ložnic je nepřijatelná a neúnosná.

Ale pojem „média“ ve výše uvedeném bodu 17 je poněkud vágní. Mohl by odkazovat pouze na komerční média? Nikoliv. Pokud se podíváme blíže uvidíme, že internet je každopádně jeho součástí. Také evropský parlament se snaží vzdát politické zodpovědnosti za toto rozhodnutí tím, že nutí převzít internetové poskytovatele zodpovědnost za morální dohled, který plošně zakáže cokoliv jen vzdáleně připomínající pornografii. Tady bych rád zvýraznil následující bod:

Takže ano, evropský parlament opravdu hlasuje o vzniku zákazu za použití jazyku, který je ve svém rozsahu dostatečně široký a neurčitý, aby zahrnul i sexuální komunikaci mezi dospělými přes internet a zneužil nesčetné poskytovatele internetového připojení k prosazování svých předpisů. Toto je samo o sobě nepřijatelné, ale aby nedošlo k omylu – členové evropského parlamentu budou příští úterý hlasovat PRO tuto zprávu pokud o sobě nedáme jasně a nahlas vědět. Jinými slovy, je čas poslat email s našimi názory do Evropského parlamentu.

Možná si vzpomenete jak jsme to dělali během kampaně proti ACTA. Vytvořil jsem emailový alias, který je nasměrován na každého člena Evropského parlamentu (všech 750). Emailový alias je europarl-all-mar2013@falkvinge.net. Napište jim PRÁVĚ TEĎ, bez ohled to jestli jste občan EU nebo ne. Napište email s čímkoliv co si o této záležitosti myslíte z vašeho osobního pohledu. Možná se můžete inspirovat některým z mých vzorových dopisů, smíchat je dohromady, spojit je anebo vytvořte kompletně svůj vlastní.

---

---

---

---

Český email můžete adresovat přímo českým europoslancům. Jejich seznam i s emaily najdete zde:
https://www.euroskop.cz/8978/sekce/cesti-europoslanci/

Zdroj:
http://falkvinge.net/2013/03/06/next-tuesday-the-european-parliament-votes-to-ban-all-your-porn-yes-really-take-immediate-action/

 

Datum: 8. 3. 2013, Autor: Rick Falkvinge, volný překlad Aleš Sůra, ales.sura@pirati.cz
Přečteno: 310x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 1 čtenářů, celková známka je 1.

Zdroj: Pirátské Noviny

Guerilla Open Acces Manifesto: Otevřme přístup sami

Aaron Swartz, průkopník klíčových sociálních síťových technologií a obhájce svobody Internetu pubikoval v roce 2008 manifest, jehož překlad vám nyní přinášíme.

3. 3. 2013

Guerilla Open Acces Manifesto: Otevřme přístup sami

Informace
jsou moc. Ale ruku v ruce s mocí jdou i ti, kteří ji chtějí mít jen sami
pro sebe. Veškeré světové vědecké a kulturní dědictví vydávané po
staletí v knihách a vědeckých časopisech je stále častěji digitalizováno
a uzamykáno několika soukromými korporacemi. Chcete si přečíst články
popisující nejslavnější výsledky vědeckého bádání? Pak budete muset
poslat závratné částky vydavatelům jako Reed Elsevier.

Jsou tu
tací, kteří usilují o změnu. Hnutí Open Access statečně bojovalo, aby
vědci místo převádění svých autorských práv na vydavatele vyžadovali
zveřejňování svých děl na Internetu za podmínek, které je zpřístupní
každému. Ale i v nejlepším případě to bude mít efekt pouze u děl
vydaných v budoucnu. Vše vydané až doteď by bylo ztraceno.

To je
příliš vysoká cena. Nutit akademiky, aby platili za četbu děl svých
kolegů? Skenovat celé knihovny, ale dovolit jen lidem od Googlu si v
nich číst? Nabízet vědecké články lidem z elitních univerzit vyspělého
světa, ale ne už dětem v rozvojových zemích? To je skandální a
nepřijatelné.

„Souhlasím,“ říkají mnozí, „ale co můžeme dělat?
Společnosti vlastí autorská práva, na zpoplatnění přístupu vydělávají
ohromné množství peněz a všechno je to naprosto legální – nemůžeme jim v
tom nijak zabránit.“ Něco však dělat můžeme, něco, co už někteří
dělají: můžeme proti tomu bojovat.

Vy, kdo máte přístup k těmto
zdrojům – studenti, knihovníci, vědci – vám bylo uděleno privilegium.
Můžete si pochutnat na této hostině vědění, zatímco zbytek světa stojí
před zamčenými dveřmi. Jenže si toto privilegium nemusíte – morálně
vzato vlastně ani nesmíte – nechat sami pro sebe. Máte povinnost sdílet
je se světem. A můžete: vyměňovat si hesla s kolegy, na požádání
stahovat pro přátele.

Mezitím vy, jimž byl znemožněn přístup,
nestojíte nečinně opodál. Plížíte se dírami a přelézáte ploty,
osvobozujete informace uzamčené nakladateli a sdílíte je se svými
přáteli.

Ale to vše probíhá ve tmě, v utajení. Je to nazýváno
krádeží či pirátstvím, jako by sdílení vědomostního bohatství bylo
morálním ekvivalentem vyplenění lodi a povraždění její posádky. Jenže
sdílení není nemorální – je to morální imperativ. Jen lidé zaslepení
chamtivostí by odmítli dovolit kamarádovi udělat si kopii.

Velké
společnosti jsou, samozřejmě, chamtivostí zaslepeny. Zákony, podle
nichž fungují, to vyžadují – jejich akcionáři by protestovali, kdyby
tomu bylo jinak. A podplacení politici je podporují, schvalují zákony,
které jim dávají výhradní moc rozhodovat, kdo smí vytvářet kopie.

Dodržováním
nespravedlivých zákonů nelze dosáhnout spravedlnosti. Je čas vystoupit
na světlo a, v nejlepší tradici občanské neposlušnosti, oznámit náš
odpor proti této soukromé krádeží veřejné kultury.

Musíme vzít
informace, ať už jsou uložené kdekoli, zkopírovat je a sdílet se světem.
Musíme vzít díla nepodléhající kopírovacímu monopolu a přidat je do
archivu. Musíme skoupit tajné databáze a dát je na web. Musíme stáhnout
vědecké žurnály a nahrát je na sdílecí sítě. Musíme bojovat za Guerilla
Open Access.

Bude-li nás po celém světě dost, nevyjádříme tím
jen silný odpor proti privatizaci vědomostí – pošleme ji tím do
propadliště dějin. Přidáte se k nám?

Aaron Swartz

Červenec 2008, Eremo, Itálie

 

Datum: 3. 3. 2013, Autor: Aaron Swartz, přeložil: pirát
Přečteno: 12x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .

Zdroj: Pirátské Noviny