Archív pro rubriku Leden, 2012
Posted on Leden 14th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Petr Vileta: Patří Pirátské strany do vězení?
Přinášíme další reakci na text Benjamina Kurase, který byl publikován v Mladé frontě DNES 9. ledna 2012 s titulkem „Pirátské strany patří do vězení“. S Kurasovými názory polemizuje pirát Petr Vileta. Benjamin Kuras je spisovatel, dramatik, překladatel a publicista. Spoluzakládal Stranu svobodných občanů a kandidoval za ni ve volbách do Evropského parlamentu (2009), v kterých ovšem strana neuspěla.
14. 1. 2012
Pod tímto titulkem vyšel článek Benjamina Kurase v MF Dnes a na svém blogu ho publikuje s titulkem Svobodné, nebo kradené?. Jako Pirátovi mi to nedá, abych neodpověděl.
Předně chci panu Kurasovi poděkovat, opravdu, bez špetky ironie, větší reklamu nám nemohl udělat. On nepíše o žádných bezvýznamnostech a prkotinách a když už si vzal na paškál Pirátské strany, musí to být závažné.
Cituji z článku:
„Představme si politickou stranu s programem bezplatného bydlení, jídla, šat, bot a třeba ještě nábytku. Představme si, že taková strana voličům dokonale vysvětlí, že na tyto bezplatné věci a služby mají morální právo, protože na nich někdo nepřiměřeně a nemravně vydělává.“
A teď já. Představme si politickou stranu s programem bezplatného zdravotnictví, veřejnoprávního vysílání, stravenek, režijních jízdenek pro zaměstnance železnice a štědrým systémem sociálních dávek. Představme si, že taková strana voličům dokonale vysvětlí, že na tyto bezplatné věci a služby mají právo. Safra, tohle mi něco připomíná. Co jen to může být? Aha, už to mám. Sociální demokracie jako vyšitá. Patří snad socialisté do vězení? No někteří možná, ale ne pro svůj politický názor, ale pro trestné činy, spáchané buď záměrně, z hlouposti, nebo z nedbalosti.
Pan Kuras se domnívá, že je možné vlastnit myšlenku a dokonce ji prodávat a to opakovaně. V jistém smyslu myšlenku vlastnit lze, ale jen potud, pokud ji držíte pouze ve své hlavě. Jakmile se myšlenka dostane na veřejnost, už to není myšlenka, ale informace a tu vlastnit nelze, aniž byste brutálně omezovali právo ostatních tu informaci přijmout a použít.
Kdysi dávno byla zveřejněná myšlenka bez ochrany. Fungovalo to tak tisíce let a příklad z doby ne tak dávné je třeba ruchadlo bratranců Veverkových. Různé pluhy byly známy již od starověku, ale oni přišli s něčím novým a kupodivu si to nedali patentovat, ale „Těšilo je, že jejich řešení funguje, že pomáhá lidem ulehčit jejich práci. Nevěděli, že se jedná o vynález, jehož patentování a obchodní využití by mohlo řešit jejich svízelnou finanční situaci. Dávali své řešení ruchadla k dispozici každému, kdo o ně požádal.“ Jak se lze na Wikipedii dočíst, na jejich myšlence vydělávali jiní, ale kdo je dnes zná? Ve škole se učí o bratrancích Veverkových.
Pan Kuras běduje nad trpkým osudem tvůrčích lidí, jak chudáci přijdou o práci a jejich obory zaniknou. Jenže tvůrci tvoří proto, že mají nápad, mají inspiraci a musí to z nich ven. Jestli někdo „tvoří“ jen pro peníze, pak je to na jeho „díle“ poznat. Kvalita je mizerná a pokud takový „tvůrce“ zemře hlady, pro svět to žádná ztráta nebude. Nebudu nikoho jmenovat ani z naší popmusic, ani z původců Hollywoodských béčkových filmů, každého čtenáře jistě vhodný příklad napadne.
Před pár desetiletími zavedený systém „ochrany duševního vlastnictví“ měl opravdu kdysi smysl, ale dnes je na překážku. Co kdysi pomáhalo, dnes škodí. Stejně, jako truhlář vyrobí vlastní model židle a prodá ho za konečnou cenu, stejně tak může spisovatel napsat román a prodat ho nakladateli za konečnou cenu. Jestli na tom nakladatel vydělá nebo prodělá, to je naprosto normální podnikatelské riziko. Ani ten truhlář totiž neví, jestli se zrovna jeho model židle ujme a budou ho lidé kupovat. Napřed musí jít do rizika, nakoupit materiál a tu židli vyrobit. Je jasné, že začínající truhlář bude prodávat svou židli za nižší cenu, aby vůbec mohl konkurovat ostatním, již zavedeným truhlářům. Stejně tak začínající spisovatel bude muset nabídnout svoji prvotinu za nízkou cenu a teprve až si získá jméno, může od nakladatele chtít víc. Ale tak je to všude, ani začínající kuchař nedostane stejnou mzdu, jako jeho kolega s dvacetiletou praxí.
Panu Kurasovi uniká i další věc, že dramatický pokles prodeje CD, DVD a dalších nosičů, ale i návštěvnost kin, neklesá důsledkem pirátského stahování, ale proto, že některé nosiče dat jsou již zastaralé a celkově se změnil způsob „konzumace“ uměleckých děl. Posluchači a diváci již nechtějí pasivně přijímat to, co je jim předkládáno, ale chtějí si vybrat jak dílo, tak způsob jeho poslechu nebo shlédnutí. Jak již jsem zmínil výše, kvalita mnohých děl je dost mizerná a proč bych si měl kupovat CD s jednou „peckou“ a devíti „vycpávkami“, které jsou tam jen proto, aby to CD obsahovalo alespoň 10 kousků? Když bude možnost si jednu písničku na Internetu koupit za rozumnou cenu, řekněme 10 Kč, tak si ji koupím. Jednu od toho, druhou od jiného, namixuji si je podle vlastního vkusu a nahraji kam budu chtít. Do PC, do mobilu, na MP přehrávač. Ale koupené dílo musí být moje a nikdo po mně nesmí požadovat, abych platil za každé poslechnutí či shlédnutí znovu. Zmíněnému truhláři přece také neplatíte pokaždé, když na jeho židli usednete.
A ještě k těm odhadovaným ztrátám. Ta čísla jsou naprosto vycucaná z prstu. Stalo se snad panu Kurasovi někdy, že by navštívil koncert, ten se mu nelíbil a pořadatel mu vrátil vstupné? Nebo že by si koupil nové CD nebo DVD, doma shlédl, shledal to šuntem a mohl to v obchodě vrátit? Mě se to tedy ještě nikdy nestalo a to už jsem těch šuntů viděl hezkou řádku. Mám oblíbenou kapelu, máme koupené jejich CD a vyjde další. Koupím si to za nehoráznou cenu 500 Kč, pustím první věc, nic moc, poslechu druhou věc, ještě horší a u třetí už se chytám za hlavu, protože „tohle se jim prostě nepovedlo“. Když si budu moci vybrat na Internetu, třeba i s poslechem krátké ukázky, vyberu si to, co se mi opravdu líbí a peníze půjdou těm umělcům, kteří budou oblíbeni. Jo, mimochodem, z dnešního CD jde autorům a muzikantům zhruba jen 10%, vše ostatní shrábnou vydavatelé, distributoři a reklamní agentury.
Pane Kurasi, doba se prostě změnila, Internet ji změnil. Staré české přísloví praví, že „Slovo, z huby vypuštěné, ani párem volů zpět nezatáhneš.“ Informace dnes proudí obrovskou rychlostí a co je jednou vypuštěno, to lze tisíckrát smazat, ale na tisíci a prvním místě se to znovu objeví. A pokud se budete soudit, jen dáváte práci advokátům, jako by už tak nebyli dost bohatí. Tahle zbytečná práce s ochranou neochránitelného nás, vyspělý svět, táhne ke dnu, nikoliv nechránění myšlenek. Jediný možný přístup je držet nápad pokud možno v tajnosti a rychle ho realizovat. To platí v technické oblasti. U uměleckých děl je třeba se jednak vrátit k tradičnímu osvědčenému modelu, že umělec vydělává vystupováním (i Karel Gott, a ať se to komu líbí nebo ne, to je pan zpěvák, si to myslí zde a zde) a za druhé změnit zastaralé obchodní modely a prodávat díla na Internetu, za rozumné ceny a v takové formě, v jaké ho lidé chtějí.
A na závěr ještě drobné upřesnění k Pirátským stranám. Švédové mají své dva europoslance, ale nemají 9% na národní úrovni. To se stalo v Něměcku, ve Spolkové zemi Berlín, kde z 15 pirátských kandidátů bylo zvoleno 15 poslanců do zemské vlády. A Češi nemají tři radní, ale pět, z toho dokonce jednoho „přeběhlíka“.
Petr Vileta je členem Pirátské strany, pravidelně publikuje na blogu na Aktuálně.cz.
Na text Benjamina Kurase již reagoval na Pirátských novinách Mikuláš Ferjenčík.
Datum: 14. 1. 2012, Autor: Petr Vileta Přečteno: 155x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 5 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 12th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Petice za přejmenování Václava Klause na Václava Havla
Na Facebooku byla založena stránka „Petice za přejmenování Václava Klause na Václava Havla“. Počet příznivců se rychle zvyšuje, během poslední hodiny přibylo více jak tři sta fanoušků.
12. 1. 2012
Zdá se, že pověstný český smysl pro humor se dokázal vypořádat i s někdy přehnaně vypjatou atmosférou po úmrtí Václava Havla a různými pitomými nápady, co rychle po Havlovi pojmenovat. Navíc vtip vhodně cílí i na ideový opak a věčného rivala Havla ješitu Václava Klause.
Zbývá říct jen: Bravo!
Text na stránce Petice za přejmenování Václava Klause na Václava Havla:
Požadujeme aby Václav Klaus nesl jméno Václava Havla. Požadujeme jeho přejmenování na Václava Havla a to ihned!
Vážení přátelé, tato iniciativa znamená definitivní konec nesmyslným dohadům o přejmenování kdejaké kadibudky jménem Václava Havla. Jméno Václava Havla musí nést něco majestátního, co bude navždy a věčně přesahovat životy nás běžných smrtelníků a to je prezidentský úřad! Proto požadujeme okamžité přejmenování Václava Klause na Václava Havla! Proto apelujeme na parlament, aby přijal zákon, aby každý budoucí prezident České Republiky byl automaticky přejmenován na Václava Havla. Tímto způsobem pravda a láska navždy zvítězí nad lží a nenávistí, tak jak o to Václav Havel celý život usiloval.
Datum: 12. 1. 2012, Autor: daz Přečteno: 728x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 23 čtenářů, celková známka je 1.56.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 12th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Šéf IT na magistrátě byl znám dopředu
Spekulace z prosincové diskuse pod článkem jednoho z Pirátů na serveru itbiz.cz se potvrdily. Šéfem odboru informatiky na pražském magistrátu se stal Jan Teska. Pokud jste čekali s novým vedením radnice novou krev, budete zklamáni. Teska na pražském magistrátu (případně pro magistrát) pracuje roky. Navíc je spojen s lidmi okolo informačního systému Proxio.
12. 1. 2012
Teskův syn přinejmenším v roce 2010 pracoval pro firmu Marbes
Consulting, která Praze systém Proxio dodává. Jan Teska kromě toho seděl
ještě v době, kdy pro Prahu pracoval jako projektový manažer, v jedné
kanceláři s Martinem Vimrem a Petrem Kolbekem. To ale není všecno. Teska
byl u toho, když se Proxio na magistrát dostalo v rámci projektu SEM. V roce 2008 měl na starosti projekt Implementace systému registrů a agend Proxio.
S Teskou na místo šéfa informačního odboru přichází šedá myš. Typický loajální úředník, který udělá, co mu nadřízení nařídí. Úřad vůbec nevyužil situace, kdy se o práci ucházelo 26 lidí. Řada z nich jistě byla odborně na výši a stálo by za to seznámit se přinejmenším s jejich představou. Elementární slušností potom je informovat je o tom, že nebyli vybráni.
Transparentní výběrové řízení podle TOP 09 tak bylo skutečně průhlednější než byste mysleli. Vítěz byl znám dopředu.
Postřeh Ivana Bartoše, předsedy Pirátů k jeho účasti v tomto výběrovém řízení čtěte zde.
Datum: 12. 1. 2012, Autor: Mikuláš Ferjenčík Přečteno: 370x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 4 čtenářů, celková známka je 1.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 12th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
IT na magistrátu – čelem proti zdi
Ivan Bartoš, předseda Pirátů podává zprávu o tom, jak zabojoval ve výběrovém řízení na pozici ředitele odboru informatiky Magistrátu hlavního města Prahy. Kontinuita strategie IT na pražském magistrátu nadále zaručena. Penězovody budou dál fungovat.
12. 1. 2012
Ivan Bartoš o své kandidatuře a průběhu výběrového řízení:
„Možná někteří z Vás zaznamenali, že po „odejití“ bývalého ředitele Martina Vimra, Magistrát zcela transparetntě (sic!) vypsal výběrové řízení na obsazení této pozice. Pozice člověka, který bdí nad projekty, jejichž realizační ceny se pohybují v řádu desítek i stovek milionů korun. Ačkoliv jsem ve svém současném zaměstnání spokojen, rozhodl jsem se využít šance a do výběrového řízení se přihlásit.
Musím přiznat, že i když mě potěšila řada kladných reakcí okolí, věděl jsem, že jakákoliv šance na průnik do současných kmotry ovládaných struktur je prakticky nulová. Přesto mě i Piráty zajímalo, jak takové výběrové řízení vypadá v praxi a především, zda se úroveň personální politiky zvýšila s nástupem nového vedení radnice.
Vágnost v definici požadavků na dovednosti a zkušenosti kandidáta byla sice podivná, ale budiž, říkal jsem si, jednotlivé kandidáty prověří výběrová komise při pohovoru. Hlavním cílem mé kandidatury bylo nastínit vizi odboru informatiky, postaveného na otevřených standardech s odbouráním stávajícího vendor lock-in [1].
Výběrové řízení patrně skutečně proběhlo, protože jsem se na webu magistrátu dočetl, že:
Budu se muset začít pídit, v čem bych se já, ale i dalších 18 v prvním kole odpadlých kandidátů měl dovzdělat a zlepšit, abych se v budoucnu mohl o podobný post případně ucházet.
V nemalé míře bych chtěl také poděkovat PhDr. Markétě Rendlové, koordinátorce úseku výběrových řízení za to, jakým způsobem informovala o průběhu řízení neúspešné kandidáty. Nijak. Trochu sarkasmu si tedy bylo těžké odpustit.
Podle § 9 odst. 5 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, musí ředitel magistrátu na požádání umožnit uchazeči do zprávy o výběrovém řízení (kde je složení komise atd.) nahlédnout. Tohoto práva rozhodně využiji.
Novému řediteli, který není v oddělení informatiky MHMP osobou neznámou, tímto gratuluji a přeji mu ať příjemně překvapí.“
Více si o Ivanově kandidatuře můžete přečíst v tiskové zprávě Pirátů.
[1] vendor lock-in: Stav, kdy má dodavatel trvale zajištěn dodatečný příjem z používání SW, a to pomocí „licenčních poplatků“, nebo „poplatků za servis“.
Datum: 12. 1. 2012, Autor: Ivan Bartoš Přečteno: 670x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 13 čtenářů, celková známka je 1.23.
Komentáře k článku
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 12th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
12. 1. 2012, 20:34
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 10th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
10. 1. 2012, 17:18
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 10th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Pirátské strany patří do vězení
Big Ben Benjamina Kurase spisovatele
Představme si politickou stranu s programem bezplatného bydlení, jídla,
šatů, bot a třeba ještě nábytku. Představme si, že taková strana
voličům dokonale vysvětlí, že na tyto bezplatné věci a služby mají
morální právo, protože na nich někdo nepřiměřeně a nemravně vydělává.
Že ona je ta jediná, která zaručí správné lidské a občanské svobody a
zatočí s korupcí a státním mrháním. Získá si takovou popularitu, že
vyhraje volby, sestaví vládu a dá se do zavádění svého programu.
Výsledkem bude krach všech zbezplatněných oborů, protože se jimi nikdo
neuživí. Tvůrčí, pracovití a podnikaví lidé z nich odejdou a ony
zaniknou.
Fantazmagorie? V těchto oborech pravděpodobně neproveditelná, ale
raději na to nesázejme. Jenže moderní ekonomiku udržují naživu i obory
jiné, stojící na čemsi, čemu se říká intelektuální vlastnictví.
Autorská práva, patenty a obchodní ochranné značky. V době, kdy ze
západního světa mizí jedno odvětví materiální výroby za druhým,
intelektuální vlastnictví západních autorů, vynálezců a prvotních
výrobců zabírá stále rostoucí procento příjmů západní ekonomiky.
Bude-li současný trend globalizace pokračovat, intelektuální
vlastnictví bude brzy naším jediným zdrojem příjmu. Na jeho zachování a
upevňování – a tudíž stíhání a trestání jeho lupičů – ve stále
rostoucí míře závisí záchrana západní civilizace.
Jak obrovské výše dosahuje loupení autorských práv pomocí internetu, se
už ekonomům daří přibližně propočítat. Jeho už měřitelný katastrofální
dopad na autory, výrobce, prodejce a distributory intelektuálních
produktů podléhajících autorským právům by nám mohl naznačovat, kam
spějeme a jakým tempem. Od roku 2003 krachuje jen v USA ročně průměrně
200 nezávislých řetězců hudebních prodejen. V samotné Kalifornii od té
doby zavřela téměř polovina prodejen.
Hudba se přestává kupovat, protože z internetu „teče“ jako komunální
služby z vodovodu či plynovodu. Na každou legálně koupenou písničku v
Evropě a v Americe (jinde se to nikdo neobtěžuje sledovat) připadá 40
písniček ilegálně stažených. Dvacet miliard dolarů ročně uloupených od
umělců, producentů, distributorů a prodejců. Zároveň s prodejnami
krachují i nahrávací studia, producenti a bez nich nakonec i muzikanti a
skladatelé. Jednoho dne se hudbou nikdo neuživí. Domyslíme-li to do
konce, znamená to smrt dlouhé slavné tradice západní profesionální
hudby. Literatura a tištěné informace jsou na tom ještě hůř. I tam se
řítíme ke krachu pulírovaného a zodpovědně redigovaného profesionálního
psaní, nahrazeného nekonečným oceánem amatérských uplkaných blogů.
Takto vypadá budoucnost západní kultury v programu pirátských stran,
které rostou ve všech západních zemích jako houby po dešti. Ta
nejúspěšnější, švédská, už zaznamenává 9 procent hlasů a dva
europoslance. Česká má zatím jen tři radní, ale průzkum u mládeže by
mohl vypadat na její brzký vstup do parlamentu. Její program
„svobodných informací“ vypadá lákavě. Než nám dojde, že „free
information“ znamená nejen svobodné, ale hlavně bezplatné. Čili
ukradené.
A tak by si možná nějaký soud měl klást otázku, zda Pirátská strana patří na volební listinu, nebo do vězení.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 9th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Ministr Drábek začal trestat malé ryby
V reakci na článek Pirátských novin o korupci na Ministerstvu práce a sociálních věcí padl první trest. Šéf informatiky René Piták byl dle zjištění Euro.cz finančně potrestán za přidělení zakázky firmě AMI Praha, jejímž většinovým majitelem je Michal Svatý – v době získání zakázky zaměstnanec MPSV. Pikantní na celé věci je také skutečnost, že Svatý před dvěma a půl lety daroval Drábkově straně TOP 09 částku 100 tisíc korun.
9. 1. 2012 Ministerstvo firmu AMI Praha ohledně zmíněné
zakázky malého rozsahu nazvané Analýza procesů poskytování nepojistných
dávek samo oslovilo a spolu s ní ještě dva subjekty. V řádném termínu,
do poloviny loňského září, zareagovaly společnosti AMI Praha a Xeos.
A tady se objevila další sporná záležitost, protože nabídka Xeosu za
1,4 milionu korun bez DPH byla o téměř 300 tisíc nižší než vítězná
nabídka AMI Praha.
Dle vyjádření MPSV je ale vše v pořádku. Rozhodovalo totiž základní
hodnotící kritérium „ekonomická výhodnost nabídky“, cena a kvalita byly
jen dílčími ukazateli. „Po zjištění propojení AMI Praha s panem Svatým
jsme zakázku znovu prošetřili a shledali, že proběhla zákonně a k
žádnému pochybení nedošlo,“ doplnila pro Euro.cz resortní mluvčí
Plívová.
P.S. Pro úplnost dodáváme, že Xeosu šéfuje Ivo Vašíček, místopředseda Pirátů. Původní článek Pirátských novin ovšem vznikl bez jeho přičinění, sami jsme překvapeni, kolik lidí se nám v poslední době ozývá s tipy. Ivošova reakce v týdeníku Euro je důsledkem debaty pod článkem na Pirátských novinách.
PP.S. Mnohem důležitější je ovšem kauza Drábek Card.
Datum: 9. 1. 2012, Autor: red, euro.cz Přečteno: 80x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 1 čtenářů, celková známka je 1.
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 7th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
„Vláda se nejspíš dál brání proměně uzavřených anonymních komnat na ministerstvech v průhlednější instituce s postižitelnými úředníky.“
7. 1. 2012
Komentátor Hospodářských novin Jiří Leschtina reaguje na poslední případ neoprávněného zatajování informací v podání ministerstva financí, které se snaží vysokými cenami odradit zájemce od zjištění, komu byly v minulosti odpuštěny daně.
Nelze nepřipomenout víc jak rok starou změnu slovenské vlády, která neprodleně začala zveřejňovat většinu oficiálních informací. K podobně otevřenému kroku česká vláda ani po roce nedospěla.
Datum: 7. 1. 2012, Autor: red Přečteno: 56x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
Posted on Leden 7th, 2012 by GreyLink in X. Pirátské Noviny
Proxio: další ražba tunelu a vzpoura úředníka
Korupční zakázky na rozvoj informačního systému Proxio pokročily. Všechno se prozatím vyvíjí podle scénáře, který nastínily Pirátské noviny. Potěšila nás alespoň jedna osobní vzpoura.
7. 1. 2012
Po otevření obálek
je jasné, že o 600 milionů korun nikdo nesoutěžil, protože nemohl. Jediný uchazeč tedy byla firma
MARBES CONSULTING s.r.o. Tak velkoryse prodává magistrátu licence k
software, který vyvinula z jeho peněz, za 86 360 000 Kč bez dph.
Připomínáme, že náklady na udělení těchto licencí jsou pro Marbes
přibližně 0 Kč.
Podpora a rozvoj systému na další 4 roky (nabídku dal opět pouze Marbes) má stát 336 656 000 Kč bez dph. To je částka, srovnatelná s cenou vývoje systému (přesněji s náklady vysoutěženými za dodávky systému Praze). Podle názoru Pirátů, by Praha mohla za tyhle peníze vyvinout celý systém sama, zaplatila by z toho podporu na delší období a ještě by jí zbylo na žvýkačku.
O poslední zakázku za 200 milionů korun se ovšem tvrdě soutěží. O podpis rámcové smlouvy se uchází 4 zájemci. Rámcová smlouva je způsob jak obejít zákon o zadávání veřejných zakázek. Soutěží se o možnost ucházet se o zakázky do budoucna. 200 milionů o které se nyní soutěží se časem rozdělí na menší zakázky, o ty ovšem budou „soutěžit“ pouze 3 firmy, které radnice nyní vybere. V řadě případů by u těchto drobných zakázek nebyly potřeba omezení na uchazeče, které jsou v rámcové smlouvě. Ne na všechny ze subzakázek by byly potřeba odborníci na Proxio (často se jedná i o konzultační činnost, univerzální webové formuláře atp. ), tímto způsobem ovšem magistrát konkurenci dopředu zamezí.
Kdo se tedy o zakázku uchází? Staří známí z předchozího článku – MARBES, PADCOM a ORTEX. Křovinu (firmu s nejvyšší cenou, která se hlásí, aby to lépe vypadalo) zřejmě dělá firma WINSITE a.s. Zajímavé je, že se nám nepodařilo vygooglit žádnou dodávku Proxia, kterou by Winsite realizovala. Jediné napojení na Marbes má Winsite na svém webu, Marbes tuto referenci neopětuje. Možné napojení na Martina Vimra (bývalý šéf IT na magistrátu) je na webu doloženo zde, což nepůsobí příliš podezřele. Vyloučit se nedá, ani že se Winsite chtěla o zakázku seriózně ucházet, v tom případě ovšem zvolila absurdně vysokou cenu, takže „variantu křovina“ se jeví nejpravděpodobněji. Účast Winsite má možná dokládat „otevřenost“ výběrového řízení.
Zveřejnění protokolů z otevírání obálek ovšem provázela i jedna úsměvná historka. Úředník, který to měl na starosti, původně tyto 3 protokoly vyvěsil na úřední desku pod názvem Italský jablkový koláč. Považujeme to za reflexi mafiánských praktik, které celá kauza Proxio odhaluje, odkaz na italské praktiky je zřejmý. Jméno souborů bylo následně změněno, pokud ovšem dáte do googlu „proxio otevírání obálek italský jablkový koláč“ vypadnou vám odkazy na zveřejněné protokoly. Potěšující je, že řadoví zaměstnanci úřadu o mafiánech nad sebou vědí (zřejmě čtou Pirátské noviny ) a na jejich přítomnost reagují.
Datum: 7. 1. 2012, Autor: Mikuláš Ferjenčík Přečteno: 3x Zobrazit článek pro tisk
Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .
Zdroj: Pirátské Noviny
Bez komentářů »
|