Archív pro rubriku 2012
Posted on Únor 12th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
ODS – nová éra politického korporativismu
Názor | Největší česká „demokratická“ strana dnes představila bonus program pro své členy. Jedná se o tzv. modrou kartu ODS, která by od dubna tohoto roku měla přinést několik slev pro své členy, prozatím u firem T-Mobile a Česká pojišťovna. To, jestli ony slevy budou skutečně nějakým způsobem razantní, aby se to členům vyplatilo přenechejme ekonomům, důležité však je, že konečně vidíme přímý důkaz toho, že politická strana je podle některých hlav byznysem.
12. 2. 2012
„Přistupujeme k ODS jako k ostatním významným korporátním klientům, tedy firmám, sdružením a podobně,“ vysvětluje mluvčí České pojišťovny v rozhovoru pro iDNES.cz, avšak osobně si myslím, že toto jednání není či nemělo by být legální. Už v minulosti jsme v naší zemi měli případy „stranických slev“, a člověk si v dnešní době ekonomické represe nemůže být jist tím, že obyčejní lidé ve vidině něčeho levnějšího do strany nevstoupí s tím, že slev a výhod pro straníky bude přibývat. Člověk nemusí být génius, aby věděl kam toto směřuje (příslib výhod ,politická manipulace, navýšení stranické základny, vytvoření vlády stabilní jedné strany).
V tomto případě bych rád podotkl článek ústavy, konkrétně Článek 5, Hlava 1, který káže: „Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.“ Základní demokratický princip dle mého názoru není zvýhodňování jednoho člověka před druhým na základě politické příslušnosti. Jistě, někdo by mohl oponovat, že je to svobodné rozhodnutí firem, které se do bonusového programu ODS zapojili. To samozřejmě ano, pokud nejsou ve vlastnictví státu, jejich rozhodnutí je tedy naprosto svobodné. Ovšem mám za to, že by měli informovat své současné „nestranické“ klienty, jelikož poskytováním stranických slev, budou onu slevu kompenzovat právě ti klienti, kteří nemají s ODS nic společného.
Nyní je však nutné očekávat reakci veřejnosti. Uvidíme, zda-li je pro obyčejné lidi důležitější demokracie nebo sleva.
Datum: 12. 2. 2012, Autor: Jan Richter Přečteno: 443x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 11 čtenářů, celková známka je 1.81.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 12th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
ODS – nová éra politického korporativismu
12. 2. 2012 | Názory | 3 Názor | Největší česká „demokratická“ strana dnes představila bonus program pro své členy. Jedná se o tzv. modrou kartu ODS, která by od dubna tohoto roku měla přinést několik slev pro své členy, prozatím u firem T-Mobile a Česká pojišťovna. To, jestli ony slevy budou skutečně nějakým způsobem razantní, aby se to členům vyplatilo přenechejme ekonomům, důležité však je, že konečně vidíme přímý důkaz toho, že politická strana je podle některých hlav byznysem.
Zobrazit celý článek ►
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 10th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Pirátské noviny – prostor pro otevřenou diskusi
Aktualizovaná verze informací o redakci Pirátských novin | Pokud vás zajímá, kdo je náš tajný sponzor, budete ovšem zklamáni. Píšeme zadarmo a provoz Pirátských novin zajišťuje Martin Brož, náš vydavatel, z vlastních zdrojů.
10. 2. 2012
Cílem Pirátských novin je stát se respektovaným on-line deníkem, názorově blízkým pirátským myšlenkám. Přinášíme informace, které často jinde nenajdete a věnujeme se aktuálním událostem z pirátské perspektivy.
Redakční rada
Zakladatel, provozovatel a majitel domény piratskenoviny.cz je místopředseda Pirátů Martin Brož. Martin má na starosti správu stránek po
technické stránce, tvorbu a výběr obrázků,
zveřejňuje řadu článků, kreslí komix a když se nudí,
vymýšlí nové rubriky, jako třeba úspěšnou Jednou větou.
Podepisuje se Brooch. Vedl si blog na Lupě, než ho vyhodila. Martin Brož na vlastní náklady financuje provoz portálu. Poskytuje hosting, platí za domény a dodal nám redakční systém.
Šéfredaktoři = lidé s právem publikovat článek
Kromě Martina existují další tři lidé s
pravomocí zveřejňovat články, říkejme jim pracovně šéfredaktoři:
- Jakub
Michálek, šéf administrativního odboru Pirátů a pirátský expert na
kopírovací zákon, dohodu ACTA apod. Paralelně studuje práva a Matfyz,
zároveň napsal podstatnou část Pirátského
volebního programu. Podepisuje se jménem, zkratkou jmi nebo jinou zkratkou.
- Mikuláš Ferjenčík, místopředseda Pirátů , který nyní poměrně nerad vede pirátský mediální odbor
(píše tento článek, v zájmu zdání objektivity v množném čísle). Má na
starosti složení redakce,
snaží se psát, ale příliš často se k tomu nedonutí a přiděluje úkoly
překladatelům. Podepisuje se celým jménem nebo mik. Vede si blog na Respektu. Spolu s Martinem Brožem odpovídá na emaily redakci.
- Emil Havran,
který se
v kulturní branži pohybuje od 80. let minulého století, působil jako
hudební promotér a produkční v alternativní sféře, v posledních pěti
letech publikuje v různých periodikách a na obskurních i neobskurních
webech. Emil Havran stál u zrodu Pirátské strany v ČR, ale před přímým zapojením ve
straně dal přednost podpoře pirátského hnutí na nezávislém základě. Emil
Havran je jednou ze záruk, že Pirátské noviny nejsou stranický plátek.
Podepisuje se hav anebo red.
(Podpis red používají i další
členové redakce, pokud se jedná o zprávičku nebo neideologický
text, kde nepovažujeme autorství za podstatné, pozn. red.)
Vztah k Pirátům
Pirátské noviny zcela spadají pod správu provozovatele Martina Brože. Jednotlivé orgány Pirátské strany nemohou do každodenního chodu
Pirátských novin přímo zasahovat. Mezi Pirátskou stranou a Pirátskými novinami nejsou žádné finanční vztahy, jak je možné zjistit i z trasnparentního účetnictví strany.
Vztah k Pirátské straně je řešen dvěma kontrolními mechanismy:
- kontrolní komise Pirátů dohlíží na to, aby provoz Pirátských novin Piráty nepoškozoval (pro názornost extrémní příklady – nechceme, aby se z Pirátských novin stala například hlásná trouba IFPI nebo Protipirátské unie, aby noviny šířily mezi lidi poplašné zprávy, apod.)
- mediální odbor Pirátů má právo veta na jmenování nových šéfredaktorů.
Jediná forma sankce, kterou může Pirátská strana uplatnit vůči novinám, je odvolat členy redakce z jejich
stranických funkcí, případně jim uložit jiný trest podle vnitřních předpisů. Nemůže je ale přímo donutit vydat nebo nevydat článek.
Redakce
Kromě výše zmíněné redakční rady máme desítky pravidelných či
nepravidelných přispěvatelů, v poslední době si zřejmě největší pochvalu
zaslouží Martin Doucha, který překládá zajímavé zahraniční texty
týkající se Pirátů.
V redakci zatím figurují především
členové nebo registrovaní příznivci Pirátů, to je velmi podstatné, na
druhou stranu spolupráci s externisty do budoucna plánujeme a vítáme.
Rádi otevřeme prostor i našim kritikům, zejména v rubrice Názory uveřejňujeme polemiky.
Články na Pirátských novinách
nejsou tiskové zprávy, vyjadřují názory svých autorů a nelze je brát jako oficiální postoje Pirátů ani jiného politického subjektu.
Naopak často prezentujeme postoje, na kterých v Pirátské straně shoda
není, otevíráme diskusi a obecně se snažíme obohatit Internet o prostor,
kde je možné pirátská témata diskutovat i z jiného úhlu, než který
nabízí Pirátská strana.
Členská základna Pirátů ale „své“
noviny pozorně sleduje a pokud bychom se pustili na tenký led,
velmi rychle to zjistíme.
Oficiální stanoviska Pirátské strany, která podobně jako ostatní media čas od času přebíráme, uvádíme s podpisem pirati.cz, případně explicitně uvedeme, že se jedná o tiskovou zprávu.
Pirátské noviny píšeme a spravujeme ve svém volném čase na čistě
dobrovolnické bázi. Byť jsme často v Pirátské straně ve vedoucích
funkcích, Pirátské noviny chceme vytvářet spíše jako obecně Pirátské
médium než jako kanál propagandy Pirátské strany. Narozdíl od řady
jiných médií svou politickou preferenci veřejně deklarujeme.
Jak se můžeš zapojit ty?
Pokud se chcete stát členem redakce, můžete napsat Mikulášovi, který spravuje lidské zdroje v redakci. Jednotlivé články posílejte na adresu redakce.
Pokud budou zapadat do redakčního plánu, odpovídat tematicky Pirátským
novinám a budou uvádět pravdivé informace, rádi je přineseme našim
čtenářům.
Datum: 10. 2. 2012, Autor: red Přečteno: 315x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 9 čtenářů, celková známka je 3.11.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 10th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Německo pozastavuje svůj podpis pod dohodu ACTA
Agentura DPA oznámila v krátké zprávě, že německé ministerstvo zahraničí pozastavilo proces ratifikace mezinárodní dohody ACTA. Německo bylo jednou z pěti evropských zemí, které dohodu v Tokiu nepodepsalo.
10. 2. 2012
Informace DPA se objevila před hodinou na Twitter kanálu odkud ji převzal server netzpolitik.org. Server považuje pozastavení pouze za taktický manévr úřadů. O zprávě referuje i další německý server heise.de.
Skutečností je, že v Německu po proniknutí Pirátské strany do berlínského parlamentu, rostou pirátské volební preference. V současné době dosahují až 8% a strana by se tak měla dostat i do spolkového parlamentu. Zároveň stoupá počet členů Pirátů, začátkem ledna překročil hranici dvaceti tisíc straníků. S napětím jsou očekávány krajské volby v Šlesvicku-Holštýnsku, které proběhnou 6. května.
Případný podpis dohody ACTA by tak pravděpodobně poškodil vládnoucí strany a naopak podpořil Piráty. Německo je na ochranu soukromí zvláště citlivé, zároveň se jedná o evropskou velmoc, a budoucnost ACTA by tak mohla být vážně zpochybněna.
Zakladatel první Pirátské strany Rick Falkvinge zprávu na Facebooku označil za probíhající pád kostek domina. Německo je čtvrtou zemí, která z podpisu dohody couvá. Nejprve ratifikaci pozastavilo Polsko, následně Česko a Slovensko. V středu se podobně vyjádřil lotyšský ministr hospodářství.
Zpráva o německém přibrždění příchází den před hlavními evropskými protesty proti této kontroferzní dohodě. Petici proti ACTA podepsalo v Evropě již téměř 2 miliony lidi. Protestovat se chystají tisíce z nich.
Česká Pirátská strana zprávu o německé stopce doprovodila výzvou k silnějším protestům. „Ve všech zemích se jedná o zastavení ratifikace nikoli o odmítnutí smlouvy. Protesty musí být o to intenzivnější,“ napsala na svém facebookovém profilu.
Datum: 10. 2. 2012, Autor: red Přečteno: 361x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 2 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 10th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Lidové noviny o ACTA a Anonymous
Páteční příloha Lidových novin Pátek přináší článek o Ondřeje Formánka o pirátském kopírování a hnutí Anonymous. Na názorové straně listu je i text ředitelky místní pobočky IFPI Petry Žikovské s výmluvným názvem „Situace na netu je neúnosná“.
10. 2. 2012
Petra Žikovská pokračuje v litaniích, do kterých se opožděně spustila, po masivní kritice dohody ACTA. Její názor lze shrnout tak, že ACTA nikdo kromě ní pořádně nečetl a dohoda nikoho neohrozí. Všichni kdo ACTA kritizují jen dezinformují, dezinformuje nejen Pirátská strana, ale dokonce i IT odborníci. Žikovská také kritizuje média, že „dezinformacím“ poskytují tak velký prostor.
Ondřej Formánek se v úvodníku magazínu Pátek LN, domnívá, že pirátské šíření obsahu kopírovacího monopolu, lze omezit jen rozumnou a přiměřeně zpoplatněnou službou na způsob iTunes. V závěru kritizuje Anonymous za prolamování a zveřejňování soukromých údajů.
Hlavní článek věnovaný Anonymous se v první části věnuje především fenoménu digitálního kopírování a připomíná kauzu Megaupload. V druhém oddílu zpovídá českou sympatizantku Anonymous a bývalého hackera, který dnes pracuje pro protistranu. Názorové spektrum doplňuje šéfredaktor časopisu Živel Luboš Pavlovič, který fenomén Anonymous přirovnává k freeteknu a kybernetické útoky k pořádání festivalů Czechtek: „Tehdy také nikdo z oficiálních institucí nechápal, jak je možné, že se bez organizátora někam sjelo dvacet tisíc lidí. Anonymous jsou myšlenka a vlajka v jednom.“
Lidové noviny jsou dostupné i v elektronické podobě, po registraci a za polatek 10,- Kč.
Vybíráme z Pirátských novin
Kolik písniček si můžete stáhnout podle Petry Žikovské? ACTA jako digitální Czechtek Olivie v Živlu, pomatenci proložená
Datum: 10. 2. 2012, Autor: red Přečteno: 227x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 1 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 10th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Komu slouží politici?
Proces prosazování smlouvy ACTA je názornou ukázkou vládnutí. Je vysoce
pravděpodobné, že celá řada současných zákonů vznikla stejným způsobem.
Mnoho zákonů je schvalováno bez pozornosti veřejnosti. Stále více jsou
omezována práva občanů, ve prospěch tvorby zisků úzkých zájmových
skupin.
9. 2. 2012
Lidská společnost žije podle pravidel popsaných zákony. Zákony vytvářejí politici, rozhodují i o jejich uplatňování.
Proces prosazování smlouvy ACTA je názornou ukázkou vládnutí. Skupina firem v USA přiměje vládu, aby prosadila ve světě zákony, o kterých se domnívají, že vylepší jejich byznys. Cílem smlouvy ACTA je harmonizovat legislativu podle doporučení, která předkládá.
Následuje zřízení komise, která bude metodicky pomáhat při přípravě potřebné legislativy. Jak vypadají doporučení k tvorbě legislativy, nám ukazují utajované dokumenty, které se díky leaku podařilo získat.
Je vysoce pravděpodobné, že celá řada současných zákonů vznikla stejným způsobem. Mnoho zákonů je schvalováno bez pozornosti veřejnosti.
Dlouhodobý vliv finančního průmyslu deformoval pravidla ke svému obrazu natolik, že vytvářejí předpoklad většího růstu výnosů, než dokáží ostatní účastníci směny vytvořit. Lidé by snadno zvýšili produkci všeho, ale nemají ji komu prodat. K lidem se dostává stále méně peněz. Trh zboží se nezvětšuje, ale požadavky na placení dluhů rostou. Reformy u nás i v Evropě nastolují fakticky bankrot přenesený na občany. Omezí se sociální komfort a zvýší se daně. Dluhy jsou však natolik vysoké, že budou občané věčnými plátci rostoucích úroků.
Celosvětově množství peněz prudce roste, ale peněz mezi lidmi v Evropě a USA nepřibývá. Narůstá množství peněz mezi lidmi v některých rozvojových zemích. Evropa a USA neumějí dostat peníze mezi lidi, aby rostl vnitřní trh. Roste počet lidí, na kterých nelze vydělávat. Adekvátně klesá místní spotřeba, a snižuje poptávku po práci.
Lidé si nemají možnost mezi sebou směňovat práci, protože jim chybí ke směně peníze.
Žijeme podle pravidel, které vytvořily vlády. Vládnoucí propaganda nám neustále vštěpuje, že za všechny problémy mohou lidé. Prý se lidé málo snaží.
Lidé jsou pořád stejní, mění se objektivní realita a pravidla. Realitu mění technologický vývoj. Pravidla stanovují vlády. Politici a zájmové skupiny, které je ovládají, se mají dobře. Oni stanovují pravidla a my podle nich musíme žít. My se musíme snažit, aby se oni mohli mít dobře.
Většina současných vlád prosazuje zákony a opatření (tzv. reformy), které jsou výhodné pouze pro věřitele a „sponzory“ politiků, kterým slouží.
;Celoevropský protest proti ACTA – 11. únor
Datum: 9. 2. 2012, Autor: Ivo Vašíček Přečteno: 253x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 18 čtenářů, celková známka je 2.22.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 9th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
5 argumentů zastánců ACTA a proč neplatí
Podporovatelé ACTA se stačili kladně vyjádřit k této dohodě a my si jejich názory vyjasníme a uvedeme do souvislostí.
2. 2. 2012
V tomto textu vycházím z textu smlouvy ACTA na webu ministerstva průmyslu a obchodu.
„Obchodní dohody se takhle vyjednávají standardně, všechno bylo transparentní a český text ACTA je na webu.“—Ministerstvo průmyslu a obchodu
Předně,
smlouva ACTA není jen obchodní dohoda, protože obsahuje také
trestněprávní ustanovení. Český text dohody není na webu kvůli tomu, že
by ho tam ministerstvo
samo dalo, ale kvůli tomu, že si ho vyžádala Pirátská strana na základě
zákona o svobodném přístupu k informacím a že tento zákon ukládá
informaci, jakmile byla zveřejněna, umístit i na web. Dohodu iniciovaly v
roce 2006 USA, Japonsko a jejich obchodní partneři. Na dohodě se velkou
měrou podílel přes úřad USTR mediální průmysl. ACTA byla v EU
utajována, pak byla nečekaně podepsána na setkání zemědělců a rybářů a o
jejím podpise jsme se dozvěděli z tiskové zprávy japonského
ministerstva zahraničí. Pokud ministerstvo průmyslu a obchodu tohle
považuje za standardní, tak je něco špatně.
„Je třeba chránit duševní vlastnictví, takže podporuji ACTA“ — filmový producent Jan Svěrák
Věcná otázka, před kterou stojíme, nezní, zda chránit duševní
vlastnictví. Toho se ACTA vůbec netýká (čl. 3 odst. 2). ACTA se týká
toho, jaké prostředky vynucování mají být podle ní zavedeny na celém světě. A ty je třeba zvolit jako přiměřené, nikoliv extrémní, jak to dělá ACTA.
„V České legislativě se nic nezmění.“ —Ministerstvo průmyslu a obchodu
Normálního člověka vůbec nezajímá, jestli se česká legislativa změní nebo ne, ale chce vědět, jaký by měla ACTA praktický
dopad. Praktický dopad ACTA je jednak v hrozbě posílení vládního vlivu na Internet a absenci jeho kontroly, změně legislativy cizích států, která
může výrazně zpřísnit hraniční kontroly. Vágnost smlouvy umožňuje téměř libovolný výklad a smlouva obsahuje minimum záruk proti zneužití. V tom, zda
je ACTA v souladu s evropským právem nemají jasno ani největší experti.
Legislativa znamená zákony, zatímco ACTA počítá s vlastními mimozákonnými
mechanismy. Například počítá s postupem, že si Evropská komise nebo
vláda pozvou na kobereček velkého poskytovatele a domluví se s ním, aby
poskytovatel začne dělat něco, co se nám uživatelům nelíbí. Třeba nám
může zabránit ve vyhledávání souborů torrent, kterými se sdílí např.
svobodný software. Nebo počítá s mezinárodním výborem ACTA, který bude
vydávat „dobrou praxi“ států ACTA. A při našem Hujerství a produkci
novel v poslanecké sněmovně je dost pravděpodobné, že negativní změny přijdou, ačkoliv ve smlouvě jsou definovány jako dobrovolné. To
je cesta, kterou nechceme nastoupit, a proto jsme proti ACTA.
„Ustanovení o prohlídkách počítačů, mobilů a notebooků nejsou povinné, takže se nemusíme ničeho bát.“
ACTA
vznikala tak, že se původně velice přísné a konkrétní zákazy
nahrazovaly a) vágními formulacemi a b) povinnosti byly přepsány na
možnosti. Oba body jsou problém sám pro sebe.
a) ACTA zřizuje
zvláštní výbor, který bude vágní termíny smlouvy vykládat a bude tedy
vyvíjen tlak na zákonodárce, aby přejímali úpravu nikým nevoleného
orgánu velice pravděpodobně pod velkým vlivem mediálního průmyslu.
(Ostatně znáte někoho někoho jiného, kdo by platil copyrightovým
právníkům?)
b) „Proč tedy tyto možnosti v textu smlouvy vůbec jsou,
když nemají význam?“ zeptali se během vyjednávání nejvýznamnější
akademici. Evropská komise jim odvětila, že tato ustanovení sice nejsou
právně závazná, ale vyjednávající státy je chápou jako příklad dobré praxe. Už to samotné by stačilo, aby člověk proti smlouvě protestoval.
Zeptejme
se jinak: Chceme, aby náš Parlament schválil smlouvu, že
Česká republika může zavést
celní kontrolu dat v počítačích, na mobilech a přehrávačích, tedy
kontrolu zjevně nepřiměřenou a nejspíš i protiústavní? A smlouva
ACTA je ještě přísnější, protože tuto kontrolu předpokládá a stát od ní
musí upustit (opt-in/opt-out). Anebo ještě jinak: Chceme uzavřít smlouvu
s USA, která zakotví možnost kontrolovat notebooky, porušovat tak právo
na soukromí a obtěžovat cestující? Američané si samozřejmě mohou dělat
na svém území, co chtějí, ale to není argument, proč by takové
invazivní opatření mělo být stanoveno mezinárodním standardem jako legitimní nástroj.
ACTA má potenciál změnit naše právo
Ukažme si závěrem jeden z dílčích problémů ACTA (takových nejasností je ACTA kvůli nedůsledné terminologii plná):
Čl. 23 odst. 3 ACTA: Každá smluvní strana zajistí, aby přinejmenším v případ[ě ...] porušení autorského práva [...] v komerčním měřítku bylo zavedeno trestní řízení a tresty.
Na druhou stranu náš „autorský“ zákon stanoví v § 43
Do práva autorského neoprávněně zasahuje
také ten, kdo vyrábí, kdo vyrábí, dováží, přijímá, rozšiřuje, prodává,
pronajímá, propaguje prodej nebo pronájem nebo drží k obchodnímu účelu
zařízení, výrobky nebo součástky nebo poskytuje služby, které b) mají
vedle obcházení účinných technických prostředků jen omezený obchodně
významný účel nebo jiné užití.
Pokud tedy někdo komerčně vyrábí program dekódující DRM, porušuje
podle českého autorského zákona autorské právo a podle ACTA musí Česká
republika přijmout trestněprávní úpravu, kterou dosud nemá, protože §
270 trestního zákoníku se týká pouze autorských práv k dílu, nikoliv
autorského práva jako právního odvětví:
Toto ustanovení se bude patrně muset změnit.
Datum: 2. 2. 2012, Autor: Piráti Přečteno: 3558x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 41 čtenářů, celková známka je 1.31.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 9th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
9. 2. 2012, 17:03
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 9th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Rozcestník na Facebookové události protestů v ČR
Brno: 13:00 – 16:00, Náměstí svobody
České Budějovice: 15:00 – 18:00, náměstí Přemysla Otakara II.
Jihlava: 14:00 – 16:00, Masarykovo náměstí – U moráku
Karlovy Vary: od 13:00 ulice T.G. Masaryka – Pod Mc Donaldem
Liberec: 14:00 – 18:00, nám. Dr. E. Beneše
Olomouc: 14:00 – 16:00, Horní náměstí
Ostrava: ve 14 hodin na Masarykově náměstí
Pardubice, 14:00 – 17:00, Pernštýnské náměstí
Plzeň: od 14:00 na Náměstí republiky
Praha: 14:00 – 17:00 protestní průvod, start bude na Staroměstském náměstí, závěr na Náměstí Jana Palacha
Sokolov: 13:00 do 16:00, Náměstí Budovatelů (Nové Náměstí)
Šumperk: 14:00 do 17:00, Nám. Míru
Teplice: 15:00 – 18:00, Benešovo náměstí
Ústí nad Labem: 14:00 – 17:00 Shromáždění bude zahájeno poblíž
křižovatky ulic Bílinská a U kostela, následný průvod půjde po trase
Bílinská, Revoluční, Mírové náměstí, Velká hradební, Pařížská,
Masarykova, Mírové náměstí.
Valašské meziříčí: od 15:00 do 17:30, náměstí Valašské meziříčí
Zábřeh: 15:00 – 16:00, Prostranství před Kulturním domem Zábřeh na Moravě
Zlín: 14:00 – 15:30 Náměstí míru
Znojmo – od 14:00 do 16:00
Mapa protestů
Seznam protestů probíhajících po celém světě:
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Únor 9th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Lotyšský ministr hospodářství pozastavuje ratifikaci ACTA
ACTA ztrácí podporu v další evropské zemi. Po Polsku, Česku a Slovensku pozastavuje ratifikaci lotyšský ministr hospodářství Daniels Pavluts. Informuje o to server Baltic News Network.
9. 2. 2012
Ministr ve středu 8. února své rozhodnutí zdůvodnil obavami několika odborníků, kteří mají obayv o negativní dopad realizace ACTA na Lotyšsko, vnímá i kritický postoj veřejnosti k mezinárodní smlouvě, uvádí server bnn-news.com.
„Nejprve potřebujeme konstruktivní dialog a diskusi se všemi zainteresovanými stranami,“ uvádí Daniels Pavluts. Podle jeho názoru není pozdě na veřejnou diskuzi o tom, co přesně znamená ACTA a zároveň nechce pospíchat s ratifikací v parlamentu.
Pavļuts je připraven požádat veřejného ochránce práv, jakož i další příslušná ministerstva, aby se zabývaly podrobnými analýzami ACTA a potenciálním dopadem na lotyšskou legislativu v oblasti práv duševního vlastnictví, autorského práva i lidských práv a základních svobod. V některých parlamentních výborech již diskuse začaly. Ministerstvo hospodářství bude také pořádat diskuse na internetu.
Ministr zdůrazňuje, že ACTA vstoupí v platnost v Evropské unii (EU) až poté, co ji budou ratifikovat všechny členské státy.
Ohledně způsobu ratifikace dohody v rámci Evropské unii ovšem panují rozdílné názory, podobně jako v dalších oblastech, která ACTA pokrývá. Podle expertů může jednoznačnou odpověď na řadu otázek v tomto ohledu dát až Evropský soudní dvůr, pokud mu budou sporné záležitosti předloženy k posouzení
Jiří Peterka na serveru Lupa.cz upozorňuje, že evropské státy, které dohodu dosud nepodepsaly, tak učiní v blízké době. Peterka odkazuje na dopis eurokomisaře Karla de Guchta, který tvrdí, že Kypr, Německo, Estonsko, Nizozemí a Slovensko dohodu v Tokiu nepodepsaly pouze z prostého důvodu, že buď neměly v Japonsku velvyslance, nebo nestihly v termínu provést interní postupy nutné k provedení podpisu.
Datum: 9. 2. 2012, Autor: red Přečteno: 21x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
|