Archív pro rubriku 2012
Posted on Leden 12th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
12. 1. 2012, 20:34
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 10th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
10. 1. 2012, 17:18
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 10th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Pirátské strany patří do vězení
Big Ben Benjamina Kurase spisovatele
Představme si politickou stranu s programem bezplatného bydlení, jídla,
šatů, bot a třeba ještě nábytku. Představme si, že taková strana
voličům dokonale vysvětlí, že na tyto bezplatné věci a služby mají
morální právo, protože na nich někdo nepřiměřeně a nemravně vydělává.
Že ona je ta jediná, která zaručí správné lidské a občanské svobody a
zatočí s korupcí a státním mrháním. Získá si takovou popularitu, že
vyhraje volby, sestaví vládu a dá se do zavádění svého programu.
Výsledkem bude krach všech zbezplatněných oborů, protože se jimi nikdo
neuživí. Tvůrčí, pracovití a podnikaví lidé z nich odejdou a ony
zaniknou.
Fantazmagorie? V těchto oborech pravděpodobně neproveditelná, ale
raději na to nesázejme. Jenže moderní ekonomiku udržují naživu i obory
jiné, stojící na čemsi, čemu se říká intelektuální vlastnictví.
Autorská práva, patenty a obchodní ochranné značky. V době, kdy ze
západního světa mizí jedno odvětví materiální výroby za druhým,
intelektuální vlastnictví západních autorů, vynálezců a prvotních
výrobců zabírá stále rostoucí procento příjmů západní ekonomiky.
Bude-li současný trend globalizace pokračovat, intelektuální
vlastnictví bude brzy naším jediným zdrojem příjmu. Na jeho zachování a
upevňování – a tudíž stíhání a trestání jeho lupičů – ve stále
rostoucí míře závisí záchrana západní civilizace.
Jak obrovské výše dosahuje loupení autorských práv pomocí internetu, se
už ekonomům daří přibližně propočítat. Jeho už měřitelný katastrofální
dopad na autory, výrobce, prodejce a distributory intelektuálních
produktů podléhajících autorským právům by nám mohl naznačovat, kam
spějeme a jakým tempem. Od roku 2003 krachuje jen v USA ročně průměrně
200 nezávislých řetězců hudebních prodejen. V samotné Kalifornii od té
doby zavřela téměř polovina prodejen.
Hudba se přestává kupovat, protože z internetu „teče“ jako komunální
služby z vodovodu či plynovodu. Na každou legálně koupenou písničku v
Evropě a v Americe (jinde se to nikdo neobtěžuje sledovat) připadá 40
písniček ilegálně stažených. Dvacet miliard dolarů ročně uloupených od
umělců, producentů, distributorů a prodejců. Zároveň s prodejnami
krachují i nahrávací studia, producenti a bez nich nakonec i muzikanti a
skladatelé. Jednoho dne se hudbou nikdo neuživí. Domyslíme-li to do
konce, znamená to smrt dlouhé slavné tradice západní profesionální
hudby. Literatura a tištěné informace jsou na tom ještě hůř. I tam se
řítíme ke krachu pulírovaného a zodpovědně redigovaného profesionálního
psaní, nahrazeného nekonečným oceánem amatérských uplkaných blogů.
Takto vypadá budoucnost západní kultury v programu pirátských stran,
které rostou ve všech západních zemích jako houby po dešti. Ta
nejúspěšnější, švédská, už zaznamenává 9 procent hlasů a dva
europoslance. Česká má zatím jen tři radní, ale průzkum u mládeže by
mohl vypadat na její brzký vstup do parlamentu. Její program
„svobodných informací“ vypadá lákavě. Než nám dojde, že „free
information“ znamená nejen svobodné, ale hlavně bezplatné. Čili
ukradené.
A tak by si možná nějaký soud měl klást otázku, zda Pirátská strana patří na volební listinu, nebo do vězení.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 9th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Ministr Drábek začal trestat malé ryby
V reakci na článek Pirátských novin o korupci na Ministerstvu práce a sociálních věcí padl první trest. Šéf informatiky René Piták byl dle zjištění Euro.cz finančně potrestán za přidělení zakázky firmě AMI Praha, jejímž většinovým majitelem je Michal Svatý – v době získání zakázky zaměstnanec MPSV. Pikantní na celé věci je také skutečnost, že Svatý před dvěma a půl lety daroval Drábkově straně TOP 09 částku 100 tisíc korun.
9. 1. 2012
Ministerstvo firmu AMI Praha ohledně zmíněné
zakázky malého rozsahu nazvané Analýza procesů poskytování nepojistných
dávek samo oslovilo a spolu s ní ještě dva subjekty. V řádném termínu,
do poloviny loňského září, zareagovaly společnosti AMI Praha a Xeos.
A tady se objevila další sporná záležitost, protože nabídka Xeosu za
1,4 milionu korun bez DPH byla o téměř 300 tisíc nižší než vítězná
nabídka AMI Praha.
Dle vyjádření MPSV je ale vše v pořádku. Rozhodovalo totiž základní
hodnotící kritérium „ekonomická výhodnost nabídky“, cena a kvalita byly
jen dílčími ukazateli. „Po zjištění propojení AMI Praha s panem Svatým
jsme zakázku znovu prošetřili a shledali, že proběhla zákonně a k
žádnému pochybení nedošlo,“ doplnila pro Euro.cz resortní mluvčí
Plívová.
P.S. Pro úplnost dodáváme, že Xeosu šéfuje Ivo Vašíček, místopředseda Pirátů. Původní článek Pirátských novin ovšem vznikl bez jeho přičinění, sami jsme překvapeni, kolik lidí se nám v poslední době ozývá s tipy. Ivošova reakce v týdeníku Euro je důsledkem debaty pod článkem na Pirátských novinách.
PP.S. Mnohem důležitější je ovšem kauza Drábek Card.
Datum: 9. 1. 2012, Autor: red, euro.cz
Přečteno: 80x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 1 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 7th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
„Vláda se nejspíš dál brání proměně uzavřených anonymních komnat na ministerstvech v průhlednější instituce s postižitelnými úředníky.“
7. 1. 2012
Komentátor Hospodářských novin Jiří Leschtina reaguje na poslední případ neoprávněného zatajování informací v podání ministerstva financí, které se snaží vysokými cenami odradit zájemce od zjištění, komu byly v minulosti odpuštěny daně.
Nelze nepřipomenout víc jak rok starou změnu slovenské vlády, která neprodleně začala zveřejňovat většinu oficiálních informací. K podobně otevřenému kroku česká vláda ani po roce nedospěla.
Datum: 7. 1. 2012, Autor: red
Přečteno: 56x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 7th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Proxio: další ražba tunelu a vzpoura úředníka
Korupční zakázky na rozvoj informačního systému Proxio pokročily. Všechno se prozatím vyvíjí podle scénáře, který nastínily Pirátské noviny. Potěšila nás alespoň jedna osobní vzpoura.
7. 1. 2012
Po otevření obálek
je jasné, že o 600 milionů korun nikdo nesoutěžil, protože nemohl. Jediný uchazeč tedy byla firma
MARBES CONSULTING s.r.o. Tak velkoryse prodává magistrátu licence k
software, který vyvinula z jeho peněz, za 86 360 000 Kč bez dph.
Připomínáme, že náklady na udělení těchto licencí jsou pro Marbes
přibližně 0 Kč.
Podpora a rozvoj systému na další 4 roky (nabídku dal opět pouze Marbes) má stát 336 656 000 Kč bez dph. To je částka, srovnatelná s cenou vývoje systému (přesněji s náklady vysoutěženými za dodávky systému Praze). Podle názoru Pirátů, by Praha mohla za tyhle peníze vyvinout celý systém sama, zaplatila by z toho podporu na delší období a ještě by jí zbylo na žvýkačku.
O poslední zakázku za 200 milionů korun se ovšem tvrdě soutěží. O podpis rámcové smlouvy se uchází 4 zájemci. Rámcová smlouva je způsob jak obejít zákon o zadávání veřejných zakázek. Soutěží se o možnost ucházet se o zakázky do budoucna. 200 milionů o které se nyní soutěží se časem rozdělí na menší zakázky, o ty ovšem budou „soutěžit“ pouze 3 firmy, které radnice nyní vybere. V řadě případů by u těchto drobných zakázek nebyly potřeba omezení na uchazeče, které jsou v rámcové smlouvě. Ne na všechny ze subzakázek by byly potřeba odborníci na Proxio (často se jedná i o konzultační činnost, univerzální webové formuláře atp. ), tímto způsobem ovšem magistrát konkurenci dopředu zamezí.
Kdo se tedy o zakázku uchází? Staří známí z předchozího článku – MARBES, PADCOM a ORTEX. Křovinu (firmu s nejvyšší cenou, která se hlásí, aby to lépe vypadalo) zřejmě dělá firma WINSITE a.s. Zajímavé je, že se nám nepodařilo vygooglit žádnou dodávku Proxia, kterou by Winsite realizovala. Jediné napojení na Marbes má Winsite na svém webu, Marbes tuto referenci neopětuje. Možné napojení na Martina Vimra (bývalý šéf IT na magistrátu) je na webu doloženo zde, což nepůsobí příliš podezřele. Vyloučit se nedá, ani že se Winsite chtěla o zakázku seriózně ucházet, v tom případě ovšem zvolila absurdně vysokou cenu, takže „variantu křovina“ se jeví nejpravděpodobněji. Účast Winsite má možná dokládat „otevřenost“ výběrového řízení.
Zveřejnění protokolů z otevírání obálek ovšem provázela i jedna úsměvná historka. Úředník, který to měl na starosti, původně tyto 3 protokoly vyvěsil na úřední desku pod názvem Italský jablkový koláč. Považujeme to za reflexi mafiánských praktik, které celá kauza Proxio odhaluje, odkaz na italské praktiky je zřejmý. Jméno souborů bylo následně změněno, pokud ovšem dáte do googlu „proxio otevírání obálek italský jablkový koláč“ vypadnou vám odkazy na zveřejněné protokoly. Potěšující je, že řadoví zaměstnanci úřadu o mafiánech nad sebou vědí (zřejmě čtou Pirátské noviny  ) a na jejich přítomnost reagují.
Datum: 7. 1. 2012, Autor: Mikuláš Ferjenčík
Přečteno: 3x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 6th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Americkému komerčnímu software už nelze věřit
Diskuze ohledně SOPA odhalila velmi nešťastnou stránku politiky Spojených států – a to,
že američtí zákonodárci se vůbec nerozpakují legislativně nařídit společnostem řízeným v Americe, aby sabotovaly své zákazníky při podpoře zahraniční politiky Spojených států.
31. 12. 2011
V dnešní době funguje většina světové infrastruktury jako vlády, úřady,
penzijní fondy apod. na softwaru od dvou amerických společností – Microsoft a
Apple. Je to tak běžné, že je skoro nemožné koupit nějaký hardware pro současný
ekosystém, aniž by obsahoval kód od minimálně jedné z těchto dvou
amerických korporací.
(AKTUALIZACE: Dostal jsem mnoho reakcí od
správců sítí, kteří nesouhlasili s tímto předpokladem. Pro upřesnění
uvádím, že neodkazuji na síťovou infrastrukturu jako switche, pasivní prvky
nebo webové servery, ale na společenskou infrastrukturu: penzijní fondy,
zdravotní záznamy, policejní databáze. Dle mé zkušenosti většina těchto systémů
jsou specializované systémy napsané na platformě Windows nebo méně často Apple.)
U proprietárního, uzavřeného software, existuje problém, který mě nenechává
klidným. Pokud nejsou občané schopni kontrolovat, jestli počítače, které řídí státní
byrokracii, ve skutečnosti dělají to, co tvrdí, že dělají, nebo to dělají, ale
dělají ještě něco nepozorovaně navíc, dělají špatné věci špatným způsobem a ve
špatný čas nebo nedělají vlastně vůbec nic, dostaneme vážný demokratický
deficit. (Soudě podle většiny státních IT projektů, spadají všechny do jedné
z těchto čtyř kategorií.)
Tohle vše je ještě stále nic proti tomu, co se zrovna stalo. Při diskuzi
ohledně amerického zákona SOPA (Stop Online Piracy Act – Zákon pro zastavení
online pirátství), američtí zákonodárci jasně prokázali ochotu a schopnost
zasahovat do technického fungování amerických produktů v případech, kdy to
podporuje zájmy americké zahraniční politiky,
a to bez ohledu na politickou situaci v zemi zákazníka. A je to ještě horší:
američtí zákonodárci ukázali připravenost toto činit právě kvůli odlišným zákonům v zemi zákazníka a mimo Spojené
státy.
Američtí zákonodárci si nyní nárokují právo sabotovat globální technické
zdroje jen proto, že shodou okolnosti jsou řízeny z imaginárních čar
v písku, které nazýváme Amerika.
Jinými slovy, americká legislativa si nárokuje právo sabotovat
americké produkty umisťováním skrytých pastí a to pro prosazení amerických
zákonů a ekonomických zájmů mimo své hranice přímou sabotáží státní správy
ostatních států.
Nezáleží na tom, zda tato ohavnost zásilkového zákona, SOPA, tentokrát
projde. Američtí zákonodárci jasně ukázali, že nebudou váhat ani vteřinu při
prosazení amerických obchodních zájmů a využijí skutečnosti, že mnoho státních
správ, ne-li většina, funguje na kódu napsaném v Americe.
Z toho vyplývá, že od tohoto dne již nelze věřit americkému komerčnímu softwaru.
To znamená především softwaru od společností Microsoft a Apple. Nahrazení
těchto platforem může trvat roky a američtí zákonodárci mohou rozhodnout o
prosazování amerických obchodních zájmů v mnohem kratší době. Nahrazování by
tedy mělo začít co nejdříve.
Avšak čím jej nahradit, ptáte se? Android
není zrovna nejlepší alternativa, neb je také napsán v Americe (i když o
něco lepším hráčem, společností Google, která však opět spadá do jurisdikce
těchto zákonodárců opilých mocí). Zákonodárci ostatních zemí také mohou velmi
rychle a intenzívně zatoužit po uplatnění své síly.
Jestli někdy existoval přesvědčivější a důležitější důvod pro
přechod k svobodnému softwaru z důvodu národní bezpečnosti a suverenity, je to právě tento. A ze
svobodného softwaru lze vybírat – sám používám výhradně svobodný software
posledních deset let.
Svobodný software už není otázka peněz, jestli to tak někdy bylo. Je to
otázka svobody a suverenity.
AKTUALIZACE – TLDR:
Američtí zákonodárci vládnou nad americkými korporacemi. Tito zákonodárci právě
prokázali svou ochotu a schopnost vestavět do amerických IT produktů svou
představu amerických obchodních zájmů tím, že přinutí společnosti na území
Spojených států takto učinit. Ve většině případů to není v zájmu země, ve
které se nachází zákazník, nebo vůbec legální. Vzhledem k tomu, že
američtí zákonodárci demonstrovali tuto svou ochotu a schopnost, nelze
důvěřovat americkému firemnímu softwaru bez
jakéhokoli zavinění firem zde dotčených.
Datum: 31. 12. 2011, Autor: překlad -prom-
Přečteno: 1441x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 20 čtenářů, celková známka je 1.2.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 6th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Novoroční projev: Klaus varoval před těmi, kdo vybočují z řady
Václav Havel Klaus přednesl 1. ledna 2012 na Pražském hradě vyrovnaný, státnický a mírně fašizující novoroční projev. Klaus považuje dnešní Českou republiku z ekonomického hlediska za stabilní kleptokracii. Přinášíme vám text projevu, který je z části prázdný, z části falešný.
1. 1. 2012
Vážení a milí spoluovčané,
dovolte mi, abych Vás v první den
roku 2012 co nejsrdečněji pozdravil s přáním, aby byl tento rok pro nás všechny
šťastný a bohatý.
Ohlédnutí se za uplynulými
dvanácti měsíci nemohu začít jinak než připomenutím smutné události předchozího
roku, smrti Václava Havla, který se celým svým životem i svými 13 lety ve
funkci prezidenta republiky významným způsobem zasloužil o naši svobodu a
demokracii. Uzavřel se jeden lidský život, k jehož významu se jistě budeme
vracet. Na jeho počest Parlament projedná zákon se stručným zněním, “Václav
Havel se zasloužil o svobodu a demokracii.” Mlask.
Na prezidentství Václava Havla jsme
zdařile navázali. Poprvé v historii se mi podařilo Českou republiku reprezentovat
na mezinárodní scéně. Na všech
televizních stanicích po celém světě byl totiž přenášen slavnostní okamžik podpisu
mezinárodních smluv v Peru, kde se mi totiž podařilo se zmocnit se zlaté propisky
s polodrahokamy, kterou jsem nenápadně ukryl do svého saka. Jsem přesvědčen, že
Parlament ocení i další moje zásluhy například v prodávání milostí a na
moji počest přijme zákon „Václav Klaus se zasloužil o privatizaci.“
Vloni touto dobou jsem vyjádřil
přání, aby byl rok 2011 „rokem klidnějším a nadějnějším než roky minulé“.
Částečně se to splnilo. Žádné velké politické zvraty nenastaly, ale téměř
nepřetržitě se odehrávaly ostré politické a mediální souboje, které klidu na práci
nepřidávaly. Vedle politických stran a mojí oblíbené polofašistické formace
DOST se jich zúčastňovaly i různé nátlakové skupiny, které stále nechtějí
pochopit, že nelze získávat na úkor zavedených korporací a že ústupky v jejich prospěch
nelze uskutečnit za cenu zcela jiného společenského uspořádání, které by prezident rozhodně podpořit nemohl.
Daleko méně se ke slovu dostávali
ti méně hlasití, na které sice dnešní ekonomická situace doléhá nejvíce, ale
kteří své názory a požadavky nejsou schopni mediálně prezentovat. Ke slovu se
nedostali kvůli tomu, že mediální prostor mají hlavně mnou podporovaní
odpovědní politici a já, protože jsem prezident a vy mě musíte poslouchat. Mlask.
Věřil jsem také, že rok 2011
„bude rokem ekonomického růstu“. Vycházel jsem přitom z kvalifikovaných předpovědí
Miroslava Kalouska, kterému jeho vlastní firma udělila titul nejlepší ministr
financí. Důsledky vnějšího neklidu, zejména dluhové krize a chabého růstu v
Evropě, byly ovšem větší, než jsme očekávali. Řešení obřích dluhů některých
evropských států se stále jen odsouvá do nedohledna.
Není bohužel vyloučeno, že se v
nejbližších měsících problémy některých zemí ještě dále prohloubí a že se
Evropa vrátí do recese. To by zasáhlo i nás. Byl bych rád, kdybych se v tomto
svém dnešním, poněkud pesimistickém odhadu mýlil podobně, jak jsem mýlil v rozdělení
země v roce 1992 a privatizaci veřejného majetku. Dvanáctý rok dvacátého prvního století patrně k nejlehčím patřit nebude,
protože lidé mají ještě spoustu majetku, který se nepodařilo převést na bezpečná
zahraniční konta.
Ztrácet klid, elán a odhodlání
však nesmíme. Žijeme v zemi, kde státní úřady systematicky utajují
zvláštní odměny nejvýše postavených politiků a úředníků a kdy průměrná doba
soudního řízení pro získání informací dosahuje čtyř let. Žijeme v zemi,
kde se státní dluh systematicky zvyšuje, demonstrantům jsme zakázali používat v
demonstracích masky, obchodníci spořádaně platí výpalné OSA a Intergram a přistěhovalci
žijí v koncentračních táborech a bojí se, že je policejní a justiční mafie
rozprodá na orgány. Žijeme v době, kdy bankovní sektor vykazuje čistý zisk z finančních
transakcí a bankovních poplatků ve výši desítek miliard korun. Naše republika je politicky
i ekonomicky stabilní kleptokracie.
Naše míra nezaměstnanosti je pod
průměrem zemí Evropské unie. Lidé sice vykonávají převážně zbytečné práce,
které by bylo možné zautomatizovat, ale oficiální ukazatel zaměstnanosti je
důležitější než ztráta času na rodinu, přátele, občanskou angažovanost a
vlastní zájmy. I když nemalé problémy u nás existují a já je nepodceňuji, jsou
menší než ve většině sousedních zemí. Například v Německu teď sílí jakási
Pirátská strana, která vyhrožuje, že skončí s vyjednáváním tajných smluv a
odstraní demokratický deficit.
Je potřeba v těchto otázkách
spolupracovat s našimi Evropskými přáteli. Před necelým měsícem jsem se
sešel se svým ruským protějškem prezidentem Medvěděvem, prezidentem země, kde
včera znamená zítra. Ukradl jsem jednu propisku, podepsali jsme několik
průmyslových smluv a společně jsme odsoudili snahy o demokratické a svobodné
volby v Rusku.
Mlask.
Horší je, že dále prohlubujeme
nedobrou společenskou atmosféru. Vytváříme si vysoký stupeň vzájemné nedůvěry,
mluvíme o jakémsi imaginárním problému korupce a z prestižně politických důvodů
si navzájem blokujeme i ty věci, o kterých vědí všichni, že se udělat musí.
Neumíme si nacházet politické lídry. Každého, kdo trochu vyčnívá z řady, radši
přibrzdíme, než podpoříme. Proto jsem vás již varoval před různými Pirátskými
stranami a jinými pokusy nikým nevolené občanské společnosti. Vím, že neříkám
věci nové a originální, ale kopírování není krádež.
Náš úspěch či neúspěch stojí a
padá především s výkonem každého z nás, a také s fungováním či nefungováním
našeho politického, ekonomického a sociálního systému jako celku. Je potřeba,
aby každý z nás pracoval usilovněji a déle, aby bankovní, farmaceutický a
hudební průmysl mohly dosahovat vyšších zisků, aniž by využívaly nové
technologie.
Změnit se proto musí nejenom
detaily toho či onoho zákona o zdravotnictví, školství, penzijním či sociálním
systému, ale celý náš přístup. Nejen v Evropě, ale bohužel i u nás, se přijímá
jako samozřejmost, že se nároky lidí zvyšují bez jakékoli souvislosti s tím,
jak se vyvíjí ekonomika a zda na tyto mzdové a sociální nároky máme.
Je sice
pravda, že roste efektivita práce, že spoustu dřívější práce je možné
zautomatizovat, že se zvyšuje životní úroveň. Ruku v ruce s tím musí
jít zhoršení služeb veřejného sektoru, protože jinak by si nemohla ani firma
střední velikosti prolobbovat v Parlamentu vlastní zákon, který jí přinese další zisky. I když to lidé slyší neradi, politici musí občany o nezbytnosti
opustit tento pohodlný, ale ničivý typ myšlení co nejrychleji přesvědčit.
Všechno další se od toho odvíjí.
Nároky bývají posilovány
nezodpovědnými přísliby, vyslovovanými ve volebních kampaních. Když chudí volí
politickou stranu, která jim vyhovuje, říká se tomu „populismus“. Když bohatí
volí politickou stranu, která jim vyhovuje, říká se tomu „odpovědnost“.
Letos nás čekají volby do
krajských zastupitelstev a do Senátu. Nedopusťme, aby vyvolaly další předhánění
se v lehkomyslných slibech. Předvolební kampaně budou v každém případě
významnou informací a pomohou ukázat, kdo a s jakými programy a s jakým stylem
politického jednání k voličům přistupuje. Prosím vás, abyste tyto programy
nespouštěli, abyste je nekopírovali a abyste je pokud možno neanalyzovaly.
Nezapomínejte, že autorský zákon vám tyto činnosti zakazuje a je to jistě z dobrých
důvodů.
Mlask
Není fráze říci, že v naší zemi
žije spousta pilných, pracovitých, nadaných a nikým nevolených lidí. Jsou
bezejmenní a širšímu okolí neznámí, protože média o nich nepíší. Ani já jsem se jimi nezabýval a zabývat se jimi nehodlám.
Datum: 1. 1. 2012, Autor: Václav Klaun
Přečteno: 2031x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 75 čtenářů, celková známka je 2.6.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 6th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Polodiktatura coby plod asociálního populismu
Soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřina Šimáčková publikovala v pátečních Lidových novinách článek nevybíravě kritizující stav české společnosti, vedení českého státu i úroveň místních médií. Soudkyně kritizuje takzvané reformy a varuje před směřováním k „polodiktaturám“ putinovského Ruska či berlusconiho Itálie. Text článku se zatím šířil neoficiálně pouze na Facebooku, přetiskujeme jej v plném znění.
2. 1. 2012
Bude-li přijat soubor bizarních opatření, jejichž výsledkem budou nulové či zanedbatelné úspory na straně jedné a téměř likvidační či ponižující omezení na straně druhé, budou to opatření nepochybně asociální. Pokud jim ovšem většinově přitakáme, přijmeme je s uspokojivým přesvědčením, že „dobře jim tak“, „sami máme málo“, „co je nám po tom“, pak se staneme navíc ještě stoupenci asociálního populismu. Bude škoda, jestli při nesmyslném škrtání přijde pár chudých maminek o jesle nebo senioři o možnost jezdit vlakem, ale ještě horší bude, pokud tomu nakonec zatleskáme.
Populismus vytváří klamně lichotivý obraz slušných spořádaných občanů a nabízí, že bude hájit jejich zájmy proti nepřizpůsobivým menšinám, nepřátelským kulturám nebo elitářským darmošlapům odtrženým od životní zkušenosti tohoto dobrého lidu, a zdůrazňuje přílišné výhody, jichž se dostává všem těmto parazitům na náš úkor. Asociálním populismem pak označuji politickou propagandu postavenou na tom, že spořádaná většina je nucena přispívat na nepřátele své spořádanosti, které označuje za „nepřizpůsobivé“, či na hlouposti vymyšlené elitou – společný zájem či mezinárodní závazky.
Sebestřednost štěstí nepřináší
Aby měl asociální populismus živnou půdu, aby se politicky vyplácel, potřebuje zcela specifické publikum, které musí splňovat dvě podmínky. Musí být za prvé frustrované a nespokojené, za druhé nesmí disponovat kritickým myšlením a empatií.
Americký sociolog Ch. W. Mills už v polovině minulého století nabádal, abychom se učili sociologické imaginaci, která je schopností pochopit vlastní potíže a snahy v celospolečenském kontextu. Tedy například uvědomit si, že sebestřednost ještě nikomu štěstí nepřinesla a že si nemůžete vytvořit spokojený svět, pokud vaši sousedi trpí.
Reklama, negativní a poplašné zprávy v nás vzbuzují nejistotu a strach; povrchní, na vlastní písek zaměřené zpravodajství v nás posiluje lhostejnost vůči skutečným problémům světa, iluzi oddělenosti. Bojíme se, že přijdeme o svůj majetek, o své pohodlí, o imaginární jistotu. Bez majetku a postavení nás přece nikdo nebude mít rád, to díky reklamě víme naprosto přesně. Laskavost, vstřícnost a pochopení pro druhé jsou nezajímavé a v médiích vypadají jako nedostatek rozhodnosti a „charakteru“, který dokazujeme zaujímáním jednoznačných a vyhrocených postojů a hodnocení bez hlubšího zamyšlení o důvodech a motivacích těchto postojů.
Iluze bezpečí
Zkušenost pohodlného života pod kontrolou nás učinila závislými na iluzi bezpečí. A tak se strašně zlobíme na ty, kdo by nás o naše bezpečí chtěli či mohli připravit. A kdo to je, kdo nás o to chce připravit? No ten, o kom nám to asociální populisté přesvědčivě řeknou – třeba bezdomovci, Evropská unie, církev, imigranti, Romové, bába s dědkem, Mezinárodní měnový fond.
Černou labutí naší manipulovatelnosti asociálním populismem mohou být polodiktatury berlusconiovského či putinovského typu nebo nepokoje způsobené uraženými a poníženými.
Stejně smutné bude, když prostě zůstane dále vše při starém – společnost, kde peníze nesmrdí a většina vystrašených a zmanipulovaných lidí je ovládaná partou mafiánských oligarchů prostřednictvím politických loutek a ohlupujících médií.
O autorovi: Kateřina Šimáčková, soudkyně NSS. Text vyšel v Lidových novinách 30. prosince 2011.
Datum: 2. 1. 2012, Autor: Kateřina Šimáčková
Přečteno: 1135x
Zobrazit článek pro tisk 
Doposud hodnotilo 34 čtenářů, celková známka je 1.08.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 6th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
ACTA: Zostřený boj za „duševní vlastnictví“
5. 1. 2012 | Piráti |  0
Redakce časopisu Open source praxe požádala Piráty o analýzu dohody ACTA, pro své prosincové číslo. Pokud se chcete s ACTA důkladně seznámit, čtěte dále. Pro méně náročné čtenáře je k dispozici shrnutí. Dohodu jsme prošli skutečně důkladně, posuďte sami.
Zobrazit celý článek ►
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
|
Loading ...
Příspěvky (RSS)