Vítejte na neoficiálním webu GreyLinkDC++ věnovaném NMDC klientovi nové generace pro P2P síť Direct Connect Dnešní datum: Aktuální čas: Svátek má: • Podpořte GreyLinkDC++ libovolnou částkou se systémem PaySec. • Copyright © 2007 - 2012 GreyLinkDC++ • All rights reserved.

Zákon o kybernetické bezpečnosti a připomínky Pirátů

NBÚ (Národní bezpečnostní úřad) už nějaký čas připravuje nový Zákon o kybernetické bezpečnosti, který má zlepšit organizaci státních orgánů aktivních v oblasti zabezpečování kyberprostoru.

24. 1. 2013

Piráti původní věcný záměr zákona už minulý rok kritizovali. Více si o důvodech pirátské kritiky můžete přečíst v tiskové zprávě a v rozboru návrhu.

Jedním z velkých neduhů připravovaného zákona je zavádění nového úřadu, který bude daňové poplatníky stát zbytečně moc peněz. Samotný cíl zákona – a sice ochrana kritických informačních infrastruktur – je sice bohulibý, pravděpodobně se ale opět změní v nový tunel.

Současné znění zákona si můžete stáhnout zde.

Další odkazy k tématu:

Analýza Věcného záměru zákona o kybernetické bezpečnosti

Jaký bude zákon o kybernetické bezpečnosti?

 

Datum: 24. 1. 2013, Autor: red
Přečteno: 21x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 1 čtenářů, celková známka je 5.


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Psychopati jdou do práce?


Necháváme se ovládat lidmi, kteří jako lidé jenom vypadají, hodně toho naslibují, hodně toho udělají a když jim uvěříme a dáme jim svůj hlas, zapomínáme u toho, že jim tím svěřujeme do rukou svůj vlastní život. A když nám zbydou jen oči pro pláč, je už pozdě. Stručná diagnostika prototypu lidí, kteří nám dělají ze života peklo. A neplatí to jen v politice. Byznys je stejně nemilosrdný.

20. 1. 2013

Impulsem k psaní těchto slov byl veřejný výstup pana doktora Jana Hnízdila na setkání tzv. „gošárníků“ v Horním Bradle dne 5.12.2012 http://www.youtube.com/watch?v=oIcMCRpHlhc kde uváděl, že klíčem k pochopení, proč lidé „z politiky stůňou“ mu byla kniha Hadi v oblecích aneb psychopat jde do práce. Jinými slovy totéž říká již dlouho pan doktor František Koukolík, neuropatolog, naposledy např. v pořadu Hydepark Civilizace: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10441294653-hyde-park-civilizace/212411058090929/

Kniha psychiatra Roberta Hare a psychologa Paula Babiaka by měla dát poměrně jednoznačnou odpověď na to, že je možné u lidí stanovit pomocí přísně vědeckých metod diagnózu, kdy jde sice o člověka mimořádně vzdělaného, inteligentního, skvěle jazykově vybaveného, dokonale oblečeného, ale taky dravého, bezohledného, bezcitného – o společnosti nebezpečnou bestii. Pomocí magnetické rezonance a následného vyšetření pak prý bylo vědecky dokázáno, že těmto lidem chybí kus mozku, kde sídlí svědomí, soucit, empatie, zodpovědnost, spolupráce (o lásce zatím nikdo nehovořil, uvidíme – pozn. aut.). Nejsou to lidé zmrzačení, jen chybí jim kousek charakteru. Tito lidé se naučí do svého vystupování dokonale implementovat pojmy jako svoboda, demokracie apod., nicméně pro ně jsou tyto pojmy naprosto vyprázdněné. Ve správě U.S.A. Jich je víc, než ve federálních věznicích, zní citát.
Pro takového člověka je typické :

  • Dává okázale najevo svoje znalosti, rád ohromuje množstvím publikací, sečtělostí, citacemi a odkazy. Sází na nedostatečné znalosti druhých, snaží se vzbudit dojem, že „má navrch“.

  • Je sebestředný. Obklopuje se výlučně lidmi nejistými a bezmezně oddanými. Přestože tvrdí pravý opak, názory ostatních jej nezajímají, jejich práva, potřeby a problémy nevnímá.

  • Jeho osobní integrita a růst jsou nerozlučně spojené s ponižováním ostatních. Pokud o někom hovoří, pak ironicky, s despektem. Je jako topící se člověk, jenž strhává pod vodu svého zachránce. Jeho vztahy připomínají nepřetržitý boj. Nemá žádné skutečné přátele.

  • U druhých dokáže vyvolat pocit viny i za sebemenší pochybení. Používá přitom zdánlivě logické argumenty a morální zásady, jimiž se účelově ohání. Sám pocit viny nezná. Je bezchybný.

  • Zdvořilosti, ohleduplnosti a slušnosti druhých využívá k dosažení vlastních cílů. Snaží se zmocnit toho, co nemůže mít: jejich dobrých vlastností, nadání a úspěchů. Zodpovědný a slušný člověk se snadno stává jeho kořistí.

  • Nepřetržitě kritizuje. Nikdo si nemůže být jistý, že unikne jeho útokům. Dokonalost neexistuje a on je od toho, aby na to druhé upozorňoval. Terčem kritiky se mohou stát i malichernosti, které s jeho odborností nijak nesouvisejí.

  • Pokud nevycházejí jeho plány, zbavuje se odpovědnosti, svaluje vinu na druhé. Prohlašuje, že se stal obětí spiknutí neschopných, omezených a líných.

  • Pokud má udělat nějaké jasné a jemu nepříjemné rozhodnutí, neučiní tak otevřeně. Raději se stáhne do pozadí, aby se za čas mohl stát jeho hlasitým kritikem.

  • V případě úspěchu nezapomene zdůraznit , že na něm má zásluhu především on. Pochvala a povzbuzení spolupracovníků jsou mu cizí.

  • Trvá na okamžitých odpovědích na svoje otázky. Druhým dává neustále najevo, že musejí být dokonalí, nesmějí měnit názor, musejí všechno vědět. Vlastní názory, chování a pocity přitom pružně mění.

  • Je mistrem v umění lhát. Jestliže jej na rozpor upozorníte, kategoricky popře, že by změnil názor a ještě vás obviní, že jste jej špatně pochopili. Pravděpodobně si ani neuvědomuje, jak často lže. Neznamená to ovšem, že si to neuvědomuje nikdy.

  • Forma je pro něj důležitější než obsah. Zakládá si na svém vzhledu, kondici a vnějším efektu.

  • Nesnáší, aby kdokoliv žertoval na jeho účet, kritizoval jej, nebo mu dokonce něco odmítl. Dokáže popírat i zřejmá fakta. Kritika v něm vyvolává nejistotu a úzkost, které pak zakrývá jedovatými a uštěpačnými poznámkami .

  • Jestliže mu docházejí argumenty, uchyluje se k teatrálním posměšným gestům a opovržlivým grimasám.

  • Je mistrem v používání „dvojité vazby“ (double bind). Jde o paradoxní komunikaci, při níž jsou dvě navzájem si odporující zprávy vysloveny tak, že když vyhovíte jedné, nevyhovíte druhé. Vyčítá vám například, že jste v oboru nevzdělaní a když se od něj chcete dozvědět víc, odpoví : „To je zbytečné, stejně byste to nepochopil.“. Ať uděláte cokoliv, je z vás hlupák.

  • S diskuzí souhlasí jen tehdy, pokud je si jistý, že z ní vyjde jako vítěz. Jestliže se dostane do úzkých, odejde, nebo neomaleně změní téma rozhovoru. Ve strachu z prohry neváhá sáhnout ani ke skrytým hrozbám.

  • Svoje žádosti neformuluje jasně, ale raději oklikou, tak , aby na základě vynucené odpovědi druhého mohl dospět k závěru sám.

  • Vadí mu lidé v okolí, kteří si dobře rozumějí. Rozeštvává je. Nesoulad a podezíravost se přitom šíří plíživě. Bývá těžké určit, odkud vlastně přicházejí.

  • Vyhýbá se přímému kontaktu, vzkazy nechává vyřizovat „svými“ lidmi. Místo osobního rozhovoru raději telefonuje, píše nebo komunikuje prostřednictvím médií.

  • Přestože není v obvyklém slova smyslu stranický, straní a rozděluje, aby snadněji panoval.

Jak vidno – všichni je známe ;)


Poslední nebývalý nárůst takových individuí ve vládnoucích kruzích jsme asi mohli zaregistrovat v hitlerovském Německu. Nyní tu k nim máme další nikoli nepodobnou skupinu popíračů holocaustu, s čímž souvisí vzestup neofašismu. Tito lidé jsou samozřejmě nesmírně adaptabilní, zvláště pokud jsou vybaveni nadprůměrnou inteligencí.

„Tak synáčku, tohle je Železná opona“
„A tatí, a kdo je za ní zavřený“
„My, hochu, my…“
Takže nepochybuji, že většina komunistických funkcionářů minulého režimu byla povětšinou tohoto typu. Tím ale jejich éra nekončí, máme je neustále kolem sebe.
Je mi jasné, že první, co člověka napadne je, že chci vyprovokovat hon na čarodějnice.
To bych nerad.
Pokud nám ale vládnou lidé, kteří naprosto programově a od své přirozenosti nemohou myslet na nikoho jiného, než na sebe, je v zájmu zachování homo sapiens jako takového, lidské společnosti tak, jak ji známe, je na pořadu den odstavit je na vedlejší kolej.
V historii jsme si jich už užili dost, myslím, že nastal čas táhnout tu naší káru dál jen o malinko jiným směrem.

Když vidím naprosto demagogickou obhajobu pana presidenta k amnestii (ono koneckonců -vzpomeňme slavný výrok pana Václava Klause „EKONOMIKA NEZNÁ ŠPINAVÉ PENÍZE“) , když vidím, jak jej nyní hájí jeho blízcí spolupracovníci (Láďa Jakl, nebo např. zaťatý a urputný Milan Knížák, Boris Šťastný,… ), nemohu jinak, než konstatovat, že z mého úhlu pohledu se nejspíš jedná o vzorové modely. Prostě tito lidé nejsou obdařeni pochopit, že by jejich chladně a logicky uvažující vysoce vzdělaný a ve vrcholné politice zkušený mozek mohl vygenerovat něco, co navždy poškodí naší společnost. (Možná se mýlím, možná je pan president čistý jak lilium; nejsem vědec, a už vůbec ne psychiatr-psycholog, nemám doma magnetickou rezonanci)

Politické strany nutně potřebují „vůdce“ (pokud se Karel Schwarzenberg stane presidentem, TOP09 ho definitivně ztratí…). Slovo „vůdce“ ve mě velmi silně evokuje toho pána s fouskem pod nosem. Dalším v řadě z nedávné minulosti je jeho souputník, další masový vrah – zejména vlastního národa – J.V. Stalin. Z tohoto úhlu pohledu je politika skutečně špinavá. Víme, jak to dopadlo – v obou případech.

Řádění těchto „výjimečných“ individuí bychom měli v zájmu přežití sebe a svých dětí zastavit. Tato civilizace je doposud řízena strachem, mnoho tisíciletí. Mám důvodnou obavu, že společnost strachem řídí po celý tento čas právě tito psychopati. Jsou příliš jiní a jejich chamtivost nadále narůstá, nůžky se stále rychleji rozvírají, oficiální statistiky jsou neúprosné; nemůžeme si dále dovolit, aby drancovali vše, co ještě dýchá a roste jen proto, že oni si zaslouží násobně víc, než potřebují. Tato monstra akutně potřebují vlastnit veškeré zdroje vody, potravin, nerostného bohatství, prostě úplně všeho. Celá planeta už je takto vlastněna. Dávno.

Kellner, Babiš, Tykač, Komárek, Tkáč, Beran, Haščák, Dospiva, Fiľo, Vítek. Tato desítka „zdravě dravých“ chlapců disponuje majetkem zhruba ve výši dluhu ČR. Zajímavá shoda… A to jsme jen na tak malém písečku jako je ta naše malinká zemička.

Jestli se mělo něco změnit 21.12.2012, pak si myslím, že je to právě obrat tohoto typu. Měla skončit éra řízení lidstva strachem a začne epocha lásky.

Jen ten kdo DÁ, dostane… Ve skutečnosti máme jen to, co DÁVÁME… Je to tak prosté. – Vrátí se ti jen to, co jsi dal druhým… Takový je ZÁKON LÁSKY…
MUDr. Ivan Rusnák, CSc. absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě.

Cítíte ten rozdíl ?
Až to celé evokuje hypotézu, kterou kdysi vyslovila Carol Biedermannová http://cs.wikipedia.org/wiki/Carola_Biedermannov%C3%A1 ve své knize (tuším) Mstivá kantiléna, kdy zhruba říká, že v době Věstonické venuše fungoval k plné spokojenosti matriarchát. Pak se ale stalo, že naši planetu ve snaze se ukrýt, navštívili vesmírní desperáti a asimilovali se. A nastal průšvih s patriarchátem, který si neseme dodnes. Nevím, co na to Erich von Däniken http://cs.wikipedia.org/wiki/Erich_von_D%C3%A4niken Takže bych to shrnul: Pokud tedy exaktní věda umí určit, zda jde o takového, společnosti fatálně nebezpečného jedince, v zájmu zachování sebe sama musí do budoucna k ustavení do volitelné funkce s rozhodovacími pravomocemi přidat ještě parametr – vyšetření magnetickou rezonancí, psychologicko-psychiatrické vyšetření, zda nejde právě o takového škodlivého marťana, o psychopata, o ofenzivního deprivanta.

Použité materiály: krom uvedených ještě http://nezvratnypopud.webnode.cz/pro-obcany/

 

Datum: 20. 1. 2013, Autor: Josef Kadleček
Přečteno: 885x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 10 čtenářů, celková známka je 1.2.


Komentáře k článku

20. 1. 2013
Bystroushaak
dfens-cz.com

21. 1. 2013
x
Re: dfens-cz.com

20. 1. 2013
Waseihou
Já Jsem taky psychopat s poruchou osobnosti!

20. 1. 2013
xChaos
Re: Já Jsem taky psychopat s poruchou osobnosti!

20. 1. 2013
xChaos
Ačkoliv v zásadě souhlasím, tak závěr je ideologický

20. 1. 2013
Josef Kadlecek jr.
psycho

20. 1. 2013
Ivan Mikoláš
jednostranné

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Pirátská strana se možná změní na Loupežnickou

Pirátům moc lidí nerozumí, protože nemají v česku tradici. Ale loupežník, to je kladný hrdina číslo jedna.

20. 1. 2013

Česká pirátská strana před volbami přitvrzuje a jedná o změně názvu na Loupežnickou stranu, zkráceně Loupežníci. Stranickým symbolem bude nejznáměší hrdina českých pohádek, loupežník Rumcajs. Sociální vazbu s levicí posílí Manka a vztah k dětem upevní loupežnickým synkem Cipískem. V případě potřeby může strana povolat na pomoc obra Cumštajna i ohnivého mužíka, nebo stádo divočáků. Zároveň tím dává na jevo svůj vztah jak k menšinám tak k přírodě a ekologickému a hlavně zdravému a finančně nezávislému bydlení, vhodného i pro astmatiky.

Jak známo, je život v jeskyni vlastně základem nově se rodící společnosti nezaložené na mamonu. Starosta Humpál bude ve straně reprezentovat korupční prostředí a odpor k nadřazenosti a vrchnosti zajistí knížepán. Evropskou komisi pak zaštítí císařpán. Rumcajs reprezentuje sílu svobody, křivdu i odhodlání v boji za spravedlnost, samostatnost a suverenitu, dbající o lásku i rodinné vztahy a ochranu přírody.

Předseda Ivan Bartoš tento krok zdůvodnil slovy: Pirátsví nemá v čechách tradici, nemáme s tím dobré politické výsledky a výhledy nejsou příznivé, bez moře to prostě nejde. Sympatických loupežníků máme ale dost, tady můžeme navázat na tradici nejenom Rumcajse, ale i Babinského, Žižky a v poslední době i Jiřího Kájínka. Loupežníci byli, jsou a budou.

Obratem zaregovala i Slovenská pirátská strana, která o změně také uvažuje. Jánošík, nebo Nikola Šuhaj loupežník jsou rovnocennými příklady, za které se nemusíme stydět, znělo dnes z druhého břehu řeky Moravy.

 

Datum: 20. 1. 2013, Autor: Brooch
Přečteno: 347x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 13 čtenářů, celková známka je 1.92.


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Sledujuseriály.cz opět v provozu

Fanoušci seriálové televizní zábavy májí svou hračku zpět. Piráti převzali doménu a zajistili provoz serveru, který byl přerušen. Česká protipirátská unie si tak může znovu políbit záď.

20. 1. 2013

Web www.SledujuSerialy.cz vznikl jako projekt „antinudy“. Seriálová stránka vám přináší  všechny vaše oblíbené seriály na jednom místě.

Našim cílem je zavděčit se sledovatelům,
takže máme snad všechny žánry seriálů, od kreslených jako jsou Simpsonovi, přes zábavné (Přátelé, Jak jsem poznal vaši matku) až po hororové (American Horror Story).
Přehlednost každého seriálu jsme docílili změnama designů a přehledným členěním. V databázi máme přes 90 seriálů pro každou věkovou kategorii a to pouze za pár
měsíců fungování. Za tu dobu jsme se taky celkem slušně zviditelnili v oblasti facebook, kde máme přes 14tisíc fanoušků.

Web momentálně působí pod Českou pirátskou stranou, která zajišťuje chod i úpravu webu. Díky rychlé domluvě se web vrátil tam, kde před přerušením činnosti od ČPÚ byl. Závěrem bych chtěl zveřejnit prohlášení ČPS, která se webu hned a ochotně „chytla“.

Pirátská strana dlouhodobě bojuje proti rozšiřování copyrightu do oblastí kam nepatří. Za jednu z těchto oblastí považujeme sdílení odkazů. Odkaz není zločin! Odkazování na
webovou adresu a embedování do stránky není sdělováním díla ve smyslu kopírovacího zákona, stejně jako není sdělováním díla veřejnosti konstatování, že dnes večer dávají v kině Aero od 20:30 film Lidice nebo televizní program, který si lidé běžně kupují v trafice. Proto zaštiťujeme projekt, jehož původní provozovatele začala šikanovat Protipirátská unie.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš říká: „Zásadně odmítáme, aby se policie řídila propagandou Protipirátské unie a pronásledovala každého, kdo si na svůj web nebo facebook umístí
odkazy na video. Vyzýváme Protipirátskou unii, aby přestala šikanovat nezletilé a uplatnila své nesmyslné nároky vůči Pirátské straně.“

 

Datum: 20. 1. 2013, Autor: www.SledujuSerialy.cz
Přečteno: 505x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 15 čtenářů, celková známka je 1.06.


Komentáře k článku

20. 1. 2013
S.dee
Poděkování

Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Piráti a senátoři společně proti amnestii

Skupina senátorů podala 15.1.2012 návrh na zrušení kontroverzního druhého článku amnestie prezidenta Klause. Piráti patří k dlouhodobým kritikům amnestie a podíleli se na přípravě návrhu.

16. 1. 2013

Spoluprací na textu návrhu se Piráti připojili k celospolečenskému odporu vůči Klausově bezprecedentnímu jednání, kterým zcela jasně prezident zasáhl do ústavní dělby moci a základních lidských práv poškozených občanů. Za Piráty se na znění návrhu podílel místopředseda strany Jakub Michálek a (částečně) pirátský senátor Libor Michálek.

Vůči amnestii se kriticky vyjádřilo mnoho politických stran, nezávislých sdružení, odborníků a v neposlední řadě i obyčejných občanů, kteří se začali shledávat na narychlo svolávaných protestních akcích. Prezident Václav Klaus však veškerou kritiku označil za snahu poškodit jeho osobu, čímž dal opět najevo svou bezbřehou aroganci.

Tiskovou zprávu Pirátské strany si můžete přečíst zde.

 

Datum: 16. 1. 2013, Autor: red
Přečteno: 101x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 3 čtenářů, celková známka je 2.33.


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Pirátská rodinka v čajovně

Schůze krajského sdružení v Praze.

14. 1. 2013
Úryvek z knihy Piratská strana a já: Přišel jsem na schůzi. Všichni byli bez bot, že prej jako v čajovně se to tak má dělat. Smradu jako v hradu. Takže bylo úplně jedno, že se místopředseda minimalně tejden nemyl…

 

Datum: 14. 1. 2013, Autor: Brooch
Přečteno: 43x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Má první schůze

Další schůze krajského sdružení v Praze.

14. 1. 2013

Seděla jsem v přítmí podivného lokálu a pro jistotu jsem pila pouze kofolu. Byla jsem nadšená z té příjemné přátelské atmosféry milých mladých lidí a říkala jsem si – tak konečně i já vím, kam patřím. Přehlížela jsem kostýmy i masky, až…připlížill se jakýsi pirát s otázkou – hele, můžu si k vám sednout nebo ho balíš?

 

Datum: 14. 1. 2013, Autor: SS
Přečteno: 20x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Ve věku 26 let spáchal sebevraždu vynálezce formátu RSS Aaron Swartz

Vloni jsem si myslel, že Gottfried Svatholm zatčený v kauze Pirate Bay je nejvíce ikonickým politickým vězněm internetové éry. Včera jsem ale musel nečekaně změnit názor: co říct na to, že někomu za ne-zcela-oprávněné okopírování velkého množství vědeckých článků mohlo hrozit až 35 let?

14. 1. 2013

Copyrightová kauza, která vzbudila rozruch už vloni, tedy skutečnost, že Gottfrid Svatholm deportován do Švédska, po příletu okamžitě zatčen a obviněn z dalšího trestného činu [diit.cz] (viz též Pirate Bay Co-Founder Detained In Sweden [yro.slashdot.org]) se nyní jeví jako poměrně banální a předvídatelná proti tomu, co se stalo středem pozornosti nezávislých či alternativně-technických e-zinů a blogerů včera, 12.ledna 2013: ve svých 26 letech spáchal sebevraždu oběšením Aaron Swartz [en.wikipedia.org] – programátor a aktivista, který se ve svých 14 letech podílel na návrhu dodnes nesmírně populárního formátu RSS, který je úzce spjat nejen s dnešním tzv. Webem 2.0, tedy se světem interaktivních sociálních sítí a aplikací nad nimi, ale co současně představovalo i předobraz budoucího tzv. sémantického Webu 3.0, o které se dodnes spíše zatím jen bouřlivě diskutuje, než aby kdokoliv byl ochoten riskovat výrazné omezení možnosti jakékoliv centrální kontroly obsahu – a tedy logicky i šance, že korporace budou na diskutovaných formátech a protokolech v budoucnu jakkoliv výrazně profitovat.

Okolnosti, které předcházely jeho sebevraždě jsou přitom nesmírně znepokojivé – cituji český překlad z Literárních novin: V roce 2011 byl obviněn z toho, že přes otevřené připojení v Massachusettském technologickém institutu (MIT) údajně ukradl více než čtyři miliony akademických časopisů z digitální knihovny JSTOR a hodlal je veřejnosti poskytnout zdarma. Byl obžalován v celkem 13 bodech a hrozilo mu 35 let ve vězení a pokuta ve výši milionu dolarů. … Žalobu proti Swartzovi iniciovalo ministerstvo spravedlnosti Spojených států. … Údajný poškozený proti Aaronovi nevznesl žádnou žalobu, protože neutrpěl žádnou škodu nebo ztrátu, a vyzval vládu, aby soud zastavila.

K celé kauze je k dispozici obrovské množství publikovaných podkladů v angličtině. Argumentů zaznívá opravdu hodně a hněv internetové veřejnosti v této by pravděpodobně mohl být dlouhodobý, protože zde není už žádná šance na nápravu vzniklé křivdy. Ať už bylo nejtěžším problémem Aarona Schwartze cokoliv, tak jeho sebevražda znamená, že tento problém zůstane navždy nevyřešen a neobvjasněn. Nesmyslně razantní a arogantní obvinění mohlo být poslední kapkou, která v kombinaci s jinak zvládnutelnými depresemi obrazně řečeno „protrhla hráz“. Nedozvíme se už nikdy, zda mu například nebylo příslíbeno stažení nesmyslného obvinění např. výměnou za nějaký druh spolupráce, ať už technické nebo jiné: toto už navždy bude spadat do kategorie konspiračních teorií – přesto, že podobná obvinění a hrozby vysokými tresty jsou u lidí v tomto oboru poměrně běžnými donucovacími praktikami. Mimořádně inteligentní a citliví lidé nemusí na jinak běžné, „každodenní“ formy nátlaku reagovat způsobem, který mocenská mašinérie předpokládá za statisticky běžný v naprosté většině případů.

Podle dnes zveřejněných nejaktuálnějích informací je zcela zřejmé, že vliv vyšetřování na rozhodnutí o sebevraždě byl zřejmě zásadní a nepůjde ho jakkoliv zamluvit nebo bagatelizovat.

    Odešel Aaron Swartz, průkopník svobodného internetu [www.literarky.cz]
    Programátor a aktivista Aaron Swartz se oběsil [cs.wikinews.org]
    Family blames US attorneys for death of Aaron Swartz [arstechnica.com]
    Aaron Swartz and me, over a loosely intertwined decade [arstechnica.com]
    US Attorney Chided Swartz On Day of Suicide [yro.slashdot.org]
    Aaron Swartz Commits Suicide [news.slashdot.org]
    Aaron Swartz Indicted in Attempted Piracy of Four Million Documents [yro.slashdot.org]
    US Government Ups Felony Count In JSTOR/Aaron Swartz Case From Four To Thirteen [www.techdirt.com]
    Expert witness describes Aaron Swartz’s „crimes“ [boingboing.net]
    RIP, Aaron Swartz [boingboing.net]
    Prosecutor as bully [lessig.tumblr.com] (Lessig to napsal velmi, velmi dobře. Uzavírá nekrolog slovem HANBA.)
    Aaron Swartz committed suicide in New York City on Friday [plus.google.com]
    Aaron Swartz commits suicide [tech.mit.edu]
    Official Statement from the family and partner of Aaron Swartz [rememberaaronsw.tumblr.com]
    You have friends [falkvinge.net]
    Aaron Swartz, Internet Pioneer, Found Dead Amid Prosecutor ‘Bullying’ In Unconventional Case [www.huffingtonpost.com]

Případ krásně ilustruje, že ačkoliv my evropští intelektuálové obvykle podléháme dojmu, že Obama je liberálním hrdinou, který to je jediné, co nás dělí od diktatury amerických neokonzervativců v koalici s bigotními kreacionisty a homosexuálobijci, tak na nižších patrech mocenské mašinérie takovéto formální změny na „pí-ár pozicích“ mají v podstatě minimální vliv. Pirátská problematika přesahuje tradiční hranice pravo-levého dělení: tradicionalistická levice je posedlá obsesivní a často bezobsažným kritériem „spravedlnosti“, zejména ve spojení s konzumními aspekty moderního životního stylu, na které omezuje i otázky „rovnosti“ – a zcela pohrdá „negativně vymezenými právy“: tedy v podstatě základní úvahou, že předpokladem jakékoliv lidské svobody je to, že určité aktivity nesmí být z principu nejen zakázány, ale ani omezovány. Tradicionalistická libertariánská pravice, kterou reprezentuje např. Jiří X. Doležal [www.economix.cz] pak pirátskou agendu není schopna pochopit vůbec, protože jakékoliv neregulované sdílení je pro ně automaticky „komunistické“ – aneb „s ideologií je to podobné jako s násilím“: pokud se vám jedno nebo druhé nedaří aplikovat na nějaký konkrétní problém, tak to znamená, že toho používáte málo. Jsou to právě Piráti, kteří se začali zajímat o samotné teoretické předpoklady antiideologického pohledu na svět.

Světem obchází strašidlo, strašidlo hackingu a pirátsví: ja e diskutabilní, zda jeho nositelem jsou amatérské, vnitřně rozhádané a zatím bohužel stále poněkud marginální Pirátské strany, kterým se etablované levicové i pravicové strany a média snaží urychleně vnutit nálepku „levicovosti“ (což má být jednom případě obdivuhodné zatímco v druhém naopak zavrženíhodné). Ale jisté je, že známá jména teoretiků tohoto hnutí – Američani Cory Doctorow a Lawrence Lessig nebo Švéd Rick Falkvinge – dokázali okamžitě reagovat, okamžitě nalézt společnou řeč (i když teda Falkvingeho trochu podezírám, že když článek psal, tak ještě neměl všechny informace: nešlo zdaleka o to, že byl „lonely and depressed“ – šlo o to, že čelil ostrému nátlaku ve vážných obviněních zcela absurdního rozsahu i podstaty, které se dotýkaly základů jeho životní filosofie a žebříčku hodnot). Ano, cítím se s tímto myšlenkovým směrem úzce spřízněný: zajímal jsem se o etické aspekty hackingu a porušování copyrightu již před 10-15 lety, dávno před vznikem české i jakékoliv jiné pirátské strany. Ano, i já jsem zničil svojí programátorskou kariéru mj. i díky neochotě nadále podepisovat Non-Disclosure Agreements („dohody o mlčenlivosti“). Ano, nyní už jsem si naprosto jistý, že jsem už kdysi lety celou situaci vyhodnotil správně, když jsem dal přednost etickým aspektům této problematiky před ekonomickými.

V souvislosti s touto sebevraždou a s tím, že technologie RSS položila jeden ze základů, které umožní existenci decentralizovaných sociálních sítí, bych si dovolil vzpomenout také na zakladatele projektu decentralizované sociální sítě Diaspora [en.wikipedia.org]. Samozřejmě – i v tomto případě je zmiňována duševní choroba. Náhlých sebevražd, tak či onak souvisejících s představou, že „informace chtějí být s svobodné“, nám nějak pomalu přibývá…

Myslím si, že pirátské hnutí ve světě má nyní svého poměrně jednoznačného mučedníka a že by to mohlo vést k jeho větší sebeidentifikaci a sjednocení a k jasnějšímu pojmenování, o co tu celou dobu jde. Myslím, že Aaron Schwartz se zasebevraždil, abychom se my ostatní, kteří nevyhnutelně v budoucnu také jednou budeme ze strany státních či soukromých mocenských mašinérí vystaveni obdobnému typu nátlaku a vydírání, pokud sebeméně uspějeme v nějakém obdobném utopickém snažení, už sebevraždit nemuseli.

Aaron Schwartz se díky svému dobrovolnému odchodu stal ikonou – a to, příznačně vzhledem k tématům, kterými se celý život zabýval, opravdu doslova: jeho obličej se stal ikonou u bezpočtu statusů na sociálních sítích, které si mezi sebou nyní budou sdílet miliony lidí po celém světě: ne náhodou jsem upirátil právě fotografii, na které má na sobě tričko od xkcd.com – posmutnělého humoristy, který vyjádřuje pocity internetových a počítačových geeků i vysokoškoláků na začátku 21.století.

Poznámka redakce: Článek je zkopírován ze serveru TečkaCZ, fotografie k článku byla vybrána alternativní, než autor uvádí, a pochází z článku serveru New York Times.

 

Datum: 14. 1. 2013, Autor: xChaos
Přečteno: 54x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 2 čtenářů, celková známka je 1.


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Jaroslav Hašek: Obecní volby


S ohledem na stále probíhající volební boj na všech frontách, si dovolujeme z historie připomenouti dávnou povídku jakéhosi Jaroslava Haška. I přes časovou vzdálenost téměř sta let, nám má stále co říci…

12. 1. 2013

Pro analfabety nabízíme zároveň ke stažení i zvukový přepis ze serveru uložto.cz

Evangelium sv. Lukáše, 12. kapitola:


A když od poledne vítr věje, říkáte:
Bude horko; a býváť [tak].

Jsou určité věci, události, příhody a zjevení, které člověka neobyčejně osvěží. Jsou určitou složkou lidské radosti. Bez nich by byl lidský život prachmizerně jednotvárný. Lidstvo potřebuje zápasu, aby to v srdci člověka nevypadalo jako na Sahaře. Rovina, pláň, žádná legrace, písek a velbloudi. Proto lidstvo si vymyslelo obecní volby.
Představme si tedy okresní město, kde jdou tyto politické strany:

STRANA SPASITELŮ LIDU
STRANA NÁRODNíHO POKROKOVÉHO OBZORU
NÁRODNí MAXIMALISTI
LIDOVí MINIMALISTI
DEMOKRATICKÁ STRANA SVOBODOMYSLNÝCH
SVOBODOMYSLNÁ STRANA POKROKOVÝCH DEMOKRATŮ
SOCIÁLNÍ LIDOVÍ POKROKÁŘI
STRANA REALISTICKÝCH, SOCIÁLNĚ ZALOŽENÝCH AGRÁRNÍKŮ
STRANA VENKOVSKÝCH DEMOKRATŮ
VENCELÍDESOVCI


* Pokud se týče poslední politické strany, byla zplozena v nepříčetném stavu místním občanem Augustinem Vencelídesem a obsahovala ve svém jádru kuželkářskou společnost v hotelu U růže, stolní společnost „Bouli.“

* Pan Augustin Vencelídes patřil původně ke straně spasitelů lidu, kam patří též pan Chaura, který ničemně však zradil jednotu strany tím, že zčistajasna začal prodávat metr širtynku o třicet haléřů laciněji než pan Vencelídes.

* Obyvatelstvo města pamatuje si velice dobře, že se potom počaly objevovat na záchodech hostinců nápisy: „Chaura je zloděj!“

Pan Vencelídes nedal si ani tu práci, aby trochu alespoň změnil svůj rukopis, pro kterouž neopatrnost byl potrestán soudem pro urážku na cti a vyloučen jako trestaný lotr z obecního zastupitelstva a stal se odštěpencem.

U odštěpence není již daleko k založení vlastní strany. To je genesis vencelídesovců.

* Obecní volby byly v tom městě vypsány na základě rezignace starosty, který byl pohlavárem strany národního pokrokového obzoru. Nešťastný muž provozoval demagogii a zašantročil městu parní pluh, který patřil k městskému hospodářství. – Kromě toho byl obviněn z toho, že v době kontumace opatřil náhubek svému psu na útraty města, zapsav do položky „poštovné.“

* S ním padli nejen ti členové obecního zastupitelstva, kteří byli členy národního pokrokového obzoru, nýbrž i souručenský blok demokratické strany svobodomyslných, lidových minimalistů, národních maximalistů, jichž členové vzdali se svých mandátů po hrozném obvinění sociálních pokrokářů, že ten blok uspořádav výlet k obecnímu rybníku vychytal všechny cejny a sežral i celou násadu pořízenou do obecního rybníka na útraty poplatnictva. To bylo také dokumentováno tím, že se vůdce národních maximalistů udávil narychlo zhltnutým násadovým smaženým kapříkem.

* Koalice se zhroutila. Rezignace padaly jedna za druhou jako jehnědy s topolu. Smrdělo to na všech stranách. A tak se jednoho dne stalo, když se jeden občan z města otázal vrchního v hotelu U koruny, co je to za šilhavého a zrzavého pána, který si dává již třetí porci drštěk, že dostal za odpověd: „Von se nám ten zrzavej a šilhavej zapsal do knihy cizinců jako vládní komisař. Už jsme to voznámili na četnictvo a voni už půjdou po jeho dokumentech.“

* Nikdo však není prorokem ve vlasti. Ráno sám okresní hejtman učinil návštěvu šilhavému a zrzavému pánovi a objevilo se, že tato hříčka přírody je skutečně vládním komisařem. Dokonce bylo zjištěno, že ještě ke všemu pajdá a živí se jenom dršťkami na základě teorie, že dršťky obsahují v sobě pepsin.

* Hříčka přírody jedla tedy dršťky a dívala se z okna hotelu na rozpuštěné obecní zastupitelstvo, konferovala s okresním hejtmanem a každé její druhé slovo bylo: „Já mám pouvoir!“

* Zrůda vypsala obecní volby. Legitimace, volební aparát, zjišťování příslušnosti, přesné zjištění volebního práva, nejrůznější nepříjemnosti, mrtví vstávají z hrobů, aby reklamovali své volební právo do obce.

Kandidátní listiny. Porady politických stran mezi sebou. Facky v měsíční záři, za nocí, kdy měsíc leje své bledé světlo, a když někoho tam škrtí, poněvadž přívrženec strany realistických, sociálně založených agrárníků řekl stran spasitelů lidu, že jim jde o koryto.

Vyměňují se facky mezi sociálními lidovými pokrokáři a lidovými minimalisty.

Za těch tichých nocí národní pokrokový obzorář dostal přes hubu od národního maximalisty, kterého opět zchromil svobodomyslný pokrokový demokrat někde v koutě za rohem.

* To byla jen jakási předmluva, když se objevily na ulicích úřední plakáty o vypsání nových voleb. – Potom každá strana vydala jakési své prosté vstupní oznámení ke svým příznivcům a nalepila je na rohy; v těchto oznámeních zcela obyčejnými frázemi zdůrazňovala , že znova přikročuje k obecním volbám zdejší obce, že si každý musí uvědomit, že to musí vyhrát.

* Potom se objevil v Hlasech z Nučic, orgánu to svobodomyslných pokrokových demokratů, článek, kterým vlastně celá ta mela nastala. Článek ten byl namířen proti vůdci sociálních lidových pokrokářů Junesovi pod názvem: „Měřítko mravní otrlosti.“ Začínal se mnohoslibně:

* Jednou z nejbídnějších stran v našem městě je strana sociálních lidových pokrokářů. Dlouho jsme váhali napsati to slovo „z nejbídnějších,” ale vyloženě nestoudné, pokrytecké, bídácké a nemravné chování jejich vůdce p. Junesa přesvědčilo nás, že s tou masou páně Junesovou nemůže se jednati v rukavičkách. Do naší redakce dostavila se včera krátce před uzávěrkou listu mladá díva a sdělovala nám s pláčem v očích, že byla vylákána p. Junesem na procházku za město k sv. Vavřinci a svedena Na krásné vyhlídce 156 pod slibem manželství. Dokonce jí p. Junes sliboval (světe, žasni!), že bude paní starostovou. Když pak otec zmíněné dívky žádal ve čtvrtek minulého dne o páté hodině odpolední p. Junesa, aby určil den svatby, byl tímto nemravou sprostě vyhozen ze dveří, při čemž za vykopnutým otcem křičel p. Junes, že ho ani nenapadne se ženit s nějakou courou, jejíž počestnost se zviklá hned na první procházce.

* Toť tedy je ta celá morálka sociálních lidových pokrokářů. Vlasy vstávají na hlavě, když si pomyslíme, že tato strana měla dva členy v městské radě a tři členy ve finanční komisi, kteří měli přístup k pokladně městského důchodu.

* Dnes se již nedivíme, kam se potom mohlo dojít s městským hospodářstvím, když tato strana na účet poplatnictva prováděla orgi s oklamanými nezkušenými děvčaty někde Na krásné vyhlídce.

Budete, pane Junesi, starostou, ale v kriminále!

* Odefraudacích bývalého člena městské rady p. Pipicha přineseme obšírný článek v příštím čísle; rozumí se samo sebou, že p. Pipich je též sociálním lidovým pokrokářem, jakým byl i známý obecní vagabund a falešný hráč v katry kriminálník Knížek, takto koňský handlíř a švagr známého majitele nevěstince Za vodou, který prý bude též kandidovati na jejich program!…

* Tímto článkem Hlasy z Nučic prorazily slavně blokádu a orgán sociálních lidových pokrokářů Obecní zájmy velice svižně odpověděl zvláštním vydáním. Přinesl na první straně tučnými literami prohlášení napadeného pana Junesa, který začíná důstojně:

* V posledním čísle smutně známých Hlasů z Nučic hodil blátem po mých šedinách notorický lhář a alkoholik, pan redaktor Papík. Toto individuum, štítící se poctivé práce, dovolilo si uveřejniti o mně něco tak bizarního, což bych v tom případě, kdyby se nejednalo o obecní volby, považoval prostě za výtvor zpitomělého mozku a pisatele bych prostě dal odvésti do blbince. V daném případě však, kdy počíná se rozvinovati zásadový volební boj mezi určitými volebními stranami, nelze definovati p. Papíka bláznem, ale padouchem největšího kalibru, zlomyslným utrhačem na cti a vyvrhelem. Kdo zná mé šediny, a těch je jistě mnoho, ví velice dobře, že jsem ženat již přes čtyřicet let a nemusím snad opakovati, že má minulost je tak bílá jako má hlava. V městě i v okolí zná mne každé malé dítě, a nyní přijde na sklonku mého života ničemný padouch, trestaný již pro neščíslné přestupky, a bude mně tvrdit do očí, že jsem někoho zprznil na svá stará kolena. To nejde, pánové! Náš volební boj musí míti jistou mravní úroveň a já jménem své strany, sociálních lidových pokrokářů, žádám výkonný výbor strany svobodomyslných pokrokových demokratů, aby vyloučili okamžitě ze svého středu – řeknu to přímo – toho mizerního pacholka, uličníka a bídáka, nactiutrhačného Papíka. Ze své strany prohlašuji, že jsem již podal na to sprosté individuum žalobu a že v nejbližším porotním období bude náležitě oceněna mravní zchátralost tohoto bídáka.

Josef Junes
břidlice, lepenka a cementové tašky.

* Je již po druhé hodině noční. Nahoře v domě pana Vencelídese se ještě svítí. Tam za stolem sedí ještě pan Vencelídes a píše leták proti všem stranám. Občas zavolá vedle do ložnice na svou manželku: „Tak jak to bylo s tím národním maximalistou? Potřebuji fakta! Ukrad u Hořínků tu láhev s octovou trestí? Že to byl bratranec jejich služky? To nevadí, stalo se to v jejich rodině a dobře. Oni si ti národní maximalisti moc troufají.“

Pan Vencelídes píše dál a za chvíli zní jeho hlas zase vedle do pokoje: „Tak jak to bylo, Márinko, s tím venkovským demokratem?…”

V hotelu U koruny vládní komisař přežvykuje dršťky…

Jedna věc byla typická. Všechny strany na svých plakátech nazývaly své kandidáty známými a osvědčenými pracovníky, jejich volbou poslouží se nejen městu, ale i sobě, když se budou volit do zastupitelstva takové osoby, jímž se jedná o blaho obce a ne o ukájení ctižádosti.

Zkrátka, každý z nich byl anděl, poctivec, který nezná, co je klam a šalba.

* A tu teprve nastala generální zpověď. Letáky vydávané všemi deseti politickými stranami odkrývaly a obnažovaly svědomí protikandidátů. Vycházely pěkné věci najevo, že vlastně vůdcové všech politických stran bez rozdílu tvoří dohromady náramně krásnou společnost, která by se velmi pěkně vyjímala někde na Pankráci, na Mírově nebo na Borech.

Občané se nesmírně divili, jací vyvrhelové řídili do poslední chvíle osudy města.

* Každá strana posílala druhé straně, totiž jejím předákům, anonymní i výhružné dopisy. Tak národní pokrokoví obzoráři píší leaderovi svobodomyslných pokrokových demokratů: „Dej pozor, aby se ti výsledek voleb nevrazil do zadnice, abys ji měl zdravou a mohl na ní pak sedět.”

Napadený odpovídá anonymním dopisem vůdci národních pokrokových obzorářů: „Franto, upozorňuju tebe včas, abys odstoupil do zátiší. Takový smilník, keťas a uličník musí býti z veřejnosti odstraněn! – Vzdej se, Franto, nebo tě udám a pak tě zrovna odvezou do Kutné Hory!”

* Demokratická strana svobodomyslná posílá maxmalistům tento anonymní dopis: „Pane Janoto! Doufáme, že po obdržení tohoto dopisu oznámíte předsednictvu své strany svou rezignaci, jinak jeden váš dobrý přítel oznámí veřejnosti, jak to bylo s těmi bramborami pro místní chudinu! S přátelským pozdravem J. M.”

* Vůdce lidových minimalistů dostal anonymní dopis velice stručný: „Zloději! Na voličskou schůzi nechoď, jinak se tě zeptám, kam se poděly peníze za prodaný cukr z obecní aprovizace!”

* Vůdce demokratické strany svobodomyslných je mile překvapen tímto dopisem:

„Velectěný pane! Jsem již dlouholetým vaším straníkem, a proto velice se mne dotýká nečestné jednání člena vaší strany pana Semerka, kterého jste dali na první místo na kandidátní listinu. Ten pán zneužil naprosto nejen Vaší důvěry, ale i Vaší paní manželky. Přistihl jsem Vaši paní choť v lesíku Na Markově in flagranti s panem Semerákem. Divím se, že jste si doma nevším’, s jak pomačkanými sukněmi vrací se Vaše paní z procházky. Učiníte zajisté velice dobře, když takového straníka veřejně zfackujete. Že vám nelhu, o tom se přesvědčíte nejlépe tím, když se paní choti optáte, proč v tom dolíku Na Markově od 16. května neroste tráva. Přeji Vám plného úspěchu při očišťování Vaší strany a zůstávám Váš starý přívrženec a straník. – Hádejte: Kdo?”

* Manželka vůdce strany spasitelů lidu obdržela rekomandovaný dopis: „Paní Kindlová! Když ráno chodíte do kostela, tak Váš muž vodí si školačky do sklepa, a než jste ho poznala, už měl tu ošklivou nemoc. Řekněte mu, ať radši nekandiduje, nebo že to jeden otec na něho udá. Prozatím nazdar a očekávejte pokračování, vy jedna svíčková bábo!”

* Pan Vencelídes asi současně lítal po pokoji s tímto otevřeným dopisem, který byl doručen nevyplaceně: „Syčáku! Teď syčíš vo hlasy, poněvadž už to máš v krvi, když jsi syčel před léty v Dolních Rakousích, kde jsi seděl pro žebrotu, a pak Tě přihnali postrkem do Nedouchova, ty kluku furiantská! Hleď si kuželek a vo politiku se nestarej. Ty prase. Rozumíš politice jako koza petrželi. Takhle kdekoho vokrást, Ty keťase!”

* Neminulo to ani vůdce strany venkovských demokratů. Nějaký muž ze strany realistických, sociálně založených agrárníků mu psal: „Pepíčku Pohodnejch! To máš vztek, viď, že v tej pokladničce Ústřední matice školský, kterou jsi před válkou strčil pod havelok U Harculů, bylo jen několik šesťáků? Měls přijít do hospody vo tejden dřív, tenkrát jsme tam měli přes stovku. To by ses byl zas tenkrát vožral, pamatuješ se, žes nám ve válce prodával shnilý brambory? Teď konečně přišel boží soud. Zpakuj si hezky svých pět švestek a vodejdi do ciziny, hledat si štěstí jiný! Jeden, kterej tě moc dobře zná a ty jeho taky!”

* Opakuji ještě jednou, že to byla obrovská, do všech detailů vypracovaná generální zpověď.

Anonymní dopisy počaly se pomalu dostávat na veřejnost, poněvadž každý napadený vydal leták, ve kterém pozastavoval se nad sprostotou, nad tím způsobem volebního boje. V tiskárně měli práce přes hlavu, pracovalo se přes čas a jednou z nejvážnějších osob byl korektor z tiskárny, kterého kdekdo zastavoval a říkal mu: „Nečeť jste dnes, pane Benke, něco proti mně? Ale neříkejte, že ne, já vám to vidím na očích. To jsme to daleko dopracovali s tím volebním bojem!”
Celé město bylo polepeno plakáty a do očí zoufale bily veliké litery, tvořící velké slovo: „Prohlášení!”

* Nejmírnější 107 prohlášení znělo v ten smysl: „Odmítám s největším rozhořčením tvrzení mých politických nepřátel, že bych v roce 1913 pojistil svou manželku Marii Drtinovou roz. Chaloupkovou na 25 000 korun a že byl bych ji za zištnými úmysly utopil při koupání v obecním rybníku dne 19. srpna okolo 7. hod. večerní. Prohlašuji tímto, že jsem nikdy ženat nebyl, nikdy nikoho nepojišťoval a zmíněného dne nalézal se ve vazbě zemského trestního soudu v Praze pro zločin veřejného násilí na policejních strážnících, krátce po mém příjezdu do Prahy ku prohlídce Hradčan. Štěpán Drtina, předtiskování ručních prací.”

* Z čeho vůbec bylo možno obvinit, o tom svědčí jiné zoufalé prohlášení nějakého Kříšty, který se zapřísahá svědky, že nikdy na trati Severozápadní dráhy pražce netrhal a neprodával ve velkém opět eráru a na plzeňské silnici že se nedopouštěl krádeží telegrafního drátu.
Tato různá prohlášení zrodila opět jiná prohlášení, někdy dosti detailně zpracovaná, kterýma dřívější prohlášení vyvrácena a doplněna.

* Povšechně měla tato protiprohlášení asi tento obsah: „Divíme se nesmírně, že pan Harcuba byl tak smělý a měl tolik drzosti, že na naše obvinění si ještě troufal vypustiti na světlo boží svou Obranu. My mu tedy připomeneme prostě to, že událost, o kterou jde, stala se před osmnácti lety v Čáslavi, kde v té době měl tento podařený ptáček obchod se střižním zbožím, který si zapálil v noci 12. srpna z úterý na středu, když předtím si dal zvýšit pojistné. Týden před požárem nebylo dne, aby v noci byl neodnášel z krámu balíky různého zboží a my mu také přesně připomeneme, že v neděli odtáhl domů kanafas, v pondělí sypkoviny, v úterý damašky, ve středu oxfordy, ve čtvrtek zefíry, v pátek hedvábí, ručníky, kapesníky a utěrky, v sobotu prádlo, v neděli balík vlněných látek na šaty a kus sukna, v pondělí nitě a v noci z úterý na středu že si ty prázdné pulty zapálil. Ano, pane Harcuba, to není jen tak, chtít spatra nazvat nás ve své Obraně nactiutrhači, když jsme vás ještě šetřili a nazvali Vás zcela mírným slovem podpalovač. Víme sice předem, že máte hroší kůži a vydáte ještě novou svou Obranu. Uvidíte, jak je voličstvo vyspělé. Voličové musí si uvědomit, že odevzdají-li listinu se jménem Harcuba, volí tím za svého zástupce žháře, který byl by málem vypálil Čáslav.”

* Pan Harcuba má tolik troufalosti, že vydává novou Obranu a dává ji lepit na rohy na návěstní tabule: „Konstatuji přostě, že jsem před osmnácti lety skutečně v Čáslavi přebýval, ale neměl jsem žádného obchodu se střižním zbožím, jsa zástupcem továrny korkového zboží v Klášterci na Ohří, takže v mém skladu nemohl se nacházeti žádný kanafas 155 apod. Myslím, že toto úplně stačí, ne snad k mému ospravedlnění, neboť toho nepotřebuji mě zná každý, ale k odsouzení známé strany politických lhářů a ničemů.”

Ovšem* že to nestačilo.Vrhli se na něho s ještě větší chutí a již druhý den po ulicích byly nalepeny plakáty:

PŘIZNÁNÍ P. HARCUBY! POLITICKÁ MRTVOLA SE ZPOVÍDÁ!

U svých politických odpůrců byli jsme sice zvyklí na otrlost, nicméně překvapilo nás cynické doznání p. Harcuby, že skutečně v Čáslavi byl, když si zapálil svůj sklad korkového zboží, k čemuž se připravoval celý týden, odnášeje domů do bezpečného úkrytu balíky zboží. Abychom jeho paměť osvěžili, podáme zde celé veřejnosti chronologický přehled, co a kdy zašantročoval. V neděli třetího srpna (v noci) ze soboty na neděli odtáhl domů korky pro pivovary, výrobce vína, pro láhve minerálních vod, výrobce likérů, pro výčep piva. V pondělí zašantročil zátky pro lékárny a drogerie, v úterý v noci vyvezl slaměné obaly pro všechny druhy lahví, korkové vložky a korkové vývrtky. Ve středu odtáhl celým povozem korkové podklady pod linoleum, korkové vložky do bot, korkové pasy ke koupání, korkové mřížové podložky do koupelen a lázní a korkové násadky; ve čtvrtek koberce z korku a podlahové korkové podložky bez štěrbin; v pátek korkové pytle, v sobotu odvezl korkové cihly, korkovou moučku a odpadky, v neděli korkovou izolaci pro teplo i zimu a v pondělí třecí vložky pro stroje. A dvanáctého už shořelo celé skladiště. To jsou fakta, pane Harcubo! Těmito fakty odpovídáme přesvědčivě a klidně na vaše pepické: Stačí to?

* Pan Harcuba, když přečetl toto nové obvinění, dlouho do noci seděl jako odsouzenec před popravou. Před ním ležel na stole půlarch papíru, čistý až na nadpis, který pracně sestavil, nežli začalo svítat:

“OBRANA ČíSLO 3”

Potom začalo svítat a půlarch byl stále čistý. Panu Harcubovi pletla se již všechna logika a konečně napsal: „Odpovídaje na sprosté útoky, žádám soudnou veřejnost, aby se na mne informovala v továrně na korkové zboží v Klášterci nad Ohří, Blunnersdorf.”

* Tato „Obrana” ocitla se také skutečně na plakátech a veřejnost byla ten den překvapena namalovaným nápisem na vratech radnice: „Bývalý starosta Junes žere kočky,” a touže rukou na chodníku před radnicí: „Volte Vencelídesa!”
Hříčka přírody, vládní komisař, naproti v hotelu dál žvýkal své dršťky…

(III)

* Pisatelé anonymních dopisů byli záhy odkryti, a poněvadž v každé straně byl aspoň jeden, patřilo to vlastně k bontonu, takže po usvědčení pisatelů jako kdyby si všechny strany řekly a umluvily se, každá z nich vydala prohlášení s touto větou:
„Anonymní dopisy člena naší strany jsou tedy vše, co proti nám mají. Jiného takřka nenašli proti nám ničeho…”

* Obchodní cestující, kteří zavítali toho času do města a přečtli si všechny ty letáky, měli takový dojem, že padli do nějakého loupežnického hnízda, a když šli spát v hotelích, přitahovali ke dveřím skříně a činili vůbec všechna možná bezpečnostní opatření, ráno vstávali nevyspalí a rychle ujížděli z města.
V městě měl být jarmark, ale přijelo velice málo interesantů pod dojmem všech těch obvinění.

„Tam jsou pěkní lidi,” říkalo se v okolí. „Pojedeš tam, a ještě tě tam zaříznou a oberou páni kandidáti.”

(IV)
* Nevím, jak obecní volby dopadnou, ale právě přišel jeden občan a říkal, že ve městě, když šel na nádraží, lepili nové plakáty, že bývalý ředitel městských důchodů je perverzní individuum a udržuje milostný poměr se sekretářem své politické strany…

zdroj textu: brown.edu

 

Datum: 12. 1. 2013, Autor: Jaroslav Hašek
Přečteno: 243x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 3 čtenářů, celková známka je 1.


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Chcete skutečně prezidenta?

Kampaň před prvním kolem prezidentských voleb kulminuje. Jak budou volit piráti? Různě. Ke shodě na jednom kandidátovi nedošlo a je to pochopitelné. V současné nabídce se nevyskytuje osobnost, která by ostatní výrazně převyšovala a na které by mohla vzniknout širší shoda.

10. 1. 2013

A jak budou volit Pirátské noviny? Asi také různě. V diskuzích se nás čtenáři ptali, koho tedy doporučujeme. Odpovím za sebe (shodu jsme se společně hledat nepokusili) – nikoho.

Nyní tedy nebude následovat přehled plusů a mínusů jednotlivých kandidátek a kandidátů, těch koluje v prostoru přehršel. Zkusím spíše doplnit jiný pohled na volbu. Už když v loňském roce začaly tance kolem prezidentských voleb, vadila mi na nich jedna věc. Samotný institut a symbol vyvoleného jedince, nejlepšího z nejlepších a s ním spojený pomyslný piedestal. Prezident je v podstatně jen demokraticky zamaskovaný monarcha, král, neomezený vládce. Vážně někoho takového dnes chceme a potřebujeme? Byť do značné míry jen v symbolické rovině.

 Není už na čase institut vůdce v čele společenství odmítnout jako přežitý? Nemohl by prezidentské funkce a pravomoci lépe spravovat a vykonávat kolektivní orgán nebo jiné stávající subjekty? Nechceme mít „prezidentů“ několik? Mohli by lépe zastupovat jednotlivé skupiny občanů, které by si svého „prezidenta“ zvolili. Těchto několik zástupců by se k rozhodnutím muselo následně dopracovat nejen hlasováním, ale hlavně společným konsensem. Víc hlav víc ví, osvícená není jen jedna. Možností je mnoho, pojďme je pro příští volbu hledat a vymýšlet, zaujmeme tím více než Franzem. 

Emil Havran

P.S. Doba centralizace, vládců a tatíčků možná končí, cestu decentralizace ukazuje internet, ukazuje, že síť je lepší než jedno centrum moci. Inspirujme se…

P.P.S. I když nechcete nikoho volit, do volební místnosti zajděte, místo lístku kandidáta můžete vhodit vlastní list s vaším vyjádřením nebo sloganem. Volební komise si bude mít, co přečíst a jasněji se ukáže, že zdrojem vaší neúčasti ve volbách není lenost. (Časem by bylo zajímavé tyto vzkazy občanů vyhodnocovat.)

P.P.P.S. Na protest proti problematické amnestii dosluhujícího prezidenta Klause jsou předčasně sundávány jeho portréty ze škol a dalších veřejných míst. Přitom vyšlo najevo, že vyvěšení portrétu prezidenta ani žádný zákon nepožaduje. Tedy není ani potřeba je tam znovu vracet, ať už bude zvolen prezidentem kdokoli. Místo nich tam můžeme věšet něco jiného. Třeba pirátské vlajky ;-)

 

Datum: 10. 1. 2013, Autor: Emil Havran
Přečteno: 90x
Zobrazit článek pro tisk



Doposud hodnotilo 2 čtenářů, celková známka je 1.


Zdroj: Pirátské Noviny

Comments Bez komentářů »

Stránka 5 z 44« První...34567102030...Poslední »

Domů | NovinkyKomentáře | Náhledy | *Nastavení | Stažení | Sponzor | Kontakt | Nápověda | Archív | **Fórum | **Tajné

SuperLink.cz NAVRCHOLU.cz PageRank Seznam S-Rank JyxoRank Alexa Rank Compete Rank Powered by WordPress


Partneři a Sponzoři webu GreyLinkDC++

Webhosting Endora.cz GreyLinkDC++ » Klikni pro info o statusu Sponzor a Partner

CZIN.eu | Začátek.cz | Katalog.mzf.cz | Telsey.cz | Webkatalog | TopLinks.cz | TopSites.cz | HyperSmash


Advertising / Reklama

Posilování a kulturistika, trénink i výživa